Praha - Prezident Spolkové republiky Německo Horst Köhler v pondělí nečekaně rezignoval na svou funkci. Přinášíme přehled jeho předchůdců.
1949 – 1959 THEODOR HEUSSKunsthistorik a bývalý ministr kultury Heuss byl prvním prezidentem po 2. světové válce. Byl jedním ze zakladatelů Demokratické strany lidové, která je nyní součástí Svobodné demokratické strany (FDP). Němečtí politici chtěli po uplynutí jeho druhého mandátu měnit zákon, aby mohl populární prezident znovu kandidovat, Heuss to ale odmítl.
1959 – 1969 HEINRICH LÜBKE Byl zemským poslancem v Prusku za katolickou stranu Zentrum, po válce vstoupil do Křesťanskodemokratické unie (CDU). Za války byl členem stavebního štábu pro budování vojenských, zajateckých a vězeňských táborů. Lübke byl poměrně oblíbený, ale byl proslulý svými špatnými řečnickými schopnostmi a nízkou úrovní angličtiny, která mu způsobila několik trapných okamžiků na mezinárodním poli.
1969 – 1974 GUSTAV HEINEMANN Před nástupem do funkce prezidenta byl ministrem vnitra a spravedlnosti, již jako student se zasazoval o demokracii v Německu. Jeho heslem bylo, že chce být „prezidentem lidu, spíše než prezidentem státu“, díky čemuž byl velmi oblíbený. Vzhledem ke svému vysokému věku se však neucházel o druhý mandát.
1974 – 1979 WALTER SCHEEL Jako člen FDP zastával několik ministerských funkcí, v roce 1974 byl krátce i ve funkci kancléře, ale rezignoval asi po týdnu, když byl jeden z jeho osobních asistentů usvědčen ze špionáže. Po odchodu z funkce prezidenta byl předsedou několika politických těles, například německé sekce Hnutí za Evropu v letech 1980 až 1985.
1979 – 1984 KARL CARSTENSAbsolvent práv a politologie na Yaleské univerzitě byl krátce členem nacistické NSDAP, poté ale vstoupil do odboje a po válce se stal členem strany CDU. V letech 1976 až 1979 byl předsedou Spolkového sněmu. Kvůli pokročilému věku se vzdal kandidatury na druhý prezidentský mandát.
1984 – 1994 RICHARD VON WEIZSÄCKERJako dítě z rodiny diplomata procestoval svět, později působil jako právník. Byl místopředsedou spolkového parlamentu za CDU. Působil také ve funkci berlínského primátora. Jako spolkový prezident se podílel na sjednocení Německa i na zlepšování vztahů se sousedními zeměmi. Při návštěvě Prahy se v březnu 1990 omluvil za okupaci našich zemí. V současné době se stále věnuje politice.
1994 – 1999 ROMAN HERZOG Profesor práv na univerzitě v Mnichově a člen strany CDU zastával v letech 1980 až 1983 funkci ministra vnitra v Bádensku-Würtenbersku. Po dobu 10 let také předsedal Spolkovému ústavnímu soudu.
1999 – 2004 JOHANNES RAUZačínal jako novinář a nakladatel, poté vstoupil do Sociálnědemokratické strany Německa (SPD). V sociálně-liberálních vládách byl ministrem pro vědu a výzkum, po dobu dvacet let byl předsedou zemské vlády Severního Porýní-Vestfálska. Tento úřad zastával až do roku 1998, kdy odstoupil. Zemřel po těžké nemoci 27. ledna 2006 v Berlíně, krátce po svých 75. narozeninách.
2004 – 2010 HORST KÖHLERDoktor ekonomie a politických věd a člen strany CDU působil jako předseda Mezinárodního měnového fondu, z funkce odešel v roce 2004, aby mohl být zvolen prezidentem. Na post prezidenta rezignoval nečekaně v pondělí 31. května 2010 kvůli kritice jeho vyjádření o německých vojenských operacích.
Prezident má v Německu podobně jako v České republice převážně reprezentativní a ceremoniální funkci. Faktickou hlavou státu je tak spíše spolkový kancléř nebo jako v současné době kancléřka.
Související
Berlínskou zeď dokončili před 65 lety. Překonat se ji pokusily tisíce lidí
Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Kimova sestra reagovala na Trumpův záměr jednat se severokorejským vůdcem
před 1 hodinou
V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1
před 2 hodinami
Pro ODS je to uzavřená věc, řekl Kupka k obžalobě exministra Blažka
před 2 hodinami
Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou
před 3 hodinami
Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend
před 4 hodinami
Jedno vozidlo, 13 zraněných. Na dálnici D11 se stala vážná nehoda
před 5 hodinami
Íránský prezident Pezeškján naznačil, jak si představuje konec války s USA
před 6 hodinami
Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce
před 6 hodinami
Pádem větrníku na Přerovsku se zabývá policie. Od července byl mimo provoz
před 7 hodinami
Zelenskyj odsoudil smrtící ruský útok na obchodní centrum. Pohřešují se i děti
před 8 hodinami
Deštivé počasí spláchlo zejména Čechy. Spadlo i přes 90 milimetrů srážek
před 9 hodinami
Počasí příští týden: Do Česka se opět vrátí tropické teploty
včera
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
včera
Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi
včera
Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila
včera
Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat
včera
Řeckem otřásá dotační skandál. Zemědělci čerpali evropské peníze na neexistující krávy a kozy
včera
Zrušení koncesionářských poplatků od příštího roku se zřejmě odkládá
včera
Revoluce v medicíně: Vědci úspěšně otestovali vakcínu proti rakovině
včera
Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště
Ukrajina připravovala operaci s krycím názvem M&Ms, během které měla na moskevská letiště v průběhu jediné noci zaútočit až tisícovka autonomních bezpilotních letounů řízených umělou inteligencí. Cílem utajovaného plánu bylo zahltit ruskou protivzdušnou obranu, vyřadit z provozu klíčové dopravní uzly a donutit Kremelské vedení k návratu k jednacímu stolu. Přípravy však byly pozastaveny po červencovém odchodu ministra obrany Mychajla Fedorova.
Zdroj: Libor Novák