Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek uvedl, že se jeho země nachází v "jednom z nejtěžších okamžiků" své historie. Důvodem je návrh na ukončení bojů, který vypracovaly Spojené státy a který vyvíjí tlak na Kyjev. Od Ukrajiny se v něm očekává, že postoupí část území, omezí velikost své armády a slíbí, že nevstoupí do NATO, a to výměnou za konec války.
Zelenskyj ve svém denním videoprojevu s odkazem na 28bodový plán předložený americkým prezidentem Donaldem Trumpem uvedl: "Tlak na Ukrajinu je nyní nejintenzivnější." Zdůraznil, že Ukrajina nyní stojí před velmi obtížnou volbou: "buď ztráta důstojnosti, nebo riziko ztráty klíčového partnera, nebo 28 obtížných bodů, nebo extrémně krutá zima."
Prezident dále prohlásil, že ty nejtěžší a další rizika představují "život bez svobody, bez důstojnosti, bez spravedlnosti a důvěra někomu, kdo na nás již dvakrát zaútočil." Zelenskyj nicméně dodal, že Ukrajina bude "klidně a rychle pracovat" se Spojenými státy a svými partnery na ukončení války.
Od zveřejnění detailů Trumpova návrhu se řada evropských lídrů vyslovila na podporu Ukrajiny. Zavázali se, že budou stát při Kyjevu a trvají na tom, že žádná rozhodnutí o osudu země by neměla být přijímána bez jejího souhlasu.
Zelenskyj závěrem zdůraznil: "Předložím argumenty, budu přesvědčovat, nabídnu alternativy, ale rozhodně nedáme nepříteli žádný důvod tvrdit, že Ukrajina nechce mír, že narušuje proces, a že Ukrajina není připravena na diplomacii."
Evropští a ukrajinští představitelé návrh Donalda Trumpa na mírovou dohodu, která by nepřiměřeně zvýhodňovala Moskvu, odmítli. Varují, že ustupování Rusku jen povzbudí Vladimira Putina k dalším útokům, a to i na státy NATO. Kaja Kallasová, nejvyšší diplomatka Evropské unie, sdělila týmu amerického prezidenta, že jejich 28bodový plán příměří nemůže uspět bez podpory Kyjeva a evropských vlád. Ty jsou nyní největšími dárci pro ukrajinské válečné úsilí.
Americký návrh vyvolal v evropských metropolích alarm a znepokojení. Zčásti je to proto, že Evropané byli z procesu vypracování plánu zcela vyloučeni. Především však proto, že se podle vyjádření jednoho z představitelů návrh rovná pouhému "seznamu Putinových přání." Podle obrysů dohody, o nichž informovala mezinárodní média, by Ukrajina byla nucena vzdát se okupovaného území na východě země. Dále by musela snížit armádu na polovinu a vzdát se některých silných zbraní.
Kallasová ve čtvrtek v Bruselu uvedla, že pro úspěch jakéhokoliv mírového plánu je klíčová podpora ze strany Ukrajiny a Evropy. Důrazně dodala, že tlak musí být vyvíjen na agresora, nikoli na oběť. Odměňování agrese podle ní povede jen k jejímu dalšímu šíření. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na soukromém setkání evropským ministrům řekl, že je zjevné, že podmínky nových návrhů diktovalo Rusko. Podle osoby přímo obeznámené s jeho prohlášením prohlásil, že jakýkoliv mírový plán založený na "uspokojování agresora" je neuskutečnitelný. Takový přístup by Ukrajině a celé Evropě přinesl jen další válku a brutalitu.
Nejnovější návrh přichází v kritickém momentu téměř čtyřletého konfliktu. Ukrajina v poslední době trpí zesíleným bombardováním a ztrátami, zatímco Moskvu brzy zasáhne implementace Trumpových sankcí namířených proti největším ruským ropným společnostem. V Kyjevě se mezitím rozvinul rozsáhlý korupční skandál v administrativě prezidenta Volodymyra Zelenského, který je pod tlakem na zásadní reorganizaci vlády. Evropské vlády se současně potýkají s obtížemi při dohodování opatření k zajištění dodávek zbraní a financí pro Ukrajinu.
V této napjaté atmosféře se tento týden objevily zprávy, že američtí představitelé, v čele s Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem, vedli utajená jednání s ruskými zástupci. Cílem je oživit zablokované snahy o zprostředkování příměří. Tato zpráva se setkala s nelibostí v evropských metropolích i ve vládě Volodymyra Zelenského, a to především proto, že navrhované podmínky opět vypadají, že jsou silně nakloněny Rusku.
Kallasová zdůraznila, že žádný evropský ministr se na tvorbě Witkoffova plánu nepodílel, a poukázala na to, že "jsme neslyšeli o žádných ústupcích na ruské straně." Přitom se ještě před necelým měsícem zdálo, že Trump konečně uznal, že ruskému vůdci nelze věřit. Když oznámil sankce proti dvěma největším ruským ropným firmám, prohlásil, že ačkoli měl s Vladimirem Putinem dobré rozhovory, "nikdy nikam nevedly."
Body obsažené v nejnovějším plánu se nicméně rovnají splnění klíčových Putinových požadavků: předání regionu Donbas na východní Ukrajině Rusku a zmenšení ukrajinské armády. Diplomaté a představitelé, kteří si přáli zůstat v anonymitě kvůli citlivosti tématu, vyjádřili svou frustraci z amerického posunu zpět k prosazování "špatné dohody" pro Ukrajinu. Jeden z diplomatů EU řekl, že pokud se to Rusku projde, je jen otázkou času, než dojde k další ruské agresi.
Vysoký evropský představitel obeznámený s novým 28bodovým návrhem jej popsal jako pouhý seznam "bodů k uspokojení Putina" a označil ho za velmi špatný plán. Upozornil, že se zdá, že Ukrajinci jsou nuceni jej přijmout. Další vysoce postavený evropský představitel řekl, že načasování posledního úsilí Bílého domu je obzvláště nešťastné, vzhledem k tomu, že Zelenskyj je již tak pod silným tlakem kvůli vojenským ziskům Ruska a vnitřnímu zmatku spojenému s korupčním skandálem.
Evropané také čelí nepříjemnému zjištění: Jejich snahy koupit si místo u vyjednávacího stolu tím, že souhlasili s financováním nové obranné pomoci pro Ukrajinu, zřejmě nefungují. Druhý vysoký evropský představitel se s frustrací ptal, jak je možné, že Evropané mají tak malý vliv, když nyní platí celý účet, a označil požadované ústupky pro Ukrajinu za "nepřiměřené."
Kancelář ukrajinského prezidenta po čtvrtečním setkání s americkými představiteli sice dokument přímo neodmítla, ale prohlášení naznačilo, že Kyjev nepřijímá, že by návrh v současné podobě mohl zajistit "spravedlivý" mír. Uvedli, že prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně obdržel od americké strany návrh plánu, který by dle jejich hodnocení mohl oživit diplomacii. Zelenskyj popsal základní principy, které jsou pro Ukrajince důležité, a strany se dohodly, že budou na ustanoveních plánu pracovat tak, aby vedl ke spravedlivému ukončení války.
Související
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
včera
Počet podezřelých případů nákazy ebolou se blíží k tisícovce
včera
Otevření Hormuzského průlivu, konec americké blokády. Co obsahuje dohoda, o níž jedná Írán s USA?
včera
Dohoda s Íránem dnes nebude. Podle Teheránu za to mohou USA
včera
Po Američanech se začínají bát z možného nepostupu i Švédové. Němci naopak stále živí naději
včera
„Oto, zabal to.“ Prahou prošly tisíce demonstrantů, žádají konec Klempíře
včera
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
včera
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
včera
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
včera
OBRAZEM: Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
včera
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
včera
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
včera
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
včera
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
23. května 2026 22:46
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
23. května 2026 21:14
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
23. května 2026 19:56
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
23. května 2026 19:50
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
23. května 2026 18:40
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
23. května 2026 18:04
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
23. května 2026 17:17
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou, které jsou už po celá desetiletí značně napjaté, prošly v posledních týdnech prudkým zhoršením. Washington obvinil ostrovní stát z ohrožení své národní bezpečnosti a uvalil na něj přísnou ropnou blokádu doprovázenou novými sankcemi. Celá situace navíc eskalovala ve chvíli, kdy americká justice vznesla bezprecedentní obvinění z vraždy proti bývalému kubánskému vůdci Raúlu Castrovi. Zatímco Spojené státy varují, že mírová dohoda s karibským státem je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana tvrdí, že si Washington vytváří podvodné záminky pro případnou vojenskou intervenci.
Zdroj: Libor Novák