Zelenskyj se obává, Putin těší. Co způsobí zvolení Trumpa na Ukrajině?

Pokud se v roce 2024 stane americkým prezidentem Donald Trump, mohlo by to výrazně změnit průběh války na Ukrajině, uvedl podle The Guardian v úterý na tiskové konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

"Pokud bude politika budoucího prezidenta (USA), ať je jím kdokoli, k Ukrajině jiná, chladnější nebo ekonomičtější, myslím si, že to bude mít velmi silný vliv na kurz války," řekl Zelenskyj s odvoláním na Trumpa, který bude mít podle něj "určete jinou politiku".

Dále vyjádřil zájem o jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který nedávno zablokoval finanční pomoc EU pro Ukrajinu. Zelenskyj zdůraznil potřebu schůzky mezi sousedy k nalezení řešení.

Podle něj se vojenské cíle Ruska nezměnily, což svědčí o nedostatku vůle k míru. Zelenskyj odmítl jednat s Moskvou a zdůraznil, že nevidí reálný zájem a mírovou rétoriku ze strany Ruska, ale pouze aroganci a násilí.

Ukrajinský prezident přiznal, že jednání o bezpečnostních zárukách pokračují pomaleji, než se očekávalo, a zároveň odmítl myšlenku částečného členství v NATO. Informoval také o plánu na výrobu milionu dronů v příštím roce.

Na otázku o možném rozkolu mezi obyvateli ohledně podpory války a jeho samotného odpověděl, že ctí svou roli prezidenta, a pokud lidem nesedí, je to jejich volba.

Zelenskyj zdůraznil, že pracuje na vztazích s velitelem ukrajinské armády Valerijem Zalužným a odmítl spekulace o rozkolu, tvrdíc, že jde o zodpovědnost a strategii. Na závěr konference poděkoval své manželce za práci v oblasti duševního zdraví.

Ruský prezident Vladimir Putin, který v únoru loňského roku poslal vojáky na Ukrajinu, podle západních představitelů také s napětím vyčkává na výsledky prezidentských voleb v USA, které se mají konat v listopadu 2024.

Donald Trump, v současné době vedoucí kandidát na nominaci Republikánské strany pro prezidentské volby v roce 2024, totiž veřejně vyjadřuje kritiku k americké pomoci Kyjevu, což hraje Putinovi do karet.

Vysoký americký úředník, který zůstal nejmenován, sdělil novinářům po zasedání ministrů zahraničních věcí zemí NATO v Bruselu, že Aliance opět potvrdila svou podporu Ukrajině s vědomím, že mírová dohoda v příštím roce je nepravděpodobná.

Pod podmínkou anonymity úředník prohlásil, že očekává, že "Putin neuzavře smysluplný mír, dokud neuvidí výsledek našich voleb." Na dotaz, zda sdělení představuje jeho osobní názor nebo stanovisko americké vlády, uvedl, že se jedná o "obecně sdílený úsudek".

"Bylo to řečeno v kontextu, kdy všichni spojenci na zasedání NATO v úterý vyjádřili silnou podporu Ukrajině," dodal, aniž by konkrétně zmínil jméno Trumpa, a nevyslovil přímo, do jaké míry by výsledek prezidentských voleb mohl ovlivnit podporu Ukrajině.

Průzkum veřejného mínění, provedený tiskovou agenturou Reuters a agenturou Ipsos v polovině listopadu, naznačuje, že veřejnost má v dvojici Donald Trump versus Joe Biden představitele Republikánů na 51 % a demokratického exprezidenta na 49 %.

Biden poskytuje Ukrajině masivní vojenskou pomoc od začátku ruské invaze v únoru 2022, přestože jsou financování stále předmětem diskuze v republikánsky ovládané Sněmovně reprezentantů.

Zelenskyj nedávno pozval Trumpa na Ukrajinu, aby si osobně udělal obrázek o situaci. Trump veřejně prohlásil, že by v případě znovuzvolení byl schopen ukončit konflikt do 24 hodin.

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval letecké společnosti a pojišťovny, že vzdušný prostor nad Ruskem se stává plně nebezpečným a de facto se uzavírá. Reagoval tak na výrazné stupňování ukrajinských dronových operací nad ruským územím. Upozornění směřovalo všem dopravcům, kteří dosud využívají klíčová ruská letiště, především v Moskvě a Petrohradu. Zelenskyj zdůraznil, že samotná válka rozpoutaná Moskvou postupně uzavírá ruské nebe pro civilní provoz.

Více souvisejících

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) válka na Ukrajině Vladimír Putin Donald Trump

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Překreslete atlasy. OSN zvažuje změnu mapy světa, poprvé za 500 let

Valné shromáždění Organizace spojených národů zvažuje rezoluci, která vyzývá k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

před 59 minutami

Petr Macinka

Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka se stal terčem neobvyklé provokace během jednoho ze svých rozhovorů. Člen vlády poskytl interview muži vystupujícímu v mikině a kukle, který se vydával za investigativního novináře Thomase Pauknera. Pod maskou se však ve skutečnosti skrýval aktivista Vojtěch Pšenák. 

před 1 hodinou

 J. D. Vance

USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance

Americký viceprezident JD Vance reagoval na zprávy o leteckém úderu v jižním Íránu, který zasáhl svatební oslavu a vyžádal si lidské životy. Na tiskovém brífinku ve Bílém domě prohlásil, že Spojené státy nikdy záměrně necílí na civilisty, avšak při bojových operacích se někdy stávají chyby. Zároveň vyjádřil značnou skepsi k informacím pocházejícím z oblasti a zdůraznil, že celou událost americká strana prověřuje.

před 2 hodinami

Palestina

Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.

před 3 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé

Dva pracovníci byli zachráněni z tunelu vodní elektrárny v Nepálu devět dní poté, co oblast zasáhly katastrofální bleskové povodně. Záchranářům se podařilo oba muže vyprostit v pátek v brzkých ranních hodinách z hloubky přibližně 170 metrů pod zemí. K neštěstí došlo v komplexu vodní elektrárny Upper Trishuli 3A, který se nachází v jedné z nejvíce postižených oblastí celé země.

před 4 hodinami

včera

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

včera

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

včera

včera

včera

včera

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

včera

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

včera

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

včera

včera

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

včera

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy