Zelenskyj je pro, Trump se raduje, Putin je pod tlakem. Svět čeká, jak se k příměří postaví Rusko

„Ukrajina přijímá tento návrh, považujeme ho za pozitivní, jsme připraveni na tento krok a nyní je na Spojených státech, aby přesvědčily Rusko,“ uvedl Zelenskyj po více než osmihodinovém jednání v Džiddě.

Spojené státy v následném společném prohlášení s Ukrajinou uvedly, že „okamžitě obnoví sdílení zpravodajských informací a obnoví bezpečnostní pomoc Ukrajině“. Ukrajinský vládní představitel později potvrdil, že vojenská podpora USA již byla obnovena.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio po jednání prohlásil, že nyní je na Rusku, aby podniklo kroky k ukončení války. „Doufáme, že řeknou ano, že přijmou mír. Míč je teď na jejich straně hřiště,“ prohlásil Rubio.

Prezident USA Donald Trump přivítal tuto zprávu a oznámil, že plánuje jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech dohody, a to možná už v průběhu tohoto týdne.

Vývoj přináší výraznou úlevu Kyjevu, a to zejména po nedávném veřejném střetu mezi Trumpem a Zelenským, který vyvolal pochybnosti o budoucnosti americké podpory Ukrajině.

Jednání v Saúdské Arábii přichází v klíčovém okamžiku války, kdy ruské síly pokračují v ofenzivě v ruském Kursku – oblasti, kde Ukrajina v srpnu zahájila překvapivou operaci. Ztráta této oblasti by mohla znamenat oslabení pozice Kyjeva při dalších vyjednáváních.

Společné americko-ukrajinské prohlášení zdůrazňuje, že Kyjev přijal návrh USA na „okamžité a dočasné třicetidenní příměří, které může být prodlouženo po vzájemné dohodě a jehož podmínkou je současné přijetí a dodržování ze strany Ruské federace.“

„Spojené státy dají Rusku jasně najevo, že vzájemnost je klíčem k dosažení míru,“ stojí v prohlášení.

Zelenskyj upřesnil, že ukrajinské návrhy příměří zahrnovaly „ticho na nebi i na moři“, propuštění ukrajinských zajatců „pro vytvoření důvěry v celý proces“ a návrat ukrajinských dětí z Ruska.

Obě strany se rovněž dohodly na urychleném uzavření dohody o vzácných surovinách, která má pomoci rozšířit ukrajinskou ekonomiku a zajistit dlouhodobou bezpečnost země.

Ukrajinská delegace, v níž nebyl přítomen Zelenskyj, jednala s americkým ministrem zahraničí Rubiem a poradcem pro národní bezpečnost Mikem Waltzem. Oba američtí představitelé se minulý měsíc zúčastnili přímých rozhovorů s Ruskem.

Trump a evropští spojenci vítají návrh příměří

Americký prezident označil zprávu o příměří za „velmi významnou“ a uvedl, že doufá, že Putin návrh přijme. „Doufejme, že prezident Putin s tím bude souhlasit a můžeme tento proces rozjet,“ řekl Trump novinářům v Bílém domě.

„Myslím, že je to velký rozdíl oproti poslední návštěvě Zelenského v Oválné pracovně. Teď tu máme úplné příměří,“ poznamenal Trump, čímž narážel na napjaté setkání s ukrajinským prezidentem minulý měsíc.

„Ukrajina souhlasila, teď záleží na Rusku – budeme s nimi jednat dnes a zítra a uvidíme, zda se podaří dohodnout,“ dodal Trump.

Novináři se ho zeptali, zda by znovu pozval Zelenského do Bílého domu. „Samozřejmě, naprosto,“ odpověděl.

Trump také zopakoval, že chce v následujících dnech mluvit s Putinem a věří, že příměří by mohlo vstoupit v platnost „během několika dní“. „Chci si s Vladimirem Putinem promluvit. Jak se říká, ke vzniku tanga jsou potřeba dva. Doufejme, že i on souhlasí,“ uvedl americký prezident.

Ruské ministerstvo zahraničí mezitím uvedlo, že „nevylučuje kontakt s americkými představiteli v příštích dnech“.

Evropští lídři příměří okamžitě podpořili. Evropská unie ho označila za „pozitivní krok“, zatímco britský premiér Keir Starmer ho označil za „pozoruhodný průlom“.

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna dodal, že jednání představují „důležitý krok k dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině“, avšak zdůraznil, že „odpovědnost spočívá výhradně na Rusku“.

Podporu návrhu vyjádřili také představitelé Nizozemska, Švédska, České republiky a Francie, jejíž prezident Emmanuel Macron již dříve navrhl jednoměsíční příměří, které podpořila i Velká Británie.

Rusko čelí rozsáhlým útokům dronů, příměří v ohrožení?

Jednání v Saúdské Arábii probíhala jen několik hodin poté, co Rusko oznámilo, že čelilo „masivnímu“ ukrajinskému útoku drony. Moskva tvrdí, že její obrana sestřelila 337 dronů, z toho 91 nad Moskevskou oblastí. Podle místních úřadů si útoky vyžádaly tři mrtvé a nejméně šest zraněných.

Pokud se tato čísla potvrdí, půjde o jeden z největších vzdušných útoků na Rusko od začátku války, což by mohlo znamenat, že Ukrajina se snaží posílit svou vyjednávací pozici před případnou dohodou.

Ruské síly v současnosti kontrolují téměř 20 % ukrajinského území, což je výrazný nárůst oproti 7 % před únorovou invazí v roce 2022. Přibližně šest milionů Ukrajinců nyní žije pod ruskou okupací.

Vladimir Putin opakovaně zdůraznil, že jeho cílem je plná kontrola nad východními oblastmi Ukrajiny – Doněckem, Luhanskem, Chersonem a Záporožím.

Podle Institutu pro studium války Rusko v současnosti ovládá 99 % Luhanské oblasti, 70 % Doněcké oblasti a přibližně 75 % území Chersonské a Záporožské oblasti.