Velký den pro Chorvatsko. Zavádí euro a vstoupí do schengenského prostoru

ČTK

ČTK

31. prosince 2022 10:11

Chorvatsko, ostrov Krk
Chorvatsko, ostrov Krk Foto: Pixabay

Chorvatsko 1. ledna 2023 vstoupí do schengenského prostoru, díky čemuž se cesty Čechů do oblíbené prázdninové destinace obejdou bez hraničních kontrol. Současně Chorvatsko zavádí euro, které nahradí dosud používané kuny. Velká očekávání má ze vstupu do Schengenu a přijetí jednotné evropské měny cestovní ruch, na němž ekonomika čtyřmilionové země z velké části stojí.

Chorvatské statistiky za prvních 11 měsíců roku 2022 evidují příjezd zhruba 16 milionů zahraničních turistů, z toho 892.000 z Česka. Velká většina návštěvníků přitom pochází ze zemí schengenského prostoru a při cestě do země na Jadranu - typicky autem nebo autobusem - jim tudíž odpadne často mnohahodinové čekání na hraničních přechodech se Slovinskem a Maďarskem. Letištní kontroly dokladů při cestování mezi zeměmi Schengenu a Chorvatskem skončí až k 26. březnu.

Schengenský prostor se naposledy rozšířil v roce 2011 o Lichtenštejnsko, Chorvatsko bude jeho 27. členskou zemí. Záhřeb tím zároveň přebírá odpovědnost za přibližně 1350 kilometrů dlouhou novou vnější hranici schengenského prostoru s Bosnou a Hercegovinou, Srbskem a Černou Horou.

Směnný kurz pro zavedení eura je pevně stanovený: jedno euro činí 7,5345 kuny. Vláda při zavedení jednotné evropské měny stanovila přechodné období do 14. ledna 2023, během něhož bude stále možné platit kunami. Až do konce roku 2023 bude možné kuny vyměnit zdarma v chorvatských bankách.

Eurozóna se rozšíří poprvé od roku 2015, kdy společnou měnu zavedla Litva. Chorvatsko bude jejím dvacátým členem. Podle unijních smluv jsou všechny členské státy EU s výjimkou Dánska povinny se připojit ke společné měně. Některé státy včetně Česka o to však neusilují.

Chorvatsko vstoupilo do EU v roce 2013 a pro vstup do Schengenu i zavedení společné evropské měny muselo splnit řadu podmínek. Podle premiéra Andreje Plenkoviče tím země splnila své dva strategické cíle.

Žádné velké oslavy se v Chorvatsku neplánují, vstup se bude slavit spíše symbolicky za přítomnosti předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Ta podle chorvatských médií projde 1. ledna přes hraniční přechod Obrežje/Bregana ze Slovinska do Chorvatska, kde ji uvítá Plenković. V Záhřebu si pak oba politici dají společnou kávu, kterou zaplatí symbolicky eurem.

Mezi Chorvaty panuje napjaté očekávání, zda zavedení eura povede ke zdražování. Podle průzkumů se kloní k názoru, že obchodníci budou při konverzi z kun na euro "zaokrouhlovat", kde jen to půjde. Popularita eura je proto omezená. Podle dubnové ho průzkumu bylo 55 procent občanů pro jeho zavedení a 42 procent bylo proti.

Co zrušením směnárenských poplatků získají turisté, o to přijdou chorvatské banky. Odborníci podle agentury DPA odhadují, že zisky bankovního sektoru klesnou o přibližně 20 procent. Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska však podle ekonomů výhody převáží nad nevýhodami. Účast v eurozóně podle nich povede k větší odolnosti země vůči vnějším ekonomickým šokům a k lepšímu přístupu na finanční trhy. Sníží se také měnové riziko pro věřitele a Chorvatsko bude moci získávat úvěry s nižšími úroky.

před 4 hodinami

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Související

Lodní doprava, ilustrační fotografie.

V Chorvatsku vyprostili tělo čtvrté oběti nedělní tragické nehody

V Chorvatsku pokračuje vyšetřování nedělní tragické lodní nehody, kdy se po srážce potopila plachetnice s českou posádkou. Neštěstí nepřežili čtyři lidé. Z trosek lodě již bylo vyproštěno tělo čtvrtého zesnulého, jenž byl bezprostředně po incidentu pohřešován. 

Více souvisejících

Chorvatsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí

Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.

před 5 hodinami

Vlny / tsunami

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Bělorusko, Minsk

Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska

Běloruské úřady oficiálně doporučily svým občanům, aby omezili cestování do Ruské federace, a to zejména do jejích příhraničních oblastí. Státní tajemník bezpečnostní rady Běloruska Alexandr Volfovič zdůraznil, že v současné situaci nelze lidem jedoucím do Ruska garantovat bezpečnost. Přestože hranice zůstávají otevřené a konečné rozhodnutí je na samotných občanech, ministerstvo upozorňuje, že v tamních regionech dochází ke každodenním pádům bezpilotních letounů a cestující tak vystavují sebe i své rodiny vážnému riziku.

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Po útoku na Kyjev už nejméně 30 mrtvých. Ukrajina poslala v odvetě rakety na Bělgorod

Při masivním ruském útoku na ukrajinské hlavní město ze 2. července zasáhla raketa devítipatrový obytný dům v kyjevské čtvrti Darnyckyj. Úder kompletně zničil 64 bytů, které se během okamžiku proměnily v trosky a prach. Celkově si tento vzdušný nálet v metropoli vyžádal nejméně 30 lidských životů a 91 zraněných, což z něj činí jeden z nejtragičtějších útoků na Kyjev v letošním roce.

před 8 hodinami

OSN

Před sídlem OSN se zapálil muž držící tibetskou vlajku

Před sídlem Organizace spojených národů v New Yorku se ve čtvrtek v podvečer zapálil dvaapadesátiletý muž držící tibetskou vlajku. Podle policie šlo o zjevnou formu protestu proti čínské nadvládě nad Tibetem. Policie dorazila na místo kolem půl sedmé večer na základě telefonátu na tísňovou linku a nalezla muže s vážnými popáleninami po celém těle. Zraněný byl okamžitě převezen do nemocnice, kde byl následně prohlášen za mrtvého.

před 9 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Teherán se chystá na obří akci pro miliony lidí, pohřeb Chameneího ale běžné Íránce nezajímá

Bývalý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, který byl zabit před čtyřmi měsíci na začátku americko-izraelské války proti Íránu, bude uctěn během týdenního pohřebního ceremoniálu. Tato masová akce se uskuteční v pěti městech dvou různých států a očekává se na ní účast milionů truchlících. Přípravy provázejí rozsáhlé stavební práce přímo v Teheránu. V areálu mešity imáma Chomejního se montují chladicí systémy, které mají lidem pomoci zvládnout letní vedra.

před 10 hodinami

Letní počasí

Počasí bude během prodlouženého červencového víkendu proměnlivé

První červencový víkend, který bude navíc prodloužený o pondělní státní svátek, se nezadržitelně blíží. Doprovázet ho nicméně má poměrně proměnlivé počasí. Teploty tentokrát zůstanou pod hranicí 30 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

včera

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Zázrak ve Venezuele: Muž přežil pod troskami 8 dní, počet obětí zemětřesení dál roste

Záchranářům se ve Venezuele podařil naprosto výjimečný kousek, když z trosek devítipatrové budovy vyprostili živého muže celých osm dní po ničivém zemětřesení. Třiačtyřicetiletý Hernán Alberto Gil Flores zůstal uvězněn pod devítimetrovou vrstvou trosek, které vznikly po zřícení parkoviště u nákupního centra Galerías Playa Grande v pobřežním městě La Guaira. Osvobozen byl po nesmírně jemné a dny trvající operaci, na níž spolupracovaly lokální i mezinárodní záchranné týbory. Podle vyjádření chilských hasičů je zachráněný muž v dobrém stavu.

včera

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko drony vypouštěnými ze stínové flotily už téměř dva roky špehuje jaderná zařízení v Evropě

Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, včetně Velké Británie, k čemuž podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly definitivně objasnit dva roky starou záhadu, která započala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony. Vyšetřovatelé byli sice od počátku přesvědčeni, že stroje naváděli živí operátoři, dlouho však nedokázali lokalizovat místa jejich vzletu.

včera

EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev

Evropská unie uvalí sankce na ruské vojenské výrobce, kteří se podíleli na ranním smrtícím útoku na Kyjev. Tento krok oznámila na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s tím, že navrhne postihy pro další subjekty podporující ruský vojensko-průmyslový komplex. Podle jejích slov bude Unie zvyšovat náklady tak dlouho, dokud Rusko nepochopí, že v této válce nemůže zvítězit. Jakákoliv nová unijní opatření však budou muset jednomyslně schválit všechny členské státy Sedmadvacítky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy