Zelenskyj podepsal zákon snižující věk pro mobilizaci. Chce nahradit stávající vojáky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podepsal zákon, který snižuje věkovou hranici pro odvod do armády z 27 na 25 let. Informaci o tom zveřejnil ukrajinský parlament na svém webu, uvedl server Ukrajinska pravda.

Tento legislativní krok schválila Nejvyšší rada již koncem loňského května na základě návrhů ministerstva obrany. Podpis prezidenta přišel v době, kdy Ukrajina čelí nedostatku vojáků na frontových liniích v rámci konfliktu s Ruskem.

Podle zpráv médií Zelenskyj dlouho zvažoval, zda má podepsat tuto legislativu, přičemž argumentoval, že nejprve potřebuje detailní plán od armády ohledně nasazení nových odvedenců. Tito noví rekruti by měli nahradit vojáky, kteří se účastnili bojů od začátku ruské invaze v únoru 2022.

Ministerstvo obrany Ukrajiny již v minulosti zdůraznilo, že v době války není potřebné stanovovat věkové limity pro odvody na 27 let. Tento systém prý představuje zbytečné náklady a komplikuje mobilizaci osob ve věku 25 až 27 let.

Zelenskyj v prosinci loňského roku také prohlásil, že ukrajinské ozbrojené síly plánují další mobilizaci a chtějí získat dalších půl milionu branců. Mnoho Ukrajinců podle agentury AFP kritizuje systém odvodů do armády jako nespravedlivý, neefektivní a často náchylný k korupci.

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden podepsal dekret o pravidelném jarním odvodu do armády. Podle tohoto nařízení má letos na jaře nastoupit základní vojenskou službu 150 000 osob, uvedla agentura TASS.

Odvody začínají v pondělí 1. dubna a budou probíhat do 15. července. Povinná vojenská služba se podle nových pravidel, která vstoupila v platnost 1. ledna, týká občanů ve věku 18 až 30 let, sdělila ruská státní agentura TASS. Ruský parlament loni schválil zvýšení horní věkové hranice pro povolání do armády z 27 na 30 let.

V Rusku jsou branci k povinné vojenské službě povoláváni dvakrát ročně - v jarním a podzimním termínu. Loni na podzim bylo povoláno 130 000 branců, na jaře pak 147 000 osob.

Všichni muži v Rusku musí absolvovat roční vojenskou službu nebo ekvivalentní výcvik během vyššího vzdělávání, připomněla agentura Reuters a dodala, že povinná vojenská služba je v zemi dlouhodobě citlivou záležitostí a mnoho mužů se jí snaží vyhnout.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu před více než dvěma lety. Generální štáb ruské armády slíbil, že branci nebudou vysíláni do bojů na Ukrajině.

Vojáci základní služby nemohou být legálně nasazeni do bojů mimo Rusko a v roce 2022 byli vyňati z tehdejší mobilizace, která měla doplnit řady vojáků bojujících v sousední zemi. Přesto někteří branci byli omylem posláni na frontu. 

ISW předpokládá, že ruské síly budou pravděpodobně pokračovat v udržování tempa ofenzivních operací bez ohledu na obtížnější terénní podmínky, aby využily nedostatku materiálu u Ukrajinců před příchodem očekávané omezené západní pomoci.

Institut také odhaduje, že od začátku ruské ofenzívy v říjnu loňského roku obsadily ruské síly 505 kilometrů čtverečních ukrajinského území. "Od 1. ledna do 28. března 2024 získaly ruské síly téměř o 100 kilometrů čtverečních území více než v posledních třech měsících roku 2023," uvádí institut, což naznačuje mírné zvýšení tempa postupu ruských sil.

ISW upozorňuje, že příležitosti k využití slabých míst Ukrajiny se budou rozšiřovat s tím, jak bude trvat nedostatek materiálu a jak se Ukrajina bude potýkat s problémy v oblasti lidských zdrojů.

Dostatečná a pravidelná západní bezpečnostní pomoc a řešení těchto problémů by poskytly Kyjevu možnost zabránit ruské invazní armádě v dosažení i těch nejmenších územních zisků a zároveň by mu umožnily připravit se na vlastní protiofenzivu. V současné době se Ukrajina snaží řešit problém s mobilizací více vojáků. 

Moskva v minulém týdnu oznámila, že ruská armáda dobyla vesnici Toneňce v Doněcké oblasti. Ruské ministerstvo obrany podle Sky News dodalo, že ruské síly eliminovaly ukrajinský odpor a obsadily i nádraží.  

Generální štáb ukrajinské armády před týdnem uvedl, že vojáci odrazili 14 útoků ruské armády v šesti vesnicích ve východní části Doněcké oblasti včetně vesnice Toneňce. Ruské jednotky naopak uvedly, že obsadily vesnici Orlivka ležící asi čtyři kilometry od Avdijivky na východě Ukrajiny. Informoval o tom server France24.

"Jednotky skupiny Střed na avdijivské frontě osvobodily vesnici Orlivka," prohlásilo ruské ministerstvo obrany. Zpráva o obsazení Orlivky přišla přibližně měsíc po obsazení nedaleké Avdijivky. Ruské jednotky se zmocnily tohoto zničeného města po jedné z nejkrvavějších bitev války na Ukrajině.

Moskvě během několika uplynulých měsíců několikrát územně postoupila. Využívá tak své materiální převahy na bojišti, zatímco Kyjev se snaží zajistit dostatek munice a jednotek.

Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Olexandr Syrskyj už předminulou středu uvedl, že situace na bojišti na východě Ukrajiny je "náročná".

Syrskyj informoval, že navštívil dvě bojové brigády na východní frontě, kde podle něj situace postupně komplikuje. Vyjádřil obavy z toho, že ruské síly by mohly proniknout hluboko do formací ukrajinské armády.

"Stav na východní frontě zůstává obecně složitý. Nepřítel pokračuje v ofenzivních akcích," napsal Syrskyj v příspěvku na platformě Telegram s tím, že to platí ve více částech Doněcké oblasti.

"Dále se výrazně snížila aktivita nepřítele v jiných oblastech fronty, pravděpodobně v důsledku vysokých ztrát," dodal, ale neposkytl další detaily.

Související

Volodymyr Zelenskyj

Pokud Ukrajina nezíská finance, do jara, začnou drastické škrty, varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu přímo oslovil belgickou veřejnost a politiky ve snaze rozptýlit jejich obavy z využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že z morálního hlediska je naprosto spravedlivé použít ruské finance k obraně proti útokům, které Rusko vede proti suverénní zemi. Reagoval tak na obavy Belgie z možných právních kroků a žalob ze strany Moskvy, přičemž poznamenal, že „právní hrozby nejsou zdaleka tak děsivé jako situace, kdy vám Rusko stojí přímo na hranicích“.

Více souvisejících

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 2 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 3 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

včera

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

včera

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

včera

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

včera

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy