WHO: Evropa čelí závažné zdravotní krizi. Miliony lidí jsou v ohrožení

Zároveň se ukazuje, že zdravotnické systémy nejsou dostatečně připravené na budoucí krize. Stárnoucí populace, nedostatek zdravotnického personálu a narůstající dopady klimatických změn znamenají, že Evropa by v případě další pandemie mohla být v ještě horší situaci než během covidu-19.

Podle zprávy WHO, která je zveřejňována jednou za tři roky a pokrývá 53 zemí Evropy, Kavkazu a Střední Asie, je každý šestý člověk v regionu obětí předčasné smrti. Zemře dříve než v 70 letech, a to kvůli neinfekčním onemocněním, jako jsou kardiovaskulární choroby, rakovina, cukrovka nebo chronická onemocnění dýchacího ústrojí.

„Celý region musí čelit hlavním příčinám chronických onemocnění – od kouření a nadměrné konzumace alkoholu až po nedostatečný přístup ke zdravé stravě, znečištěné ovzduší a nedostatek pohybu,“ uvedl Hans Henri Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu.

Podle WHO má Evropa nejvyšší spotřebu alkoholu na světě – průměrně 8,8 litru čistého alkoholu na dospělého za rok. Nejvyšší hodnoty přitom zaznamenává Evropská unie.

Kouření zůstává „nepřijatelně rozšířené“ – tabákové výrobky užívá více než čtvrtina populace (25,3 %). Obezita se týká už každého čtvrtého dospělého a její výskyt stále roste.

Nezdravé návyky se přitom nevyhýbají ani dětem. Každé třetí dítě školního věku má nadváhu a každé osmé trpí obezitou. Alarmující je i to, že 11 % teenagerů v roce 2022 užívalo tabákové výrobky, včetně elektronických cigaret.

Zpráva poukazuje na velké rozdíly v kojenecké úmrtnosti mezi jednotlivými státy. Ačkoliv je v celém regionu relativně nízká, každoročně zemře téměř 76 000 dětí mladších pěti let. Nejčastějšími příčinami úmrtí jsou komplikace při předčasném porodu, asfyxie, vrozené srdeční vady, zápal plic, sepse a jiné infekce.

Proočkovanost v regionu zůstává na stejné úrovni, což vede k návratu nemocí, které bylo možné potlačit. Například výskyt spalniček v roce 2023 vzrostl třicetinásobně oproti předchozímu roku. Ve 41 zemích WHO Evropy bylo zaznamenáno 58 000 případů spalniček, přestože jde o nemoc, proti které existuje účinná vakcína.

Zvláště závažná je situace v oblasti duševního zdraví mladistvých. Každý pátý teenager v Evropě trpí duševní poruchou a sebevražda je hlavní příčinou úmrtí ve věkové skupině 15 až 29 let.

Jedním z faktorů, které zhoršují psychický stav mladých, je kyberšikana. Podle WHO jí čelí až 15 % dospívajících.

Evropa poprvé v historii zažívá situaci, kdy je v regionu více lidí nad 65 let než dětí mladších 15 let. Stárnutí populace spolu s nedostatkem zdravotnického personálu a rostoucím dopadem klimatických změn představuje významnou hrozbu pro zdravotní systémy jednotlivých států.

Podle WHO je nutné posílit prevenci, zlepšit dostupnost zdravotní péče a modernizovat zdravotnické systémy, aby byly připraveny čelit budoucím epidemiím a krizím.

„Zdraví člověka je propojeno celým životním cyklem,“ dodal Kluge. „Zdravé dítě má vyšší šanci stát se zdravým adolescentem, zdravým dospělým a nakonec i zdravým seniorem.“

Zpráva WHO tak vyzývá evropské země, aby přijaly důraznější opatření, která pomohou snížit výskyt chronických onemocnění, zlepšit duševní zdraví a zvýšit odolnost zdravotních systémů proti budoucím krizím.