Zelenskyj čelí obtížné volbě: Špatná dohoda, nebo žádná dohoda

Ruský prezident Vladimir Putin se podle CNN v nadcházejících dnech znovu jasně vyjádří, že neakceptuje žádný návrh, který by mu neumožnil kontrolu nad celým ukrajinským Doněckým regionem. Nejnovější americký návrh, směřující do Moskvy, údajně tuto klíčovou koncesi z plánu uniklého minulý týden vypouští. Avšak ani Kyjev, ani jeho evropští spojenci, nepovažují tento ústupek za vojensky či politicky moudrý. Vzhledem k desetileté historii této války, kdy Rusko provedlo tři invaze na ukrajinské území, existuje oprávněný důvod pochybovat o upřímnosti Moskvy.

Opakovaný a cyklický neúspěch pochopit propast mezi dvěma válčícími stranami je důvodem, proč se pokrok neustále zdá být tak blízko, a přitom tak nedosažitelný. Vyjednávání jedné dohody s Ukrajinou a druhé s Ruskem, s nadějí, že se obě strany dostanou dostatečně blízko k udržitelnému kompromisu, vytváří pouze klamný pocit pokroku, ale prakticky nikam nevede.

Velká část navrhované dohody obsahuje hypotetické, teoretické myšlenky týkající se budoucích aliancí, financování nebo omezení. Podobně jako v minulých memorandech se však tyto prvky mohou v měsících po podpisu dohody změnit na něco praktičtějšího, nebo zcela zmizet. Ukrajina nebude potřebovat armádu o limitu 600 000 vojáků, navrhovaném v návrhu dohody, pokud skutečně zavládne mír. Členství v NATO bude pravděpodobně v době míru méně naléhavé a méně životaschopné. Ukrajina bude muset demobilizovat a vyrovnat se s ekonomickou noční můrou poválečného hospodářství, což se podepíše na integritě jejích ozbrojených sil.

Jedinou nejdůležitější otázkou je, zda jakákoli dohoda skutečně zastaví válku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pravděpodobně opět stojí před hrozivým kompromisem. Musí zvážit hodnotu budoucích bezpečnostních záruk, formalizovaných Spojenými státy a Evropou, proti reálné a nevyhnutelné škodě, kterou by postoupení Doněcka způsobilo jeho a ukrajinské politické a vojenské pozici. Jde o špatnou volbu, pokud dohoda vydrží. Avšak pokud, jak tomu bylo v minulosti, Kreml dohodu dlouhodobě neuzná, neexistuje žádná volba.

Nejbližší budoucnost nepřináší lepší zprávy. Vládu prezidenta Zelenského obklopuje nesčetné množství krizí. Trumpův termín sice zatlačil do pozadí korupční skandál, který se znovu objevil s páteční zprávou o prohlídce v domě jeho šéfa kanceláře a hlavního vyjednavače Andrije Jermaka. Ukrajinská armáda čelí krizi nedostatku lidských zdrojů. Financování od evropských spojenců Kyjeva je pro příští rok nejisté, i když Evropská unie nedávno prohlásila, že mezeru dokáže překlenout.

Na frontových liniích se současně odehrávají tři oddělené krize: Rusko rychle postupuje v Záporoží, pomalu, ale nevyhnutelně v Pokrovsku v Doněcké oblasti a dopředu se posouvá i v Kupjansku na severu. Ukrajina nemůže bojovat s takovým množstvím front s tak malým počtem vojáků. Zbytek Doněcka pod kontrolou Kyjeva je tuto zimu také v ohrožení. Velké vojenské centrum Kramatorsk je již terčem ruských útoků drony krátkého dosahu, protože se moskevské síly dostaly dostatečně blízko. Kyjev v brzké době nebude získávat území zpět. Otázka pro Kyjev a jeho spojence nezní, kdy mohou zvrátit průběh války, ale spíše, zda se jim podaří donutit Rusy, aby se vzdali první.

Tichá naděje Kyjeva a jeho spojenců, možná marná, spočívá v tom, že Ukrajina dokáže dohnat Rusko až k hranici brutálního plýtvání lidskými silami a úplného ekonomického zaměření na válku, a přimět jej ke zhroucení. V tak uzavřené společnosti, jako je Rusko, je nemožné předpovědět, jak daleko je kolaps. Vzpoura Wagnerovy skupiny v roce 2023 se zdála být fantaskní, dokud se Prigožinovi muži za 72 hodin neocitli na cestě do Moskvy. Problémy Ukrajiny jsou otevřenější, a jsou akutní.

Boj, který Zelenského čeká, je plný rizik. Rusko má lepší zdroje a dosahuje vážných postupů na zemi. Boj Ukrajiny je existenciální – nemá ten luxus jako Moskva, že by se jednoho dne rozhodla, že už má dost, a zastavila ofenzívu. Nicméně čistý dopad posledních 10 měsíců táhlého diplomatického zmatku a zvratů způsobil, že dříve nepřijatelná dohoda je nyní reálnější.

Myšlenka, že by Ukrajina postoupila Moskvě území výměnou za mír, byla Kyjevem a Evropou otevřeně zesměšňována na začátku tohoto roku a po celou dobu Bidenovy administrativy. Nyní se však dostala do první verze Trumpova mírového plánu o 28 bodech. Z uniklého evropského protinávrhu sice zmizela, ale z Putinova maximalistického seznamu přání očividně ne. Cyklus se bude nepochybně opakovat. Trumpův zvláštní vyslanec Witkoff v Moskvě pravděpodobně znovu uslyší, že Putin neustoupí od svého požadavku, aby se Ukrajina vzdala Doněcka výměnou za mír. Witkoff to sdělí Trumpovi a na Zelenského bude znovu vyvíjen tlak. Další termín ve stylu Dne díkuvzdání může nastat.