Zelenskyj je pro Rusko terčem číslo jedna. Co by se stalo, kdyby zemřel?

Prezidentského postu se ujal roku 2019, předtím byl velmi známý herec, který se proslavil například seriálem Sluha národa. Zároveň je členem strany s ne nepodobným názvem Služebník lidu, právě za tu kandidoval v prezidentských volbách. Ta má nyní v parlamentu suverénní většinu 253 ze 450 křesel.

Možná neobvyklá životní cesta vrcholí tím, že po rozpoutání ruské agrese znamená pro Moskvu cíl číslo jedna, a to společně se svou rodinou. Hned na začátku války odmítl nabídku západních spojenců k evakuaci. „Potřebuji munici, ne zbraně,“ prohlásil tehdy.

Když se ho reportérka stanice CNN nedávno v rozhovoru ptala na možnost jeho smrti, připomněl svého ruského protějška Vladimira Putina. „Kdybych na to neustále myslel, prostě bych se uzavřel do sebe, velmi podobně jako nyní Putin, který neopouští svůj bunkr. Samozřejmě, že moji bodyguardi by měli přemýšlet, jak tomu zabránit, a to je jejich úkol. Já o tom nepřemýšlím,“ poznamenal.

Důvodů, proč je pro Rusy cílem číslo jedna, je samozřejmě více. Tím nejdůležitějším ale zkrátka je, že zastává post hlavy státu a ukrajinský lid podporuje nejen doma, ale i v zahraničí. „Zelenského status symbolu toho, co Západ považuje za spravedlivý boj, jeho schopnost prosit a nadávat, dokud není po jeho, jeho ochota bezostyšně se účastnit frontových fotografování a parlamentních vystoupení – to vše mu vykreslilo terč,“ píše server Politico.

Jeden z prezidentových poradců Michail Podoljak dokonce přiznal, že během loňského února došlo nejméně k tuctu vážných pokusů o atentát na Zelenského, a to ze strany ruských sabotážních a zpravodajských týmů. „Včetně Čečenců a Wagnerových žoldáků, kteří se pokusili proniknout do přísně střežené a monitorované kyjevské vládní čtvrti,“ přiblížil Podoljak.

Zelenskyj údajně krátce po invazi podnikl videokonferenci s americkými senátory s tím, že „je to dost možná naposledy, co ho vidí živého“. Riziko sice postupně pominulo a v současné době možnost pokusu o atentát není tak vysoká, přesto ukrajinská vláda ani parlament nepochybují o existujícím nebezpečí.

„Jedinou normální reakcí na tento incident je okamžitá likvidace Zelenského,“ čílil se ruský zákonodárce Michail Děljagin poté, co ruští diverzanti vtrhli přes hranice na území Ruské federace a zaútočili na dvě vesnice v Brjanské oblasti a byli rovněž velmi činní v Belgorodské oblasti.

Když prezident zemře

Server Politico upozornil, že vrcholní ukrajinští politici mají tendence odmítat žádosti o rozhovor na téma případného skonu Zelenského, nebo odmítají mluvit do záznamu s obavami, že téma je příliš děsivé.

„Ukrajinci mají plány, o kterých nebudu mluvit a nebudu se pouštět do žádných podrobností, jak zajistit to, co bychom nazvali kontinuitou vlády tak či onak,“ poznamenal americký ministr zahraničí Antony Blinken.

Ústava nástupnickou linii určuje jasně. „Když prezident není schopen plnit své povinnosti, přebírá jeho odpovědnost předseda Nejvyšší rady Ukrajiny. Proto by nedošlo k žádnému mocenskému vakuu,“ vysvětlil ukrajinský opoziční poslanec Mykola Kňažyckyj.

V této souvislosti Politico upozorňuje, že současný předseda Nejvyšší rady – neboli ukrajinského parlamentu – Ruslan Stefančuk nemá v průzkumech veřejného mínění vysokou důvěru. „Pohybuje se kolem 40 procent, což je méně než polovina Zelenského. A není oblíbený ani u opozičních zákonodárců,“ píše server.

„Ale nemyslím si, že na tom záleží. Je tu silný vůdčí tým a myslím, že bychom se dočkali kolektivní vlády,“ popsal vedoucí pracovník Euroasijského centra Atlantické rady Adrian Karatnyckyj.

Předpokládá se, že by vládní radu vytvořili právě Stefančuk, následně vedoucí kanceláře prezidenta Andrij Jermak, ministr zahraničí Dmytro Kuleba a ministr obrany Oleksij Reznikov. „Země dosáhla bodu podstatné solidarity a národní jednoty, takže pokud by se Zelenskému stalo něco hrozného, nebylo by to tak rozhodující, jak by se mohlo zdát,“ dodal Karatnyckyj.

Podle něj Ukrajina vytvořila velmi dobře vyladěnou administrativní, vojenskou a diplomatickou mašinerii. „Nechci říkat, že Zelenskyj je pro to málo důležitý. Ale myslím si, že jednota země je nezbytností,“ uzavřel.