Změní se poměr sil nad Ukrajinou? Kyjev může dostat Gripeny a piloty F-16 ještě letos, podle Putina zbytečně

Nebe nad Ukrajinou by v dohledné době mohlo opět patřit Kyjevu. Ukrajina by mohla od Švédska obdržet dodávku stíhacích letounů Gripen a první ukrajinští piloti by mohli zakončit výcvik na amerických stíhačkách F-16 ještě letos. Dodávky moderních stíhaček Ukrajině se ale nelíbí Kremlu.

První ukrajinští piloti by mohli výcvik na amerických stíhačkách F-16 v USA dokončit ještě letos. Po dokončení výcviku v USA ale budou piloti muset projít ještě výcvikem NATO v Evropě a před nasazením stíhaček do akce musí absolvovat i výcvik zaměřený na údržbu letounů.

Do akce se tak zatím stíhačky nedostanou, uvedl ředitel americké letecké národní gardy Michael Loh. Letci podle něj nyní absolvují testy z angličtiny a výcvik v USA by mohli zakončit za tři měsíce. Kolik času další příprava pilotů zabere ale nedokázal odhadnout, uvedla agentura Ukrinform.

Nasazení pilotů do akce tak letos není reálné, a ani samotné stíhačky se do země letos už nedostanou. Dodávky letounů F-16 na Ukrajinu mohou trvat až osm měsíců kvůli předpokladům, které je třeba splnit. Nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová to uvedla v rozhovoru pro European Pravda, napsal server Kyiv Independent

Doporučené články

Podle ní tedy nemá smysl dát zemi letouny dříve, než bude mít vycvičené piloty a pozemní personál. Nepovažuje tak za reálné, že by její země předala bojové letouny Ukrajině dříve než v příštím roce. 

Ukrajině se rozhodlo darovat stíhačky Nizozemsko, Dánsko a Norsko. Počet těchto letounů, které budou sloužit Ukrajině v obraně proti ruské agresi, nebyl uveden. Uvedl to server European pravda.

Spojené státy už dříve schválily předání dánských a nizozemských stíhaček F-16 Ukrajině, aby jí umožnily efektivněji se bránit před ruskou agresí, ale až po absolvování výcviku ukrajinskými piloty, kteří se naučí ovládat tato letadla. Uvedla to Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického zástupce.

Doporučené články

Ukrajina si je ale vědoma, že letos se ke stíhačkám nedostane. "Už teď je zřejmé, že během letošního podzimu a zimy nebudeme schopni Ukrajinu bránit stíhačkami F-16," řekl podle serveru Telegraph Yuriy Ihnat ukrajinské televizi. "Vkládali jsme do tohoto letadla velké naděje, že se stane součástí protivzdušné obrany, schopnou nás ochránit před ruským raketovým a bezpilotním terorismem," řekl Ihnat.

Výcvik ukrajinských pilotů na víceúčelových stíhačkách F-16 měl původně začít koncem srpna. Ihnat podle serveru Ukrajinska pravda ale už dříve uvedl, že pilotům běžně trvá až šest měsíců, než se naučí ovládat stíhačku. Za určitých podmínek však lze tuto dobu zkrátit na čtyři měsíce.

Dodání stíhaček se dlouhodobě nelíbí Rusku. Ve svém projevu na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku, které začalo 10. září, prezident Vladimir Putin spočítal, jak si kyjevské síly vedou v protiofenzívě, která probíhá čtyři měsíce. Tvrdil, že Ukrajina ztratila 71 500 vojáků v úsilí, které dosud nepřineslo "žádné výsledky". "Dostanou F-16. Změní se něco? Ne. Jen to prodlužuje konflikt," dodal.

Ukrajiny by mohla dostat i Gripeny

Kromě F-16 by se Ukrajina mohla dočkat i evropských stíhaček. Švédská vláda totiž zvažuje, že Kyjevu daruje stíhačky Gripen. Informoval o tom podle Reuters v úterý Švédský rozhlas.

Stockholm chce ještě před jejich dodáním vědět, jak by takový dar ovlivnil obranné schopnosti Švédska a jak rychle by pak švédské letectvo mohlo získat nové Gripeny. V této souvislosti by vláda mohla již ve čtvrtek oficiálně požádat ozbrojené síly, aby zvážily dodání Gripenů Ukrajině.

Švédská vláda sice už v červnu uvedla, že ukrajinským pilotům poskytne možnost otestovat své Gripeny. Premiér Ulf Kristersson ale později řekl, že Švédsko potřebuje všechna svá letadla na vlastní obranu, protože stále není členem Severoatlantické aliance.

Stíhačka Gripen, také známá jako Saab JAS 39 Gripen, je moderní jednomotorový víceúčelový letoun vyvinutý a vyráběný švédskou společností Saab, a slouží především jako stíhací letoun, ale je také schopen plnit různé jiné role, včetně průzkumu, útoků na pozemní cíle a vzdušného tankování.

Doporučené články

Jedná se o malý, manévrovatelný a víceúčelový letoun, který je schopen operovat z krátkých vzletových a přistávacích drah. Tento letoun byl navržen tak, aby byl ekonomický a snadno udržovatelný, což znamená, že je atraktivní pro země s menším obranným rozpočtem. Ukrajina ale už řadu měsíců žádá o moderní stíhačky F-16, které by jí umožnily mířit na ruské letouny a  armáda by k tomu nemusely využívat drahé rakety systémů Patriot. 

Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jedním z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.

První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto Původní zpráva

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Armáda Ukrajina F-16 Gripen

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 18 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad

Současná situace kolem války na Ukrajině je poznamenána významnými kroky jak Spojených států, tak Ruska, přičemž obě strany se snaží získat výhodu v konfliktu před možným návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, uvedl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy