Syn Prigožina údajně zdědil majetek svého otce i ohromný ruský dluh

Jeden ze zmíněných kanálů tvrdí, že se mu podařilo získat kopii Prigožinova závěti. V ní - s notářským razítkem ze 2. března - je Prigožinův syn Pavel označen za jediného dědice rozsáhlého majetku svého otce, a to včetně převzetí vedení nad Vagnerovou skupinou. Pavel podle těchto zdrojů údajně o vydání svého dědictví požádal 8. září.

Kanál na Telegramu také uvedl, že Pavel je připraven vymáhat všechny stávající dluhy vůči svému tátovi, přičemž odhadl, že ruské ministerstvo obrany dluží Prigožinovu obchodnímu impériu až 763 milionů eur.

I americká expertní skupina Institut pro studium války (ISW) v pondělí informovala, že Pavel Prigožin zřejmě podniká kroky k převzetí velení wagnerovců. ISW se ve svém tvrzení odvolávala na kanál na Telegramu spojovaný s wagnerovci, podle kterého Prigožinův syn jedná s ruskou Národní gardou (Rosgvardija) o znovuzapojení do bojů na Ukrajině.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek jednal o pozici šéfa wagnerovců s někdejším členem vedení Andrejem Troševem, to se ale podle Institutu pro studium války (IWS) u členů skupiny nesetkalo s kladným ohlasem.

Některým členům Wagnerovy skupiny se ale nelíbilo Putinovo objetí s Troševem a navrhli alternativního vůdce. Prominentní kanál Telegram spojený s wagnerovci podle ISW oznámil, že Pavel Prigožin převzal velení skupiny a vyjednává o návratu wagnerovců zpět na Ukrajinu. 

Zdroj také uvedl, že wagnerovci nebudou muset podepisovat smlouvy s ruským ministerstvem obrany, které byly předmětem sporů mezi úřady a Jevgenijem Prigožinem, a že skupina si "zachová své jméno, symboly, ideologii, velitele, vedení a stávající standardní operační principy."

Postoj wagnerovců v otázce velení je ale zřejmě nejednotný. Podle analytiků mají sice někteří zaměstnanci Wagnerovy skupiny zájem shromáždit se kolem této alternativy, sám Prigožin ale údajně také není nezávislý a je pod vlivem šéfa Wagnerovy bezpečnostní služby Michaila Vatanina.

Server Sky News upozornil, že stále ani není jasné, co si o vztazích mezi wagnerovci a ruskou vládou myslí Kreml. Šéf Rosgvardie Viktor Zolotov ale údajně zvažuje, že umožní wagnerovcům, aby se připojily k národní gardě jako samostatná jednotka.

Rosgvardija je přitom podřízena prezidentské administrativě, sama o sobě ale není schopna wagnerovce vybavit. Výstroj a zásoby by jim tak muselo poskytnout ministerstvo obrany, s nímž měl i kvůli nedostatečnému zásobování během působení u Bachmutu bývalý velitel žoldáků problém.

Působení pod ministerstvem přitom ale řadě žoldáků není po chuti a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov minulý týden sám přiznal, že Trošev pracuje pro ministerstvo obrany. To podle agentury Reuters ukazuje, že se ruské vedení snaží dát najevo, že získalo kontrolu nad žoldnéřskou skupinou, která se v červnu neúspěšně pokusila provést ozbrojenou vzpouru.

Krátce po ní Putin wagnerovcům, kteří se osvědčili zejména v bojích na Ukrajině, nabídl možnost dále bojovat, nicméně naznačil, že by si přál, aby se do vedení skupiny místo Jevgenije Prigožina postavil právě Trošev.

Podle Kremlu se čtvrteční schůzky Putina s Troševem účastnil ještě náměstek ministerstva obrany Junus-Bek Jevkurov. Putin se na Troševa obrátil s tím, že už dříve mluvili o tom, že se bude zabývat "formováním dobrovolnických jednotek, které mohou plnit různé bojové úkoly, především samozřejmě v zóně "speciální vojenské operace".

Speciální vojenskou operací Moskva nazývá ruskou invazi na Ukrajinu. Putin připomněl, že Trošev sám v takové jednotce více než rok bojoval. "Víte,... jak se to dělá, víte, které problémy je třeba řešit předem, aby práce na bojišti šla co nejlépe a co nejúspěšněji".

Trošev je veterán válek v Afghánistánu a Čečensku, za operace v Sýrii dostal v roce 2016 nejvyšší ruské vyznamenání, Hrdina Ruské federace. V rámci Wagnerovy skupiny působil jako náčelník jejího štábu.

Prigožin zemřel v srpnu při letecké nehodě. Letadlo s ním na palubě se zřítilo v Tverské oblasti a příčina neštěstí není dosud známá. Nevyjádřili se k ní ani vyšetřovatelé. Na internetu a v médiích se ale objevily spekulace, zejména v souvislosti s Prigožinovými konflikty s Putinem, že letoun mohl být sestřelen nebo že na jeho palubě mohla explodovat bomba. Podle některých ruských médií je právě tato možnost nyní považována za nejpravděpodobnější.

O budoucnosti wagnerovců se od té doby vedou dlouhé debaty. Polský premiér Mateusz Morawiecki dlouhodobě tvrdí, že žoldnéři z ruské Wagnerovy skupiny přešli pod přímé velení šéfa Kremlu Vladimira Putina. Podle Morawieckeho se tak ale mělo stát už po smrti Prigožina.

Britská rozvědka už před pár týdny na sociální síti X připustila možný extrémně destabilizující efekt Prigožinovy pravděpodobné smrti na Wagnerovu skupinu. "Jeho osobní vlastnosti, jako je hyperaktivita, výjimečná drzost, snaha o dosažení výsledků a extrémní brutalita, byly pro Wagnera typické a je nepravděpodobné, že by se jim vyrovnal nějaký jeho nástupce," píše.

"Smrt Prigožina by měla téměř jistě hluboký destabilizující dopad na skupinu Wagner. Wagnerovo velitelské vakuum by ještě umocnily zprávy, že zemřel také zakladatel a polní velitel Dimitrij Utkin a šéf logistiky Valerij Čekalov," dodává britská rozvědka komunikující prostřednictvím ministerstva obrany.