Zelenskyj se obává, Putin těší. Co způsobí zvolení Trumpa na Ukrajině?

Pokud se v roce 2024 stane americkým prezidentem Donald Trump, mohlo by to výrazně změnit průběh války na Ukrajině, uvedl podle The Guardian v úterý na tiskové konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

"Pokud bude politika budoucího prezidenta (USA), ať je jím kdokoli, k Ukrajině jiná, chladnější nebo ekonomičtější, myslím si, že to bude mít velmi silný vliv na kurz války," řekl Zelenskyj s odvoláním na Trumpa, který bude mít podle něj "určete jinou politiku".

Dále vyjádřil zájem o jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který nedávno zablokoval finanční pomoc EU pro Ukrajinu. Zelenskyj zdůraznil potřebu schůzky mezi sousedy k nalezení řešení.

Podle něj se vojenské cíle Ruska nezměnily, což svědčí o nedostatku vůle k míru. Zelenskyj odmítl jednat s Moskvou a zdůraznil, že nevidí reálný zájem a mírovou rétoriku ze strany Ruska, ale pouze aroganci a násilí.

Ukrajinský prezident přiznal, že jednání o bezpečnostních zárukách pokračují pomaleji, než se očekávalo, a zároveň odmítl myšlenku částečného členství v NATO. Informoval také o plánu na výrobu milionu dronů v příštím roce.

Na otázku o možném rozkolu mezi obyvateli ohledně podpory války a jeho samotného odpověděl, že ctí svou roli prezidenta, a pokud lidem nesedí, je to jejich volba.

Zelenskyj zdůraznil, že pracuje na vztazích s velitelem ukrajinské armády Valerijem Zalužným a odmítl spekulace o rozkolu, tvrdíc, že jde o zodpovědnost a strategii. Na závěr konference poděkoval své manželce za práci v oblasti duševního zdraví.

Ruský prezident Vladimir Putin, který v únoru loňského roku poslal vojáky na Ukrajinu, podle západních představitelů také s napětím vyčkává na výsledky prezidentských voleb v USA, které se mají konat v listopadu 2024.

Donald Trump, v současné době vedoucí kandidát na nominaci Republikánské strany pro prezidentské volby v roce 2024, totiž veřejně vyjadřuje kritiku k americké pomoci Kyjevu, což hraje Putinovi do karet.

Vysoký americký úředník, který zůstal nejmenován, sdělil novinářům po zasedání ministrů zahraničních věcí zemí NATO v Bruselu, že Aliance opět potvrdila svou podporu Ukrajině s vědomím, že mírová dohoda v příštím roce je nepravděpodobná.

Pod podmínkou anonymity úředník prohlásil, že očekává, že "Putin neuzavře smysluplný mír, dokud neuvidí výsledek našich voleb." Na dotaz, zda sdělení představuje jeho osobní názor nebo stanovisko americké vlády, uvedl, že se jedná o "obecně sdílený úsudek".

"Bylo to řečeno v kontextu, kdy všichni spojenci na zasedání NATO v úterý vyjádřili silnou podporu Ukrajině," dodal, aniž by konkrétně zmínil jméno Trumpa, a nevyslovil přímo, do jaké míry by výsledek prezidentských voleb mohl ovlivnit podporu Ukrajině.

Průzkum veřejného mínění, provedený tiskovou agenturou Reuters a agenturou Ipsos v polovině listopadu, naznačuje, že veřejnost má v dvojici Donald Trump versus Joe Biden představitele Republikánů na 51 % a demokratického exprezidenta na 49 %.

Biden poskytuje Ukrajině masivní vojenskou pomoc od začátku ruské invaze v únoru 2022, přestože jsou financování stále předmětem diskuze v republikánsky ovládané Sněmovně reprezentantů.

Zelenskyj nedávno pozval Trumpa na Ukrajinu, aby si osobně udělal obrázek o situaci. Trump veřejně prohlásil, že by v případě znovuzvolení byl schopen ukončit konflikt do 24 hodin.

Související

Více souvisejících

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) válka na Ukrajině Vladimír Putin Donald Trump

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno včera

včera

včera

Pavel Gross bude jedním z nových trenérů národního týmu.

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

včera

Donald Trump

USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu

Americký prezident Donald Trump poprvé reagoval na nejnovější události na Blízkém východě, kde Írán kvůli pokračující námořní blokádě opět uzavřel Hormuzský průliv. USA se podle nejvyššího představitele nenechají vydírat. 

včera

včera

Je neprávem pozapomenuta. Před 120 lety převzala Nobelovu cenu první Češka

Před 120 lety, 18. dubna roku 1906, obdržela jako první Češka Nobelovu cenu Berta von Suttnerová. Tato žena je pozapomenutou osobností naší historie, přitom se výrazně zapsala do dějin, a to jako pacifistka a první držitelka Nobelovy ceny za mír. Někdy bývá dokonce označována jako největší Češka.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy