Vláda francouzské premiérky Borneové čelí návrhu na odvolání kvůli penzijní reformě

Vyslovení nedůvěry je způsob, jak zvrátit přijetí změn důchodového systému v dolní komoře poté, co vláda ve čtvrtek použila článek ústavy, který umožňuje schválení zákona i bez hlasování poslanců. Návrh nepodepsal žádný poslanec z řad pravicových Republikánů, na nichž úspěch návrhu o vyslovení nedůvěry závisí. Hlasování se čeká příští týden.

Pod návrhem centristického klubu Liot jsou podepsaní i poslanci z levicového bloku NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie). Vyjádřit nedůvěru vládě chtějí také poslanci z krajně pravicového Národního sdružení (RN), kteří podají vlastní návrh. Špičky této strany ve čtvrtek uvedly, že jejich poslanci podpoří i podobná usnesení předložená jinými politickými skupinami.

Aby byla nedůvěra kabinetu vyslovena, musí pro to hlasovat většina všech poslanců. Kluby, jejichž členové se vyslovili proti důchodové reformě, tak potřebují podporu pravicových Republikánů (LR), kteří nejsou v postoji vůči změnám prosazovaným prezidentem Emmanuelem Macronem jednotní. Usnesení předložené klubem Liot nepodpořil žádný poslanec za LR. "Doufám, že mnozí z nich pro něj budou hlasovat," uvedl nicméně šéf centristického klubu Bertrand Pancher.

Podle propočtu deníku Le Monde opozice potřebuje, aby pro návrh byla alespoň polovina z 61 poslanců LR. Předseda této pravicové strany Éric Ciotti ve čtvrtek prohlásil, že jeho poslanci žádnou žádost o odvolání vlády nepodpoří. Později však několik členů pravicového klubu ohlásilo, že pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovat budou.

Skutečnost, že vláda, která si nebyla jistá, že důchodový zákon podpoří dostatečný počet poslanců, využila článek 49 ústavy o nouzovém přijetí normy, vyvolal hlasitou kritiku z řad opozice i protesty v ulicích. Proti důchodovým změnám se od ledna pořádají demonstrace s účastí stovek tisíc lidí. Odbory vyzvaly k dalším demonstracím a stávkám o víkendu a ve čtvrtek 23. března.

Revize důchodového systému má mimo jiné zvýšit věk odchodu do důchodu ve Francii o dva roky na 64 let, což je podle vlády nezbytné, aby systém nezkrachoval. Zvýší se i počet odpracovaných let nutných pro získání plné výše penze. Díky reformě ale budou moci dříve odejít do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci. Nově se má také započítávat mateřská či otcovská dovolená a například zvýšit minimální starobní důchod na téměř 1200 eur (28.750 Kč).