"Válka neskončí spravedlivě a Putina neodvlečou do Haagu." Experti pošlapali Trumpův mírový plán

Ukrajina možná nedokáže porazit Rusko na bojišti, ale stále si může zachovat svou nezávislost. Kritici mají podle expertů pravdu, že původní mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa byl špatně navržen, vnitřně rozporný a natolik nakloněný Rusku, že se rovnal pokusu o vynucení kapitulace Ukrajiny. Pokud však má tento návrh nějakou přednost, pak je to ta, že přiměl Ukrajinu a její podporovatele, aby opustili rétoriku a soustředili se na to, čeho lze dosáhnout za cenu, kterou jsou Ukrajina, Evropa a Spojené státy ochotny nést.

Je nepopiratelné, že Ukrajina potřebuje mír co nejdříve. Válka vyčerpává její lidské zdroje a ničí její ekonomiku. Ukrajinští vojáci bojují s odvahou a vynalézavostí, ale i ve spravedlivé věci existují hranice, za nimiž už další odpor není možný. Jistě, i Rusko trpí kvůli zbytečné válce, kterou samo vyvolalo. Jeho ztráty na životech a materiálu jsou ohromující a jsou výsledkem pouze marginálních taktických zisků. Každým dnem, kdy válka pokračuje, Rusko zaostává za velmocemi, se kterými bude v nadcházejících desetiletích soutěžit. Ukrajina však ztrácí mnohem rychleji než Rusko. Ruský prezident Vladimir Putin má prozatím pravdu: čas hraje v jeho prospěch.

Za těchto okolností se Ukrajina a její podporovatelé musí soustředit na to, čeho mohou realisticky doufat, že v brzkém urovnání dosáhnou. Tato válka podle odborníků serveru National Interest neskončí spravedlivým mírem. Ukrajina se nechystá vyhnat Rusko z území, které obsadilo. Putin a jeho kruh nebudou odvlečeni do Haagu, aby se zodpovídali z válečných zločinů. Ale i v „ošklivém míru“ si Ukrajina může zachovat to, co je pro její budoucnost zásadní: svou suverenitu a nezávislost. To bude vyžadovat těžká rozhodnutí v kritických otázkách, včetně území, bezpečnostních záruk a rekonstrukce.

Co se týče území, válka s největší pravděpodobností skončí příměřím podél linie kontaktu. I ukrajinští lídři připouštějí, že navzdory pokračující podpoře Západu nemají kapacitu na obnovení mezinárodně uznaných hranic z roku 1991. Prvořadým úkolem je zastavit ruský postup na západ. Putin, kterému jsou ztráty lhostejné, bude pokračovat v útoku tak dlouho, dokud bude moci tvrdit, že ruské síly postupují, a že nakonec zaberou zbývající území, které Rusko nelegálně anektovalo. K jeho zastavení bude muset Západ zvýšit svou podporu Ukrajině. Zatím je málo náznaků, že k tomu dojde.

Bezpečnostní záruky představují další výzvy. Evropané se musí smířit s limity toho, co jsou ochotni udělat. Je načase opustit rétoriku o členství Ukrajiny v NATO. Pokud se něco ukázalo od konce studené války jasně, pak je to fakt, že NATO jako organizace i jednotliví spojenci nejsou ochotni riskovat válku s Ruskem kvůli obraně Ukrajiny. S nedávnou výjimkou Finska a Švédska NATO nikdy nepřijalo zemi, u které by si v době přijetí myslelo, že ji bude muset bránit proti Rusku. Naopak, hlavní vlny rozšiřování NATO probíhaly v době, kdy se organizace zaměřovala na budování spolupráce s Ruskem na konci 90. let a na začátku 21. století.

Jistě, NATO by mělo za opuštění své politiky otevřených dveří – byť jen v praxi – dostat něco na oplátku. Tím by mohl být ruský závazek nerozšiřovat svou bezpečnostní zónu na západ a omezit hybridní válku proti Evropě. Aby měl tento závazek nějakou hodnotu, musel by být doprovázen spolehlivým monitorovacím mechanismem, který by zajistil, že Rusko závazek dodrží, nebo by alespoň dal Západu dostatečné předběžné varování k přípravě reakce na jakékoli porušení. Kromě toho bude muset Západ nasadit silnou odstrašující sílu k stabilizaci a obraně dlouhé hranice s Ruskem, která se bude táhnout od Barentsova moře k Černému moři a protínat ukrajinské území.

Podobně, pokud se Ukrajina vzdá své ambice vstoupit do NATO, bude vyžadovat solidní bezpečnostní záruky. Ty by mohly mít podobu ozbrojené neutrality, pokud by Evropa a Spojené státy mohly investovat do rozšíření a modernizace ukrajinského obranně-průmyslového komplexu, posílení interoperability s Ukrajinou a provádění společných cvičení mimo ukrajinské území. To by Ukrajině pomohlo vybudovat vojenskou sílu odpovídající její územní obraně.

Rekonstrukce si vyžádá obrovské částky. Světová banka odhadla náklady v roce 2025 na více než půl bilionu dolarů. Zmrazené ruské aktiva na Západě, odhadované na přibližně 300 miliard dolarů, pokryjí pouze část těchto nákladů. Zbytek bude muset přijít ze Západu, a možná i z Číny nebo zemí Perského zálivu.

Evropští lídři nyní diskutují o zabavení ruských aktiv na podporu Ukrajiny. Bez ohledu na logiku a legalitu tohoto kroku to poukazuje na závažný nedostatek v evropském přístupu. I přes silná tvrzení, že konflikt je pro Evropu existenční a že porážka Ukrajiny vážně podkope její bezpečnost, evropští lídři se ukázali jako neschopní přesvědčit své občany, že je potřeba přinést podstatné oběti. Zabavení ruských aktiv je krátkodobě snadnou cestou, protože nevyžaduje okamžitou oběť. Tyto zdroje jsou však omezené a nakonec se vyčerpají. Evropští lídři pouze odkládají okamžik, kdy budou muset ukázat skutečné vůdcovství, aby přiměli své voliče k obětem nezbytným pro obranu své bezpečnosti.

Totéž platí pro perspektivní členství Ukrajiny v Evropské unii. Evropští lídři slibují tuto možnost od února 2022, kdy došlo k plné invazi Ruska. Jen málokdo však přiznal budoucí výzvy. Jestliže Evropané nejsou ochotni platit cenu za obranu Ukrajiny nyní, jak pravděpodobné je, že přijmou náklady na přijetí Ukrajiny do EU? Jako chudá, zničená země by Ukrajina představovala značnou zátěž pro rozpočet EU. Zejména její rozsáhlý zemědělský potenciál bude mít dalekosáhlé důsledky pro evropské zemědělce. Polští zemědělci již nyní protestují proti privilegiím, kterým se těší ukrajinští producenti v Evropě. Tyto protesty se budou jen rozrůstat a šířit i mimo Polsko, jakmile se přistoupení přiblíží.

Navíc, jak podtrhuje probíhající korupční skandál na Ukrajině, země má daleko k plnění standardů správy požadovaných pro vstup. Přesto ponechání Ukrajiny mimo EU, po velkých obětech, které Ukrajinci podstoupili v obraně Evropy, riskuje vytvoření rozhořčené země, která by v nadcházejících letech mohla představovat výzvy pro evropskou stabilitu a bezpečnost. Evropští lídři budou muset najít způsoby, jak Ukrajincům umožnit některé výhody členství, dříve než splní všechny požadavky pro vstup.

Čekají nás těžká rozhodnutí; čas pro rétoriku a předstírání je pryč. Realitou je, že Rusko nebude poraženo na bojišti. To ale neznamená, že Ukrajina musí prohrát. Stále si může zachovat svou suverenitu a nezávislost, i když válka skončí neuspokojivým kompromisem. Dosažení tohoto výsledku bude vyžadovat, aby Ukrajina, její američtí podporovatelé a zejména Evropa opustili iluze a soustředili se na těžká rozhodnutí, která je třeba učinit nyní, a položili základy pro mír, který zachová svobodu Ukrajiny a zároveň udrží otevřenou možnost lepší budoucnosti.

Související

raketový systém Patriot z USA

CNN: Ukrajina je na suchu. Zásoby střel pro americké systémy Patriot definitivně došly

Ukrajina podle informací zpravodajské stanice CNN zcela vyčerpala své zásoby střel pro americké systémy protivzdušné obrany Patriot. Tento kritický nedostatek interceptorů nechává zemi zcela bezbrannou vůči probíhajícím ruským útokům balistickými raketami. Prezident Volodymyr Zelenskyj na hrozbu spojenou s nedostatkem těchto zbraní upozorňoval již několik měsíců.
Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Je to ještě legitimní cíl? Ukrajinské útoky na datová centra v Rusku znepokojují odborníky

Nedávné útoky ukrajinských bezpilotních letounů na ruská datová centra otevřely novou kapitolu probíhajícího válečného konfliktu. Cílem těchto operací bylo narušit vojenské plánování, komunikační sítě a digitální infrastrukturu nepřítele. Tyto události však zároveň vyvolaly vážné obavy ohledně dopadů na každodenní život civilního obyvatelstva a mezinárodní právo.

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  Ukrajina ,  Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

včera

raketový systém Patriot z USA

CNN: Ukrajina je na suchu. Zásoby střel pro americké systémy Patriot definitivně došly

Ukrajina podle informací zpravodajské stanice CNN zcela vyčerpala své zásoby střel pro americké systémy protivzdušné obrany Patriot. Tento kritický nedostatek interceptorů nechává zemi zcela bezbrannou vůči probíhajícím ruským útokům balistickými raketami. Prezident Volodymyr Zelenskyj na hrozbu spojenou s nedostatkem těchto zbraní upozorňoval již několik měsíců.

včera

Volodymyr Zelenskyj

FT: Evropští lídři vyzvou Zelenského, aby mírnil svou kritiku Trumpa

Evropští lídři se chystají vyzvat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby mírnil svou veřejnou kritiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Reagují tak na jeho nedávná ostrá vyjádření v britském tisku, která v evropských metropolích vyvolala značné obavy z dalšího prohlubování napětí mezi Washingtonem a Kyjevem. Záležitost by měla dominovat nadcházejícím pátečním jednáním v Bruselu, píše Financial Times.

včera

Donald Trump

Trump ustoupil kritice. Poprava se živě vysílat nebude

Americký prezident Donald Trump oznámil, že připravované popravení odsouzeného masového vraha Nidala Hasana popravčí četou nebude veřejně streamováno. Reagoval tak na předchozí prohlášení Pentagonu, které vyvolalo vlnu ostré kritiky napříč americkou politickou scénou. Samotný verdikt a termín popravy na základně Fort Hood však zůstávají v platnosti.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Je to ještě legitimní cíl? Ukrajinské útoky na datová centra v Rusku znepokojují odborníky

Nedávné útoky ukrajinských bezpilotních letounů na ruská datová centra otevřely novou kapitolu probíhajícího válečného konfliktu. Cílem těchto operací bylo narušit vojenské plánování, komunikační sítě a digitální infrastrukturu nepřítele. Tyto události však zároveň vyvolaly vážné obavy ohledně dopadů na každodenní život civilního obyvatelstva a mezinárodní právo.

včera

Robert Fico

Politico: Po pádu Orbána se Fico stává nejvýznamnějším spojencem Putina v EU

Slovensko se chystá oživit spící mezivládní spolupráci s Ruskem, což podle webu Politico z premiéra Roberta Fica činí nejvýraznějšího spojence Vladimira Putina v Evropské unii. Podle ruského vládního dokumentu se má v Moskvě uskutečnit zasedání rusko-slovenské mezivládní komise. Tento krok přichází v době, kdy Moskva hledá nové příležitosti k upevnění mezinárodních vazeb po odchodu maďarského premiéra Viktora Orbána.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Nádor, který měl v plicích papež Lev, je zhoubný, potvrdili lékaři. Rekonvalescence může trvat déle, než se čekalo

Papež Lev XIV. se v římské nemocnici Gemelli úspěšně zotavuje po náročné operaci plic, při které mu lékaři odstranili část pravého orgánu. Následná histologická vyšetření odebrané tkáně potvrdila, že šlo o zhoubný nález neboli plicní adenokarcinom. Vatikánské tiskové středisko přesto ujišťuje, že pooperační průběh prozatím odpovídá standardním lékařským předpokladům.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj prohlásil, že se cítí zrazen Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že se cítí osobně zrazen americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy vyšlo najevo, že ukrajinská armáda čelí omezení přístupu k satelitnímu systému Starlink. Celá situace vyvolává vážné pochybnosti o dlouhodobé americké podpoře Kyjeva.

včera

Katie Zachariová

Bílý dům zareagoval na kritiku, postavil se za novou tiskovou mluvčí

Bílý dům se důrazně zastal své nové tiskové mluvčí Katie Zachariové, která čelí ostré kritice a pochybnostem ohledně svých právnických kvalifikací. Tato kontroverze propukla krátce poté, co prezident Donald Trump oficiálně oznámil její jmenování do této prestižní funkce. Veřejnost a média začaly podrobně zkoumat její odbornou minulost a platnost titulů, kterými se dosud veřejně prezentovala.

Aktualizováno včera

Demolice vysílačů Liblice B (15.října 2026) Prohlédněte si galerii

Konec vysílače Liblice B. Nejvyšší stavba v Česku šla k zemi

Nejvyšší stavba v Česku šla k zemi. Ve čtvrtek dopoledne došlo k plánovanému odstřelu stožárů vysílače Liblice B u středočeského Českého Brodu. Vysílání bylo již dříve ukončeno, v posledních dnech se vše připravovalo na demolici. 

včera

Pentagon

Desítky amerických generálů vyzvaly americkou vládu k okamžitému zrušení plánu na živé vysílání popravy

Skupina 72 penzionovaných amerických generálů, admirálů a dalších vysoce postavených vojenských činitelů vyzvala americkou vládu k okamžitému zrušení plánu na živé vysílání nadcházející popravy Nidala Hasana. Plán Pentagonu veřejně přenášet popravu zastřelením, která se má uskutečnit třetího prosince, vyvolal vlnu ostré kritiky ze strany politiků, náboženských představitelů i odborníků na lidská práva.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Proč je Starlink pro Ukrajinu tak důležitý?

Satelitní síť Starlink provozovaná společností SpaceX se na ukrajinském bojišti stala nepostradatelným nástrojem pro moderní vedení války. Kyjev ji využívá nejen jako páteřní síť pro vojenskou komunikaci, ale také v rozsáhlé dronové operativě.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

V Černém moři hoří chemický tanker, možná jej zasáhly ruské drony

Osm ze dvanácti členů posádky je nezvěstných po silném požáru, který ve čtvrtek ráno vypuknul na palubě tankeru plujícího v černomořských vodách nedaleko rumunského pobřeží. Podle vyjádření rumunských námořních úřadů došlo na plavidle k sérii explozí. Záchranné složky okamžitě zahájily rozsáhlou pátrací a záchrannou operaci k nalezení přeživších.

včera

Andrej Babiš

Babiš: Návrhy k novým zdrojům rozpočtu EU jsou pro Česko nepřijatelné

Premiér Andrej Babiš označil ve čtvrtek před začátkem summitu Evropské rady v Bruselu návrhy Evropské komise na nové vlastní zdroje budoucího unijního rozpočtu za naprosto nepřijatelné. Podle jeho slov chce unijní exekutiva připravit členské státy o podíly na vybraných daních a příjmech z emisních povolenek. Předseda vlády v této souvislosti upozornil na obrovské názorové rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.

včera

GBU-43 alias

USA zvažují, že proti Íránu nasadí "matku všech bomb"

Americká armáda vypracovala nové plány pro případné útoky na íránskou energetickou infrastrukturu a jaderná zařízení, které by mohly zahrnovat i použití největší konvenční bomby v americkém arzenálu. Takzvaná „matka všech bomb“, oficiálně označená jako MOAB, by mohla být nasazena na rozkaz prezidenta Donalda Trumpa. Tento krok by představoval výraznou eskalaci konfliktů v regionu, přičemž administrativa čelí rostoucímu tlaku před blížícími se volbami.

včera

Elon Musk

Za omezením Starlinku na Ukrajině může stát Trumpova vláda, naznačil Musk

Americký podnikatel Elon Musk naznačil, že za novými omezeními rychlosti a používání satelitní sítě Starlink, která využívají ukrajinská vojenská zařízení, může stát přímo vláda Spojených států. Služba Starlink přitom hraje klíčovou roli v ukrajinské obraně, neboť pomáhá Kyjevu navádět drony na ruské cíle a chránit vlastní vzdušný prostor. Omezení rychlosti na sto mil za hodinu však nedávno narušila probíhající bojové mise ukrajinských ozbrojených sil.

včera

včera

14. října 2026 22:01

14. října 2026 21:15

14. října 2026 20:47

Manchesteru City hrozí pád až do čtvrté ligy. Porušil finanční pravidla ve 114 bodech

Podle všeho se jedná o největší skandál v dějinách anglického fotbalu. Přišlo se totiž na to, že jeden z anglických velkoklubů a zároveň jeden z nejúspěšnějších v posledních letech Manchester City měl podvádět takovým způsobem, že porušil finanční pravidla anglické Premier League hned ve 114 bodech. K tomuto závěru došla nezávislá komise, což potvrdila samotná anglická nejvyšší fotbalová soutěž. Nyní tak klubu hrozí široká škála trestů od odečtu bodů až po vyřazení z Premier League. 

Zdroj: David Holub

Další zprávy