Vyřešil by něco atentát na Chameneího? Historie ukazuje, co by následovalo

Ve světle eskalujícího konfliktu mezi Izraelem a Íránem se opět otevírá otázka, zda mohou cílené atentáty sloužit jako cesta k míru. Historie však tuto strategii opakovaně zpochybňuje a ukazuje, že smrt jednotlivých vůdců nikdy skutečně nevyřešila hluboce zakořeněné politické a společenské problémy. Naopak — násilí často jen zažehl novou vlnu odporu a nestability.

Již v 60. letech izraelská tajná služba Shin Bet usilovala o likvidaci tehdejšího lídra Organizace pro osvobození Palestiny Jásira Arafata, přičemž považovala jeho smrt za klíčový krok k řešení palestinské otázky. Jiní radikální Izraelci, jako Yigal Amir, se zaměřili na vlastní politické představitele. Amir v roce 1995 zavraždil premiéra Jicchaka Rabina, protože považoval jeho snahu o mír s Palestinci – ztělesněnou podpisem dohod z Osla – za zradu.

Dnes, 30 let po Rabinově smrti a 20 let od záhadného úmrtí Arafata, je mír mezi Izraelem a Palestinci vzdálenější než kdy dřív. Současné útoky izraelské armády, které Amnesty International i zvláštní výbor OSN označily za genocidní, přerostly v likvidaci klíčových představitelů nepřátelských států – včetně Íránu.

Od pátku provedl Izrael sérii smrtících úderů, při nichž byli zabiti přední íránští představitelé: šéf zpravodajských služeb Mohammad Kazemi, velitel ozbrojených sil Mohammad Bagheri a vůdce Revolučních gard Hossein Salami. Izrael údajně zabil také devět jaderných vědců. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil: „Dostali jsme jejich šéfa zpravodajců i jeho zástupce přímo v Teheránu.“ Odpovědí byly okamžité íránské raketové útoky na izraelské cíle.

Tento cyklus násilí však místo řešení situaci jen vyhrocuje. A nejde o novou strategii. Jak podrobně popisuje izraelský novinář Ronen Bergman v knize Rise and Kill First, atentáty se staly běžným nástrojem izraelské politiky. Za 75 let provedl Izrael více než 2 700 cílených likvidací – snahy „zastavit dějiny“ silou, bez politického dialogu.

Strategie zvaná „mowing the grass“ – tedy pravidelné ničení infrastruktury a likvidace vůdců – má udržet nepřátele ve slabé a roztříštěné pozici. Cílem není řešení konfliktu, ale neustálé oslabení a šíření strachu.

Jenže ani tisíce operací tohoto druhu nepřinesly stabilitu nebo mír. Právě naopak – každý odstraněný lídr bývá rychle nahrazen novým, často ještě radikálnějším představitelem. Tato taktika tedy nenabízí dlouhodobé řešení.

A Izrael není jediný stát, který tuto cestu volí. Spojené státy v roce 2011 provedly bez soudního řízení popravu Usámy bin Ládina. George W. Bush přivítal popravu Saddáma Husajna jako „milník na cestě Iráku k demokracii“, přestože byla procesem silně kritizovaným mezinárodními organizacemi. Prezident Donald Trump nařídil v roce 2020 zabití íránského generála Kásima Solejmáního, ačkoliv později údajně odmítl žádost Netanjahua o atentát na íránského duchovního vůdce Alího Chameneího.

Ironií zůstává, že i Trump se měl stát terčem odvetné operace – americké úřady nedávno obvinily íránského občana z přípravy jeho vraždy. Podobné taktiky nejsou výjimkou ani v Rusku, kde opozice běžně končí mrtvá pod okny nebo na dně zničených letadel.

Ať už se odehrávají na Blízkém východě, v Moskvě či ve Washingtonu, atentáty představují krátkodobé řešení, které nezabíjí ideje ani hnutí. Nepřinášejí trvalý mír, jen odkládají okamžik, kdy se bude muset někdo postavit skutečným příčinám konfliktů – nespravedlnosti, okupaci, chudobě a etnickému napětí.

Zatímco diplomacie je pomalá, obtížná a často nepříjemná cesta, právě ona jako jediná nabízí možnost trvalého míru. Atentáty jen prodlužují nekonečný cyklus úderu a odvety.

Pokud svět – a zejména státy jako Izrael, Írán a USA – nezačnou brát mírová řešení vážně, budeme svědky dalších generací nesmyslného krveprolití. Bez skutečného politického odhodlání zůstane násilí jedinou odpovědí na hluboké problémy, které atentáty nikdy nemohou vyřešit. 

Související

Modžtaba Chámeneí

Ajatolláha pomstíme, přislíbil mladší Chameneí spoluobčanům

Írán nadále slibuje odplatu za smrt ajatolláha Alího Chameneího, jenž přišel o život na začátku nynějšího konfliktu mezi Íránem na jedné a USA a Izraelem na druhé straně. V posledních dnech se ostatně objevily informace o přípravě atentátu na amerického prezidenta Donalda Trumpa. 
Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

Teheránem prošel smuteční průvod za Chameneího. Na pohřeb dorazily miliony lidí

Smuteční průvod doprovázející rakev zesnulého íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího dnes zaplnil ulice Teheránu. Až miliony truchlících se sešly podél deseti kilometrů dlouhé trasy, která vedla přes klíčová místa metropole, včetně náměstí Enghelab. Záběry státní televize ukázaly rakev zahalenou do íránské vlajky, kterou centrem města pomalu převážel nákladní automobil.

Více souvisejících

Alí Chameneí (íránský ajatolláh)

Aktuálně se děje

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 8 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

včera

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

včera

6. srpna 2026 22:01

6. srpna 2026 20:10

6. srpna 2026 18:56

Knížáka posmrtně rehabilitovali. Za minulého režimu strávil měsíce ve vazbě

Česko se v pátek - tedy již zítra - rozloučí s Milanem Knížákem. Rodina zesnulého umělce obdržela během náročného období alespoň jednu dobrou zprávu. Jeden z pražských obvodních soudů Knížáka definitivně rehabilitoval za vazební stíhání v dobách komunistického režimu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy