Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek uvedl, že se jeho země nachází v "jednom z nejtěžších okamžiků" své historie. Důvodem je návrh na ukončení bojů, který vypracovaly Spojené státy a který vyvíjí tlak na Kyjev. Od Ukrajiny se v něm očekává, že postoupí část území, omezí velikost své armády a slíbí, že nevstoupí do NATO, a to výměnou za konec války.
Zelenskyj ve svém denním videoprojevu s odkazem na 28bodový plán předložený americkým prezidentem Donaldem Trumpem uvedl: "Tlak na Ukrajinu je nyní nejintenzivnější." Zdůraznil, že Ukrajina nyní stojí před velmi obtížnou volbou: "buď ztráta důstojnosti, nebo riziko ztráty klíčového partnera, nebo 28 obtížných bodů, nebo extrémně krutá zima."
Prezident dále prohlásil, že ty nejtěžší a další rizika představují "život bez svobody, bez důstojnosti, bez spravedlnosti a důvěra někomu, kdo na nás již dvakrát zaútočil." Zelenskyj nicméně dodal, že Ukrajina bude "klidně a rychle pracovat" se Spojenými státy a svými partnery na ukončení války.
Od zveřejnění detailů Trumpova návrhu se řada evropských lídrů vyslovila na podporu Ukrajiny. Zavázali se, že budou stát při Kyjevu a trvají na tom, že žádná rozhodnutí o osudu země by neměla být přijímána bez jejího souhlasu.
Zelenskyj závěrem zdůraznil: "Předložím argumenty, budu přesvědčovat, nabídnu alternativy, ale rozhodně nedáme nepříteli žádný důvod tvrdit, že Ukrajina nechce mír, že narušuje proces, a že Ukrajina není připravena na diplomacii."
Evropští a ukrajinští představitelé návrh Donalda Trumpa na mírovou dohodu, která by nepřiměřeně zvýhodňovala Moskvu, odmítli. Varují, že ustupování Rusku jen povzbudí Vladimira Putina k dalším útokům, a to i na státy NATO. Kaja Kallasová, nejvyšší diplomatka Evropské unie, sdělila týmu amerického prezidenta, že jejich 28bodový plán příměří nemůže uspět bez podpory Kyjeva a evropských vlád. Ty jsou nyní největšími dárci pro ukrajinské válečné úsilí.
Americký návrh vyvolal v evropských metropolích alarm a znepokojení. Zčásti je to proto, že Evropané byli z procesu vypracování plánu zcela vyloučeni. Především však proto, že se podle vyjádření jednoho z představitelů návrh rovná pouhému "seznamu Putinových přání." Podle obrysů dohody, o nichž informovala mezinárodní média, by Ukrajina byla nucena vzdát se okupovaného území na východě země. Dále by musela snížit armádu na polovinu a vzdát se některých silných zbraní.
Kallasová ve čtvrtek v Bruselu uvedla, že pro úspěch jakéhokoliv mírového plánu je klíčová podpora ze strany Ukrajiny a Evropy. Důrazně dodala, že tlak musí být vyvíjen na agresora, nikoli na oběť. Odměňování agrese podle ní povede jen k jejímu dalšímu šíření. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na soukromém setkání evropským ministrům řekl, že je zjevné, že podmínky nových návrhů diktovalo Rusko. Podle osoby přímo obeznámené s jeho prohlášením prohlásil, že jakýkoliv mírový plán založený na "uspokojování agresora" je neuskutečnitelný. Takový přístup by Ukrajině a celé Evropě přinesl jen další válku a brutalitu.
Nejnovější návrh přichází v kritickém momentu téměř čtyřletého konfliktu. Ukrajina v poslední době trpí zesíleným bombardováním a ztrátami, zatímco Moskvu brzy zasáhne implementace Trumpových sankcí namířených proti největším ruským ropným společnostem. V Kyjevě se mezitím rozvinul rozsáhlý korupční skandál v administrativě prezidenta Volodymyra Zelenského, který je pod tlakem na zásadní reorganizaci vlády. Evropské vlády se současně potýkají s obtížemi při dohodování opatření k zajištění dodávek zbraní a financí pro Ukrajinu.
V této napjaté atmosféře se tento týden objevily zprávy, že američtí představitelé, v čele s Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem, vedli utajená jednání s ruskými zástupci. Cílem je oživit zablokované snahy o zprostředkování příměří. Tato zpráva se setkala s nelibostí v evropských metropolích i ve vládě Volodymyra Zelenského, a to především proto, že navrhované podmínky opět vypadají, že jsou silně nakloněny Rusku.
Kallasová zdůraznila, že žádný evropský ministr se na tvorbě Witkoffova plánu nepodílel, a poukázala na to, že "jsme neslyšeli o žádných ústupcích na ruské straně." Přitom se ještě před necelým měsícem zdálo, že Trump konečně uznal, že ruskému vůdci nelze věřit. Když oznámil sankce proti dvěma největším ruským ropným firmám, prohlásil, že ačkoli měl s Vladimirem Putinem dobré rozhovory, "nikdy nikam nevedly."
Body obsažené v nejnovějším plánu se nicméně rovnají splnění klíčových Putinových požadavků: předání regionu Donbas na východní Ukrajině Rusku a zmenšení ukrajinské armády. Diplomaté a představitelé, kteří si přáli zůstat v anonymitě kvůli citlivosti tématu, vyjádřili svou frustraci z amerického posunu zpět k prosazování "špatné dohody" pro Ukrajinu. Jeden z diplomatů EU řekl, že pokud se to Rusku projde, je jen otázkou času, než dojde k další ruské agresi.
Vysoký evropský představitel obeznámený s novým 28bodovým návrhem jej popsal jako pouhý seznam "bodů k uspokojení Putina" a označil ho za velmi špatný plán. Upozornil, že se zdá, že Ukrajinci jsou nuceni jej přijmout. Další vysoce postavený evropský představitel řekl, že načasování posledního úsilí Bílého domu je obzvláště nešťastné, vzhledem k tomu, že Zelenskyj je již tak pod silným tlakem kvůli vojenským ziskům Ruska a vnitřnímu zmatku spojenému s korupčním skandálem.
Evropané také čelí nepříjemnému zjištění: Jejich snahy koupit si místo u vyjednávacího stolu tím, že souhlasili s financováním nové obranné pomoci pro Ukrajinu, zřejmě nefungují. Druhý vysoký evropský představitel se s frustrací ptal, jak je možné, že Evropané mají tak malý vliv, když nyní platí celý účet, a označil požadované ústupky pro Ukrajinu za "nepřiměřené."
Kancelář ukrajinského prezidenta po čtvrtečním setkání s americkými představiteli sice dokument přímo neodmítla, ale prohlášení naznačilo, že Kyjev nepřijímá, že by návrh v současné podobě mohl zajistit "spravedlivý" mír. Uvedli, že prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně obdržel od americké strany návrh plánu, který by dle jejich hodnocení mohl oživit diplomacii. Zelenskyj popsal základní principy, které jsou pro Ukrajince důležité, a strany se dohodly, že budou na ustanoveních plánu pracovat tak, aby vedl ke spravedlivému ukončení války.
Související
Kyjev zase provokuje, prohlásil Putin po ukrajinské čtyřicetidenní operaci
Zelenskyj odsoudil smrtící ruský útok na obchodní centrum. Pohřešují se i děti
Aktuálně se děje
před 2 minutami
Nepokoje v Thajsku. Desítky útoků na jihu vedly až k zákazu vycházení
před 50 minutami
Větrné počasí, jak ho neznáme. Meteorologové upozornili na sobotní zajímavost
před 1 hodinou
Zelenskyj odmítá volby za války. Hrozí tsunami, která by rozdělila Ukrajinu
před 2 hodinami
Prezident Pavel reagoval na Zemanova slova o možné kandidatuře
před 3 hodinami
Írán varoval státy, které by se chtěly připojit do Trumpovy ekonomické války
před 4 hodinami
Osm míst se zákazem. Koupací sezóna ale pokračuje za příznivých podmínek
před 4 hodinami
Minimální mzda v lednu výrazně stoupne. Juchelka to zítra potvrdí odborům
před 5 hodinami
V Liberci uhynul lachtan Hugo. V trávicím traktu mu našli hlavu panenky
před 6 hodinami
Kyjev zase provokuje, prohlásil Putin po ukrajinské čtyřicetidenní operaci
před 7 hodinami
Výhled počasí na poslední víkend prázdnin. Sluníčko moc svítit nebude
včera
Harry a Meghan nevysvětlili odchod z USA. Trump mlčí, i když na něj poukazují
včera
Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
Aktualizováno včera
Policie vyšetřuje útok v rodině na Karlovarsku. Podezřelého hledal i vrtulník
včera
U Zadaru spadlo letadlo na cestě z Česka. Zemřeli dva lidé
včera
Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně
včera
Kimova sestra reagovala na Trumpův záměr jednat se severokorejským vůdcem
včera
V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1
včera
Pro ODS je to uzavřená věc, řekl Kupka k obžalobě exministra Blažka
včera
Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.
Zdroj: Lucie Podzimková