Měsíce bojů o nejvyšší pozice v evropských institucích se podle dosavadního průběhu jednání zkrátí. Své předsedy pravděpodobně změní Evropská rada a unijní diplomacie, ti staronoví zůstanou u Evropské komise a parlamentu.
Uznávaný server Politico píše, že se pomalu rýsuje shoda na preferovaných jménech. „Pokud jste po evropských volbách očekávali měsíce plné soubojů, napínavých politických akcí a bruselských mocipánů, kteří se budou bičovat ostrými noži, aby si zajistili nejvyšší posty v EU, možná budete zklamáni,“ líčí.
Přesnější obrysy nové dohody o vedení EU se očekávají od neformální večeře příští pondělí, tyto informace údajně potvrdilo hned osm úředníků a diplomatů. „Důvodem optimismu ohledně časového rámce je částečně i to, že francouzský prezident Emmanuel Macron bude mít málo prostoru pro své pravidelné triky velkého narušitele,“ pokračuje Politico.
Macron se nyní ale bude muset soustředit na předčasné volby, které sám vyhlásil v důsledku nepříznivých výsledků jeho strany Renesance ve volbách do Evropského parlamentu. Ty ovládla krajně pravicová strana Národní sjednocení jeho odvěké rivalky Marine Le Penové.
Kdo usedne na nejvyšší posty?
Křeslo předsedy Evropské komise by podle všeho měla opět získat německá politička Ursula von der Leyenová.
Předsedu Evropské rady Charlese Michela zřejmě nahradí portugalský politik António Costa, který až do března letošního roku působil coby premiér jihoevropské země.
Malťanka Roberta Metsolaová patrně obhájí pozici předsedkyně Evropského parlamentu. Toto křeslo převzala netradičně uprostřed působnosti svého předchůdce Davida Sassoliho, který během svého mandátu zemřel.
Vysokou představitelkou pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku neboli šéfkou diplomacie se stane estonská premiérka Kaja Kallasová. O tom, že je vysoká pravděpodobnost jejího zvolení, informovaly také EuroZprávy.cz.
Formální dohoda ale podle nejmenovaného úředníka z Evropské unie nebude dříve než na konci června. „Dotkněte se dřeva, ale tentokrát by věci mohly jít relativně rychle,“ prohlásil.
Související
Přelomový krok i model pro další státy. Co experti a politici očekávají od spolupráce EU s Kanadou?
Nepřátelský akt? Trumpa naštvalo, že si Kanada místo USA vybrala EU, hrozí odvetou
EU (Evropská unie) , Ursula von der Leyenová , Roberta Metsolaová , Kaja Kallasová (Estonsko) , António Costa
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Americká armáda stáhne z Evropy až polovinu vojáků
před 17 minutami
Psychiatr Cimický má definitivně zamířit za mříže
před 59 minutami
V Rusku začaly parlamentní volby, které opět vyhraje vlání strana. Opozice se účastnit nesmí
před 1 hodinou
OSN: Útok na školu v Íránu byl zřejmě válečný zločin. USA to nezajímá
před 2 hodinami
Lidé platí životy za krizi, kterou nezpůsobili. Nepál po katastrofě požádal OSN o finanční injekci
před 3 hodinami
Putin alibisticky označil dnešní volby za ukazatel veřejné podpory pro válku na Ukrajině
před 4 hodinami
Počasí do konce týdne. Neděle ještě může být letní
včera
Mohl ji zabít fentanyl. Smrt herečky Hayden Panettiere se konečně objasňuje
včera
Denia s Amem budou mít českého pobočníka. Podle očekávání se jím stal Radek Bejbl
včera
Důchody asi porostou méně. Očekávání statistiků se totiž nenaplnila
včera
Špatná zpráva pro Olomouc. Zemřel místní úspěšný podnikatel Richard Morávek
včera
Tusk varoval před možnými ruskými provokacemi v Polsku a Pobaltí
včera
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. Lidé mají být opatrní
včera
Slavia stále čeká na první výhru v Lize mistrů. Proti Lens však i v oslabení vedla
včera
Přelomový krok i model pro další státy. Co experti a politici očekávají od spolupráce EU s Kanadou?
včera
Záměrně lhala, obcházela bezpečnostní omezení... OpenAI zveřejnila další případy znepokojivého chování AI
včera
Trump prohrál další boj. Fed poprvé za tři roky zvýšil základní úrokovou sazbu
včera
Česko bude poprvé v historii předsedat Radě OECD
včera
Válka USA s Íránem se blíží ke konci, začali jsme jednat, tvrdí Trump. Teherán to popřel
včera
Pavel podepsal evidenci tržeb, vetoval zákon o státních zaměstnancích
Prezident republiky Petr Pavel rozhodl o trojici legislativních předloh, které prošly parlamentním procesem. Dva předložené zákony hlava státu podepsala, zatímco klíčovou reformu státní správy vrátila k novému projednání Poslanecké sněmovně. Prezident vyjádřil výrazné výhrady jak k samotnému obsahu odmítnutého předpisu, tak ke způsobu jeho schvalování ze strany zákonodárců.
Zdroj: Libor Novák