Zázrak ve Venezuele: Muž přežil pod troskami 8 dní, počet obětí zemětřesení dál roste

Samotný proces vyprošťování trval dlouhých 70 hodin a vyžádal si maximální nasazení všech zúčastněných složek. Po úspěšném vytažení ze suti byl Flores okamžitě předán do péče lékařů a transportován do zdravotnického zařízení. Zdravotník venezuelského Červeného kříže Luis Rodríguez, který u zásahu přímo asistoval, potvrdil, že pacient byl po naložení do sanitky stabilní. Během celé jízdy zůstal při vědomí, plně orientovaný, komunikoval a jeho životní funkce nevykazovaly žádné dramatické odchylky od normálu.

Jeho manželka Gusvimar Gonzalesová popsala, že po úderech přírodního živlu prožívala dny obrovského zármutku, protože byla vnitřně přesvědčená, že její muž katastrofu nepřežil. Okamžik, kdy se dozvěděla, že pod troskami stále dýchá, pro ni znamenal obrovský záblesk naděje. Svého muže označila za hrdinu, který dokázal neuvěřitelně dlouho vzdorovat nepříznivým okolnostem. Doma na něj navíc s napětím čekají jeho děti.

Zásadní zlom v celé operaci nastal, když záchranáři poprvé navázali vizuální kontakt prostřednictvím speciální vyhledávací kamery zavedené do zřícených podzemních prostor. Na pořízených záběrech bylo jasně vidět, jak muž hýbe prsty a mává skrz nepatrnou mezeru mezi masivními kusy betonu a sutin. Záchranné týmy s ním od té chvíle nepřetržitě komunikovaly a otvorem mu posílaly vodu, jídlo a nezbytné léky. Tekutiny mu byly doručovány pomocí dlouhé hadičky a injekční stříkačky.

Chilští hasiči popsali celou záchrannou misi jako strukturálně vysoce komplexní a rizikovou. Samotná zničená budova byla totiž stále značně nestabilní a specialisté museli neustále čelit reálnému nebezpečí v podobě padajících kusů zdiva. Sebastián Mocorquer z týmu OSN pro hodnocení a koordinaci katastrof upozornil, že přežití po sedmi dnech od zemětřesení hraničí se zázrakem. Takzvané zlaté okno pro nalezení živých lidí trvá obvykle jen tři dny, poté šance bez přísunu tekutin rapidně klesá.

První indicie o tom, že by se pod sutinami nákupního centra mohl nacházet přeživší člověk, získal kostarický Červený kříž. Přítomnost živé osoby následně definitivně potvrdily speciální týmy za pomoci radarového sonaru a moderní akustické techniky určené k detekci zvuku. Po tomto zjištění pracovali specialisté z přibližně půl tuctu různých zemí tři dny v kuse, aby v troskách prokopali bezpečný průchod a udrželi uvězněného muže při životě.

Do akce se zapojil i salvadorský prezident Nayib Bukele, který sdílel video zachycující komunikaci mezi záchranářem a zavaleným strážným. Na záběrech muži podávají oranžovou tekutinu, pravděpodobně elektrolytový nápoj, zatímco se technici snaží zajistit bezpečný únikový koridor. Flores na dotaz zachránců odpověděl, že není přímo zraněný, ale cítí se velmi nepohodlně kvůli všudypřítomným těžkým kamenům. Bukele dodal, že situaci komplikovaly opakované dílčí závaly nově vyhloubeného záchranného tunelu.

Úspěšné zakončení této dramatické události ocenila i úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová, která veřejně poděkovala domácím i zahraničním záchranářům za to, že do mise vložili veškeré své úsilí, čas i duši. Pobřežní město La Guaira přitom patří k oblastem, které byly dvěma masivními otřesy půdy zasaženy vůbec nejhůře. V regionu stále probíhají další vyhledávací operace, přičemž lidé často odklízejí trosky výškových budov jen za pomoci krumpáčů, lopat nebo vlastních rukou, neboť v zemi je i přes obrovské zásoby ropy kritický nedostatek paliva a mechanizace.

Celková bilance katastrofy v zemi přitom dál neúprosně stoupá. Předseda Národního shromáždění Jorge Rodríguez oznámil, že oficiální počet mrtvých dosáhl 2 295, což znamenalo nárůst o zhruba 350 obětí během jediného dne. Existují však vážné obavy, že konečné číslo bude mnohonásobně vyšší. Jedna z místních soudních patoložek pod podmínkou anonymity potvrdila, že provizorní márnice v La Guaiře, kde sama pracuje, momentálně přijímá a zpracovává přibližně 400 těl denně.