"Válka neskončí spravedlivě a Putina neodvlečou do Haagu." Experti pošlapali Trumpův mírový plán

Ukrajina možná nedokáže porazit Rusko na bojišti, ale stále si může zachovat svou nezávislost. Kritici mají podle expertů pravdu, že původní mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa byl špatně navržen, vnitřně rozporný a natolik nakloněný Rusku, že se rovnal pokusu o vynucení kapitulace Ukrajiny. Pokud však má tento návrh nějakou přednost, pak je to ta, že přiměl Ukrajinu a její podporovatele, aby opustili rétoriku a soustředili se na to, čeho lze dosáhnout za cenu, kterou jsou Ukrajina, Evropa a Spojené státy ochotny nést.

Je nepopiratelné, že Ukrajina potřebuje mír co nejdříve. Válka vyčerpává její lidské zdroje a ničí její ekonomiku. Ukrajinští vojáci bojují s odvahou a vynalézavostí, ale i ve spravedlivé věci existují hranice, za nimiž už další odpor není možný. Jistě, i Rusko trpí kvůli zbytečné válce, kterou samo vyvolalo. Jeho ztráty na životech a materiálu jsou ohromující a jsou výsledkem pouze marginálních taktických zisků. Každým dnem, kdy válka pokračuje, Rusko zaostává za velmocemi, se kterými bude v nadcházejících desetiletích soutěžit. Ukrajina však ztrácí mnohem rychleji než Rusko. Ruský prezident Vladimir Putin má prozatím pravdu: čas hraje v jeho prospěch.

Za těchto okolností se Ukrajina a její podporovatelé musí soustředit na to, čeho mohou realisticky doufat, že v brzkém urovnání dosáhnou. Tato válka podle odborníků serveru National Interest neskončí spravedlivým mírem. Ukrajina se nechystá vyhnat Rusko z území, které obsadilo. Putin a jeho kruh nebudou odvlečeni do Haagu, aby se zodpovídali z válečných zločinů. Ale i v „ošklivém míru“ si Ukrajina může zachovat to, co je pro její budoucnost zásadní: svou suverenitu a nezávislost. To bude vyžadovat těžká rozhodnutí v kritických otázkách, včetně území, bezpečnostních záruk a rekonstrukce.

Co se týče území, válka s největší pravděpodobností skončí příměřím podél linie kontaktu. I ukrajinští lídři připouštějí, že navzdory pokračující podpoře Západu nemají kapacitu na obnovení mezinárodně uznaných hranic z roku 1991. Prvořadým úkolem je zastavit ruský postup na západ. Putin, kterému jsou ztráty lhostejné, bude pokračovat v útoku tak dlouho, dokud bude moci tvrdit, že ruské síly postupují, a že nakonec zaberou zbývající území, které Rusko nelegálně anektovalo. K jeho zastavení bude muset Západ zvýšit svou podporu Ukrajině. Zatím je málo náznaků, že k tomu dojde.

Bezpečnostní záruky představují další výzvy. Evropané se musí smířit s limity toho, co jsou ochotni udělat. Je načase opustit rétoriku o členství Ukrajiny v NATO. Pokud se něco ukázalo od konce studené války jasně, pak je to fakt, že NATO jako organizace i jednotliví spojenci nejsou ochotni riskovat válku s Ruskem kvůli obraně Ukrajiny. S nedávnou výjimkou Finska a Švédska NATO nikdy nepřijalo zemi, u které by si v době přijetí myslelo, že ji bude muset bránit proti Rusku. Naopak, hlavní vlny rozšiřování NATO probíhaly v době, kdy se organizace zaměřovala na budování spolupráce s Ruskem na konci 90. let a na začátku 21. století.

Jistě, NATO by mělo za opuštění své politiky otevřených dveří – byť jen v praxi – dostat něco na oplátku. Tím by mohl být ruský závazek nerozšiřovat svou bezpečnostní zónu na západ a omezit hybridní válku proti Evropě. Aby měl tento závazek nějakou hodnotu, musel by být doprovázen spolehlivým monitorovacím mechanismem, který by zajistil, že Rusko závazek dodrží, nebo by alespoň dal Západu dostatečné předběžné varování k přípravě reakce na jakékoli porušení. Kromě toho bude muset Západ nasadit silnou odstrašující sílu k stabilizaci a obraně dlouhé hranice s Ruskem, která se bude táhnout od Barentsova moře k Černému moři a protínat ukrajinské území.

Podobně, pokud se Ukrajina vzdá své ambice vstoupit do NATO, bude vyžadovat solidní bezpečnostní záruky. Ty by mohly mít podobu ozbrojené neutrality, pokud by Evropa a Spojené státy mohly investovat do rozšíření a modernizace ukrajinského obranně-průmyslového komplexu, posílení interoperability s Ukrajinou a provádění společných cvičení mimo ukrajinské území. To by Ukrajině pomohlo vybudovat vojenskou sílu odpovídající její územní obraně.

Rekonstrukce si vyžádá obrovské částky. Světová banka odhadla náklady v roce 2025 na více než půl bilionu dolarů. Zmrazené ruské aktiva na Západě, odhadované na přibližně 300 miliard dolarů, pokryjí pouze část těchto nákladů. Zbytek bude muset přijít ze Západu, a možná i z Číny nebo zemí Perského zálivu.

Evropští lídři nyní diskutují o zabavení ruských aktiv na podporu Ukrajiny. Bez ohledu na logiku a legalitu tohoto kroku to poukazuje na závažný nedostatek v evropském přístupu. I přes silná tvrzení, že konflikt je pro Evropu existenční a že porážka Ukrajiny vážně podkope její bezpečnost, evropští lídři se ukázali jako neschopní přesvědčit své občany, že je potřeba přinést podstatné oběti. Zabavení ruských aktiv je krátkodobě snadnou cestou, protože nevyžaduje okamžitou oběť. Tyto zdroje jsou však omezené a nakonec se vyčerpají. Evropští lídři pouze odkládají okamžik, kdy budou muset ukázat skutečné vůdcovství, aby přiměli své voliče k obětem nezbytným pro obranu své bezpečnosti.

Totéž platí pro perspektivní členství Ukrajiny v Evropské unii. Evropští lídři slibují tuto možnost od února 2022, kdy došlo k plné invazi Ruska. Jen málokdo však přiznal budoucí výzvy. Jestliže Evropané nejsou ochotni platit cenu za obranu Ukrajiny nyní, jak pravděpodobné je, že přijmou náklady na přijetí Ukrajiny do EU? Jako chudá, zničená země by Ukrajina představovala značnou zátěž pro rozpočet EU. Zejména její rozsáhlý zemědělský potenciál bude mít dalekosáhlé důsledky pro evropské zemědělce. Polští zemědělci již nyní protestují proti privilegiím, kterým se těší ukrajinští producenti v Evropě. Tyto protesty se budou jen rozrůstat a šířit i mimo Polsko, jakmile se přistoupení přiblíží.

Navíc, jak podtrhuje probíhající korupční skandál na Ukrajině, země má daleko k plnění standardů správy požadovaných pro vstup. Přesto ponechání Ukrajiny mimo EU, po velkých obětech, které Ukrajinci podstoupili v obraně Evropy, riskuje vytvoření rozhořčené země, která by v nadcházejících letech mohla představovat výzvy pro evropskou stabilitu a bezpečnost. Evropští lídři budou muset najít způsoby, jak Ukrajincům umožnit některé výhody členství, dříve než splní všechny požadavky pro vstup.

Čekají nás těžká rozhodnutí; čas pro rétoriku a předstírání je pryč. Realitou je, že Rusko nebude poraženo na bojišti. To ale neznamená, že Ukrajina musí prohrát. Stále si může zachovat svou suverenitu a nezávislost, i když válka skončí neuspokojivým kompromisem. Dosažení tohoto výsledku bude vyžadovat, aby Ukrajina, její američtí podporovatelé a zejména Evropa opustili iluze a soustředili se na těžká rozhodnutí, která je třeba učinit nyní, a položili základy pro mír, který zachová svobodu Ukrajiny a zároveň udrží otevřenou možnost lepší budoucnosti.

