"Válka neskončí spravedlivě a Putina neodvlečou do Haagu." Experti pošlapali Trumpův mírový plán

Ukrajina možná nedokáže porazit Rusko na bojišti, ale stále si může zachovat svou nezávislost. Kritici mají podle expertů pravdu, že původní mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa byl špatně navržen, vnitřně rozporný a natolik nakloněný Rusku, že se rovnal pokusu o vynucení kapitulace Ukrajiny. Pokud však má tento návrh nějakou přednost, pak je to ta, že přiměl Ukrajinu a její podporovatele, aby opustili rétoriku a soustředili se na to, čeho lze dosáhnout za cenu, kterou jsou Ukrajina, Evropa a Spojené státy ochotny nést.

Je nepopiratelné, že Ukrajina potřebuje mír co nejdříve. Válka vyčerpává její lidské zdroje a ničí její ekonomiku. Ukrajinští vojáci bojují s odvahou a vynalézavostí, ale i ve spravedlivé věci existují hranice, za nimiž už další odpor není možný. Jistě, i Rusko trpí kvůli zbytečné válce, kterou samo vyvolalo. Jeho ztráty na životech a materiálu jsou ohromující a jsou výsledkem pouze marginálních taktických zisků. Každým dnem, kdy válka pokračuje, Rusko zaostává za velmocemi, se kterými bude v nadcházejících desetiletích soutěžit. Ukrajina však ztrácí mnohem rychleji než Rusko. Ruský prezident Vladimir Putin má prozatím pravdu: čas hraje v jeho prospěch.

Za těchto okolností se Ukrajina a její podporovatelé musí soustředit na to, čeho mohou realisticky doufat, že v brzkém urovnání dosáhnou. Tato válka podle odborníků serveru National Interest neskončí spravedlivým mírem. Ukrajina se nechystá vyhnat Rusko z území, které obsadilo. Putin a jeho kruh nebudou odvlečeni do Haagu, aby se zodpovídali z válečných zločinů. Ale i v „ošklivém míru“ si Ukrajina může zachovat to, co je pro její budoucnost zásadní: svou suverenitu a nezávislost. To bude vyžadovat těžká rozhodnutí v kritických otázkách, včetně území, bezpečnostních záruk a rekonstrukce.

Co se týče území, válka s největší pravděpodobností skončí příměřím podél linie kontaktu. I ukrajinští lídři připouštějí, že navzdory pokračující podpoře Západu nemají kapacitu na obnovení mezinárodně uznaných hranic z roku 1991. Prvořadým úkolem je zastavit ruský postup na západ. Putin, kterému jsou ztráty lhostejné, bude pokračovat v útoku tak dlouho, dokud bude moci tvrdit, že ruské síly postupují, a že nakonec zaberou zbývající území, které Rusko nelegálně anektovalo. K jeho zastavení bude muset Západ zvýšit svou podporu Ukrajině. Zatím je málo náznaků, že k tomu dojde.

Bezpečnostní záruky představují další výzvy. Evropané se musí smířit s limity toho, co jsou ochotni udělat. Je načase opustit rétoriku o členství Ukrajiny v NATO. Pokud se něco ukázalo od konce studené války jasně, pak je to fakt, že NATO jako organizace i jednotliví spojenci nejsou ochotni riskovat válku s Ruskem kvůli obraně Ukrajiny. S nedávnou výjimkou Finska a Švédska NATO nikdy nepřijalo zemi, u které by si v době přijetí myslelo, že ji bude muset bránit proti Rusku. Naopak, hlavní vlny rozšiřování NATO probíhaly v době, kdy se organizace zaměřovala na budování spolupráce s Ruskem na konci 90. let a na začátku 21. století.

Jistě, NATO by mělo za opuštění své politiky otevřených dveří – byť jen v praxi – dostat něco na oplátku. Tím by mohl být ruský závazek nerozšiřovat svou bezpečnostní zónu na západ a omezit hybridní válku proti Evropě. Aby měl tento závazek nějakou hodnotu, musel by být doprovázen spolehlivým monitorovacím mechanismem, který by zajistil, že Rusko závazek dodrží, nebo by alespoň dal Západu dostatečné předběžné varování k přípravě reakce na jakékoli porušení. Kromě toho bude muset Západ nasadit silnou odstrašující sílu k stabilizaci a obraně dlouhé hranice s Ruskem, která se bude táhnout od Barentsova moře k Černému moři a protínat ukrajinské území.

Podobně, pokud se Ukrajina vzdá své ambice vstoupit do NATO, bude vyžadovat solidní bezpečnostní záruky. Ty by mohly mít podobu ozbrojené neutrality, pokud by Evropa a Spojené státy mohly investovat do rozšíření a modernizace ukrajinského obranně-průmyslového komplexu, posílení interoperability s Ukrajinou a provádění společných cvičení mimo ukrajinské území. To by Ukrajině pomohlo vybudovat vojenskou sílu odpovídající její územní obraně.

Rekonstrukce si vyžádá obrovské částky. Světová banka odhadla náklady v roce 2025 na více než půl bilionu dolarů. Zmrazené ruské aktiva na Západě, odhadované na přibližně 300 miliard dolarů, pokryjí pouze část těchto nákladů. Zbytek bude muset přijít ze Západu, a možná i z Číny nebo zemí Perského zálivu.

Evropští lídři nyní diskutují o zabavení ruských aktiv na podporu Ukrajiny. Bez ohledu na logiku a legalitu tohoto kroku to poukazuje na závažný nedostatek v evropském přístupu. I přes silná tvrzení, že konflikt je pro Evropu existenční a že porážka Ukrajiny vážně podkope její bezpečnost, evropští lídři se ukázali jako neschopní přesvědčit své občany, že je potřeba přinést podstatné oběti. Zabavení ruských aktiv je krátkodobě snadnou cestou, protože nevyžaduje okamžitou oběť. Tyto zdroje jsou však omezené a nakonec se vyčerpají. Evropští lídři pouze odkládají okamžik, kdy budou muset ukázat skutečné vůdcovství, aby přiměli své voliče k obětem nezbytným pro obranu své bezpečnosti.

Totéž platí pro perspektivní členství Ukrajiny v Evropské unii. Evropští lídři slibují tuto možnost od února 2022, kdy došlo k plné invazi Ruska. Jen málokdo však přiznal budoucí výzvy. Jestliže Evropané nejsou ochotni platit cenu za obranu Ukrajiny nyní, jak pravděpodobné je, že přijmou náklady na přijetí Ukrajiny do EU? Jako chudá, zničená země by Ukrajina představovala značnou zátěž pro rozpočet EU. Zejména její rozsáhlý zemědělský potenciál bude mít dalekosáhlé důsledky pro evropské zemědělce. Polští zemědělci již nyní protestují proti privilegiím, kterým se těší ukrajinští producenti v Evropě. Tyto protesty se budou jen rozrůstat a šířit i mimo Polsko, jakmile se přistoupení přiblíží.

Navíc, jak podtrhuje probíhající korupční skandál na Ukrajině, země má daleko k plnění standardů správy požadovaných pro vstup. Přesto ponechání Ukrajiny mimo EU, po velkých obětech, které Ukrajinci podstoupili v obraně Evropy, riskuje vytvoření rozhořčené země, která by v nadcházejících letech mohla představovat výzvy pro evropskou stabilitu a bezpečnost. Evropští lídři budou muset najít způsoby, jak Ukrajincům umožnit některé výhody členství, dříve než splní všechny požadavky pro vstup.

Čekají nás těžká rozhodnutí; čas pro rétoriku a předstírání je pryč. Realitou je, že Rusko nebude poraženo na bojišti. To ale neznamená, že Ukrajina musí prohrát. Stále si může zachovat svou suverenitu a nezávislost, i když válka skončí neuspokojivým kompromisem. Dosažení tohoto výsledku bude vyžadovat, aby Ukrajina, její američtí podporovatelé a zejména Evropa opustili iluze a soustředili se na těžká rozhodnutí, která je třeba učinit nyní, a položili základy pro mír, který zachová svobodu Ukrajiny a zároveň udrží otevřenou možnost lepší budoucnosti.

Související

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.
Volodymyr Zelenskyj

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

včera

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

včera

Emmanuel Macron

Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron

V nedávných volbách v několika evropských zemích, jako jsou Spojené království, Francie, Německo, Nizozemsko a Rumunsko, se zdálo, že voliči dávají naději středovým politikům. Před šestnácti měsíci, po volbách do Evropského parlamentu, dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „střed drží“, protože pro silnou Evropu stále existuje většina ve středu politického spektra. Dnes však podle webu Politico toto přesvědčení vypadá značně nejistě. 

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu

Ukrajina tento týden oznámila, že její drony dlouhého doletu zasáhly významnou ropnou plošinu v Kaspickém moři, což je signálem pro další rozšíření seznamu cílů v rámci intenzivního tažení. Cílem této kampaně je přerušit tok ruských energetických příjmů, které financují válku. Zdroj z Bezpečnostní služby Ukrajiny pro CNN potvrdil, že jde o první ukrajinský útok na infrastrukturu související s těžbou ropy v Kaspickém moři.

včera

Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej

Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy