Zelenskyj letěl tisíce kilometrů za Trumpem. Ten schůzku na poslední chvíli zrušil

Tento vývoj způsobil výrazné rozladění v ukrajinské delegaci. Diplomaté v soukromí přiznávají frustraci a pocit opuštěnosti. Zrušené jednání navíc ohrozilo možnost koordinovaného tlaku G7 na Rusko s cílem dosáhnout příměří. Spojené státy také vetovaly společné prohlášení o Ukrajině, protože podle Trumpa bylo příliš ostře namířeno proti Rusku a mohlo by poškodit jeho vyjednávání s Vladimirem Putinem.

Namísto formálního výstupu se tak prohlášení o Ukrajině objeví pouze v takzvaném „předsednickém shrnutí“ hostujícího kanadského premiéra Marka Carneyho. Tím se poselství summitů značně oslabilo.

Zelenskyj se mezitím účastnil jednání ostatních lídrů G7, ale bez klíčového hráče – Spojených států – postrádalo jednání kýženou váhu. Ukrajinský prezident navíc cestou do Kanady dostával informace o rozsáhlém ruském útoku na ukrajinská města. Podle předběžných údajů si útok vyžádal nejméně 16 mrtvých v Kyjevě.

Při jednání s kanadským premiérem Carneyem se Zelenskyj k Trumpovu odjezdu nevyjádřil, nicméně jeho chování působilo sklíčeně. „Potřebujeme pomoc našich spojenců, aby naši vojáci vydrželi, dokud nebude Rusko ochotné k míru,“ uvedl. Opět potvrdil, že Ukrajina je připravena na okamžité a bezpodmínečné příměří.

Trumpovým odchodem z G7 byla zmařena nejen diplomatická očekávání, ale i konkrétní plány. Ukrajina doufala, že se jí podaří vyjednat nákup amerických systémů protivzdušné obrany v hodnotě až 50 miliard dolarů. Mělo jít i o signál směrem k Trumpovi, že Ukrajina není jen pasivním příjemcem pomoci, ale aktivním investorem do vlastní obrany.

Trump nicméně opakovaně tvrdí, že pokračující americká pomoc pouze prodlužuje válku. Těsně před summitem opět hovořil s Putinem a zjevně nechce činit kroky, které by mohly narušit jeho snahu o diplomatické řešení. Odmítl také podpořit návrh na snížení cenového stropu na ruskou ropu, což byla další ukrajinská priorita.

Trump se k dalším sankcím staví chladně a zdůrazňuje, že jejich dopady nese především americká ekonomika. „Evropa by měla udělat první krok. Sankce nás stojí miliardy dolarů,“ citovali ho přítomní představitelé.

Naproti tomu britský premiér Keir Starmer oznámil vlastní sankce proti ruskému ropnému sektoru, včetně zákazu pro 20 tankerů a firem, které se podílejí na přepravě ruské ropy. Vyjádřil se rovněž pro zpřísnění cenového stropu, aby se Moskvě výrazněji omezily zisky z vývozu energie.

Zelenskyj před cestou do Kanady navštívil i Rakousko, které má podle Kyjeva potenciál stát se neutrálním zprostředkovatelem v jednáních s Moskvou. Rakousko je totiž považováno za stát s realistickým pohledem na Rusko a oproti Turecku nemá v mírovém urovnání přímý ekonomický zájem.

Evropská unie mezitím připravuje další sadu sankcí – již osmnáctou – která by zahrnovala zákaz dovozu ruské ropy přes třetí země. Kromě toho chce EU přimět členské státy, aby zveřejnily plány, jak se zbavit závislosti na ruských energetických surovinách.

Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové mají sankce na Rusko konečně hmatatelné účinky. Ruský vývoz ropy klesá, příjmy se snižují a suverénní fond země přišel v květnu o šest miliard dolarů. Pokud tento trend potrvá, může se ruská ekonomika dostat do vážných problémů již v příštím roce.