Zoufalé Rusko se snaží vyhnout další mobilizaci. Posílá na frontu bojovat i ženy

Masivní nasazení dronů od základů proměnilo podobu moderního bojiště, kde klasické frontální útoky pěchoty vedou k obrovským ztrátám. Ruské velení na tuto situaci reagovalo změnou taktiky a začalo využívat velmi malé útočné skupiny, které se pokoušejí infiltrovat ukrajinské pozice v naději, že pokud alespoň zlomek vojáků dosáhne cíle, bude možné kolem nich vybudovat silnější pozici. Tento způsob boje však vede k tomu, že Rusko přichází o zhruba 30 až 35 tisíc mužů měsíčně, přičemž většinu z těchto nevratných ztrát tvoří padlí a těžce zranění, což nutí armádní náboráře hledat talenty v širších vrstvách společnosti.

Zatímco ještě na jaře roku 2023 působilo v bojových operacích na Ukrajině jen kolem 1 100 žen z celkového počtu 39 tisíc ženských příslušnic ruské armády, novější zprávy přímo z fronty naznačují, že jsou ženy stále častěji nasazovány i do přímých střetů. Na podzim loňského roku například partyzánské hnutí Ateš upozornilo na nábor žen do útočných jednotek u Pokrovsku, kde měly kompenzovat kritický nedostatek personálu, a ukrajinská mechanizovaná brigáda následně zveřejnila záběry dvou ruských vojákyň, které zahynuly při útoku dronu během útočné operace.

Expanze ruských jednotek bezpilotních systémů vyvolala poptávku po novém typu rekrutů, u nichž jsou technické dovednosti a technologická gramotnost důležitější než fyzická síla. Armáda se snaží oslovit mladé a technologicky zdatné lidi, mezi nimiž je v Rusku v současnosti i velké množství žen s potřebnou kvalifikací. Přestože ruský prezident Vladimir Putin dlouhodobě prosazuje tradiční hodnoty a konvenční rozdělení genderových rolí jako základní pilíř ruské identity, tlak opotřebovávací války nutí režim tyto principy v armádním náboru opomíjet.

Ruská státní média v rámci podpory tohoto trendu stále častěji vyzdvihují ženské pilotky, specializované výcvikové programy a cílené náborové kampaně. Výrazným příkladem je čistě ženská jednotka operátorek dronů s názvem „Noční čarodějnice 2.0“, která působí v rámci dobrovolnické formace BARS-SARMAT a zaměřuje se výhradně na systémy bezpilotního letectva. Snaha o integraci žen do dronového ekosystému se projevuje i mimo běžné armádní struktury, což ilustruje nedávná neformální soutěž krásy pro ženy pohybující se v oblasti bezpilotních technologií, kterou v červnu letošního roku uspořádal populární ruský vojenský kanál Projekt Archanděl.

Cílená propagace dronových sil má navíc za úkol odlišit tyto jednotky od zbytku armády, která se dlouhodobě potýká se špatnou pověstí kvůli šikaně, zneužívání a celkově drsnému zacházení s personálem. Bývalí specialisté, kteří z elitních dronových útvarů zběhli, popisují prostředí neustálé kontroly a pohrůžek, že v případě nesplnění očekávání budou přeřazeni k běžné pěchotě na frontu. Širší nábor žen do armády naráží na systémové problémy, neboť svědectví vojákyň z frontových linií potvrzují, že ženy v kontraktní službě často čelí obtěžování, nátlaku a vynuceným vztahům ze strany důstojníků.

V ruském vojenském systému jsou práva jednotlivce a lidský život trvale podřízeny státním cílům, imperiální expanzi a snaze o dosažení vítězství za každou cenu, přičemž korupce uvnitř armády často rozhoduje o tom, kdo bude poslán na nejnebezpečnější mise. Zranitelní vojáci, kteří nemají prostředky na podplacení svých velitelů, jsou posíláni do předem ztracených útoků. Extrémní tlak na doplňování stavů dokládá i fakt, že ruské velení posílá zpět do bojů nedoléčené vojáky s těžkými zraněními, v některých případech dokonce i muže o berlích. Rostoucí snaha o zapojení žen do vojenských struktur tak zůstává jasným indikátorem vyčerpání lidských zdrojů v důsledku vleklého konfliktu.