Velký den pro Chorvatsko. Zavádí euro a vstoupí do schengenského prostoru

Chorvatské statistiky za prvních 11 měsíců roku 2022 evidují příjezd zhruba 16 milionů zahraničních turistů, z toho 892.000 z Česka. Velká většina návštěvníků přitom pochází ze zemí schengenského prostoru a při cestě do země na Jadranu - typicky autem nebo autobusem - jim tudíž odpadne často mnohahodinové čekání na hraničních přechodech se Slovinskem a Maďarskem. Letištní kontroly dokladů při cestování mezi zeměmi Schengenu a Chorvatskem skončí až k 26. březnu.

Schengenský prostor se naposledy rozšířil v roce 2011 o Lichtenštejnsko, Chorvatsko bude jeho 27. členskou zemí. Záhřeb tím zároveň přebírá odpovědnost za přibližně 1350 kilometrů dlouhou novou vnější hranici schengenského prostoru s Bosnou a Hercegovinou, Srbskem a Černou Horou.

Směnný kurz pro zavedení eura je pevně stanovený: jedno euro činí 7,5345 kuny. Vláda při zavedení jednotné evropské měny stanovila přechodné období do 14. ledna 2023, během něhož bude stále možné platit kunami. Až do konce roku 2023 bude možné kuny vyměnit zdarma v chorvatských bankách.

Eurozóna se rozšíří poprvé od roku 2015, kdy společnou měnu zavedla Litva. Chorvatsko bude jejím dvacátým členem. Podle unijních smluv jsou všechny členské státy EU s výjimkou Dánska povinny se připojit ke společné měně. Některé státy včetně Česka o to však neusilují.

Chorvatsko vstoupilo do EU v roce 2013 a pro vstup do Schengenu i zavedení společné evropské měny muselo splnit řadu podmínek. Podle premiéra Andreje Plenkoviče tím země splnila své dva strategické cíle.

Žádné velké oslavy se v Chorvatsku neplánují, vstup se bude slavit spíše symbolicky za přítomnosti předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Ta podle chorvatských médií projde 1. ledna přes hraniční přechod Obrežje/Bregana ze Slovinska do Chorvatska, kde ji uvítá Plenković. V Záhřebu si pak oba politici dají společnou kávu, kterou zaplatí symbolicky eurem.

Mezi Chorvaty panuje napjaté očekávání, zda zavedení eura povede ke zdražování. Podle průzkumů se kloní k názoru, že obchodníci budou při konverzi z kun na euro "zaokrouhlovat", kde jen to půjde. Popularita eura je proto omezená. Podle dubnové ho průzkumu bylo 55 procent občanů pro jeho zavedení a 42 procent bylo proti.

Co zrušením směnárenských poplatků získají turisté, o to přijdou chorvatské banky. Odborníci podle agentury DPA odhadují, že zisky bankovního sektoru klesnou o přibližně 20 procent. Ze střednědobého a dlouhodobého hlediska však podle ekonomů výhody převáží nad nevýhodami. Účast v eurozóně podle nich povede k větší odolnosti země vůči vnějším ekonomickým šokům a k lepšímu přístupu na finanční trhy. Sníží se také měnové riziko pro věřitele a Chorvatsko bude moci získávat úvěry s nižšími úroky.