
Německou politickou scénu i veřejnost zasáhla o víkendu smutná zpráva. Ve věku 81 let zemřel bývalý spolkový prezident Horst Köhler. Informoval o tom deník Bild. Köhler, který byl prezidentem mezi lety 2004 až 2010, zemřel v sobotu brzy ráno po krátké těžké nemoci.
Köhler se narodil v únoru 1943 na území dnešního Polska, které tehdy Němci během druhé světové války okupovali. Rodina posléze utekla před postupujícími sovětskými jednotkami do Německa. Köhlerovi v roce 1953 úspěšně opustili NDR a usadili se v západním Německu.
Köhler absolvoval vojenskou službu a studium národohospodářství a politologie na univerzitě v Tübingenu. Během profesní kariéry pracoval na spolkovém ministerstvu hospodářství a financí či v Evropské bance pro obnovu a rozvoj. V letech 2000 až 2004 byl generálním ředitelem Mezinárodního měnového fondu.
Funkci opustil kvůli oznámené kandidatuře na prezidenta, jímž se stal od 1. července 2004. Po pěti letech byl zvolen i na druhé funkční období, které však nedokončil. Po necelém roce totiž na konci května 2010 rezignoval po kritice výroků o německých vojenských misích v zahraničí. Veřejnost tehdy jeho rozhodnutí překvapilo, politická scéna jej označila za přehnanou reakci.
Köhler byl prvním spolkovým prezidentem, který nebyl členem některé z politických stran, připomněl Bild.
Související

Němečtí prezidenti od roku 1949
Horst Köhler , úmrtí , Německo
Aktuálně se děje
před 19 minutami

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika
před 35 minutami

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč
před 1 hodinou

Trump mluvil s Putinem o válce na Ukrajině. Prý mají dobré vztahy
před 2 hodinami

Počasí bude mrazivé i příští týden
včera

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj
včera

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD
včera

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká
včera

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal
včera

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD
včera

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně
včera

Na Ukrajině zemřel osmnáctiletý chlapec z Británie. Byl jen potravou pro děla, svěřila se jeho matka
včera

Mafiánský Černák si podmanil celé Slovensko. Film obstojí jako temný thriller
včera

KLDR se na Ukrajině angažovat neměla. Režim kvůli tomu zeslábl, může hrozit i agrese ze Soulu
včera

Demonstrace na Slovensku: Fico tvrdí, že z EU nevystoupí. Lidé mají přesto důvod vyrážet do ulic
včera

Před sedmi lety vystřelil Musk do vesmíru Teslu. Až nyní vyšlo najevo, co tím vlastně způsobil
včera

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa
včera

Ester Ledecká si z MS poprvé odváží medaili
včera

Kyjev čekají rušné týdny. Zelenskyj chce získat Trumpa na svou stranu před možnými mírovými jednáními s Ruskem
včera

Hamás propustil další izraelské rukojmí
včera
Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři
Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.
Zdroj: Libor Novák