Ztráta důstojnosti, partnera, nebo extrémní zima. Ukrajina je v nejtěžším okamžiku historie, řekl Zelenskyj národu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek uvedl, že se jeho země nachází v "jednom z nejtěžších okamžiků" své historie. Důvodem je návrh na ukončení bojů, který vypracovaly Spojené státy a který vyvíjí tlak na Kyjev. Od Ukrajiny se v něm očekává, že postoupí část území, omezí velikost své armády a slíbí, že nevstoupí do NATO, a to výměnou za konec války.

Zelenskyj ve svém denním videoprojevu s odkazem na 28bodový plán předložený americkým prezidentem Donaldem Trumpem uvedl: "Tlak na Ukrajinu je nyní nejintenzivnější." Zdůraznil, že Ukrajina nyní stojí před velmi obtížnou volbou: "buď ztráta důstojnosti, nebo riziko ztráty klíčového partnera, nebo 28 obtížných bodů, nebo extrémně krutá zima."

Prezident dále prohlásil, že ty nejtěžší a další rizika představují "život bez svobody, bez důstojnosti, bez spravedlnosti a důvěra někomu, kdo na nás již dvakrát zaútočil." Zelenskyj nicméně dodal, že Ukrajina bude "klidně a rychle pracovat" se Spojenými státy a svými partnery na ukončení války.

Od zveřejnění detailů Trumpova návrhu se řada evropských lídrů vyslovila na podporu Ukrajiny. Zavázali se, že budou stát při Kyjevu a trvají na tom, že žádná rozhodnutí o osudu země by neměla být přijímána bez jejího souhlasu.

Zelenskyj závěrem zdůraznil: "Předložím argumenty, budu přesvědčovat, nabídnu alternativy, ale rozhodně nedáme nepříteli žádný důvod tvrdit, že Ukrajina nechce mír, že narušuje proces, a že Ukrajina není připravena na diplomacii."

Evropští a ukrajinští představitelé návrh Donalda Trumpa na mírovou dohodu, která by nepřiměřeně zvýhodňovala Moskvu, odmítli. Varují, že ustupování Rusku jen povzbudí Vladimira Putina k dalším útokům, a to i na státy NATO. Kaja Kallasová, nejvyšší diplomatka Evropské unie, sdělila týmu amerického prezidenta, že jejich 28bodový plán příměří nemůže uspět bez podpory Kyjeva a evropských vlád. Ty jsou nyní největšími dárci pro ukrajinské válečné úsilí.

Americký návrh vyvolal v evropských metropolích alarm a znepokojení. Zčásti je to proto, že Evropané byli z procesu vypracování plánu zcela vyloučeni. Především však proto, že se podle vyjádření jednoho z představitelů návrh rovná pouhému "seznamu Putinových přání." Podle obrysů dohody, o nichž informovala mezinárodní média, by Ukrajina byla nucena vzdát se okupovaného území na východě země. Dále by musela snížit armádu na polovinu a vzdát se některých silných zbraní.

Kallasová ve čtvrtek v Bruselu uvedla, že pro úspěch jakéhokoliv mírového plánu je klíčová podpora ze strany Ukrajiny a Evropy. Důrazně dodala, že tlak musí být vyvíjen na agresora, nikoli na oběť. Odměňování agrese podle ní povede jen k jejímu dalšímu šíření. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na soukromém setkání evropským ministrům řekl, že je zjevné, že podmínky nových návrhů diktovalo Rusko. Podle osoby přímo obeznámené s jeho prohlášením prohlásil, že jakýkoliv mírový plán založený na "uspokojování agresora" je neuskutečnitelný. Takový přístup by Ukrajině a celé Evropě přinesl jen další válku a brutalitu.

Nejnovější návrh přichází v kritickém momentu téměř čtyřletého konfliktu. Ukrajina v poslední době trpí zesíleným bombardováním a ztrátami, zatímco Moskvu brzy zasáhne implementace Trumpových sankcí namířených proti největším ruským ropným společnostem. V Kyjevě se mezitím rozvinul rozsáhlý korupční skandál v administrativě prezidenta Volodymyra Zelenského, který je pod tlakem na zásadní reorganizaci vlády. Evropské vlády se současně potýkají s obtížemi při dohodování opatření k zajištění dodávek zbraní a financí pro Ukrajinu.

V této napjaté atmosféře se tento týden objevily zprávy, že američtí představitelé, v čele s Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem, vedli utajená jednání s ruskými zástupci. Cílem je oživit zablokované snahy o zprostředkování příměří. Tato zpráva se setkala s nelibostí v evropských metropolích i ve vládě Volodymyra Zelenského, a to především proto, že navrhované podmínky opět vypadají, že jsou silně nakloněny Rusku.

Kallasová zdůraznila, že žádný evropský ministr se na tvorbě Witkoffova plánu nepodílel, a poukázala na to, že "jsme neslyšeli o žádných ústupcích na ruské straně." Přitom se ještě před necelým měsícem zdálo, že Trump konečně uznal, že ruskému vůdci nelze věřit. Když oznámil sankce proti dvěma největším ruským ropným firmám, prohlásil, že ačkoli měl s Vladimirem Putinem dobré rozhovory, "nikdy nikam nevedly."

Body obsažené v nejnovějším plánu se nicméně rovnají splnění klíčových Putinových požadavků: předání regionu Donbas na východní Ukrajině Rusku a zmenšení ukrajinské armády. Diplomaté a představitelé, kteří si přáli zůstat v anonymitě kvůli citlivosti tématu, vyjádřili svou frustraci z amerického posunu zpět k prosazování "špatné dohody" pro Ukrajinu. