Zelenskyj podepsal zákon snižující věk pro mobilizaci. Chce nahradit stávající vojáky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podepsal zákon, který snižuje věkovou hranici pro odvod do armády z 27 na 25 let. Informaci o tom zveřejnil ukrajinský parlament na svém webu, uvedl server Ukrajinska pravda.

Tento legislativní krok schválila Nejvyšší rada již koncem loňského května na základě návrhů ministerstva obrany. Podpis prezidenta přišel v době, kdy Ukrajina čelí nedostatku vojáků na frontových liniích v rámci konfliktu s Ruskem.

Podle zpráv médií Zelenskyj dlouho zvažoval, zda má podepsat tuto legislativu, přičemž argumentoval, že nejprve potřebuje detailní plán od armády ohledně nasazení nových odvedenců. Tito noví rekruti by měli nahradit vojáky, kteří se účastnili bojů od začátku ruské invaze v únoru 2022.

Ministerstvo obrany Ukrajiny již v minulosti zdůraznilo, že v době války není potřebné stanovovat věkové limity pro odvody na 27 let. Tento systém prý představuje zbytečné náklady a komplikuje mobilizaci osob ve věku 25 až 27 let.

Zelenskyj v prosinci loňského roku také prohlásil, že ukrajinské ozbrojené síly plánují další mobilizaci a chtějí získat dalších půl milionu branců. Mnoho Ukrajinců podle agentury AFP kritizuje systém odvodů do armády jako nespravedlivý, neefektivní a často náchylný k korupci.

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden podepsal dekret o pravidelném jarním odvodu do armády. Podle tohoto nařízení má letos na jaře nastoupit základní vojenskou službu 150 000 osob, uvedla agentura TASS.

Odvody začínají v pondělí 1. dubna a budou probíhat do 15. července. Povinná vojenská služba se podle nových pravidel, která vstoupila v platnost 1. ledna, týká občanů ve věku 18 až 30 let, sdělila ruská státní agentura TASS. Ruský parlament loni schválil zvýšení horní věkové hranice pro povolání do armády z 27 na 30 let.

V Rusku jsou branci k povinné vojenské službě povoláváni dvakrát ročně - v jarním a podzimním termínu. Loni na podzim bylo povoláno 130 000 branců, na jaře pak 147 000 osob.

Všichni muži v Rusku musí absolvovat roční vojenskou službu nebo ekvivalentní výcvik během vyššího vzdělávání, připomněla agentura Reuters a dodala, že povinná vojenská služba je v zemi dlouhodobě citlivou záležitostí a mnoho mužů se jí snaží vyhnout.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu před více než dvěma lety. Generální štáb ruské armády slíbil, že branci nebudou vysíláni do bojů na Ukrajině.

Vojáci základní služby nemohou být legálně nasazeni do bojů mimo Rusko a v roce 2022 byli vyňati z tehdejší mobilizace, která měla doplnit řady vojáků bojujících v sousední zemi. Přesto někteří branci byli omylem posláni na frontu. 

ISW předpokládá, že ruské síly budou pravděpodobně pokračovat v udržování tempa ofenzivních operací bez ohledu na obtížnější terénní podmínky, aby využily nedostatku materiálu u Ukrajinců před příchodem očekávané omezené západní pomoci.

Institut také odhaduje, že od začátku ruské ofenzívy v říjnu loňského roku obsadily ruské síly 505 kilometrů čtverečních ukrajinského území. "Od 1. ledna do 28. března 2024 získaly ruské síly téměř o 100 kilometrů čtverečních území více než v posledních třech měsících roku 2023," uvádí institut, což naznačuje mírné zvýšení tempa postupu ruských sil.

ISW upozorňuje, že příležitosti k využití slabých míst Ukrajiny se budou rozšiřovat s tím, jak bude trvat nedostatek materiálu a jak se Ukrajina bude potýkat s problémy v oblasti lidských zdrojů.

Dostatečná a pravidelná západní bezpečnostní pomoc a řešení těchto problémů by poskytly Kyjevu možnost zabránit ruské invazní armádě v dosažení i těch nejmenších územních zisků a zároveň by mu umožnily připravit se na vlastní protiofenzivu. V současné době se Ukrajina snaží řešit problém s mobilizací více vojáků. 

Moskva v minulém týdnu oznámila, že ruská armáda dobyla vesnici Toneňce v Doněcké oblasti. Ruské ministerstvo obrany podle Sky News dodalo, že ruské síly eliminovaly ukrajinský odpor a obsadily i nádraží.  

Generální štáb ukrajinské armády před týdnem uvedl, že vojáci odrazili 14 útoků ruské armády v šesti vesnicích ve východní části Doněcké oblasti včetně vesnice Toneňce. Ruské jednotky naopak uvedly, že obsadily vesnici Orlivka ležící asi čtyři kilometry od Avdijivky na východě Ukrajiny. Informoval o tom server France24.

"Jednotky skupiny Střed na avdijivské frontě osvobodily vesnici Orlivka," prohlásilo ruské ministerstvo obrany. Zpráva o obsazení Orlivky přišla přibližně měsíc po obsazení nedaleké Avdijivky. Ruské jednotky se zmocnily tohoto zničeného města po jedné z nejkrvavějších bitev války na Ukrajině.

Moskvě během několika uplynulých měsíců několikrát územně postoupila. Využívá tak své materiální převahy na bojišti, zatímco Kyjev se snaží zajistit dostatek munice a jednotek.

Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Olexandr Syrskyj už předminulou středu uvedl, že situace na bojišti na východě Ukrajiny je "náročná".

Syrskyj informoval, že navštívil dvě bojové brigády na východní frontě, kde podle něj situace postupně komplikuje. Vyjádřil obavy z toho, že ruské síly by mohly proniknout hluboko do formací ukrajinské armády.

"Stav na východní frontě zůstává obecně složitý. Nepřítel pokračuje v ofenzivních akcích," napsal Syrskyj v příspěvku na platformě Telegram s tím, že to platí ve více částech Doněcké oblasti.

"Dále se výrazně snížila aktivita nepřítele v jiných oblastech fronty, pravděpodobně v důsledku vysokých ztrát," dodal, ale neposkytl další detaily.

Související

Více souvisejících

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

včera

Markéta Vondroušová

Tenistce Vondroušové hrozí velký problém. Může dostat až čtyřletý trest

Nedávno se představila v rámci kvalifikace Poháru Billie Jean Kingové proti Švýcarkám a jednalo se o jeden z mála jejích startů v tomto roce, protože se v předešlé době trápila se zraněním ramene. Už to tak tovypadalo, že vítězka Wimbledonu z roku 2023 Markéta Vondroušová se pomalu začne vracet do pravidelného zápasového kolotoče, jenže nyní přišla nečekaná rána. České reprezentantce hrozí až čtyři roky zákazu činnosti poté, co vyšlo najevo, že loni v prosinci neodevzdala dopingový vzorek komisařce tak, jak podle pravidel měla.

včera

Daně, ilustrační fotografie.

Daňová přiznání už jsou přijímána jen elektronicky. Čas máte do začátku května

Už ve středu 1. dubna 2026 uplynula základní lhůta pro podání přiznání k daním z příjmů. Nyní je možné podat daňové přiznání už jen elektronicky. Finanční správa zatím eviduje přes 1,6 milionu daňových přiznání. Podíl elektronických podání dosáhl více než 62 %, což potvrzuje pokračující trend digitalizace v oblasti správy daní. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno 18. dubna 2026 21:54

18. dubna 2026 20:17

18. dubna 2026 19:04

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

Zdroj: David Holub

Další zprávy