Vláda francouzské premiérky Borneové čelí návrhu na odvolání kvůli penzijní reformě

Centristický klub Liot předložil návrh na vyslovení nedůvěry francouzské vládě premiérky Élisabeth Borneové v souvislosti s reformou důchodů. Pod návrhem jsou podepsaní i členové levicových klubů, píše agentura AFP. 

Vyslovení nedůvěry je způsob, jak zvrátit přijetí změn důchodového systému v dolní komoře poté, co vláda ve čtvrtek použila článek ústavy, který umožňuje schválení zákona i bez hlasování poslanců. Návrh nepodepsal žádný poslanec z řad pravicových Republikánů, na nichž úspěch návrhu o vyslovení nedůvěry závisí. Hlasování se čeká příští týden.

Pod návrhem centristického klubu Liot jsou podepsaní i poslanci z levicového bloku NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie). Vyjádřit nedůvěru vládě chtějí také poslanci z krajně pravicového Národního sdružení (RN), kteří podají vlastní návrh. Špičky této strany ve čtvrtek uvedly, že jejich poslanci podpoří i podobná usnesení předložená jinými politickými skupinami.

Aby byla nedůvěra kabinetu vyslovena, musí pro to hlasovat většina všech poslanců. Kluby, jejichž členové se vyslovili proti důchodové reformě, tak potřebují podporu pravicových Republikánů (LR), kteří nejsou v postoji vůči změnám prosazovaným prezidentem Emmanuelem Macronem jednotní. Usnesení předložené klubem Liot nepodpořil žádný poslanec za LR. "Doufám, že mnozí z nich pro něj budou hlasovat," uvedl nicméně šéf centristického klubu Bertrand Pancher.

Podle propočtu deníku Le Monde opozice potřebuje, aby pro návrh byla alespoň polovina z 61 poslanců LR. Předseda této pravicové strany Éric Ciotti ve čtvrtek prohlásil, že jeho poslanci žádnou žádost o odvolání vlády nepodpoří. Později však několik členů pravicového klubu ohlásilo, že pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovat budou.

Skutečnost, že vláda, která si nebyla jistá, že důchodový zákon podpoří dostatečný počet poslanců, využila článek 49 ústavy o nouzovém přijetí normy, vyvolal hlasitou kritiku z řad opozice i protesty v ulicích. Proti důchodovým změnám se od ledna pořádají demonstrace s účastí stovek tisíc lidí. Odbory vyzvaly k dalším demonstracím a stávkám o víkendu a ve čtvrtek 23. března.

Revize důchodového systému má mimo jiné zvýšit věk odchodu do důchodu ve Francii o dva roky na 64 let, což je podle vlády nezbytné, aby systém nezkrachoval. Zvýší se i počet odpracovaných let nutných pro získání plné výše penze. Díky reformě ale budou moci dříve odejít do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci. Nově se má také započítávat mateřská či otcovská dovolená a například zvýšit minimální starobní důchod na téměř 1200 eur (28.750 Kč).

Související

Demonstrace ve Francii

Shořelá policejní auta, stovky zraněných policistů. Francouzi protestují často a mnohdy tvrdě

Lidé ve Francii nejsou nespokojeni jen s penzijní reformou. Na západě Francie byl těžce zraněn policista během akce, při které shořely dva policejní vozy. Demonstranti útočili na vodní rezervoáry uprostřed stavby. Mají zaručit vodu farmářům během období sucha. Muži zákona často čelí masivní přesile a používají tvrdé donucovací prostředky, za což si už úřady vysloužily kritiku z Rady Evropy. 
Francouzská policie, ilustrační foto

Demonstrace ve Francii pokračují. Po zásahu policie jsou desítky zraněných

Francouzská policie dnes tvrdě zakročila proti demonstrantům, kteří se u obce Sainte-Soline na západě země sešli kvůli nesouhlasu se stavbou obří zavlažovací nádrže. Zraněno bylo nejméně 30 lidí, z toho dva těžce, oznámil ministr vnitra Gérald Darmanin, který odsoudil "extrémní násilnosti" ze strany krajně levicových demonstrantů. Policie proti nim použila slzný plyn, vodní děla a zábleskové granáty.

Více souvisejících

Francie Élisabeth Borneová důchodová reforma

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 18 minutami

Benjamin Netanjahu

Netanjahu odkládá kontroverzní reformu o několik týdnů. Chce dialog

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil odložení kontroverzní justiční reformy o několik týdnů, do dalšího zasedání parlamentu. Chce o zákonu vést dialog a dosáhnout "širokého konsenzu". Netanjahu to uvedl ve svém dnešním večerním prohlášení k národu. Zároveň zdůraznil, že jeho vláda by nikdy nepřipustila občanskou válku. Země podle něj čelí krizi, která je skutečnou hrozbou pro národní jednotu Izraelců.

Aktualizováno před 20 minutami

Ilustrační fotografie.

Útok na škole v USA: Šest mrtvých, střílela mladá žena

Nejméně tři děti a tři dospělí přišli o život při střeleckém útoku na křesťanské škole v americkém městě Nashville, oznámila místní policie. Ze spáchání útoku podezírá mladou ženu, kterou na místě zastřelila, informují světové zpravodajské agentury. 

před 38 minutami

před 1 hodinou

Maďarský parlament

Maďarský parlament ratifikoval vstup Finska do NATO

Maďarský parlament dnes ratifikoval přistoupení Finska k Severoatlantické alianci. Proti bylo jen šest poslanců, pro jich hlasovalo 182 a nikdo se nezdržel. Poslanci mají dnes ještě jednat o ratifikaci vstupu Švédska do NATO, informovala maďarská tisková agentura MTI. Termín tohoto hlasování ale není jasný.

Aktualizováno před 1 hodinou

Hasiči zasahují u nehody nákladního vozu, který sjel do slapské přehrady. (27.3.2023)

Tragédie na Příbramsku: Do slapské přehrady sjelo nákladní auto, zaklíněný řidič zemřel

Řidič nákladního auta sjel dnes po nárazu do svodidel na mostě u obce Svatý Jan na Příbramsku do Slapské přehrady. Na místě zemřel, nikdo jiný podle policie v autě nebyl. Havarované vozidlo vyprostilo z vody auto soukromé odtahové firmy. Na místě byl připraven i vyprošťovací tank hasičského záchranného sboru, řekl ČTK po 18:00 mluvčí hasičů Jan Sýkora. Havárie se stala dnes kolem 9:15. Řidič uvízl v kabině potopeného auta a zahynul.

Aktualizováno před 1 hodinou

Jan Lipavský

Lipavský jednal se Stoltenbergem. Řešili i ruské jaderné zbraně v Bělorusku

Rusko by mělo dodržovat své mezinárodní závazky a nešířit jaderné zbraně do Běloruska. Po jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem to novinářům v Bruselu řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Podotkl také, že kromě války na Ukrajině má na evropskou bezpečnost vliv aktivita Číny v indopacifické oblasti a její potenciální podpora Moskvy, od níž Západ Peking zrazuje.

před 2 hodinami

Leopard 2A4

Na Ukrajinu dorazilo 18 tanků Leopard z Německa

Na Ukrajinu z Německa dorazilo 18 tanků Leopard 2, které Berlín přislíbil Kyjevu zhruba před dvěma měsíci. Informoval o tom dnes německý časopis Der Spiegel, podle kterého už tanky překročily ukrajinskou hranici.

před 2 hodinami

Senát ČR

Senát loni obdržel jen čtyři petice, předloni jich byl dvojnásobek

Senát loni obdržel jen čtyři petice, což je poloviční počet v porovnání s předchozím rokem. Na rozdíl od roku 2021 také žádnou z nich neprojednal formou veřejného slyšení, neboť po započítání relevantních podpisů pod žádnou z loňských petic nefigurovalo 10.000 signatářů. Vyplývá to ze zprávy o loňských peticích, kterou má horní parlamentní komora podle doporučení petičního výboru tento čtvrtek vzít na vědomí.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Česko udělilo přes 500 tisíc víz uprchlíkům z Ukrajiny

Více než půl milionu víz dočasné ochrany udělilo Česko lidem z Ukrajiny prchajícím před válkou. V poslední době se vydávalo týdně přes 2100 víz, v únoru a na začátku března to bylo více než 2400 víz týdně. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo na twitteru ministerstvo vnitra. 

Aktualizováno před 2 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Při demolici budov v Milovicích došlo ke kontaminaci, říká státní zástupce

Při bourání zchátralých objektů po sovětské armádě v Milovicích na Nymbursku byly stovky tun materiálu s azbestem nadrceny a rozvezeny po celém areálu. Území bývalého vojenského prostoru tak bylo kontaminováno. Kriminalisté případ prověřují pro podezření ze spáchání trestných činů neoprávněného nakládání s odpady a podvodu. 

před 2 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie obvinila muže, podle kriminalistů bodl na Plzeňsku dva kamarády

Z pokusu vraždy a z ublížení na zdraví obvinila plzeňská policejní komisařka devětatřicetiletého muže. Je podezřelý, že v pátek večer na náměstí jedné obce na Plzeňsku bodl jednoho svého kamaráda do zad a druhého do hrudníku. Z místa pak utekl a policie ho po intenzivním pátrání zadržela v sobotu ráno, řekla dnes ČTK policejní mluvčí Michaela Raindlová. Muže poslal soud do vazby.

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Zelenskyj u Záporoží navštívil frontové pozice

Zelenskyj se u Záporoží sešel s vojáky i s ředitelem MAAE

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že navštívil frontové pozice v Záporožské oblasti. Podle agentury AP se na jihu země rovněž setkal se šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaelem Grossim, s nímž hovořil o situaci v Záporožské jaderné elektrárně okupované Rusy.

před 4 hodinami

Vladimír Balaš

Balaš se kvůli penězům pro VŠ sejde s Fialou, ve středu by o nich měla jednat vláda

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) bude o navýšení rozpočtu vysokých škol (VŠ) na odměňování pedagogů jednat v úterý s premiérem Petrem Fialou (ODS). Ve středu by pak na výjezdním zasedání v Jeseníku měla záležitost projednat vláda. Balaš to řekl novinářům po dnešním jednání se zástupci univerzit. Financování VŠ označil za dlouhodobě zanedbané, na řešení se podle něj musí vedle státu podílet i samotné školy.

před 4 hodinami

Alena Vitásková

Vitásková podala ústavní stížnost ve sporu o odškodnění za nemajetkovou újmu

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková podala ústavní stížnost ve sporu o odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním v kauze licencí pro solární elektrárny. Od státu žádala 48,6 milionu korun, získala jen 600.000 korun. Nejvyšší soud loni odmítl její dovolání. Podání ústavní stížnosti je patrné z justiční databáze. Rozhodnutí zatím nepadlo.

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bezemisní norma od roku 2035 dostává jasné obrysy. Podpořili ji i velvyslanci zemí EU

Velvyslanci zemí Evropské unie dnes podpořili normu zavádějící od roku 2035 bezemisní požadavky pro spalovací motory. Informovalo o tom švédské předsednictví bloku, podle něhož dostanou pravidla ke konečnému schválení v úterý na stůl unijní ministři pro energetiku. Německo, které spolu s dalšími zeměmi přijetí textu blokovalo, se v sobotu s Evropskou komisí dohodlo na kompromisním znění výjimky pro syntetická paliva.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Hrozí světu stejná ekonomická krize, jako v roce 2008?

Současné problémy některých bank představují první krizi bankovního sektoru v éře twitteru, jsou ale jiné, než byly za globální finanční krize v roce 2008. V době, kdy sociální sítě umožňují bleskově šířit informace včetně spekulací a polopravd, je pro banky o to důležitější dbát na svou pověst a budovat si u klientů důvěru. Vyplývá to z názorů analytiků na serveru finanční televize CNBC.

Aktualizováno před 5 hodinami

Rusko rozmístí jaderné zbraně v Bělorusku i přes odmítavou reakci, vzkazuje Západu Peskov

Odmítavá reakce Západu nemůže změnit nic na plánech Moskvy rozmístit v sousedním Bělorusku jaderné zbraně. Podle agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Zdroj: ČTK

Další zprávy