Související

Polská armáda, ilustrační fotografie

Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu

Severoatlantická aliance byla nucena vyslat do vzdušného prostoru nad Polskem stíhací letouny v reakci na masivní vlnu ruských leteckých úderů na Ukrajině. Moskva během nočního útoku nasadila strategické bombardéry Tu-95MS schopné nést jaderné zbraně, více než padesát raket různých typů a přibližně sedm set bezpilotních letounů. Součástí této rozsáhlé operace bylo podle britských médií The Guardian a The Mirror také odpálení hypersonické rakety středního doletu Orešnik, která zasáhla město Bila Cerkva ležící necelých devadesát kilometrů jižně od ukrajinského hlavního města
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok

Ukrajinská metropole Kyjev se v noci na neděli stala terčem rozsáhlého vzdušného útoku, před kterým již dříve varovaly americké i ukrajinské úřady. Podle starosty Vitalije Klička si noční ostřelování vyžádalo nejméně jednoho mrtvého a více než dvacet zraněných. Zasaženy byly různé objekty po celém městě včetně obytných domů, studentské koleje, autoservisu a nákupního centra. Vojenská administrativa hlavního města potvrdila, že šlo o masivní balistický úder, a vyzvala obyvatele k setrvání v krytech.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

včera

Kongo, ilustrační foto

Počet podezřelých případů nákazy ebolou se blíží k tisícovce

Počet podezřelých případů nákazy virem Ebola v Demokratické republice Kongo přesáhl hranici devíti set. Tamní ministerstvo komunikace oznámilo, že aktuálně eviduje 904 podezření na toto onemocnění a 119 s tím spojených úmrtí. Nákaza se šíří především ve východní části země, přičemž hlavním ohniskem zůstává provincie Ituri, kde úřady již dříve hlásily stovky nemocných a desítky obětí. Světová zdravotnická organizace sice označila riziko pro samotné Kongo za velmi vysoké, avšak globální nebezpečí rozšíření této nemoci do světa je podle ní stále nízké.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Otevření Hormuzského průlivu, konec americké blokády. Co obsahuje dohoda, o níž jedná Írán s USA?

Írán a Spojené státy vyslaly jasné signály, že se blíží k dohodě, která by mohla změnit stávající příměří v dlouhodobé urovnání konfliktu. Obě strany v současnosti jednají o textu memoranda o porozumění, jež má stanovit přesný plán pro vyřešení všech sporných bodů. Ačkoli se definitivní stvrzení dokumentu neočekává během dneška, podpis memoranda by znamenal úplné zastavení bojů. To by přineslo úlevu oběma státům, neboť americký prezident Donald Trump čelí blížícím se podzimním volbám a íránské hospodářství se nachází v hluboké krizi.

včera

Donald Trump

Dohoda s Íránem dnes nebude. Podle Teheránu za to mohou USA

Jednání o možné dohodě mezi Spojenými státy a Íránem jsou podle amerického prezidenta Donalda Trumpa konstruktivní. Šéf Bílého domu však na své sociální síti Truth Social zároveň zdůraznil, že obě strany musí postupovat uvážlivě a nespěchat, aby byl výsledek zcela správný. Ve svém prohlášení dal jasně najevo, že Teherán musí bezpodmínečně pochopit, že Spojené státy nikdy nedovolí, aby disponoval jadernou zbraní.

včera

MS v hokeji

Po Američanech se začínají bát z možného nepostupu i Švédové. Němci naopak stále živí naději

Sobotní večerní program hokejového světového šampionátu ve Švýcarsku přinesl další nečekaný výsledek a další problémy pro dalšího favorita. Poté, co ve skupině A zaváhali nejprve v ten samý den v poledne Američané, kteří nestačili na Lotyše a zkomplikovali si tím tak svoji cestu do čtvrtfinále, poněkud překvapivě se vyřazovací boje vzdálily po sobotě i Švédům ve skupině B. Ti totiž překvapivě nezvládli severské derby s Norskem, které prohráli 2:3 a boj o postup mezi nejlepších osm týmů tak už Švédové přestávají mít ve vlastních rukách. To Němci nažhaveni zaváháním Američanů ve skupině A zapnuli motory a Rakušany, kteří si mohli už nyní zajistit postup do čtvrtfinále, porazili s přehledem 6:2 a zůstávají tak nadále ve hře o postup. Domácí Švýcaři si pokračují ve vlastní soutěži, v níž porážejí jednoho po druhém, naposledy si tedy smlsli na Maďarech 9:0.

včera

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií

„Oto, zabal to.“ Prahou prošly tisíce demonstrantů, žádají konec Klempíře

V centru Prahy se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí, aby vyjádřily svůj nesouhlas s plánovanou reformou financování veřejnoprávních médií. Protestní akci s názvem Ruce pryč od médií zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Hlavním cílem demonstrantů je zastavit návrh zákona, který by zrušil dosavadní koncesionářské poplatky a nahradil je přímým financováním České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. Pokojný protest odstartoval úderem šestnácté hodiny na zaplněném Staroměstském náměstí, odkud se dav následně vydal na pochod městem.

včera

Modžtaba Chámeneí

USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí

Navrhovaná mírová dohoda mezi Teheránem a Washingtonem stále vyžaduje oficiální schválení ze strany íránského nejvyššího vůdce a tamní rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení tamních představitelů je před odesláním dokumentu k ratifikaci nejvyššímu vůdci Modžtabovi Chámeneímu nutné vyjasnit ještě jeden nebo dva body, aby text plně odpovídal požadavkům Íránu. Tuto skutečnost již íránská strana předala pákistánským prostředníkům, kteří v diplomatických jednáních fungují jako mediátoři.

včera

Prezident Trump

Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu

Americký prezident Donald Trump svým rozhodnutím pozastavit prodej zbraní na Tchaj-wan v hodnotě čtrnácti miliard dolarů vysílá jasný signál, že Spojené státy jsou ochotny opustit své partnery v Asii. Tento krok přichází bezprostředně po jeho oficiální návštěvě čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Trump se tímto příklonem k Pekingu otevřeně odvrací od dlouhodobé americké politiky takzvané strategické nejednoznačnosti, která po desetiletí definovala křehké vztahy vůči Tchaj-wanu, jejž si Čína nárokuje jako své vlastní území.

včera

Petr Macinka

Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl

Bývalý moderátor České televize Václav Moravec zahájil provoz svého nového mediálního projektu na internetové platformě Moravec.cz. Vůbec prvním formátem, který divákům v prostorách Paláce Dunaj na Národní třídě představil, byl diskuzní pořad Poledne s Moravcem. Tento krok přišel zhruba dva měsíce poté, co novinář v březnu po jedenadvaceti letech ukončil své působení ve veřejnoprávní televizi. Svůj odchod tehdy zdůvodnil tím, že za tehdejších podmínek již nemohl garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, přičemž zmínil i předcházející týdny plné tlaku.

včera

Hlavní shromáždění sudetoněmeckého sjezdu v Brně Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu

Na brněnském výstavišti v jednom z největších pavilonů pokračují Sudetoněmecké dny, kterých se účastní přibližně tři tisíce lidí. Během hlavního nedělního shromáždění vystoupil zástupce předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení Steffen Hörtler, který jednoznačně odmítl, že by Němci požadovali jakékoli navrácení majetků. Zdůraznil, že cílem je naopak pracovat na společné kultuře a budovat živý most pro budoucnost Evropy. Podle něj se tímto sjezdem, který se poprvé v dějinách koná v České republice, uzavírá bolestný kruh, o čemž mnoho jejich rodičů a prarodičů celý život snilo.

včera

Marco Rubio

S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní

Americký ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil, že v rozhovorech s Íránem bylo dosaženo významného pokroku, nicméně zdůraznil, že na konečné dohodě je stále potřeba pracovat. Toto prohlášení navazuje na sobotní slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social uvedl, že dohoda je již z velké části vyjednána a její součástí bude i znovuotevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu. Trump tehdy doplnil, že o finálních aspektech a detailech se momentálně diskutuje a veřejnost se je brzy dozví.

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu

Severoatlantická aliance byla nucena vyslat do vzdušného prostoru nad Polskem stíhací letouny v reakci na masivní vlnu ruských leteckých úderů na Ukrajině. Moskva během nočního útoku nasadila strategické bombardéry Tu-95MS schopné nést jaderné zbraně, více než padesát raket různých typů a přibližně sedm set bezpilotních letounů. Součástí této rozsáhlé operace bylo podle britských médií The Guardian a The Mirror také odpálení hypersonické rakety středního doletu Orešnik, která zasáhla město Bila Cerkva ležící necelých devadesát kilometrů jižně od ukrajinského hlavního města

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok

Ukrajinská metropole Kyjev se v noci na neděli stala terčem rozsáhlého vzdušného útoku, před kterým již dříve varovaly americké i ukrajinské úřady. Podle starosty Vitalije Klička si noční ostřelování vyžádalo nejméně jednoho mrtvého a více než dvacet zraněných. Zasaženy byly různé objekty po celém městě včetně obytných domů, studentské koleje, autoservisu a nákupního centra. Vojenská administrativa hlavního města potvrdila, že šlo o masivní balistický úder, a vyzvala obyvatele k setrvání v krytech.

včera

23. května 2026 22:46

Miss Czech Republic 2026 Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková

V pražském Fóru Karlín se dnes večer uskutečnil finálový galavečer 17. ročníku prestižní soutěže krásy Miss Czech Republic 2026. O hlavní korunku a možnost reprezentovat Českou republiku na světových soutěžích bojovala finálová desítka dívek, do které se probojovaly Aneta Vizinová, Sandra Chalupníková, Dominique Alagia, Markéta Králová, Eliška Kramná, Barbara Plintová, Laura Anna Glozarová, Lucie Pisková, Hana Dědková a Eliška Kukačová. Slavnostním programem plným napětí provázely moderátorka Daniela Brzobohatá a úřadující miss Justýna Zedníková.

23. května 2026 21:14

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Rusko chystá kombinovaný útok na území Ukrajiny, který by mohl cílit i na hlavní město Kyjev. Podle údajů ukrajinských zpravodajských služeb, které podpořily také informace od amerických a evropských partnerů, existuje podezření, že armáda Ruské federace k tomuto úderu plánuje využít mimo jiné raketový komplex středního doletu Orešnik. Ukrajinské orgány v současné době tyto získané poznatky podrobně prověřují a analyzují.

23. května 2026 19:56

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil, že se ještě téhož dne sejde se svými hlavními poradci, aby společně posoudili nejnovější návrh Íránu. Na základě tohoto hodnocení by mohl již do neděle rozhodnout o tom, zda Spojené státy obnoví vojenské operace proti Teheránu. V telefonickém rozhovoru pro server Axios popsal aktuální šance na dosažení dohody jako padesát na padesát. Zároveň velmi ostře poznamenal, že výsledek současného diplomatického úsilí povede buď k uzavření dobré dohody, nebo k tomu, že Spojené státy Írán totálně zničí.

23. května 2026 19:50

MS v hokeji

Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka

Za ohromující atmosféry, kterou umějí vytvořit snad jen čeští a slovenští fanoušci, se v rámci sobotního programu letošního světového šampionátu utkali Slováci a Češi. Pod hlavičkou mistrovství světa se federální derby odehrálo po třech letech a nabídlo skutečně hokej se vším všudy. Hrál se vyrovnaný hokej od začátku až do konce, Slováci se snažili Čechy více vyhecovat emocemi, ale nakonec o vítězství a důležitých třech bodech pro Česko rozhodl ten nejpovolanější – kapitán Roman Červenka, jenž si zřejmě řekl, že když to nešlo hokejkou, půjde to rozhodnout bruslí. Stalo se a Češi jsou zase o krok blíže čtvrtfinále.

23. května 2026 18:40

Prezident Trump

Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou

Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku. 

23. května 2026 18:04

MS v hokeji

Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS

Přestože hokejové mistrovství světa už vstoupilo do své druhé poloviny, na úřadujících světových šampionech Američanech stále není vidět, že by našli svou ideální formu. V sobotu si totiž připsali na své konto vedle dvou nepřesvědčivých výher nad Brity a Němci již třetí porážku. Po Švýcarech a Finech si totiž na Američany, jejichž kádr nedá s tím loňským, ani s tím, který hrál letošní zimní olympiádu v Miláně srovnávat, vyšlápli dokonce Lotyši. A právě oni se s Američany přetahují o poslední postupové místo skupiny A. Ve skupině B se pak dočkali Dánové svého prvního vítězství na letošním MS, když porazili Slovince 4:0.

23. května 2026 17:17

Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?

Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou, které jsou už po celá desetiletí značně napjaté, prošly v posledních týdnech prudkým zhoršením. Washington obvinil ostrovní stát z ohrožení své národní bezpečnosti a uvalil na něj přísnou ropnou blokádu doprovázenou novými sankcemi. Celá situace navíc eskalovala ve chvíli, kdy americká justice vznesla bezprecedentní obvinění z vraždy proti bývalému kubánskému vůdci Raúlu Castrovi. Zatímco Spojené státy varují, že mírová dohoda s karibským státem je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana tvrdí, že si Washington vytváří podvodné záminky pro případnou vojenskou intervenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy