Výsledek hovoru mezi lídry? Trump hodně mluvil, co udělá ale neřekl

Tato úleva je ovšem pouze částečná. S ohledem na skutečnost, že o osudu Ukrajiny mají jednat manipulativní osobnosti jako Putin a nevypočitatelné jako Trump, hrozí, že se věci při jejich setkání na Aljašce mohou nečekaně zvrtnout.

Nervozitu na straně Evropy vyvolaly Trumpovy nedávné výroky o možných výměnách území. Ty vyvolaly obavy, že USA plánují rozdělit Ukrajinu během mírové dohody s Ruskem, bez konzultace s evropskými partnery.

Rychlý diplomatický maraton však prozatím tyto obavy utišil. Po středečním hovoru byli evropští lídři přesvědčeni, že Trump chápe nutnost příměří před jakýmikoli diskusemi o území a že Ukrajina musí mít své místo u vyjednávacího stolu.

Někteří Evropané dokonce spatřili náznaky, že Američané mění svůj postoj, a jsou ochotni nabídnout Ukrajině poválečné bezpečnostní záruky. Podle německého kancléře Friedricha Merze Trump zná evropské pozice a „z velké části je sdílí“. Podobně optimisticky se vyjádřili i francouzský prezident Emmanuel Macron a prezident Evropské rady António Costa.

Lotyšská premiérka Evika Siliņa, jejíž země sousedí s Ruskem, sdílela podobně vyrovnaný postoj. Pro Politico řekla, že v otázce mírové dohody jsou „všichni na stejné lodi“. Dodala, že Trump je vynikající a jedinečný vyjednavač, a věří, že se pokusí dosáhnout nejlepších možných výsledků.

To je ovšem jen to, co musí říkat. Odhadnout, co se stane ve skutečnosti, je jiná věc. Jeden ze zdrojů, obeznámený se středečním jednáním, nabádal k opatrnosti. Uvedl, že ačkoli vládla „celkově pozitivní atmosféra“, Trump, jako obvykle, „hodně mluvil o tom, co by udělal, ale takovým způsobem, že nikdo nemohl přesně říct, co přesně udělá“.

Trumpovy názory na Rusko a Putina, kterého kdysi označil za „génia“, se zdají být tvrdší. Ve snaze získat Nobelovu cenu míru slibuje „vážné následky“, pokud se Putin na Aljašce neprojeví jako seriózní partner. Lze předpokládat, že by to znamenalo zpřísnění sankcí pro země, které obchodují s Ruskem.

Evropané si ale pamatují, jak Trump ponížil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, tlačil na Ukrajinu, aby platila za válečné náklady, a uvažoval o hospodářských dohodách s Putinem. Jsou proto ostražití, aby se jednání nestočilo k lukrativním smlouvám o energiích a vzácných zeminách, a neodvedlo pozornost od témat jako jsou reparace a unesené děti.

Také americký viceprezident JD Vance, který dříve patřil k tvrdým kritikům Ukrajiny, podle jednoho evropského úředníka změnil svůj názor. Jiný úředník žertoval, že lidé byli Vanceem ohromeni, jelikož se snažil hledat řešení a zároveň jasně říkal, že „Putin je tu ten špatný“.

JD Vance strávil víkend v britském venkovském sídle britského ministra zahraničí Davida Lammyho, kde se setkal s Rustem Umerovem a Andrijem Jermakem z ukrajinské bezpečnostní rady. V neděli ale v pořadu Fox News zastával tradiční postoj a prohlásil, že USA už nebudou financovat válku na Ukrajině a že jsou „ok“ s tím, pokud si Evropané koupí zbraně od amerických výrobců.

Jan Techau z think tanku Eurasia Group varoval, že Trump vstupuje do jednání s Evropany s odlišnými cíli. Pro Trumpa je klíčové, aby ze summitu nevyšel jako „poražený“. Z této myšlenky se mu podle Techaua vaří krev, a to si nenechá líbit. Trump chce Putinovu taktiku pochopit, a proto se spojil s Evropany.

Dále existují vážné obavy, že Putin nemá o dohodu skutečný zájem. Jeho základním a stále nedosaženým cílem je zničit demokratický, nezávislý ukrajinský stát. Jeden z úředníků EU uvedl, že nemá „žádná velká očekávání“ od summitu.

Techau uvedl, že Putin by mohl využít schůzku k „bezvýznamnému“ gestu, například dočasnému pozastavení bombardování v určité oblasti, aby přesvědčil Trumpa, že chce mír. Evropané se obávají, že by Trump mohl dohodu s Putinem uzavřít, aniž by splnil jejich požadavky. Třeba by Trump mohl vyzvat Ukrajinu k ústupkům na území, nebo by mohl požadovat, aby EU zrušila sankce proti Rusku.

Pokud by Ukrajina a její evropští spojenci vadnou dohodu odmítli, mohl by se Trump distancovat a vinu za to, že dohoda nebyla uzavřena, hodit na ně. Podle Techaua by to pro Trumpa bylo velmi výhodné. „Může říct, že skuteční nepřátelé míru jsou jinde: jsou to Ukrajinci a Evropané, kteří míru brání,“ dodal.

Je důležité si uvědomit, že Trump se stále neztotožnil se všemi evropskými požadavky na konečnou mírovou dohodu. A co je možná nejvíce znepokojující, stále opakuje proruské narativy o válce na Ukrajině. Před hovorem s evropskými lídry citoval maďarského premiéra Viktora Orbána, který je nejhlasitějším odpůrcem Ukrajiny v Evropě. Orbán řekl, že Rusko umí nejlépe vyhrávat války. Trump tento názor označil za „velmi zajímavý postřeh“.