Wagnerovci si koupili od Číny dvě družice. Využili je ve válce na Ukrajině i při vzpouře proti Kremlu

Podle textu smlouvy, který byl zpracován jak v angličtině, tak v ruštině, čínská společnost Beijing Yunze Technology prodala Wagnerově skupině dva satelity určené k pozorování Země, schopné pořizovat záběry ve vysokém rozlišení. Celková cena za tyto družice, které patřily čínskému vesmírnému gigantu CGST (Chang Guang Satellite Technology), činila více než 30 milionů dolarů.

Firma Nika-Frut, která byla součástí podnikatelského impéria šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, za tuto částku obdržela i několik dalších služeb, včetně přístupu k satelitním snímkům z jiných čínských družic na vyžádání. Uvedl to server Moscow Times.

Tímto způsobem si členové Wagnerovy skupiny zajistili nejen záznamy o území Ukrajiny, ale také o oblastech Afriky, kde operovali jejich žoldnéři: Libye, Súdán, Středoafrická republika a Mali. Potvrdil to nejmenovaný evropský bezpečnostní zdroj, který dodal, že podepsaná smlouva zůstává nadále platná.

Dle uvedeného zdroje si členové Wagnerovy skupiny v květnu 2023 dokonce objednali satelitní záběry území samotného Ruska, a to především v oblastech mezi hranicemi Ukrajiny a Moskvou. Tyto snímky měli využít ke své jednodenní vzpouře proti ruské armádě na konci června, kdy se žoldnéři přesouvali směrem k Moskvě z pozic poblíž ukrajinských hranic.

Smlouva, však neposkytovala konkrétní údaje o záběrech území. Wagnerova skupina na základě této smlouvy získala čínské družice JL-1 GF03D 12 a JL-1 GF03D 13, které se nacházejí na oběžné dráze v přibližné výšce 535 kilometrů nad Zemí. Dále si zajistila přístup k dalším satelitním snímkům od čínské společnosti CGST, která má aktuálně na oběžné dráze přibližně stovku družic.

Gregory Falco, letecký výzkumník na Cornellově univerzitě ve Spojených státech, řekl agentuře AFP, že použití čínské technologie ukázalo limity Ruska v tomto sektoru navzdory jeho historické pověsti velké vesmírné velmoci, která sahá až do SSSR. "Rusko nemá tento typ schopností. Jejich satelitní program nebyl v poslední době úspěšný. Neexistuje způsob, jak by to dokázali sami," řekl.

Není přitom jasné, zda o nákupu věděla čínská vláda, podle agentury ale ta americká zřejmě ano. Tamní mmerické ministerstvo obchodu totiž na základě rozhodnutí víceodborové komise oznámilo 24. února, že na svůj sankční seznam přidá právě i Beijing Yunze Co. stejně jako zprostředkovatele satelitních snímků Head Aerospace Technology.

Jak bude s družicemi nakládáno dál není zřejmé. Po srpnovém úmrtí velitele Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina se zdálo, že budoucnost pro jeho žoldáky obecně nevypadá příznivě. Část z nich se odebrala do Běloruska, zatímco jiní podle nejrůznějších zpráv skončili zpátky v Africe, kde se v minulosti zapojovali do konfliktů v několika státech. Nejnovější zprávy ale hovoří o jejich návratu na Ukrajinu, kde mohou v případě sjednocení pod novým velitelem představovat pro Kyjev vážný problém.

Jaká je budoucnost wagnerovců?  

Několik stovek bojovníků z Wagnerovy skupiny, které kdysi vládl Jevgenij Prigožin, bylo spatřeno v řadách různých ruských vojenských jednotek na východní frontě Ukrajiny. Serveru Politico to řekl plukovník Serhiy Čerevatyi.

Wagnerovci se na Ukrajině nechvalně proslavili především v obraně města Bachmut, které se ukrajinské síly snažily získat zpět několik dlouhých měsíců. Nemilosrdně popravovali ukrajinské vojáky i tamní civilisty a následně se otočili i proti Rusku samotnému.

Prigožinova nevole proti ruskému vojenskému velení vyústila v krátký puč, po němž se zdálo, že se skupina rozpadá. Část žoldáků odešla do Běloruska, část se ztratila neznámo kam, a posledním hřebíčkem do rakve celému uskupení mohla být smrt Prigožina, který za dosud nevyjasněných okolností zahynul na palubě soukromého letadla nedaleko Moskvy.

Tisíce bojovníků tak byly buď přivítány v Bělorusku jeho vůdcem Alexandrem Lukašenkem, nebo rozmístěny v afrických zemích, kde má Rusko také své zájmy. Podle dostupných informací se ale nyní vrací zpět na Ukrajinu.

"Wgnerovci se neskrývali. Možná si mysleli (Rusové), že to naše vojáky vyděsí, ale skutečnosti se ukázalo, že Rusko potřebuje nové maso do mlýnku," řekl Politicu Čerevatyi, zástupce velitele ukrajinské východní skupiny pro strategickou komunikaci.

"Wagnerovci jako organizace skončila v Bachmutu. Nyní jsou jejich šťastnější vojáci posláni do Afriky, kde je více peněz. Ti méně šťastní jsou zpátky na Ukrajině," dodal s tím, že návrat bojovníků na Ukrajinu potvrdily i odposlechy.

Původně se předpokládalo, že by do Běloruska mohlo zamířit až 8000 wagnerovců, podle Centra ukrajinského odporu jich tam ale zůstalo méně než 1000. "V současné zůstává 200 z nich instruktory ve speciálních jednotkách ministerstva vnitra a ministerstva obrany Běloruska. Zbytek jsou ti, kteří nechtějí být naverbováni ani do nových PMC, ani pod ruské ministerstvo obrany," uvedlo centrum.

O návratu Wagnerovy skupiny na Ukrajinu se podle CNN spekulovalo už minulý týden. "Ano, wagnerovci jsou tu také. Vrátili se, rychle vyměnili velitele a vrátili se sem," řekl serveru CNN jeden z pilotů dronů s volacím znakem Groove.

Groove se domnívá, že přítomnost Wagnerovy skupiny na Ukrajině má částečně kompenzovat personální nedostatek na ruské straně. "(Rusko) shromáždilo vojáky z okolních oblastí a přivedlo je sem. Nezbylo jim tu mnoho personálu," míní.

Čerevatyi se domnívá, že Wagnerova skupina ale dnes už není tak mocná, jako dřív, a ti, kteří se vrátili, "zdaleka nemají dobrou bojovou náladu, protože vědí, co zde mohou očekávat." Podle serveru France24 dodal, že wagnerovci nyní "nepředstavují žádnou integrální, systematickou ani organizovanou sílu." "Jsou to ubohé zbytky, nic dobrého je tady nečeká" podotkl.

Analytici o tom ale přesvědčeni nejsou. Podle Institutu pro studium války (ISW) může obnovená Wagnerova skupina představovat hrozbu pro Ukrajinu, ať už bude sloužit pod Rosgvardií (Ruská národní garda) nebo pod ruským ministerstvem obrany. 

To záleží především na tom, k jakému veliteli se wagnerovci přikloní. Jak už server EuroZprávy.cz informoval, velení skupiny údajně převzal pětadvacetiletý syn Jevgenije Prigožina Pavel Prigožin.

Ruský prezident Vladimir Putin ale minulý týden jednal o pozici šéfa wagnerovců s někdejším členem vedení Andrejem Troševem, což se podle IWS u členů skupiny nesetkalo s kladným ohlasem.

Prigožin vyjednává s ruskou národní gardou Rosgvardií o tom, aby se žoldnéřská organizace znovu zapojila do bojů na Ukrajině, uvedl ve svém pravidelném přehledu IWS s tím, že na stejné téma diskutoval minulý týden s Troševem Putin. 

