"Válka neskončí spravedlivě a Putina neodvlečou do Haagu." Experti pošlapali Trumpův mírový plán

Ukrajina možná nedokáže porazit Rusko na bojišti, ale stále si může zachovat svou nezávislost. Kritici mají podle expertů pravdu, že původní mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa byl špatně navržen, vnitřně rozporný a natolik nakloněný Rusku, že se rovnal pokusu o vynucení kapitulace Ukrajiny. Pokud však má tento návrh nějakou přednost, pak je to ta, že přiměl Ukrajinu a její podporovatele, aby opustili rétoriku a soustředili se na to, čeho lze dosáhnout za cenu, kterou jsou Ukrajina, Evropa a Spojené státy ochotny nést.

Je nepopiratelné, že Ukrajina potřebuje mír co nejdříve. Válka vyčerpává její lidské zdroje a ničí její ekonomiku. Ukrajinští vojáci bojují s odvahou a vynalézavostí, ale i ve spravedlivé věci existují hranice, za nimiž už další odpor není možný. Jistě, i Rusko trpí kvůli zbytečné válce, kterou samo vyvolalo. Jeho ztráty na životech a materiálu jsou ohromující a jsou výsledkem pouze marginálních taktických zisků. Každým dnem, kdy válka pokračuje, Rusko zaostává za velmocemi, se kterými bude v nadcházejících desetiletích soutěžit. Ukrajina však ztrácí mnohem rychleji než Rusko. Ruský prezident Vladimir Putin má prozatím pravdu: čas hraje v jeho prospěch.

Za těchto okolností se Ukrajina a její podporovatelé musí soustředit na to, čeho mohou realisticky doufat, že v brzkém urovnání dosáhnou. Tato válka podle odborníků serveru National Interest neskončí spravedlivým mírem. Ukrajina se nechystá vyhnat Rusko z území, které obsadilo. Putin a jeho kruh nebudou odvlečeni do Haagu, aby se zodpovídali z válečných zločinů. Ale i v „ošklivém míru“ si Ukrajina může zachovat to, co je pro její budoucnost zásadní: svou suverenitu a nezávislost. To bude vyžadovat těžká rozhodnutí v kritických otázkách, včetně území, bezpečnostních záruk a rekonstrukce.

Co se týče území, válka s největší pravděpodobností skončí příměřím podél linie kontaktu. I ukrajinští lídři připouštějí, že navzdory pokračující podpoře Západu nemají kapacitu na obnovení mezinárodně uznaných hranic z roku 1991. Prvořadým úkolem je zastavit ruský postup na západ. Putin, kterému jsou ztráty lhostejné, bude pokračovat v útoku tak dlouho, dokud bude moci tvrdit, že ruské síly postupují, a že nakonec zaberou zbývající území, které Rusko nelegálně anektovalo. K jeho zastavení bude muset Západ zvýšit svou podporu Ukrajině. Zatím je málo náznaků, že k tomu dojde.

Bezpečnostní záruky představují další výzvy. Evropané se musí smířit s limity toho, co jsou ochotni udělat. Je načase opustit rétoriku o členství Ukrajiny v NATO. Pokud se něco ukázalo od konce studené války jasně, pak je to fakt, že NATO jako organizace i jednotliví spojenci nejsou ochotni riskovat válku s Ruskem kvůli obraně Ukrajiny. S nedávnou výjimkou Finska a Švédska NATO nikdy nepřijalo zemi, u které by si v době přijetí myslelo, že ji bude muset bránit proti Rusku. Naopak, hlavní vlny rozšiřování NATO probíhaly v době, kdy se organizace zaměřovala na budování spolupráce s Ruskem na konci 90. let a na začátku 21. století.

Jistě, NATO by mělo za opuštění své politiky otevřených dveří – byť jen v praxi – dostat něco na oplátku. Tím by mohl být ruský závazek nerozšiřovat svou bezpečnostní zónu na západ a omezit hybridní válku proti Evropě. Aby měl tento závazek nějakou hodnotu, musel by být doprovázen spolehlivým monitorovacím mechanismem, který by zajistil, že Rusko závazek dodrží, nebo by alespoň dal Západu dostatečné předběžné varování k přípravě reakce na jakékoli porušení. Kromě toho bude muset Západ nasadit silnou odstrašující sílu k stabilizaci a obraně dlouhé hranice s Ruskem, která se bude táhnout od Barentsova moře k Černému moři a protínat ukrajinské území.

Podobně, pokud se Ukrajina vzdá své ambice vstoupit do NATO, bude vyžadovat solidní bezpečnostní záruky. Ty by mohly mít podobu ozbrojené neutrality, pokud by Evropa a Spojené státy mohly investovat do rozšíření a modernizace ukrajinského obranně-průmyslového komplexu, posílení interoperability s Ukrajinou a provádění společných cvičení mimo ukrajinské území. To by Ukrajině pomohlo vybudovat vojenskou sílu odpovídající její územní obraně.

Rekonstrukce si vyžádá obrovské částky. Světová banka odhadla náklady v roce 2025 na více než půl bilionu dolarů. Zmrazené ruské aktiva na Západě, odhadované na přibližně 300 miliard dolarů, pokryjí pouze část těchto nákladů. Zbytek bude muset přijít ze Západu, a možná i z Číny nebo zemí Perského zálivu.

Evropští lídři nyní diskutují o zabavení ruských aktiv na podporu Ukrajiny. Bez ohledu na logiku a legalitu tohoto kroku to poukazuje na závažný nedostatek v evropském přístupu. I přes silná tvrzení, že konflikt je pro Evropu existenční a že porážka Ukrajiny vážně podkope její bezpečnost, evropští lídři se ukázali jako neschopní přesvědčit své občany, že je potřeba přinést podstatné oběti. Zabavení ruských aktiv je krátkodobě snadnou cestou, protože nevyžaduje okamžitou oběť. Tyto zdroje jsou však omezené a nakonec se vyčerpají. Evropští lídři pouze odkládají okamžik, kdy budou muset ukázat skutečné vůdcovství, aby přiměli své voliče k obětem nezbytným pro obranu své bezpečnosti.

Totéž platí pro perspektivní členství Ukrajiny v Evropské unii. Evropští lídři slibují tuto možnost od února 2022, kdy došlo k plné invazi Ruska. Jen málokdo však přiznal budoucí výzvy. Jestliže Evropané nejsou ochotni platit cenu za obranu Ukrajiny nyní, jak pravděpodobné je, že přijmou náklady na přijetí Ukrajiny do EU? Jako chudá, zničená země by Ukrajina představovala značnou zátěž pro rozpočet EU. Zejména její rozsáhlý zemědělský potenciál bude mít dalekosáhlé důsledky pro evropské zemědělce. Polští zemědělci již nyní protestují proti privilegiím, kterým se těší ukrajinští producenti v Evropě. Tyto protesty se budou jen rozrůstat a šířit i mimo Polsko, jakmile se přistoupení přiblíží.

Navíc, jak podtrhuje probíhající korupční skandál na Ukrajině, země má daleko k plnění standardů správy požadovaných pro vstup. Přesto ponechání Ukrajiny mimo EU, po velkých obětech, které Ukrajinci podstoupili v obraně Evropy, riskuje vytvoření rozhořčené země, která by v nadcházejících letech mohla představovat výzvy pro evropskou stabilitu a bezpečnost. Evropští lídři budou muset najít způsoby, jak Ukrajincům umožnit některé výhody členství, dříve než splní všechny požadavky pro vstup.

Čekají nás těžká rozhodnutí; čas pro rétoriku a předstírání je pryč. Realitou je, že Rusko nebude poraženo na bojišti. To ale neznamená, že Ukrajina musí prohrát. Stále si může zachovat svou suverenitu a nezávislost, i když válka skončí neuspokojivým kompromisem. Dosažení tohoto výsledku bude vyžadovat, aby Ukrajina, její američtí podporovatelé a zejména Evropa opustili iluze a soustředili se na těžká rozhodnutí, která je třeba učinit nyní, a položili základy pro mír, který zachová svobodu Ukrajiny a zároveň udrží otevřenou možnost lepší budoucnosti.

Související

Donald Trump

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 
Boris Johnson

Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli brzy ráno lokomotivu stojícího ukrajinského vlaku v pohraniční stanici Jahodyn, která se nachází pouhé dva kilometry od hranic s Polskem. K útoku došlo jen krátce poté, co stejným úsekem projel vlak s významnými západními představiteli včetně bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Ukrajinské úřady potvrdily, že zasažený vlak byl včas vyklizen a incident si nevyžádal žádná zranění ani oběti na životech. Ruská strana k události uvedla, že se zaměřila na železniční infrastrukturu v západní části Ukrajiny.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu

Výrobky obsahující kratom a případně další psychomodulační látky si budou moci koupit lidé až od 21 let, nebude je možné prodávat přes internet a budou zdaněny a opatřeny kolkem. Příslušnou novelu zákona o návykových látkách a dalších osmi souvisejících zákonů projednala a odsouhlasila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Vláda také podpořila poslanecký návrh, který má policii umožnit dočasně uzavírat provozovny, které rizikové výrobky prodávají.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Kateřina Siniaková

Siniaková dokonala kariérní grandslam i s druhou parťačkou. S Townsendovou ovládla US Open

Český ženský tenis zaznamenává během letošní sezóny další výrazný úspěch v rámci grandslamových turnajů. Přestože tentokrát se v singlovém turnaji žádné Češce nedařilo tolik jako ve Wimbledonu, když žádná nepostoupila mezi nejlepší čtyři, natož do finále. V deblové části turnaje ale z českého pohledu neustále září jméno Kateřiny Siniakové. Poté, co ve finále se svou americkou parťačkou Taylor Townsendovou porazila ryzí americkou dvojici Robin Montgomeryová, Ashlyn Kruegerová ve třech setech 5:7, 6:0 a 6:2, tak zkompletovala po spolupráci s Barborou Krejčíkovou se svou nynější parťačkou další kariérní grandslam a k tomu navíc dospěla (nepočítáme-li jeden grandslamový triumf ve smíšené dvouhře) ke 12. deblovému grandslamovému vítězství.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Technologické společnosti na Kongres čekat nehodlají. Společný regulační orgán si vytvoří samy

Přední technologické společnosti Anthropic, Google a OpenAI zahájily jednání o vytvoření společného orgánu pro průmyslové standardy v oblasti umělé inteligence. Rozhovory mezi těmito giganty začaly ještě před nedávnými veřejnými debatami o bezpečnosti a výzvami k větší odpovědnosti. Hlavním cílem této iniciativy je vytvořit jednotná pravidla a testovací postupy pro pokročilé modely. O probíhajících diskusích informovaly zdroje CNN obeznámené se situací.

před 7 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová

Ruský dron zasáhl osobní vlak v těsné blízkosti ukrajinsko-polské hranice krátce poté, co místem projela kolona s vysokými západními představiteli. Podle ukrajinských železnic mohl být terčem útoku právě předchozí vlak s delegací. Ve vlakové soupravě cestoval mimo jiné bývalý britský premiér Boris Johnson či bývalý šéf CIA David Petraeus. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová označila tento čin za jasný vzkaz západnímu světu.

před 8 hodinami

Evropský parlament

Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením

Zástupci členských zemí Evropské unie v Bruselu nedokázali dosáhnout dohody o prodloužení jednoho z klíčových sankčních režimů namířených proti Rusku. Velvyslanci potřebovali ke schválení opatření jednomyslnou shodu, ta však na dopoledním jednání chyběla. Stávající sankční seznam zahrnuje zmrazení majetku přibližně tří tisíc jednotlivců a společností spojených s ruskou agresí na Ukrajině. Pokud unijní státy nenajdou společnou řeč, platnost těchto sankčních opatření automaticky vyprší v úterý.

před 9 hodinami

Tereza Kostková a Marek Eben

Marek Eben a Tereza Kostková končí ve StarDance, potvrdila to ČT

Nečekané oznámení přišlo z Kavčích hor ještě před začátkem letošní řady StarDance. Pro moderátorskou dvojici, která je s diváky od samého začátku této show, tedy pro Marka Ebena a Terezu Kostkovou, půjde o poslední sérii. V pondělí to potvrdila Česká televize. 

před 9 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Výzva k regulaci AI vyvolala v Kapitolu vlnu pozdvižení. Výzkumníci se bojí zneužití k vývoji biologických zbraní

Americký Kongres čelí rostoucímu tlaku na regulaci umělé inteligence, avšak schválení rozsáhlé legislativy před nadcházejícími volbami zůstává nepravděpodobné. Zákonodárci z řad demokratů i republikánů předkládají různé návrhy, chybí však celkový konsenzus. Sněmovně reprezentantů přitom zbývá před volebním dnem již jen jediný pracovní týden.

před 10 hodinami

Prezident Trump

Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu

Zatímco svět vyjadřuje obavy z nekontrolovaného vývoje umělé inteligence, lídři Spojených států a Číny představili odlišné vize budoucího směřování této technologie. Americký prezident Donald Trump odmítl výzvy předních vědců i šéfů technologických společností k zpomalení vývoje. Podle něj je nejistější cestou k zajištění bezpečnosti udržení amerického náskoku před Čínou v souboji o globální dominanci. Výslovně prohlásil, že ten, kdo zvítězí v závodě o umělou inteligenci, vyhraje celkově.

před 10 hodinami

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski: NATO má drtivou převahu. Pokud Rusko zaútočí, porazíme ho rychle

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.

před 13 hodinami

Ulf Kristersson

Německý scénář se nekoná. Krajní pravice ve Švédsku propadla, o vítězství se pere Kristersson a Anderssonová

Švédské parlamentní volby přinesly mimořádně vyrovnaný souboj, ve kterém opoziční středolevicový blok drží po sečtení většiny hlasů těsný náskok jediného mandátu. Přestože první povolební odhady naznačovaly jasnější vítězství levice, postupné sčítání lístků ukázalo, že celkový výsledek zůstává zcela otevřený. Oficiální sčítání tak může trvat několik dní, než bude jasné, kdo získá v parlamentu většinu. Volební komise již upozornila, že konečné předběžné výsledky nemusejí být k dispozici dříve než v polovině týdne.

před 13 hodinami

Opravdu dostane každý Američan 5 tisíc dolarů? Kongres couvá, slíbit to nikomu nechce

Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson prohlásil, že Kongres je připraven spolupracovat s prezidentem Donaldem Trumpem na vyplacení příspěvku ve výši pěti tisíc dolarů pro dospělé Američany. Podmínkou pro realizaci tohoto návrhu je udržení republikánské většiny v obou komorách Kongresu po nadcházejících průběžných volbách. Johnson však odmítl poskytnout přímou záruku, že k faktickému schválení a vyplácení financí skutečně dojde. Zdůraznil pouze, že zákonodárci budou s prezidentem úzce spolupracovat na nalezení možného konsenzu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy