Zelenskyj podepsal zákon snižující věk pro mobilizaci. Chce nahradit stávající vojáky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podepsal zákon, který snižuje věkovou hranici pro odvod do armády z 27 na 25 let. Informaci o tom zveřejnil ukrajinský parlament na svém webu, uvedl server Ukrajinska pravda.

Tento legislativní krok schválila Nejvyšší rada již koncem loňského května na základě návrhů ministerstva obrany. Podpis prezidenta přišel v době, kdy Ukrajina čelí nedostatku vojáků na frontových liniích v rámci konfliktu s Ruskem.

Podle zpráv médií Zelenskyj dlouho zvažoval, zda má podepsat tuto legislativu, přičemž argumentoval, že nejprve potřebuje detailní plán od armády ohledně nasazení nových odvedenců. Tito noví rekruti by měli nahradit vojáky, kteří se účastnili bojů od začátku ruské invaze v únoru 2022.

Ministerstvo obrany Ukrajiny již v minulosti zdůraznilo, že v době války není potřebné stanovovat věkové limity pro odvody na 27 let. Tento systém prý představuje zbytečné náklady a komplikuje mobilizaci osob ve věku 25 až 27 let.

Zelenskyj v prosinci loňského roku také prohlásil, že ukrajinské ozbrojené síly plánují další mobilizaci a chtějí získat dalších půl milionu branců. Mnoho Ukrajinců podle agentury AFP kritizuje systém odvodů do armády jako nespravedlivý, neefektivní a často náchylný k korupci.

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden podepsal dekret o pravidelném jarním odvodu do armády. Podle tohoto nařízení má letos na jaře nastoupit základní vojenskou službu 150 000 osob, uvedla agentura TASS.

Odvody začínají v pondělí 1. dubna a budou probíhat do 15. července. Povinná vojenská služba se podle nových pravidel, která vstoupila v platnost 1. ledna, týká občanů ve věku 18 až 30 let, sdělila ruská státní agentura TASS. Ruský parlament loni schválil zvýšení horní věkové hranice pro povolání do armády z 27 na 30 let.

V Rusku jsou branci k povinné vojenské službě povoláváni dvakrát ročně - v jarním a podzimním termínu. Loni na podzim bylo povoláno 130 000 branců, na jaře pak 147 000 osob.

Všichni muži v Rusku musí absolvovat roční vojenskou službu nebo ekvivalentní výcvik během vyššího vzdělávání, připomněla agentura Reuters a dodala, že povinná vojenská služba je v zemi dlouhodobě citlivou záležitostí a mnoho mužů se jí snaží vyhnout.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu před více než dvěma lety. Generální štáb ruské armády slíbil, že branci nebudou vysíláni do bojů na Ukrajině.

Vojáci základní služby nemohou být legálně nasazeni do bojů mimo Rusko a v roce 2022 byli vyňati z tehdejší mobilizace, která měla doplnit řady vojáků bojujících v sousední zemi. Přesto někteří branci byli omylem posláni na frontu. 

ISW předpokládá, že ruské síly budou pravděpodobně pokračovat v udržování tempa ofenzivních operací bez ohledu na obtížnější terénní podmínky, aby využily nedostatku materiálu u Ukrajinců před příchodem očekávané omezené západní pomoci.

Institut také odhaduje, že od začátku ruské ofenzívy v říjnu loňského roku obsadily ruské síly 505 kilometrů čtverečních ukrajinského území. "Od 1. ledna do 28. března 2024 získaly ruské síly téměř o 100 kilometrů čtverečních území více než v posledních třech měsících roku 2023," uvádí institut, což naznačuje mírné zvýšení tempa postupu ruských sil.

ISW upozorňuje, že příležitosti k využití slabých míst Ukrajiny se budou rozšiřovat s tím, jak bude trvat nedostatek materiálu a jak se Ukrajina bude potýkat s problémy v oblasti lidských zdrojů.

Dostatečná a pravidelná západní bezpečnostní pomoc a řešení těchto problémů by poskytly Kyjevu možnost zabránit ruské invazní armádě v dosažení i těch nejmenších územních zisků a zároveň by mu umožnily připravit se na vlastní protiofenzivu. V současné době se Ukrajina snaží řešit problém s mobilizací více vojáků. 

Moskva v minulém týdnu oznámila, že ruská armáda dobyla vesnici Toneňce v Doněcké oblasti. Ruské ministerstvo obrany podle Sky News dodalo, že ruské síly eliminovaly ukrajinský odpor a obsadily i nádraží.  

Generální štáb ukrajinské armády před týdnem uvedl, že vojáci odrazili 14 útoků ruské armády v šesti vesnicích ve východní části Doněcké oblasti včetně vesnice Toneňce. Ruské jednotky naopak uvedly, že obsadily vesnici Orlivka ležící asi čtyři kilometry od Avdijivky na východě Ukrajiny. Informoval o tom server France24.

"Jednotky skupiny Střed na avdijivské frontě osvobodily vesnici Orlivka," prohlásilo ruské ministerstvo obrany. Zpráva o obsazení Orlivky přišla přibližně měsíc po obsazení nedaleké Avdijivky. Ruské jednotky se zmocnily tohoto zničeného města po jedné z nejkrvavějších bitev války na Ukrajině.

Moskvě během několika uplynulých měsíců několikrát územně postoupila. Využívá tak své materiální převahy na bojišti, zatímco Kyjev se snaží zajistit dostatek munice a jednotek.

Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Olexandr Syrskyj už předminulou středu uvedl, že situace na bojišti na východě Ukrajiny je "náročná".

Syrskyj informoval, že navštívil dvě bojové brigády na východní frontě, kde podle něj situace postupně komplikuje. Vyjádřil obavy z toho, že ruské síly by mohly proniknout hluboko do formací ukrajinské armády.

"Stav na východní frontě zůstává obecně složitý. Nepřítel pokračuje v ofenzivních akcích," napsal Syrskyj v příspěvku na platformě Telegram s tím, že to platí ve více částech Doněcké oblasti.

"Dále se výrazně snížila aktivita nepřítele v jiných oblastech fronty, pravděpodobně v důsledku vysokých ztrát," dodal, ale neposkytl další detaily.

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Putin se nehodlá spokojit s částí Ukrajiny, chce ji celou

Ruský prezident Vladimir Putin se nehodlá spokojit pouze se získáním části ukrajinského území, ale jeho hlavním cílem zůstává ovládnutí celé Ukrajiny. V rozhovoru pro kanadskou televizní stanici CBC to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina by podle jeho slov byla ochotna přistoupit na bezpodmínečné zastavení bojů na současné linii dotyku, pokud by se konflikt následně přesunul k diplomatickým jednáním. Kyjev by však pro trvalý mír vyžadoval pevné a důvěryhodné bezpečnostní záruky od mezinárodních partnerů.

Více souvisejících

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační fotografie.

Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky

Ruská armáda stále častěji útočí na ukrajinské osobní i nákladní vlaky pomocí drony s proudovým pohonem. Tento stupňující se tlak přímo ohrožuje železniční síť, která je klíčová pro fungování ukrajinské ekonomiky, vojenskou logistiku i pohyb obyvatelstva. Od začátku celoplošné invaze ruské údery poškodily nebo zničily již více než pět set lokomotiv. Nadpoloviční většina z nich byla zasažena během posledních osmi měsíců, přičemž ukrajinské dráhy přicházejí měsíčně až o čtyřicet strojů.

včera

Ilustrační foto

CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před zesilující se hrozbou ruských hybridních útoků namířených proti Evropě a Francii. V reakci na toto nebezpečí nařídil vypracování plánu na ochranu kritické infrastruktury a objektů obranného průmyslu. Podle jeho slov byla Francie v posledních týdnech terčem několika takových operací. Macron zdůraznil, že tyto kroky nezůstanou ze strany Paříže bez odpovídající reakce.

včera

Kongres USA

Žádná regulace AI nebude. Trump i Republikáni v Kongresu ji shodili ze stolu

Snaha o vytvoření zvláštního výboru pro regulaci umělé inteligence narazila ve Sněmovně reprezentantů Spojených států na odpor republikánského vedení. Republikánský kongresman Jay Obernolte požadoval po vydání desítek doporučení mezipartijní pracovní skupiny zřízení specializovaného orgánu k přípravě legislativy. Vedení strany však jeho žádost zamítlo s tím, že stávající výbory mohou vycházet z dosavadních zjištění. Volební lídři ani administrativa prezidenta Donalda Trumpa navíc nejeví o zavádění nových regulačních pravidel zájem.

včera

Ilustrační foto

Předvolební debata, do které nikdo nepřišel. V Rusku opozice už prakticky neexistuje

V televizním studiu státní stanice Rossija-1 zůstaly během předvolební debaty ve městě Rjazaň pouze prázdné pulty, jelikož se nedostavil ani jeden ze šesti registrovaných kandidátů. Moderátorka Elizaveta Dorochinová byla nucena vysílání předčasně ukončit a přepnout na komerční přestávku. Tento incident z města ležícího jihovýchodně od Moskvy ilustruje podle CNN atmosféru kolem parlamentních voleb v Rusku. Jde o první hlasování do Státní dumy od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu.

včera

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea dala Trumpovi košem. Armádu na Blízký východ nepošle

Jihokorejský prezident I Dže-mjong odmítl výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa k vyslání vojenských jednotek na Blízký východ na podporu amerických operací v Íránu. Během tiskové konference novinářům sdělil, že Soul nepodnikne žádné kroky, které by zemi zatáhly do válečného konfliktu. Výslovně zdůraznil, že Jižní Korea k tomuto účelu nenasadí svoje armádní složky v žádné podobě. Toto jednoznačné prohlášení tak ukončilo dohady o přímém zapojení jihokorejské armády do bojových akcí.

včera

Marija Zacharovová

Rusko se vzteká. Okamžitě odstraňte americké raketové systémy, vzkazuje Japonsku

Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.

včera

Andrej Babiš

Jsme zklamaní. Česko padá na samé dno aliance, vzkazuje diplomat NATO

Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters. 

včera

Ilustrační foto

Fotí obrazovku, čte zprávy... Ruská obdoba WeChatu špehuje desítky milionů uživatelů, odinstalovat ji nemohou

Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.

včera

Robert Fico se poprvé od atentátu zúčastnil jednání vlády.

Fico zrušil cestu na Ukrajinu. Odmítl zapojení Slovenska do kolektivní obrany NATO

Slovenský premiér Robert Fico zrušil ze zdravotních důvodů svou plánovanou cestu na Ukrajinu. Předseda slovenské vlády se měl v sousední zemi zúčastnit summitu Karpatské iniciativy. O zrušení zahraniční návštěvy v důsledku nemoci informoval zpravodajský portál The Kyiv Independent s odvoláním na ukrajinskou prezidentskou kancelář. Zpráva o premiérově onemocnění se objevila v době, kdy byla cesta oficiálně připravována.

včera

včera

Konvoj jednotek U.S. Army dostal název Dragoon Ride (Dragounská jízda). Tvoří ho téměř 120 vozidel při cestě z Pobaltí do Německa a projede šesti zeměmi střední a východní Evropy. V Česku bude mezi 29. březnem a 1. dubnem.

Americká armáda stáhne z Evropy až polovinu vojáků

Americké ministerstvo obrany zvažuje výrazné snížení počtu svých vojáků umístěných v Evropě. Podle informací webu NBC News by ze starého kontinentu mohlo odejít nejméně dvacet pět tisíc příslušníků ozbrojených sil. V krajním případě by se stažení mohlo dotknout až čtyřiceti tisíc amerických vojáků, což by představovalo redukci přítomnosti téměř o polovinu. Zvažované kroky jsou součástí rozsáhlého přezkumu americké vojenské přítomnosti v zahraničí.

včera

Jan Cimický

Psychiatr Cimický má definitivně zamířit za mříže

Psychiatr Jan Cimický by si měl jít sednout do vězení. Městský soud v Praze zamítl odvolání a potvrdil dubnový rozsudek obvodního soudu, jenž Cimického na jaře uznal vinným ve všech bodech obžaloby a poslal ho na pět let za mříže. Potrestal ho také zákazem lékařské činnosti na dobu deseti let. 

včera

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

OSN: Útok na školu v Íránu byl zřejmě válečný zločin. USA to nezajímá

Odborníci Organizace spojených národů dospěli k závěru, že mají důvodné podezření ze spáchání válečných zločinů ze strany Spojených států během dvou úderů v Íránu, při nichž zemřelo nejméně 177 civilistů. Podle nové zprávy Nezávislé mezinárodní zjišťovací mise pro Írán vedly únorové raketové útoky na základní školu ve městě Mínáb a na sportovní komplex v Lámerdu k vysokým ztrátám na lidských životech a k rozsáhlým škodám na civilní infrastruktuře.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Lidé platí životy za krizi, kterou nezpůsobili. Nepál po katastrofě požádal OSN o finanční injekci

První vědecká studie potvrdila, že za katastrofálními povodněmi v Nepálu a Tibetu stojí oslabení ledovce vlivem klimatické krize. Výzkumníci identifikovali neobvykle teplé podmínky, které předcházely zřícení masivní ledové plochy z hory Langtang Lirung. Následná lavina sněhu, ledu a kamení se zřítila do údolí a zasažené komunity zasáhla bez jakéhokoli varování.

včera

Vladimir Putin

Putin alibisticky označil dnešní volby za ukazatel veřejné podpory pro válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin podle webu France24 vyzval obyvatele k účasti v nadcházejících parlamentních volbách, které označil za ukazatel veřejné podpory pro válku na Ukrajině. Volební účast má podle jeho vyjádření posloužit jako jasný signál národní jednoty a odhodlání. Hlasování rozhodne o novém složení dolní komory ruského parlamentu. Lidé budou moci odevzdávat své hlasy v průběhu tří dnů od pátku.

včera

Praha

Počasí do konce týdne. Neděle ještě může být letní

Podzimní počasí se stále pevněji ujímá otěží, o čemž se přesvědčíme i ve zbytku tohoto týdne. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden ale přinese další ochlazení, nastínili meteorologové. 

17. září 2026 21:16

17. září 2026 20:38

Denia s Amem budou mít českého pobočníka. Podle očekávání se jím stal Radek Bejbl

Už při jednání mezi Fotbalovou asociací ČR (FAČR) a španělskými trenéry hrál vicemistr Evropy z roku 1996 Radek Bejbl, který během své hráčské kariéry zanechal výraznou stopu i ve španělské lize, významnou roli. Právě on měl totiž doporučit Strahovu Santiho Deniu jako nového hlavního kouče české fotbalové reprezentace. A proto nyní není divu, že se FAČR rozhodla oslovit Radka Bejbla v souvislosti s obsazením postu dalšího asistenta v realizačním týmu národního mužstva.

Zdroj: David Holub

Další zprávy