Zničené domy, silnice i zdravotní kolaps. Jak 15 měsíců trvající válka zničila Pásmo Gazy?

Konflikt v Pásmu Gazy trvající 15 měsíců přinesl obrovskou devastaci a humanitární krizi. Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás, které bylo dojednáno v Kataru, přichází po jednom z nejkrvavějších období konfliktu v regionu, uvedl server BBC.

Boje začaly po překvapivém útoku Hamásu v říjnu 2023, při kterém bylo zabito zhruba 1 200 Izraelců a dalších 251 osob uneseno. Od té doby izraelská armáda zahájila masivní vojenské operace, které vedly k zničení velké části infrastruktury v Gaze.

Podle údajů Hamásem řízeného ministerstva zdravotnictví zemřelo přes 46 000 Palestinců, přičemž mezi oběťmi jsou převážně ženy, děti a starší lidé. Zprávy OSN dokonce uvádějí, že podíl žen a dětí mezi oběťmi může dosahovat až 70 %. Zraněno bylo více než 110 000 lidí, přičemž čtvrtina utrpěla zranění, která jim změnila život.

Zdravotní systém v Gaze se ocitl na pokraji kolapsu, přičemž polovina nemocnic je uzavřena a zbytek funguje pouze omezeně. Lékaři bez hranic označili situaci za „ohromnou výzvu“, která zanechá dlouhodobé následky. Zničeno bylo také mnoho škol a dalších vzdělávacích zařízení, což přinese značné obtíže při obnově vzdělávacího systému.

Z hlediska infrastruktury OSN odhaduje, že 69 % budov v Gaze bylo zničeno nebo poškozeno, stejně jako většina silniční sítě. Rebuilding oblasti bude stát až 40 miliard dolarů a potrvá nejméně deset let. Situace je ztížena masovým vysídlením obyvatel – přes 1,9 milionu lidí, což je téměř 90 % populace, bylo nuceno opustit své domovy.

Obyvatelstvo navíc čelí kritickému nedostatku potravin a vody. Před válkou do Gazy denně proudilo přibližně 500 kamionů s humanitární pomocí, avšak během konfliktu došlo k drastickému poklesu dodávek, což vedlo k akutní potravinové nejistotě. Zničení zemědělské půdy ještě zhoršilo již tak kritickou situaci.

Příměří nabízí naději na zlepšení situace a snazší přísun pomoci, avšak obnova oblasti a návrat k normálu budou dlouhodobé a náročné procesy. 

Související

Donald Trump Komentář

Trump musí Bushe proklínat za invaze do Iráku a Afghánistánu. Američany v Gaze nikdo nechce

Nový šéf Bílého domu Donald Trump nyní možná proklíná svého předchůdce George Bushe za rozhodnutí zahájit invaze do Afghánistánu a Iráku. Právě tato vojenská tažení totiž zanechala na Blízkém východě hluboký protiamerický sentiment, který dnes znemožňuje hladké prosazení Trumpových plánů na obnovu Pásma Gazy. Jakékoli americké angažmá v regionu by se neobešlo bez odporu a hrozby vzniku dalšího brutálního konfliktu.
Situace v Gaze po izraelských náletech

Izraelská armáda chystá plán na odchod Palestinců. Gaza bude předána Spojeným státům, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump na své platformě Truth Social prohlásil, že „Gaza bude po skončení bojů předána Spojeným státům Izraelem“. Izraelský ministr obrany Joav Galant mezi tím podle The Guardian uvedl, že armáda dostala pokyn připravit plán na „dobrovolný odchod“ obyvatel Pásma Gazy. Podle izraelských médií má plán zahrnovat možnosti odchodu po souši i speciální uspořádání pro evakuaci po moři a letecky.

Více souvisejících

Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 1 hodinou

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí bude mrazivé i příští týden

Příští týden bude v Česku pokračovat zimní počasí. Noční teploty budou klesat hluboko pod bod mrazu, zatímco během dne se většinou budou pohybovat jen těsně nad nulou, uvedl ČHMÚ.cz.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nejnovějším projevu varoval, že Vladimir Putin se nehodlá vydat cestou vyjednávání či mírového řešení, ale naopak připravuje pokračování války. A to nejen proti Ukrajině. Podle ukrajinských zpravodajských služeb Kreml zintenzivňuje vojenskou výrobu, navyšuje počet vojáků a rozšiřuje vojenskou spolupráci s dalšími režimy, zejména se Severní Koreou.

včera

Friedrich Merz

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD

Friedrich Merz, lídr německé křesťanské demokracie (CDU/CSU) a horký favorit na post kancléře, způsobil v předvolební kampani politickou bouři. Porušil poválečné tabu, když se opřel o podporu krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) při prosazování přísnějších migračních opatření. Tento krok podle The Guardian nejen pobouřil tradiční politické elity, ale také vyvolal hluboké rozdělení mezi německými voliči. 

včera

Petra Kvitová

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká

Dvojnásobná wimbledonská šampionka z let 2011 a 2014 Petra Kvitová oznámila, že se koncem února poprvé po 491 dnech mateřské pauzy objeví opět na tenisovém kurtu. Maminka syna Petra, jenž se jí narodil loni v červenci, uvedla, že by se měla poprvé tenisovým fanouškům v akci ukázat na turnaji WTA v texaském Austinu. Přesto čtyřiatřicetiletá rodačka z Fulneku tlumí očekávání a je si vědoma, že po návratu po takové pauze se její výkony nejspíše nebudou podobat těm z dob její největší slávy.

včera

Pavel Vrba, český fotbalový trenér, který v současnosti působí jako trenér v prvoligovém celku FC Viktoria Plzeň.

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal

Ambiciózní celek tuzemské druhé nejvyšší fotbalové soutěže SK Líšeň vyhlašoval před nedávnem, že hodlá postoupit do první ligy. Vedení tohoto klubu tak proto během zimní přestávky přišlo s velkým trenérským jménem do svých řad a to konkrétně s Pavlem Vrbou, bývalým úspěšným trenérem Plzně a taktéž bývalým trenérem pražské Sparty a reprezentace. Jenže než stačil ukázat Vrba všechny své taktické dovednosti a schopnosti a předat své zkušenosti na hřiště, musí se s klubem z Brna předčasně rozloučit. Pro mnohé šokující konec, jelikož přišel ještě měsíc před startem jarní části Fotbalové Národní ligy. Nástupcem Pavla Vrby se tak stal dlouholetý trenér tohoto klubu Milan Valachovič, jemuž bude pomáhat Petr Maléř i bývalý prvoligový fotbalista Vladimír Michal.

včera

Masové demonstrace v Německu

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD

Na 250 000 demonstrantů vyšlo v sobotu do ulic Mnichova, aby vyjádřilo svůj nesouhlas s rostoucím vlivem krajní pravice v Německu. Obrovská shromáždění probíhají po celé zemi v reakci na sílící podporu strany Alternativa pro Německo (AfD), která se v předvolebních průzkumech drží na druhém místě a stává se klíčovým tématem kampaně před volbami 23. února.

včera

Donald Trump

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně

Spojenci Spojených států se ocitli v nepříjemné situaci poté, co bývalý prezident Donald Trump přišel s kontroverzním návrhem na převzetí kontroly nad Gazou, přesídlení jejího palestinského obyvatelstva a proměnu oblasti v turistickou destinaci, kterou nazval „Riviérou Blízkého východu“. Podle serveru CNN tak postavil americké spojence do nemožné pozice, což mu ale zřejmě vyhovuje.

včera

včera

včera

včera

Na Slovensku pokračují demonstrace proti Robertu Ficovi Prohlédněte si galerii

Demonstrace na Slovensku: Fico tvrdí, že z EU nevystoupí. Lidé mají přesto důvod vyrážet do ulic

Na Slovensku v posledních týdnech probíhá vlna protestů zaměřených proti vládním krokům premiéra Roberta Fica, zejména jeho proruské politice. Demonstrace se konají v několika městech, přičemž největší se uskutečnila 24. ledna 2025 v Bratislavě, kde se sešlo odhadem 35 000 až 40 000 účastníků. Fico sice tvrdí, že demonstranty nechápe, protože z EU vystoupit nehodlá, kroky jeho politiků ale vzbuzují v lidech obavy.

včera

včera

Ursula von der Leyenová

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa

Od znovuzvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise je jasné, že Evropská unie hodlá i nadále prosazovat Zelenou dohodu pro Evropu a současně propojit dekarbonizaci s průmyslovou konkurenceschopností v rámci tzv. Clean Industrial Deal. Tento přístup je nyní důležitější než kdy dříve, zejména s ohledem na novou americkou administrativu pod vedením Donalda Trumpa, jehož politika podporuje fosilní paliva a ohrožuje globální klimatické ambice.

včera

Ester Ledecká

Ester Ledecká si z MS poprvé odváží medaili

Ester Ledecká se dočkala svého premiérového cenného kovu na mistrovství světa v alpském lyžování. V rakouském Saalbachu si dojela pro bronzovou medaili ve sjezdu a potvrdila tak svůj status všestranné sportovkyně, která dokáže konkurovat světové elitě nejen na snowboardu, ale i na lyžích.

včera

včera

Teroristé Hamásu

Hamás propustil další izraelské rukojmí

V rámci páté fáze výměny vězňů mezi Izraelem a Hamásem byli v sobotu z pásma Gazy propuštěni tři izraelští rukojmí – Ohad Ben Ami, Eli Šarabi a Or Levy. Jejich návrat však v Izraeli vyvolal nejen úlevu, ale také silné obavy kvůli jejich zdravotnímu stavu. Všichni tři působili vyhublí a bledí, což mnohé přimělo k ostré kritice podmínek, v nichž byli drženi. Uvedl to server CNN.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři

Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Není to vtip. Trump chce opravdu obsadit Kanadu, tvrdí Trudeau

Kanadský premiér Justin Trudeau varoval, že americký prezident Donald Trump bere možnost anexe Kanady vážně a usiluje o přístup k jejím rozsáhlým zásobám nerostných surovin. Na summitu v Torontu, který byl svolán narychlo, jednal s podnikatelskými a odborovými lídry o tom, jak čelit hrozbě 25% cel na veškerý kanadský dovoz do USA.

včera

Trump zrušil Bidenovi bezpečnostní prověrku a přístup k tajným informacím

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ruší bezpečnostní prověrku svého předchůdce Joea Bidena a jeho přístup k denním zpravodajským brífinkům. Podle Trumpa jde o reakci na krok, který učinil Biden před čtyřmi lety, kdy o stejný přístup připravil právě Trumpa.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy