Začalo další klíčové jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem. Průlom se neočekává

Složení delegací odráží vysokou důležitost, kterou všechny strany setkání přikládají. Ruskou delegaci vede Vladimir Medinskij, poradce prezidenta Vladimira Putina a zkušený vyjednavač, který se účastnil již dřívějších pokusů o dialog. Na ukrajinské straně sedí v čele stolu hlavní vyjednavač a tajemník bezpečnostní rady Rustem Umerov. Ten s sebou do Ženevy přivezl silný tým zahrnující šéfa prezidentské kanceláře Kyryla Budanova a náčelníka generálního štábu Andrije Hnatova, což podtrhuje důraz Kyjeva na vojenské i politické aspekty případné dohody.

Atmosféru v jednacím sále, který zdobí velké kytice květin a vlajky všech zúčastněných zemí včetně hostitelského Švýcarska, zachycují oficiální fotografie zveřejněné ukrajinskou stranou. Američané zaujímají čelní pozici u stolu, přičemž po jejich levici sedí Ukrajinci a po pravici zástupci Ruské federace. Navzdory formální kulise je situace napjatá, neboť vyjednavači Witkoff a Kushner mají za sebou náročné dopoledne plné nepřímých rozhovorů s íránskými představiteli na nedalekém ománském konzulátu.

Právě tato kumulace funkcí, kdy titíž lidé vyjednávají v jeden den dvě zásadní světové krize, budí u některých diplomatů rozpaky. Bývalý velvyslanec USA v Polsku Daniel Fried upozornil, že takové „zdvojení rolí“ u zvláštních vyslanců je velmi neobvyklé. Varoval, že bez široké podpory expertů může být pro vyjednavače obtížné ovládnout všechny technické detaily takto složitých konfliktů. Trumpův styl diplomacie však sází spíše na loajalitu a schopnost dosahovat výsledků prostřednictvím úzkého okruhu lidí.

Výsledky dosavadního diplomatického úsilí jsou zatím vnímány rozporuplně. Zatímco u Ukrajiny a evropských spojenců se Washingtonu podařilo dosáhnout určitých ústupků a zpřesnění mírového rámce, ruská strana prozatím neprojevila ochotu ke kompromisu. Moskva nadále trvá na svých maximalistických požadavcích, které zahrnují územní nároky na regiony, jež dosud ani vojensky neovládla. Ukrajina naopak kategoricky odmítá jakékoli ústupky, které by popíraly základní principy její bezpečnosti a mezinárodního práva.

Jednání v Ženevě mají pokračovat i ve středu, přičemž hlavními tématy zůstávají bezpečnostní záruky a humanitární otázky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti apeluje na mezinárodní tlak, který by Rusko přiměl k trvalému míru, zatímco Kreml ústy svého mluvčího Peskova tlumí očekávání a tvrdí, že práce na dohodě bude zdlouhavá. Průlomové oznámení se tak v nejbližších hodinách nepředpokládá, neboť obě strany zatím pouze mapují prostor pro možné budoucí ústupky.