„Vražda Trumpa je naší povinností.“ Na pohřbu Chameneího zazněly výzvy k likvidaci prezidenta USA

Smuteční dav, který zaplnil prostory mešity určené pro třicet tisíc lidí již dlouho před úsvitem, byl znatelně větší a radikálnější než během úvodního dne ceremoniálu. Shromáždění lidé mávali íránskými vlajkami, portréty zabitého vůdce a rudými prapory, které v šíitské tradici symbolizují pomstu. Nad kopulí mešity byl vztyčen červený prapor s nápisem provolávajícím pomstu za imáma Husajna. Celá událost byla ze strany íránského režimu pečlivě naplánována s cílem demonstrovat světu společenskou odolnost země a její pevné odhodlání bránit svou nezávislost za každou cenu.

Přímo před zahájením ranních modliteb vystoupil básník Mohammad Rasúlí, jehož schválený projev vyvolal v davu nadšený ohlas. Rasúlí prohlásil, že od nynějška je pro Íránce rubášem jejich oděv a že vražda Donalda Trumpa je jejich přímou povinností. Ve svém vystoupení se emotivně ptal, proč je nejopovrženíhodnější muž na světě stále naživu a proč by neměl být zlikvidován ten, kdo zabil jejich imáma. Na okrajích ceremonie se objevily také plakáty a nápisy podporující myšlenku zabití Trumpa i izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

Hlavní smuteční modlitby vedl sedmadevadesátiletý duchovní z Qomu, ajatolláh Dža'far Subhání. Texty byly čteny nejen za samotného Chameneího, ale i za další čtyři zabité členy rodiny, mezi nimiž byla jeho snacha a teprve čtrnáctiměsíční vnučka Zahra. Právě pohled na drobnou rakev malé vnučky patřil k nejvíce zdrcujícím momentům celého ceremoniálu. Na zdech mešity mezitím truchlící křídou psali vzkazy lásky pro zesnulého vůdce a vyjadřovali věrnost jeho nástupci.

Velkou pozornost vzbudila pokračující veřejná absence nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího, který byl do funkce jmenován deset dní po smrti svého otce. Modžtaba se na veřejnosti neobjevil ani nenahrál žádný audiovzkaz již tři měsíce a nedorazil ani na pohřeb své vlastní manželky, který se konal minulý čtvrtek. Zatímco jeho tři bratři stáli společně u otcovy rakve, nový vůdce zůstává skryt před zraky veřejnosti. Představitelé režimu přiznávají, že byl při útocích zraněn, avšak odmítají, že by utrpěl trvalé zohavení obličeje nebo amputaci.

Smutečního obřadu se otevřeně zúčastnila většina nejvyšších představitelů íránské politické, vojenské i justiční scény, včetně velitele jednotek al-Quds Esmáíla Qaáního. Jejich přítomnost naznačuje, že íránští činitelé mají jisté záruky, podle nichž dohodnuté příměří se Spojenými státy vylučuje jakýkoliv útok na tuto ceremonii. Maximální ochrana Modžtaby Chameneího je však pro režim prioritou i kvůli vyjádřením některých amerických komentátorů, kteří pohřeb označili za nevyužitou příležitost k likvidaci celého íránského vedení najednou.

Donald Trump, který v lednu varoval, že v případě pokusu o jeho osobu dá pevné instrukce k vymazání Íránu z povrchu zemského, komentoval pohřební pláč slovy, že považuje slzy truchlících za falešné, protože si myslel, že lidé Chameneího nenáviděli. Účastníci ceremonie však projevovali upřímný zármutek nad ztrátou duchovního vůdce, který stál v čele země téměř čtyřicet let. Mnozí z nich cestovali obrovské vzdálenosti s minimem peněz a spali v provizorních ubytovnách v učebnách nebo kancelářích, přičemž dobrovolníci v okolí mešity dlouho do noci zdarma nabízeli jídlo a pití.

Atmosféra solidarity a odhodlání bránit zemi byla patrná i u obyvatel, kteří režim v minulosti kritizovali nebo se účastnili lednových masových protestů. Podle pamětníků si i mladí lidé po zkušenostech s izraelským bombardováním Teheránu uvědomili, že cizí útoky nemají na mysli jejich dobro. Lidé vnímají atentát na hlavního představitele státu uprostřed diplomatických vyjednávání jako čistý podraz, který ohrožuje samotné přežití národa. Obyvatelé deklarují, že je lidské nesouhlasit s vlastní vládou, ale v případě napadení vlasti je povinností ji bránit.

Zatímco v okolí mešity panovala vyostřená protiamerická atmosféra, o několik kilometrů dál v moderních čtvrtích severního Teheránu žily rodiny v restauracích běžným životem bez hidžábů. Tento kulturní a ekonomický rozdíl mezi účastníky pohřbu a zbytkem hlavního města ukazuje na hlubokou majetkovou nerovnost v zemi. Přestože úřady oficiální čísla nezveřejnily, neoficiálně hovoří o více než dvou milionech účastníků úvodního dne. Pohřební rituály budou pokračovat masovým průvodem v Teheránu, následným převozem těla do svatého města Qom, do dvou svatých měst v Iráku a nakonec do Mašhadu, kde se Chameneí v roce 1939 narodil.