"Válka neskončí spravedlivě a Putina neodvlečou do Haagu." Experti pošlapali Trumpův mírový plán

Ukrajina možná nedokáže porazit Rusko na bojišti, ale stále si může zachovat svou nezávislost. Kritici mají podle expertů pravdu, že původní mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa byl špatně navržen, vnitřně rozporný a natolik nakloněný Rusku, že se rovnal pokusu o vynucení kapitulace Ukrajiny. Pokud však má tento návrh nějakou přednost, pak je to ta, že přiměl Ukrajinu a její podporovatele, aby opustili rétoriku a soustředili se na to, čeho lze dosáhnout za cenu, kterou jsou Ukrajina, Evropa a Spojené státy ochotny nést.

Je nepopiratelné, že Ukrajina potřebuje mír co nejdříve. Válka vyčerpává její lidské zdroje a ničí její ekonomiku. Ukrajinští vojáci bojují s odvahou a vynalézavostí, ale i ve spravedlivé věci existují hranice, za nimiž už další odpor není možný. Jistě, i Rusko trpí kvůli zbytečné válce, kterou samo vyvolalo. Jeho ztráty na životech a materiálu jsou ohromující a jsou výsledkem pouze marginálních taktických zisků. Každým dnem, kdy válka pokračuje, Rusko zaostává za velmocemi, se kterými bude v nadcházejících desetiletích soutěžit. Ukrajina však ztrácí mnohem rychleji než Rusko. Ruský prezident Vladimir Putin má prozatím pravdu: čas hraje v jeho prospěch.

Za těchto okolností se Ukrajina a její podporovatelé musí soustředit na to, čeho mohou realisticky doufat, že v brzkém urovnání dosáhnou. Tato válka podle odborníků serveru National Interest neskončí spravedlivým mírem. Ukrajina se nechystá vyhnat Rusko z území, které obsadilo. Putin a jeho kruh nebudou odvlečeni do Haagu, aby se zodpovídali z válečných zločinů. Ale i v „ošklivém míru“ si Ukrajina může zachovat to, co je pro její budoucnost zásadní: svou suverenitu a nezávislost. To bude vyžadovat těžká rozhodnutí v kritických otázkách, včetně území, bezpečnostních záruk a rekonstrukce.

Co se týče území, válka s největší pravděpodobností skončí příměřím podél linie kontaktu. I ukrajinští lídři připouštějí, že navzdory pokračující podpoře Západu nemají kapacitu na obnovení mezinárodně uznaných hranic z roku 1991. Prvořadým úkolem je zastavit ruský postup na západ. Putin, kterému jsou ztráty lhostejné, bude pokračovat v útoku tak dlouho, dokud bude moci tvrdit, že ruské síly postupují, a že nakonec zaberou zbývající území, které Rusko nelegálně anektovalo. K jeho zastavení bude muset Západ zvýšit svou podporu Ukrajině. Zatím je málo náznaků, že k tomu dojde.

Bezpečnostní záruky představují další výzvy. Evropané se musí smířit s limity toho, co jsou ochotni udělat. Je načase opustit rétoriku o členství Ukrajiny v NATO. Pokud se něco ukázalo od konce studené války jasně, pak je to fakt, že NATO jako organizace i jednotliví spojenci nejsou ochotni riskovat válku s Ruskem kvůli obraně Ukrajiny. S nedávnou výjimkou Finska a Švédska NATO nikdy nepřijalo zemi, u které by si v době přijetí myslelo, že ji bude muset bránit proti Rusku. Naopak, hlavní vlny rozšiřování NATO probíhaly v době, kdy se organizace zaměřovala na budování spolupráce s Ruskem na konci 90. let a na začátku 21. století.

Jistě, NATO by mělo za opuštění své politiky otevřených dveří – byť jen v praxi – dostat něco na oplátku. Tím by mohl být ruský závazek nerozšiřovat svou bezpečnostní zónu na západ a omezit hybridní válku proti Evropě. Aby měl tento závazek nějakou hodnotu, musel by být doprovázen spolehlivým monitorovacím mechanismem, který by zajistil, že Rusko závazek dodrží, nebo by alespoň dal Západu dostatečné předběžné varování k přípravě reakce na jakékoli porušení. Kromě toho bude muset Západ nasadit silnou odstrašující sílu k stabilizaci a obraně dlouhé hranice s Ruskem, která se bude táhnout od Barentsova moře k Černému moři a protínat ukrajinské území.

