Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před svým setkáním s Donaldem Trumpem uvedl, že neochota Ruska přistoupit na příměří komplikuje ukončení války. Rusko podle něj nadále odmítá četné výzvy k přerušení bojů a dosud nestanovilo, kdy zastaví zabíjení.
Donald Trump po summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem prohlásil, že chce obejít příměří a přejít rovnou k trvalé mírové dohodě. V příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že je to nejlepší způsob, jak ukončit hrůznou válku, jelikož příměří často nevydrží.
Jeho nový postoj může být znepokojující pro Kyjev i Evropu. Podle diplomatických zdrojů, na které odkazuje americká televizní stanice CBS, se evropští představitelé obávají, že by se Trump mohl Zelenského pokusit přimět k přijetí podmínek, které byly projednány během schůzky.
Jen před několika dny přitom Zelenskyj vyloučil, že by se vzdal Donbasu, jelikož by mohl být využit jako základna pro budoucí ruské útoky. Pro ukrajinského prezidenta bylo příměří klíčovým požadavkem, avšak Trump údajně před schůzkou s Putinem evropským lídrům sdělil, že jeho cílem je právě dohoda o příměří.
Na schůzce na Aljašce měl Putin předložit mírovou nabídku, podle níž by se Ukrajina musela stáhnout z Doněcké oblasti. Výměnou by Rusko zmrazilo frontové linie v Záporoží a Chersonu. Putin ovšem neustoupil od svých hlavních požadavků, jejichž cílem je "odstranění prvotních příčin" konfliktu. Tyto požadavky by v podstatě znamenaly konec ukrajinské státnosti a revizi expanze NATO.
Trump měl Putinovu nabídku Zelenskému sdělit v telefonátu, který proběhl po summitu. Zelenskyj poté vyzval k trvalému míru a dodal, že "palba musí ustat" a zabíjení přestat. Následně zdůraznil, že Ukrajina požaduje pro "skutečně udržitelný a spolehlivý mír" důvěryhodnou bezpečnostní záruku a návrat dětí, které byly údajně uneseny z okupovaných území.
Zelenskyj se před pondělní schůzkou s Trumpem sešel s evropskými lídry, včetně britského premiéra Keira Starmera, německého kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové.
Starmer Trumpovo úsilí pochválil s tím, že "nás přiblížilo míru více než kdy dříve", ale trval na tom, že "cestu k míru na Ukrajině nelze rozhodnout bez" Zelenského. Evropští lídři se shodli, že "dalším krokem musí být další jednání, včetně prezidenta Zelenského."
Na Ukrajině mezitím panuje zklamání nad událostmi z Aljašky. Padesátiletý veterán ze západoukrajinského Doněcku Serhii Orlyk to komentoval slovy, že rozumí, že při jednání si podáte ruce, ale „tohle divadlo s červeným kobercem a klečícími vojáky – je to hrozné, nedává to smysl.“
Putin označil summit za "velmi užitečný" a uvedl, že měl příležitost "přednést naši pozici". Podle jeho slov by "odstranění těchto prvotních příčin" mělo být základem pro urovnání.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí pak řekl, že summit byl "velmi důležitým stavebním kamenem pro další úsilí" o ukončení války a dodal, že každý, kdo chce mír, "by měl být s výsledkem spokojen". Nechtěl se ale vyjádřit k tomu, zda by se měl Putin setkat se Zelenským.
Trump dříve pohrozil „velmi vážnými důsledky“, pokud Putin nebude souhlasit s ukončením války. Minulý měsíc stanovil Moskvě termín pro dosažení příměří, jinak by Rusko čelilo přísným sankcím.
Ačkoli oba prezidenti po pátečních rozhovorech v Ankaře neoznámili žádnou dohodu, trvali na tom, že bylo dosaženo pokroku. Trump řekl, že je USA připraveno poskytnout bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, což bylo klíčovým požadavkem Zelenského. Německý kancléř to označil za "významný pokrok".
Související
Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem
Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje
válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Donald Trump
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 41 minutami
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
před 58 minutami
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
před 1 hodinou
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
před 2 hodinami
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
před 3 hodinami
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
před 4 hodinami
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
před 5 hodinami
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
před 6 hodinami
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
před 6 hodinami
Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem
před 7 hodinami
Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje
před 9 hodinami
Počasí na některých místech potrápí řidiče, avizovali meteorologové
včera
Na Štědrý den půjde nakoupit i letos. Jeden z řetězců ale bude pokračovat v tradici
včera
Bývalý princ Andrew je bez dvou dalších poct. Ztrácí status rytíře
včera
Metro zastavila vážná nehoda. Mladá žena spadla pod soupravu
včera
Jurečka nestrpěl slova Schillerové. Ujistil, že peníze na důchody budou
včera
Finanční spory vedly k vraždě. Policie objasnila násilný čin v Přerově
včera
Fialova vláda stále připravuje zákony. Chce umožnit efektivní užívání státem spravovaných dat
včera
V Uherském Brodě evakuovali školu. V budově se nacházela nebezpečná látka
včera
"Je vidět stále jasněji, kdo se fláká." Tlak na spojence NATO, aby přispěli na zbraně pro Ukrajinu, roste
včera
Pokud Babiš nevyřeší střet zájmů, musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by funkci premiéra nezvládl, říká právník
Právník Petr Bezouška z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jaké dopady by měl nedořešený střetu zájmů Andreje Babiše, jakmile by nastoupil do čela vlády. „Musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by de facto nemohl řádně naplňovat svoji funkci předsedy vlády,“ řekl. Vysvětlil také, že prezident Petr Pavel aktuálně využívá svého ústavního manévrovacího prostoru na maximum. „Nicméně ani prezident není všemocný. Ústava po něm vyžaduje, aby vláda nakonec vznikla,“ podotkl Bezouška.
Zdroj: Jakub Jurek