Některým členům Wagnerovy skupiny se ale nelíbilo Putinovo objetí s Troševem a navrhli alternativního vůdce. Prominentní kanál Telegram spojený s wagnerovci podle ISW oznámil, že Pavel Prigožin převzal velení skupiny a vyjednává o návratu wagnerovců zpět na Ukrajinu. 

Zdroj také uvedl, že wagnerovci nebudou muset podepisovat smlouvy s ruským ministerstvem obrany, které byly předmětem sporů mezi úřady a Jevgenijem Prigožinem, a že skupina si "zachová své jméno, symboly, ideologii, velitele, vedení a stávající standardní operační principy."

Postoj wagnerovců v otázce velení je ale zřejmě nejednotný. Podle analytiků mají sice někteří zaměstnanci Wagnerovy skupiny zájem shromáždit se kolem této alternativy, sám Prigožin ale údajně také není nezávislý a je pod vlivem šéfa Wagnerovy bezpečnostní služby Michaila Vatanina.

Server Sky News upozornil, že stále ani není jasné, co si o vztazích mezi wagnerovci a ruskou vládou myslí Kreml. Šéf Rosgvardie Viktor Zolotov ale údajně zvažuje, že umožní wagnerovcům, aby se připojily k národní gardě jako samostatná jednotka.

Rosgvardija je přitom podřízena prezidentské administrativě, sama o sobě ale není schopna wagnerovce vybavit. Výstroj a zásoby by jim tak muselo poskytnout ministerstvo obrany, s nímž měl i kvůli nedostatečnému zásobování během působení u Bachmutu bývalý velitel žoldáků problém.

Působení pod ministerstvem přitom ale řadě žoldáků není po chuti a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov minulý týden sám přiznal, že Trošev pracuje pro ministerstvo obrany. To podle agentury Reuters ukazuje, že se ruské vedení snaží dát najevo, že získalo kontrolu nad žoldnéřskou skupinou, která se v červnu neúspěšně pokusila provést ozbrojenou vzpouru.

Krátce po ní Putin wagnerovcům, kteří se osvědčili zejména v bojích na Ukrajině, nabídl možnost dále bojovat, nicméně naznačil, že by si přál, aby se do vedení skupiny místo Jevgenije Prigožina postavil právě Trošev.

Podle Kremlu se čtvrteční schůzky Putina s Troševem účastnil ještě náměstek ministerstva obrany Junus-Bek Jevkurov. Putin se na Troševa obrátil s tím, že už dříve mluvili o tom, že se bude zabývat "formováním dobrovolnických jednotek, které mohou plnit různé bojové úkoly, především samozřejmě v zóně "speciální vojenské operace".

V obou případech by mohlo zformování wagnerovců představovat pro Ukrajinu novou hrozbu, uvedl server Ukrajinska pravda. Analytici se obávají, že Wagnerova skupina by se v případě opětovného sjednocení pod novým velitelem, ať už jím bude kdokoliv, může znovu objevit na scéně jako efektivní vojenská organizace.

"Nesouvislé prvky Wagnerovy skupiny pravděpodobně nepředstavují vážnou vojenskou hrozbu pro Ukrajinu bez efektivity, kterou měli wagnerovci jako jednotná organizace pod konsolidovaným vedením Jevgenije Prigožina a Dmitrije Utkina," uvedli eperti.

Dodali, že tento předpoklad přestane platit ve chvíli, kdy se "Wagnerova skupina znovu etabluje jako soudržná a velká formace pod ruskou vládou s efektivním centralizovaným vedením." Ačkoliv se tak blíže neupřesněný počet bojovníků opět vrátil na Ukrajinu, bude záležet především na vývoji ve vedoucích strukturách, zda se opět stanou hrozbou pro ukrajinské vojáky.