Podobně, pokud se Ukrajina vzdá své ambice vstoupit do NATO, bude vyžadovat solidní bezpečnostní záruky. Ty by mohly mít podobu ozbrojené neutrality, pokud by Evropa a Spojené státy mohly investovat do rozšíření a modernizace ukrajinského obranně-průmyslového komplexu, posílení interoperability s Ukrajinou a provádění společných cvičení mimo ukrajinské území. To by Ukrajině pomohlo vybudovat vojenskou sílu odpovídající její územní obraně.

Rekonstrukce si vyžádá obrovské částky. Světová banka odhadla náklady v roce 2025 na více než půl bilionu dolarů. Zmrazené ruské aktiva na Západě, odhadované na přibližně 300 miliard dolarů, pokryjí pouze část těchto nákladů. Zbytek bude muset přijít ze Západu, a možná i z Číny nebo zemí Perského zálivu.

Evropští lídři nyní diskutují o zabavení ruských aktiv na podporu Ukrajiny. Bez ohledu na logiku a legalitu tohoto kroku to poukazuje na závažný nedostatek v evropském přístupu. I přes silná tvrzení, že konflikt je pro Evropu existenční a že porážka Ukrajiny vážně podkope její bezpečnost, evropští lídři se ukázali jako neschopní přesvědčit své občany, že je potřeba přinést podstatné oběti. Zabavení ruských aktiv je krátkodobě snadnou cestou, protože nevyžaduje okamžitou oběť. Tyto zdroje jsou však omezené a nakonec se vyčerpají. Evropští lídři pouze odkládají okamžik, kdy budou muset ukázat skutečné vůdcovství, aby přiměli své voliče k obětem nezbytným pro obranu své bezpečnosti.

Totéž platí pro perspektivní členství Ukrajiny v Evropské unii. Evropští lídři slibují tuto možnost od února 2022, kdy došlo k plné invazi Ruska. Jen málokdo však přiznal budoucí výzvy. Jestliže Evropané nejsou ochotni platit cenu za obranu Ukrajiny nyní, jak pravděpodobné je, že přijmou náklady na přijetí Ukrajiny do EU? Jako chudá, zničená země by Ukrajina představovala značnou zátěž pro rozpočet EU. Zejména její rozsáhlý zemědělský potenciál bude mít dalekosáhlé důsledky pro evropské zemědělce. Polští zemědělci již nyní protestují proti privilegiím, kterým se těší ukrajinští producenti v Evropě. Tyto protesty se budou jen rozrůstat a šířit i mimo Polsko, jakmile se přistoupení přiblíží.

Navíc, jak podtrhuje probíhající korupční skandál na Ukrajině, země má daleko k plnění standardů správy požadovaných pro vstup. Přesto ponechání Ukrajiny mimo EU, po velkých obětech, které Ukrajinci podstoupili v obraně Evropy, riskuje vytvoření rozhořčené země, která by v nadcházejících letech mohla představovat výzvy pro evropskou stabilitu a bezpečnost. Evropští lídři budou muset najít způsoby, jak Ukrajincům umožnit některé výhody členství, dříve než splní všechny požadavky pro vstup.

Čekají nás těžká rozhodnutí; čas pro rétoriku a předstírání je pryč. Realitou je, že Rusko nebude poraženo na bojišti. To ale neznamená, že Ukrajina musí prohrát. Stále si může zachovat svou suverenitu a nezávislost, i když válka skončí neuspokojivým kompromisem. Dosažení tohoto výsledku bude vyžadovat, aby Ukrajina, její američtí podporovatelé a zejména Evropa opustili iluze a soustředili se na těžká rozhodnutí, která je třeba učinit nyní, a položili základy pro mír, který zachová svobodu Ukrajiny a zároveň udrží otevřenou možnost lepší budoucnosti.

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Jeden z nejtragičtějších útoků války. Rusové zaútočili na školu, přes 35 mrtvých

Při ruském leteckém úderu na frontové město Komysuvacha v Záporožské oblasti zahynulo nejméně 37 lidí a desítky dalších jsou nezvěstné. Ruské síly shodily na budovu školy, která sloužila jako lidový úkryt a humanitární distribuční středisko, nejméně devět silných bomb. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil tento útok za jeden z nejtragičtějších v průběhu celého konfliktu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  Ukrajina ,  Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

včera

Oto Klempíř

Klempíř odevzdal cenu udělenou posmrtně režiséru Herzovi

Cena udělovaná ministerstvem kultury, v jehož čele stojí Oto Klempíř (Motoristé), se nakonec ocitla v rodině jednoho z laureátů, ačkoliv se původně uvádělo, že ji blízcí zesnulého režiséra Juraje Herze odmítli převzít. Informovalo o tom ministerstvo kultury. 

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání

Premiér Andrej Babiš (ANO) se během pracovní návštěvy Polska setkal ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem. Hlavními tématy společného jednání byla energetická bezpečnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu, příští víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2028–2034, bezpečnost, migrace a dopravní spojení obou zemí. 

včera

Tomáš Zdechovský

Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi

Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Jen v České republice šlo o případy za téměř 19 miliard korun. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu schválil návrhy, které mají zlepšit odhalování podvodů, spolupráci vyšetřovatelů a vymáhání zneužitých peněz. Jedním ze spoluzpravodajů zprávy je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL / EPP).

včera

Kateřina Konečná

Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana

Velký třesk se odehrál uvnitř mimosněmovní Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Europoslankyně Kateřina Konečná, která byla v posledních letech nejvýraznější tváří, oznámila, že stranu opouští. S komunisty ale hodlá nadále spolupracovat.

včera

včera

ČNB

Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky

Česká národní banka na čtvrtečním jednání rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Informovala o tom v tiskové zprávě. Základní úroková sazba se od pátku zvyšuje na čtyři procenta. Centrální banka chce dosáhnout toho, aby celková inflace zůstala poblíž dvouprocentního inflačního cíle. 

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Zimní pneumatika

Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout

Období zimního provozu začalo a v nadcházejících dnech mají noční teploty na většině území klesat pod bod mrazu. Řidiči, kteří dosud nepřezuli, by proto neměli výměnu letních pneumatik za zimní dále odkládat. Od 1. listopadu navíc platí povinnost použít zimní pneumatiky, pokud se na vozovce nachází souvislá vrstva sněhu, led či námraza nebo lze takové podmínky během jízdy očekávat. Upozornilo na to ministerstvo dopravy. 

včera

Česká televize

Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění

Česká televize ocenila iniciativu občanů, kteří se v úterý postavili za veřejnoprávní média, jejichž financování se snaží upravit současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Po celém Česku se v úterý konaly demonstrace, televizní a rozhlasoví pracovníci zároveň stávkovali. 

včera

včera

včera

Policie v Polsku

Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost

Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP. 

včera

Podzimní počasí, ilustrační foto

Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána

Meteorologové vydali předpověď počasí na nadcházející víkend, podle níž přinesou jak sobota, tak i neděle kombinaci slunečných dnů, mrazivých rán a v oblasti Čech také výskyt nízké oblačnosti či mlh.

4. listopadu 2026 21:43

 J. D. Vance

Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách

Americký viceprezident JD Vance poprvé veřejně promluvil o těžké prohře Republikánské strany v nedávných kongresových volbách a otevřeně prohlásil, že skutečná příčina volebního debaklu je zcela zřejmá. Ve svém příspěvku na sociální síti X uvedl, že do voleb vstupoval s negativními pocity poté, co jej průzkumy veřejného mínění varovaly před výraznou ztrátou podpory a porážkou v celkovém součtu o třináct procent.

4. listopadu 2026 20:22

Hackeři, ilustrační foto

Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko

Rozsáhlé kybernetické útoky na chladicí zařízení v evropských supermarketech během několika posledních týdnů odhalily zranitelnost klíčové infrastruktury Evropské unie. Incidenty, které zasáhly obchody v nejméně devíti členských státech včetně Belgie, Německa, Švédska či Lucemburska, vyvolaly obavy bezpečnostních expertů z nové vlny hybridní aktivity směřující proti Evropě.

4. listopadu 2026 19:14

Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá

Kanada se připojila ke koalici zemí, které odmítají nastoupit k hokejovým zápasům proti ruským týmům kvůli pokračující válce na Ukrajině. Premiér Mark Carney v úterý oznámil, že ruští hokejisté nebudou moci nastoupit k nadcházejícímu mistrovství světa juniorů, které se uskuteční v Kanadě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy