Výsledky voleb do EP: Macron a Scholz odešli poraženi, Leyenová a Meloniová mohou být spokojené

Server Politico shrnul vítěze a poražené voleb do Evropského parlamentu, které skončily v neděli pozdě večer uzavřením volebních místností v Itálii.

Vítězové

Jedním z hlavních vítězů je podle něj současná šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta nyní bude potřebovat nejen podporu nově zvoleného parlamentu, ale také Evropské rady a Rady Evropské unie. Parlamentní koalice socialistů, liberálů a středopravicové Evropské lidové strany (EPP) jí dosud zajišťovala zhruba 407 hlasů. Rozložení sil se ani při těchto volbách nezměnilo natolik, aby jí nezajistilo minimálně 361 hlasů nutných pro pokračování na postu předsedkyně.

Von der Leyenová reagovala na průběžné odhady výsledků eurovoleb, které naznačovaly, že EPP zůstane největší stranou v europarlamentu. „Bez EPP nelze vytvořit většinu,“ uvedla dosavadní šéfka eurokomise, která se uchází o další funkční období. „Přátelé, dnes je skvělý den pro EPP. Zvítězili jsme v evropských volbách,“ řekla svým příznivcům ve volebním štábu.

Předseda EPP Manfred Weber zároveň oznámil, že jeho středopravá evropská politická strana si po vítězství v eurovolbách bude nárokovat post předsedy EK, což by znamenalo, že von der Leyenová by měla zůstat v této funkci dalších pět let.

Jako velké vítěze voleb Politico popisuje také italskou premiérku Giorgii Meloniovou. Společně se svým polským protějškem se tak stala „jedním z mála lídrů velkých zemí EU, kteří se s vítězstvím vrátili domů“. Její strana Bratři Itálie získala v eurovolbách 24 křesel, tedy o dvě více než úhlavní protivník z Demokratické strany.

Politico jako dalšího velkého vítěze voleb uvádí krajní pravici, nicméně v rámci Evropského parlamentu jako celku její frakci Identitě a demokracii přibyde pouze devět křesel. Z velké části je to na úkor Zelených.

Zatím nejisté jsou ale vyhlídky u tzv. Nezařazených, kterých oproti minulým volbám přibylo 36. Tyto strany by se měly ještě rozdělit do frakcí tak, aby mohly mít vůbec nějaký vliv na zákonodárný proces EU.

Dalším vítězem voleb je paradoxně v Maďarsku poražený Péter Magyar. Někdejší spojenec premiéra Viktora Orbána (Fidesz) vytvořil novou stranu Tiszteletés SP a získal 30 %, zatímco Orbánův Fidesz má 44,3 %.

Poražení

Jedním z největších poražených není nikdo jiný než francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož strana Renesance jasně propadla proti krajně pravicovému Národnímu sjednocení Marine Le Penové. Tento neúspěch ho dovedl až k rozhodnutí, že rozpustí Národní shromáždění a vypíše nové volby. „Rozhodl jsem se vám vrátit volbu naší parlamentní budoucnosti prostřednictvím hlasování. Rozpouštím proto Národní shromáždění,“ prohlásil.

Podobný osud dostihl německého kancléře Olafa Scholze, který prozatím k rozpuštění parlamentu dostal jen výzvu od bavorského premiéra Markuse Södera. „Faktem je, že koaliční vláda byla přehlasována a Olaf Scholz musí stejně jako Macron vypsat nové volby. V Německu musí konečně dojít ke změně azylové politiky, aby se snížil vliv AfD a demokratické strany mohly opět získat více hlasů,“ shrnul německý politik.