Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

K celé události došlo v osmnáct hodin a čtyři minuty místního času, kdy v zemi panoval státní svátek a mnoho obyvatel sledovalo televizní přenosy z mistrovství světa ve fotbale. Otřesy byly natolik intenzivní, že je zřetelně pocítili také lidé v sousední Kolumbii, zejména v hlavním městě Bogotě. Venezuela sice leží v blízkosti zlomových linií, ale podobně masivní seismická aktivita je v této oblasti spíše neobvyklá.

Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguez oznámila, že katastrofa si do této chvíle vyžádala nejméně 32 lidských životů. Dalších přibližně 700 osob utrpělo různě závažná zranění. Státní představitelé otevřeně varují, že bilance obětí pravděpodobně výrazně poroste s tím, jak budou záchranáři postupovat při prohledávání trosek.

Americká geologická služba USGS zveřejnila varovné statistické odhady týkající se možných dopadů této katastrofy. Podle jejích propočtů existuje čtyřiačtyřicetiprocentní pravděpodobnost, že celkový počet obětí přesáhne deset tisíc. Seismologové zároveň určili třicetiprocentní možnost, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

Záchranné složky již nahlásily konkrétní ztráty z jednotlivých městských částí hlavního města. V distriktu Baruta zahynuli tři lidé v důsledku zřícení dvou budov. Starosta čtvrti Chacao potvrdil jednoho mrtvého a čtyři kompletně zdemolované domy, přičemž dalších dvaadvacet zraněných muselo být převezeno do nemocnic. Guvernér pobřežního státu Falcón pak informoval o dvaadvaceti zraněných a patnácti pohřešovaných dospělých.

Odborníci poukazují na to, že rozsah škod úzce souvisí se stavebními postupy používanými v minulých dekádách. Stavební inženýr Kenneth O’Dell vysvětlil, že kritické jsou zejména betonové konstrukce postavené před začátkem sedmdesátých let podle starých norem. Geofyzik William Yeck doplnil, že neztužené zdivo v hustě obydlených oblastech nedokáže odolat mělkým otřesům, což vede k okamžitým kolapsům struktur.

Hlavní město Caracas se kvůli následkům katastrofy ocitlo v hluboké krizi. V celé metropoli kolabovaly dodávky elektrické energie a přestalo fungovat internetové spojení. Místní úřady musely kompletně uzavřít systém podzemní dráhy a kvůli strukturálnímu poškození budov byl přerušen provoz také na hlavním mezinárodním letišti.

Ulice Caracasu okamžitě zaplnily tisíce vystrašených obyvatel, z nichž mnozí vyběhli ven pouze v pyžamech. Lidé odmítají nastoupit zpět do svých domovů z obavy před dalšími otřesy. Situaci komplikuje skutečnost, že oblast následně zasáhlo více než dvacet následných otřesů, které udržují obyvatelstvo v neustálém strachu.

Naprostý výpadek mobilního signálu v mnoha částech země prohlubuje zoufalství místních rodin. Tato situace extrémně doléhá na více než sedm milionů venezuelských emigrantů, kteří žijí v zahraničí a marně se pokoušejí spojit se svými příbuznými. Lidé na ulicích se bez funkčních technologií snaží svépomocí zjišťovat informace o osudu svých nejbližších.

Pamětníci popisují prožité chvíle jako scény z hororového filmu. Novinářka Noris Soto uvedla, že obyvatelé byli zcela nepřipraveni, protože poslední velké zemětřesení zasáhlo hlavní město v roce 1967. Svědci z nákupních center popisovali padající stropy, praskající zdi a schodiště, která se za hlasitého řevu trhala od samotných budov.

Klíčová ropná infrastruktura země naštěstí podle prvních zpráv britské agentury Reuters neutrpěla rozsáhlé škody. V ropném centru u jezera Maracaibo nebyly hlášeny žádné oběti ani zranění. Zástupci britské energetické společnosti Shell potvrdili, že všichni jejich zaměstnanci v zemi jsou v pořádku, nicméně přetrvávající výpadky proudu mohou dočasně ochromit objem těžby surové ropy.

V reakci na krizovou situaci vyhlásila úřadující prezidentka Delcy Rodríguez celostátní výjimečný stav. Spojené státy americké oznámily, že na místo okamžitě vysílají humanitární pomoc, zdravotnický materiál a specializované pátrací týmy. Ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že se tak děje na přímý pokyn prezidenta Donalda Trumpa.

Tato katastrofa představuje zatěžkávací zkoušku pro americké plány na obnovu Venezuely poté, co Washington v lednu podpořil sesazení autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Donald Trump ještě den před zemětřesením na politickém mýtinku v Pensylvánii prohlašoval, že země pod novým vedením prosperuje a Spojené státy generují zisky z tamní ropy. Po propuknutí krize Trump na sociálních sítích potvrdil, že americké úřady jsou připraveny jednat rychle.

Solidaritu a ochotu poskytnout materiální podporu začaly vyjadřovat vládní kabinety napříč celou Latinskou Amerikou. Oficiální kondolence zaslala ministerstva zahraničí Brazílie, Argentiny, Mexika, Bolívie a Chile. Úspěšnou obnovu zasažených oblastí popřála také nově zvolená peruánská prezidentka Keiko Fujimori nebo kostarická hlava státu Laura Fernández.

Ekvádorský prezident Daniel Noboa nařídil okamžité odeslání humanitárních zásob s prohlášením, že lidskost musí stát nad obrovskými politickými rozdíly. Podporu vyjádřil i salvadorský prezident Nayib Bukele, který zaslal venezuelskému lidu modlitby. Exilová opoziční vůdkyně María Corina Machado pak na sociální síti X vzkázala, že její srdce a nekonečné objetí provází každou domácnost v těchto hodinách úzkosti.