Že Putin uzavře příměří nevěří ani sami Rusové. Pak očekáváme od USA rázné kroky, vzkazuje Zelenskyj

„Rozumím tomu tak, že můžeme počítat se silnými kroky. Podrobnosti zatím neznám, ale mluvíme o sankcích a o posílení Ukrajiny,“ prohlásil Zelenskyj.

Jednání v Džiddě vedl za americkou stranu ministr zahraničí Marco Rubio, zatímco Ukrajinu zastupoval šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak spolu s ministry zahraničí a obrany. Zelenskyj označil schůzku za „velmi pozitivní“ a uvedl, že cílem bylo napravit vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem, které se ocitly v krizi po nepovedeném setkání s prezidentem Donaldem Trumpem před dvěma týdny.

V Moskvě mezitím mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko čeká na podrobné informace z Washingtonu o tom, co bylo v Džiddě projednáno. Dodal, že Vladimir Putin se nejprve musí nechat informovat americkou stranou, než se rozhodne, zda je návrh přijatelný pro Rusko. Zároveň připustil, že pokud to bude nutné, může být rychle zorganizován telefonát mezi Putinem a Trumpem.

Rubio potvrdil, že Spojené státy budou ve středu v kontaktu s Ruskem ohledně dosažené dohody o příměří, avšak nespecifikoval, jaké důsledky by Moskva mohla čelit, pokud by na příměří nepřistoupila. „Všichni netrpělivě čekáme na ruskou odpověď a důrazně je vyzýváme k ukončení všech bojů,“ uvedl Rubio během své návštěvy Irska.

Blízký Trumpův spojenec a vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff má v nadcházejících dnech odcestovat do Moskvy na schůzku s ruským prezidentem, přestože Kreml tuto informaci zatím nepotvrdil.

Podle Zelenského přivezla ukrajinská delegace do Saúdské Arábie návrh na 30denní příměří ve vzduchu a na moři, během něhož by se mohlo jednat o trvalejší urovnání konfliktu. Americká strana však navrhla úplné příměří, což bylo nakonec dohodnuto poté, co obě delegace konzultovaly své prezidenty.

Zatímco kontrola příměří ve vzduchu a na moři by podle Zelenského byla snadná, vyjádřil obavy, jakým způsobem bude monitorována frontová linie. „Vzhledem k tomu, s kým máme co do činění, a na základě zkušeností z posledních let doufám, že naši západní partneři přijdou s plánem,“ poznamenal.

V Moskvě však někteří ruští představitelé projevili skepsi ohledně vyhlídek na příměří. Moskva podle nich není ochotna zastavit boje, zejména v době, kdy její jednotky tento týden dosahují rychlých územních zisků v ruské Kurské oblasti. Právě tam Ukrajina loni provedla překvapivou invazi. Ve středu ruské síly obsadily centrální náměstí Sudže, největšího ruského města kontrolovaného Ukrajinou.

„Rusko postupuje na bojišti… Jakákoli dohoda musí být na našich podmínkách, ne na amerických… Washington by si to měl uvědomit,“ napsal na Telegramu významný ruský senátor Konstantin Kosačev.

Odborník na vojenské konflikty Ruslan Leviev uvedl, že ukrajinské síly v Kurské oblasti se zdají provádět kontrolovaný ústup, přičemž předávají pozice bez odporu. „Všechny oblasti postupně přecházejí pod kontrolu ruských sil a byly obsazeny s minimálním odporem. Lze říci, že celé město Sudža je nyní pod ruskou kontrolou,“ prohlásil.

Zelenskyj ve středu naznačil, že by mohlo jít o organizovaný ústup. „Vojenské velení dělá to, co má – zachraňuje co nejvíce životů našich vojáků,“ uvedl.

Minulý měsíc v rozhovoru pro britský deník The Guardian Zelenskyj uvedl, že Ukrajina by mohla vyměnit území, která drží v Kurské oblasti, za území Ukrajiny okupovaná Ruskem.

Putin opakovaně odmítl možnost dočasného příměří, protože se podle něj musí nejprve vyřešit „kořenové příčiny“ konfliktu. Letos uvedl, že „by nemělo dojít k žádnému krátkodobému příměří, žádné pauze na přeskupení sil a přezbrojení s cílem později pokračovat v konfliktu, ale k dlouhodobému míru“.

Místo toho ruský prezident stanovil sérii maximalistických požadavků pro ukončení invaze, včetně toho, že se Ukrajina vzdá členství v NATO, projde částečnou demilitarizací a předá Rusku plnou kontrolu nad čtyřmi ukrajinskými regiony, které Putin v roce 2022 prohlásil za ruské území.

Ruský analytik Fjodor Lukjanov, který vede poradní orgán Kremlu pro zahraniční politiku, napsal, že dohoda o příměří je v rozporu s ruským postojem, že žádné příměří nebude, dokud nebude vytvořen rámec pro trvalé urovnání. „Jinými slovy, budeme bojovat, dokud nebude dosaženo komplexní dohody,“ uvedl.

Odmítnutí příměří by však mohlo Putina dostat do obtížné situace, protože by to mohlo vyvolat napětí s Trumpem a ohrozit jejich dosud dobré vztahy. Trumpova administrativa zaujímá vůči Moskvě výrazně odlišný přístup než evropští spojenci USA.

V reakci na změnu americké politiky evropští lídři urychleně zvažují možnosti podpory Ukrajiny po případném příměří. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer usilují o vytvoření mírové mise, avšak detaily o jejím mandátu a pravidlech nasazení stále nejsou jasné. Navíc není zřejmé, zda by Rusko souhlasilo s rozmístěním takových jednotek na Ukrajině.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro skupinu amerických krajně pravicových blogerů zopakoval, že Moskva nepřijme žádné západní mírové síly jako bezpečnostní záruku „za žádných podmínek“.

Ukrajina přitom uvedla, že bude potřebovat nějaký druh bezpečnostní garance, aby podepsala trvalou dohodu o příměří. Spojené státy však zatím daly najevo, že takové záruky nejsou ochotny poskytnout.

„Budeme o bezpečnostních zárukách jednat podrobněji, pokud příměří vydrží 30 dní,“ uvedl Zelenskyj ve středu.