Von der Leyenová se snaží zachránit svou politickou kariéru. Odstřihne části Green Dealu

Zelená dohoda (Green Deal), kterou von der Leyen představila na počátku svého prvního mandátu v roce 2019, měla transformovat evropskou ekonomiku, skoncovat s emisemi skleníkových plynů do roku 2050 a harmonizovat průmysl, dopravu i zemědělství s přírodou. Po evropských volbách v loňském roce, které přinesly posílení alternativní pravice, však čelí dohoda silnému tlaku – včetně zevnitř Komise.

Přesto mluvčí Komise Paula Pinho zdůrazňuje: „Stále pevně stojíme za Zelenou dohodou. Klimatická změna nezmizí.“

Pod tlakem změněné politické reality se však Komise rozhodla pro ústupky: zmírnila emisní limity pro automobily, zjednodušila korporátní regulace a přesměrovala některé ekologické fondy. Podle von der Leyen je to nutné přizpůsobení, které zachová podstatu dohody – tedy klimatickou neutralitu do poloviny století.

„Prezidentka zůstává oddaná Zelené dohodě, ale chápe, že musí reagovat na nové podmínky,“ uvedl nejmenovaný úředník Evropské komise, blízký von der Leyenové.

Zatímco původní podoba dohody slibovala všestrannou udržitelnost, dnes se soustředí hlavně na cíle v oblasti klimatu. Tento posun je podle všeho kompromisem s vedením EPP, které má výhrady k dalším environmentálním politikám.

Komise už zrušila povinnost pro firmy zveřejňovat ekologická rizika, ustoupila od zákazu prodeje vozů se spalovacími motory po roce 2035 a odložila zákon o pesticidech. Myšlenka, že by zemědělství – jeden z největších zdrojů emisí – podléhalo regulaci uhlíku, téměř zmizela ze stolu.

Zelení a levicové frakce považují tyto ústupky za nebezpečné. „Všechna ta démonizace klimatických politik vytváří obrovskou nejistotu,“ varovala Vula Tsetsi, spolupředsedkyně Evropské strany zelených. Podle ní má von der Leyen povinnost obhájit to, co kdysi sama označila za zásadní prioritu.

Minulý týden Komise ustoupila požadavkům EPP a krajní pravice, když naznačila, že stáhne návrh zákona proti tzv. greenwashingu – klamavému marketingu ohledně udržitelnosti. Po ostré kritice ze strany socialistů a liberálů však Komise své vyjádření zmírnila a upřesnila, že návrh zůstává na stole, pouze se výjimka vztáhne na malé podniky.

Do sporu se vložil i německý europoslanec Tiemo Wölken, který obvinil von der Leyenovou, že se podřizuje pravicové agendě: „VDL musí sjednotit EPP. Největší frakce v Parlamentu se snaží zničit veškerou agendu udržitelnosti.“

Napětí roste i kvůli chystanému klimatickému cíli EU pro rok 2040. Komise jej má představit příští týden, ale Francie a další státy se snaží oslabit jeho dopady na krátkodobé politiky. To může dále zpomalit nastavení klíčových milníků a oslabit snahy o snižování emisí.

EPP si také přeje více flexibility v tom, jak státy plní své závazky. Podle návrhu Komise budou moci některé emise „outsourcovat“ – tedy místo domácích redukcí investovat do projektů v chudších zemích. Von der Leyen ale dál trvá na celkovém cíli: snížení emisí do roku 2040 o 90 %.

Zůstává tak otázkou, zda prezidentka Komise dokáže ochránit základ Zelené dohody, aniž by ztratila její smysl. Jak poznamenal autor článku Karl Mathiesen v závěru: „Co udělá von der Leyenová, pokud se virus dostane do těla? Pustí žilou, nebo rovnou provede eutanazii?“