Změní se poměr sil nad Ukrajinou? Kyjev může dostat Gripeny a piloty F-16 ještě letos, podle Putina zbytečně

Nebe nad Ukrajinou by v dohledné době mohlo opět patřit Kyjevu. Ukrajina by mohla od Švédska obdržet dodávku stíhacích letounů Gripen a první ukrajinští piloti by mohli zakončit výcvik na amerických stíhačkách F-16 ještě letos. Dodávky moderních stíhaček Ukrajině se ale nelíbí Kremlu.

První ukrajinští piloti by mohli výcvik na amerických stíhačkách F-16 v USA dokončit ještě letos. Po dokončení výcviku v USA ale budou piloti muset projít ještě výcvikem NATO v Evropě a před nasazením stíhaček do akce musí absolvovat i výcvik zaměřený na údržbu letounů.

Do akce se tak zatím stíhačky nedostanou, uvedl ředitel americké letecké národní gardy Michael Loh. Letci podle něj nyní absolvují testy z angličtiny a výcvik v USA by mohli zakončit za tři měsíce. Kolik času další příprava pilotů zabere ale nedokázal odhadnout, uvedla agentura Ukrinform.

Nasazení pilotů do akce tak letos není reálné, a ani samotné stíhačky se do země letos už nedostanou. Dodávky letounů F-16 na Ukrajinu mohou trvat až osm měsíců kvůli předpokladům, které je třeba splnit. Nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová to uvedla v rozhovoru pro European Pravda, napsal server Kyiv Independent. 

Doporučené články

Podle ní tedy nemá smysl dát zemi letouny dříve, než bude mít vycvičené piloty a pozemní personál. Nepovažuje tak za reálné, že by její země předala bojové letouny Ukrajině dříve než v příštím roce. 

Ukrajině se rozhodlo darovat stíhačky Nizozemsko, Dánsko a Norsko. Počet těchto letounů, které budou sloužit Ukrajině v obraně proti ruské agresi, nebyl uveden. Uvedl to server European pravda.

Spojené státy už dříve schválily předání dánských a nizozemských stíhaček F-16 Ukrajině, aby jí umožnily efektivněji se bránit před ruskou agresí, ale až po absolvování výcviku ukrajinskými piloty, kteří se naučí ovládat tato letadla. Uvedla to Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického zástupce.

Doporučené články

Ukrajina si je ale vědoma, že letos se ke stíhačkám nedostane. "Už teď je zřejmé, že během letošního podzimu a zimy nebudeme schopni Ukrajinu bránit stíhačkami F-16," řekl podle serveru Telegraph Yuriy Ihnat ukrajinské televizi. "Vkládali jsme do tohoto letadla velké naděje, že se stane součástí protivzdušné obrany, schopnou nás ochránit před ruským raketovým a bezpilotním terorismem," řekl Ihnat.

Výcvik ukrajinských pilotů na víceúčelových stíhačkách F-16 měl původně začít koncem srpna. Ihnat podle serveru Ukrajinska pravda ale už dříve uvedl, že pilotům běžně trvá až šest měsíců, než se naučí ovládat stíhačku. Za určitých podmínek však lze tuto dobu zkrátit na čtyři měsíce.

Dodání stíhaček se dlouhodobě nelíbí Rusku. Ve svém projevu na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku, které začalo 10. září, prezident Vladimir Putin spočítal, jak si kyjevské síly vedou v protiofenzívě, která probíhá čtyři měsíce. Tvrdil, že Ukrajina ztratila 71 500 vojáků v úsilí, které dosud nepřineslo "žádné výsledky". "Dostanou F-16. Změní se něco? Ne. Jen to prodlužuje konflikt," dodal.

Ukrajiny by mohla dostat i Gripeny

Kromě F-16 by se Ukrajina mohla dočkat i evropských stíhaček. Švédská vláda totiž zvažuje, že Kyjevu daruje stíhačky Gripen. Informoval o tom podle Reuters v úterý Švédský rozhlas.

Stockholm chce ještě před jejich dodáním vědět, jak by takový dar ovlivnil obranné schopnosti Švédska a jak rychle by pak švédské letectvo mohlo získat nové Gripeny. V této souvislosti by vláda mohla již ve čtvrtek oficiálně požádat ozbrojené síly, aby zvážily dodání Gripenů Ukrajině.

Švédská vláda sice už v červnu uvedla, že ukrajinským pilotům poskytne možnost otestovat své Gripeny. Premiér Ulf Kristersson ale později řekl, že Švédsko potřebuje všechna svá letadla na vlastní obranu, protože stále není členem Severoatlantické aliance.

Stíhačka Gripen, také známá jako Saab JAS 39 Gripen, je moderní jednomotorový víceúčelový letoun vyvinutý a vyráběný švédskou společností Saab, a slouží především jako stíhací letoun, ale je také schopen plnit různé jiné role, včetně průzkumu, útoků na pozemní cíle a vzdušného tankování.

Doporučené články

Jedná se o malý, manévrovatelný a víceúčelový letoun, který je schopen operovat z krátkých vzletových a přistávacích drah. Tento letoun byl navržen tak, aby byl ekonomický a snadno udržovatelný, což znamená, že je atraktivní pro země s menším obranným rozpočtem. Ukrajina ale už řadu měsíců žádá o moderní stíhačky F-16, které by jí umožnily mířit na ruské letouny a  armáda by k tomu nemusely využívat drahé rakety systémů Patriot. 

Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jedním z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.

První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.

Související

Vladimír Putin

Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu

Ruský prezident Vladimir Putin označil miliardáře Elona Muska za skutečného génia v souvislosti s omezením rychlosti satelitního internetu Starlink, které komplikuje ukrajinské operace. Musk už dříve potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  Ukrajina ,  Armáda Ukrajina ,  F-16 ,  Gripen

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF)

Politico: Lagardeová podstoupila zákrok související s rakovinou. Důvod odchodu z čela ECB je ale jiný

Oznámení odchodu šéfky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové vyvolalo kromě samotného data konce ve funkci také velkou pozornost kvůli dvěma náplastem na jejím obličeji, které byly viditelné v jejím videoprohlášení. Tyto obvazy okamžitě vyvolaly řadu spekulací na sociálních sítích, na což sedmdesátiletá představitelka centrální banky reagovala v následných příspěvcích.

před 2 hodinami

Christine Lagarderová

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová rezignuje

Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.

před 4 hodinami

Andrej Babiš

V satirickém pořadu BBC se vysmáli Babišově výroku

Známý britský politicko-satirický pořad Have I Got News For You, který vysílá stanice BBC, se ve svém nedávném vydání zaměřil na neobvyklý výrok českého premiéra Andreje Babiše. Předseda české vlády se v něm vyjádřil k možnému opětovnému vstupu Spojeného království do Evropské unie. Jeho slova o tom, že by Británii v unii přivítal kvůli penězům, však britské autory a diváky pobavila.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Počasí může lámat rekordy. Rok 2027 může být nejteplejším v historii, varují klimatologové

Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.

před 6 hodinami

Péter Magyar a Andrej Babiš

Babiš přivítal v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara

Předseda vlády Andrej Babiš přivítal ve čtvrtek na zahradě Kramářovy vily v Praze předsedu maďarské vlády Pétera Magyara a členy jeho kabinetu. Maďarského premiéra na cestě doprovází osm ministrů jeho vlády. V tomto formátu se zástupci obou zemí setkávají vůbec poprvé v historii.

před 8 hodinami

Kanada

Evropská unie stáhla nabídku na přidružené členství Kanady

Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.

před 9 hodinami

Vladimír Putin

Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu

Ruský prezident Vladimir Putin označil miliardáře Elona Muska za skutečného génia v souvislosti s omezením rychlosti satelitního internetu Starlink, které komplikuje ukrajinské operace. Musk už dříve potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.

před 10 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahuova strana viní arabské strany z ukradení voleb. Policie obvinění popřela

Izraelská policie a úřady odmítly obvinění strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua, podle níž byly nedávné parlamentní volby ukradeny arabskými stranami. Zástupci policie uvedli, že den proběhl s minimem incidentů a bez jakýchkoliv důkazů o podvodech. Ústřední volební komise potvrdila, že pro tato tvrzení neexistují žádné podklady.

před 11 hodinami

Petr Pavel

Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem

Český prezident Petr Pavel uskutečnil ve středu 28. října telefonický rozhovor se svým finským protějškem Alexandrem Stubbem, během něhož oba státníci koordinovali své kroky v oblasti zahraniční politiky a mezinárodní bezpečnosti. Ústředním bodem vzájemné debaty byla nedávná jednání, která finský prezident absolvoval společně s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem, když hovořili s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

před 13 hodinami

Flavio Bolsonaro

Kam po volbách zmizel Bolsonaro? Viděli ho v Argentině, přes Ekvádor utekl v neprůstřelné vestě do Miami

Brazilský krajně pravicový senátor Flávio Bolsonaro se svou rodinou přistál se soukromým letadlem na floridském letišti v Miami poté, co o víkendu neuspěl v rozhodujícím kole prezidentských voleb v domovské zemi. Po skončení hlasování se na více než čtyřiadvacet hodin ztratil z veřejného prostoru, načež argentinské migrační úřady potvrdily, že v úterý večer vstoupil pozemní cestou na území Argentiny.

před 14 hodinami

Počasí

Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil předpověď počasí, podle které nás příští týden čeká chladnější ráz počasí s občasnými srážkami. Podle meteorologů se lidé na území České republiky dočkají převážně zatažené až oblačné oblohy. Ranní hodiny mohou na některých místech provázet ojedinělé mlhy.

včera

Španělsko, ilustrační foto

Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání

Španělsko vyhlásilo třídenní státní smutek poté, co si srážka dvou vysokorychlostních vlaků v centrální části země vyžádala nejméně 68 lidských životů a desítky zraněných. K tragické nehodě došlo na železniční trati spojující Madrid se Sevillou, kde jedna ze souprav narazila do zadní části stojícího vlaku. Tato událost představuje již druhou vážnou havárii na vysokorychlostních tratích ve Španělsku během letošního roku.

včera

včera

včera

včera

včera

Srážka vlaků u Toleda

Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech

Španělsko zasáhla mimořádná tragédie v podobě vážné srážky dvou vysokorychlostních vlaků. K nehodě došlo ve středu dopoledne v katastru obci Urda v provincii Toledo. Při střetu osobního vlaku AVE společnosti Renfe a soupravy Iryo zahynulo nejméně 68 lidí, počet mrtvých ale nemusí být konečný. Záchranné složky a úřady na místě nadále prověřují rozsah celé události.

včera

včera

Ulice Tel Avivu

Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu

Po izraelských parlamentních volbách je sečteno již 92 procent hlasů, přičemž průběžné výsledky nadále ukazují velmi těsný souboj mezi jednotlivými politickými tábory. Blok dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua si drží mírné vedení, avšak prozatím nemá jistotu většiny potřebné pro sestavení stabilní vlády.

včera

OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti

Organizace spojených národů upozornila, že systematické útoky Ruské federace na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou naplňovat znaky zločinů proti lidskosti. Dokument, který zveřejnila Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu, poukazuje na jasný úmysl ruských sil odříznout civilní obyvatelstvo od základních životních potřeb. Tyto kroky podle závěrů komise představují cílenou snahu vyvolat utrpení a podlomit obranyschopnost země.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy