Francouzský prezident Emmanuel Macron podepsal reformu důchodového systému. Reforma pak byla zveřejněna ve sbírce zákonů a vstoupila v platnost, informovala dnes agentura AFP. Nepopulární norma, proti které lidé ve Francii měsíce masově protestovali a kterou většina obyvatel odmítá, především zvyšuje důchodový věk ze 62 na 64 let. Proti reformě se znovu protestovalo i v pátek večer, už ale výrazně méně.
V pátek dala zákonu zelenou francouzská Ústavní rada, která je obdobou ústavního soudu. V základních bodech normu potvrdila a konstatovala, že kroky vlády jsou v souladu s ústavou.
Důchodová reforma je jednou z vlajkových lodí druhého funkčního období prezidenta Macrona, ale její návrh vyvolal ve Francii v posledních měsících vlnu mohutných protestů. Proti reformě mobilizovaly opozice a odbory, které chtějí další velkou demonstraci uspořádat 1. května.
Vláda plánuje uplatňovat novou legislativu od 1. září. Podle Macrona jsou důchodové změny nutné, aby se do konce desetiletí zabránilo každoročnímu deficitu v řádu miliard eur.
Důchodový systém je základním kamenem francouzského modelu sociální ochrany. Odbory tvrdí, že dodatečné finanční prostředky lze nalézt jinde, mimo jiné vyšším zdaněním bohatých. Nepřátelství veřejnosti vůči reformě navíc vzrostlo poté, co vláda, která nemá v parlamentu většinu, prosadila návrh zákona v březnu bez konečného hlasování s využitím zvláštních ústavních pravomocí.
Opoziční strany už předložily další návrh na uspořádání občanského referenda o reformě. V pátek Ústavní rada podobný návrh zamítla.
Část veřejnosti znovu vyšla do ulic už v pátek. Proti demonstrantům v Lyonu policie použila slzný plyn, v Nantes vodními děly rozháněla protestující, kteří se chtěli dostat k radnici. V Paříži, kde policie zatkla více než 100 lidí, někteří demonstranti zapalovali popelnice a v Rennes podpálili i vstup do policejní stanice.
Související
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
Vítkovi ve Francii nařídili zbourat obří vilu. Už potřetí
Francie , důchodová reforma , Emmanuel Macron
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
před 2 hodinami
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
před 3 hodinami
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
před 3 hodinami
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
před 4 hodinami
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
před 5 hodinami
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
před 6 hodinami
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
před 7 hodinami
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
před 8 hodinami
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
včera
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
včera
OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu
včera
Ostře sledované volby v Arménii skončily. Voliči rozhodli o směřování své země
včera
Nikdy jsem neslíbil, že nebudou nové války, brání se Trump. Před volbami ale říkal něco jiného
včera
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
včera
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
včera
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
včera
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
včera
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
včera
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
včera
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
V Arménii se dnes rozběhlo hlasování v klíčových parlamentních volbách, které mohou rozhodnout o budoucím směřování této třímlionové jihokavkazské země. Voliči si vybírají mezi setrváním na současné trajektorii postupného přibližování k Západu a návratem k tradičnímu spojenectví s Ruskem.
Zdroj: Libor Novák