Ukrajina možná nedokáže porazit Rusko na bojišti, ale stále si může zachovat svou nezávislost. Kritici mají podle expertů pravdu, že původní mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa byl špatně navržen, vnitřně rozporný a natolik nakloněný Rusku, že se rovnal pokusu o vynucení kapitulace Ukrajiny. Pokud však má tento návrh nějakou přednost, pak je to ta, že přiměl Ukrajinu a její podporovatele, aby opustili rétoriku a soustředili se na to, čeho lze dosáhnout za cenu, kterou jsou Ukrajina, Evropa a Spojené státy ochotny nést.
Je nepopiratelné, že Ukrajina potřebuje mír co nejdříve. Válka vyčerpává její lidské zdroje a ničí její ekonomiku. Ukrajinští vojáci bojují s odvahou a vynalézavostí, ale i ve spravedlivé věci existují hranice, za nimiž už další odpor není možný. Jistě, i Rusko trpí kvůli zbytečné válce, kterou samo vyvolalo. Jeho ztráty na životech a materiálu jsou ohromující a jsou výsledkem pouze marginálních taktických zisků. Každým dnem, kdy válka pokračuje, Rusko zaostává za velmocemi, se kterými bude v nadcházejících desetiletích soutěžit. Ukrajina však ztrácí mnohem rychleji než Rusko. Ruský prezident Vladimir Putin má prozatím pravdu: čas hraje v jeho prospěch.
Za těchto okolností se Ukrajina a její podporovatelé musí soustředit na to, čeho mohou realisticky doufat, že v brzkém urovnání dosáhnou. Tato válka podle odborníků serveru National Interest neskončí spravedlivým mírem. Ukrajina se nechystá vyhnat Rusko z území, které obsadilo. Putin a jeho kruh nebudou odvlečeni do Haagu, aby se zodpovídali z válečných zločinů. Ale i v „ošklivém míru“ si Ukrajina může zachovat to, co je pro její budoucnost zásadní: svou suverenitu a nezávislost. To bude vyžadovat těžká rozhodnutí v kritických otázkách, včetně území, bezpečnostních záruk a rekonstrukce.
Co se týče území, válka s největší pravděpodobností skončí příměřím podél linie kontaktu. I ukrajinští lídři připouštějí, že navzdory pokračující podpoře Západu nemají kapacitu na obnovení mezinárodně uznaných hranic z roku 1991. Prvořadým úkolem je zastavit ruský postup na západ. Putin, kterému jsou ztráty lhostejné, bude pokračovat v útoku tak dlouho, dokud bude moci tvrdit, že ruské síly postupují, a že nakonec zaberou zbývající území, které Rusko nelegálně anektovalo. K jeho zastavení bude muset Západ zvýšit svou podporu Ukrajině. Zatím je málo náznaků, že k tomu dojde.
Bezpečnostní záruky představují další výzvy. Evropané se musí smířit s limity toho, co jsou ochotni udělat. Je načase opustit rétoriku o členství Ukrajiny v NATO. Pokud se něco ukázalo od konce studené války jasně, pak je to fakt, že NATO jako organizace i jednotliví spojenci nejsou ochotni riskovat válku s Ruskem kvůli obraně Ukrajiny. S nedávnou výjimkou Finska a Švédska NATO nikdy nepřijalo zemi, u které by si v době přijetí myslelo, že ji bude muset bránit proti Rusku. Naopak, hlavní vlny rozšiřování NATO probíhaly v době, kdy se organizace zaměřovala na budování spolupráce s Ruskem na konci 90. let a na začátku 21. století.
Jistě, NATO by mělo za opuštění své politiky otevřených dveří – byť jen v praxi – dostat něco na oplátku. Tím by mohl být ruský závazek nerozšiřovat svou bezpečnostní zónu na západ a omezit hybridní válku proti Evropě. Aby měl tento závazek nějakou hodnotu, musel by být doprovázen spolehlivým monitorovacím mechanismem, který by zajistil, že Rusko závazek dodrží, nebo by alespoň dal Západu dostatečné předběžné varování k přípravě reakce na jakékoli porušení. Kromě toho bude muset Západ nasadit silnou odstrašující sílu k stabilizaci a obraně dlouhé hranice s Ruskem, která se bude táhnout od Barentsova moře k Černému moři a protínat ukrajinské území.
Podobně, pokud se Ukrajina vzdá své ambice vstoupit do NATO, bude vyžadovat solidní bezpečnostní záruky. Ty by mohly mít podobu ozbrojené neutrality, pokud by Evropa a Spojené státy mohly investovat do rozšíření a modernizace ukrajinského obranně-průmyslového komplexu, posílení interoperability s Ukrajinou a provádění společných cvičení mimo ukrajinské území. To by Ukrajině pomohlo vybudovat vojenskou sílu odpovídající její územní obraně.
Rekonstrukce si vyžádá obrovské částky. Světová banka odhadla náklady v roce 2025 na více než půl bilionu dolarů. Zmrazené ruské aktiva na Západě, odhadované na přibližně 300 miliard dolarů, pokryjí pouze část těchto nákladů. Zbytek bude muset přijít ze Západu, a možná i z Číny nebo zemí Perského zálivu.
Evropští lídři nyní diskutují o zabavení ruských aktiv na podporu Ukrajiny. Bez ohledu na logiku a legalitu tohoto kroku to poukazuje na závažný nedostatek v evropském přístupu. I přes silná tvrzení, že konflikt je pro Evropu existenční a že porážka Ukrajiny vážně podkope její bezpečnost, evropští lídři se ukázali jako neschopní přesvědčit své občany, že je potřeba přinést podstatné oběti. Zabavení ruských aktiv je krátkodobě snadnou cestou, protože nevyžaduje okamžitou oběť. Tyto zdroje jsou však omezené a nakonec se vyčerpají. Evropští lídři pouze odkládají okamžik, kdy budou muset ukázat skutečné vůdcovství, aby přiměli své voliče k obětem nezbytným pro obranu své bezpečnosti.
Totéž platí pro perspektivní členství Ukrajiny v Evropské unii. Evropští lídři slibují tuto možnost od února 2022, kdy došlo k plné invazi Ruska. Jen málokdo však přiznal budoucí výzvy. Jestliže Evropané nejsou ochotni platit cenu za obranu Ukrajiny nyní, jak pravděpodobné je, že přijmou náklady na přijetí Ukrajiny do EU? Jako chudá, zničená země by Ukrajina představovala značnou zátěž pro rozpočet EU. Zejména její rozsáhlý zemědělský potenciál bude mít dalekosáhlé důsledky pro evropské zemědělce. Polští zemědělci již nyní protestují proti privilegiím, kterým se těší ukrajinští producenti v Evropě. Tyto protesty se budou jen rozrůstat a šířit i mimo Polsko, jakmile se přistoupení přiblíží.
Navíc, jak podtrhuje probíhající korupční skandál na Ukrajině, země má daleko k plnění standardů správy požadovaných pro vstup. Přesto ponechání Ukrajiny mimo EU, po velkých obětech, které Ukrajinci podstoupili v obraně Evropy, riskuje vytvoření rozhořčené země, která by v nadcházejících letech mohla představovat výzvy pro evropskou stabilitu a bezpečnost. Evropští lídři budou muset najít způsoby, jak Ukrajincům umožnit některé výhody členství, dříve než splní všechny požadavky pro vstup.
Čekají nás těžká rozhodnutí; čas pro rétoriku a předstírání je pryč. Realitou je, že Rusko nebude poraženo na bojišti. To ale neznamená, že Ukrajina musí prohrát. Stále si může zachovat svou suverenitu a nezávislost, i když válka skončí neuspokojivým kompromisem. Dosažení tohoto výsledku bude vyžadovat, aby Ukrajina, její američtí podporovatelé a zejména Evropa opustili iluze a soustředili se na těžká rozhodnutí, která je třeba učinit nyní, a položili základy pro mír, který zachová svobodu Ukrajiny a zároveň udrží otevřenou možnost lepší budoucnosti.
Související
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
válka na Ukrajině , Ukrajina , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
včera
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
včera
Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron
včera
Británie čelí masivní vlně super chřipky. Nic horšího jsme od pandemie nezažili, tvrdí NHS
včera
Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu
včera
Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej
Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.
Zdroj: Libor Novák