Němečtí prezidenti od roku 1949

Praha - Prezident Spolkové republiky Německo Horst Köhler v pondělí nečekaně rezignoval na svou funkci. Přinášíme přehled jeho předchůdců.

1949 – 1959 THEODOR HEUSSKunsthistorik a bývalý ministr kultury Heuss byl prvním prezidentem po 2. světové válce. Byl jedním ze zakladatelů Demokratické strany lidové, která je nyní součástí Svobodné demokratické strany (FDP). Němečtí politici chtěli po uplynutí jeho druhého mandátu měnit zákon, aby mohl populární prezident znovu kandidovat, Heuss to ale odmítl.

1959 – 1969 HEINRICH LÜBKE Byl zemským poslancem v Prusku za katolickou stranu Zentrum, po válce vstoupil do Křesťanskodemokratické unie (CDU). Za války byl členem stavebního štábu pro budování vojenských, zajateckých a vězeňských táborů. Lübke byl poměrně oblíbený, ale byl proslulý svými špatnými řečnickými schopnostmi a nízkou úrovní angličtiny, která mu způsobila několik trapných okamžiků na mezinárodním poli.

1969 – 1974 GUSTAV HEINEMANN Před nástupem do funkce prezidenta byl ministrem vnitra a spravedlnosti, již jako student se zasazoval o demokracii v Německu. Jeho heslem bylo, že chce být „prezidentem lidu, spíše než prezidentem státu“, díky čemuž byl velmi oblíbený. Vzhledem ke svému vysokému věku se však neucházel o druhý mandát.

1974 – 1979 WALTER SCHEEL Jako člen FDP zastával několik ministerských funkcí, v roce 1974 byl krátce i ve funkci kancléře, ale rezignoval asi po týdnu, když byl jeden z jeho osobních asistentů usvědčen ze špionáže. Po odchodu z funkce prezidenta byl předsedou několika politických těles, například německé sekce Hnutí za Evropu v letech 1980 až 1985.

1979 – 1984 KARL CARSTENSAbsolvent práv a politologie na Yaleské univerzitě byl krátce členem nacistické NSDAP, poté ale vstoupil do odboje a po válce se stal členem strany CDU. V letech 1976 až 1979 byl předsedou Spolkového sněmu. Kvůli pokročilému věku se vzdal kandidatury na druhý prezidentský mandát.

1984 – 1994 RICHARD VON WEIZSÄCKERJako dítě z rodiny diplomata procestoval svět, později působil jako právník. Byl místopředsedou spolkového parlamentu za CDU. Působil také ve funkci berlínského primátora. Jako spolkový prezident se podílel na sjednocení Německa i na zlepšování vztahů se sousedními zeměmi. Při návštěvě Prahy se v březnu 1990 omluvil za okupaci našich zemí. V současné době se stále věnuje politice.

1994 – 1999 ROMAN HERZOG Profesor práv na univerzitě v Mnichově a člen strany CDU zastával v letech 1980 až 1983 funkci ministra vnitra v Bádensku-Würtenbersku. Po dobu 10 let také předsedal Spolkovému ústavnímu soudu.

1999 – 2004 JOHANNES RAUZačínal jako novinář a nakladatel, poté vstoupil do Sociálnědemokratické strany Německa (SPD). V sociálně-liberálních vládách byl ministrem pro vědu a výzkum, po dobu dvacet let byl předsedou zemské vlády Severního Porýní-Vestfálska. Tento úřad zastával až do roku 1998, kdy odstoupil. Zemřel po těžké nemoci 27. ledna 2006 v Berlíně, krátce po svých 75. narozeninách.

2004 – 2010 HORST KÖHLERDoktor ekonomie a politických věd a člen strany CDU působil jako předseda Mezinárodního měnového fondu, z funkce odešel v roce 2004, aby mohl být zvolen prezidentem. Na post prezidenta rezignoval nečekaně v pondělí 31. května 2010 kvůli kritice jeho vyjádření o německých vojenských operacích.

Prezident má v Německu podobně jako v České republice převážně reprezentativní a ceremoniální funkci. Faktickou hlavou státu je tak spíše spolkový kancléř nebo jako v současné době kancléřka.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo Horst Köhler

Aktuálně se děje

před 34 minutami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy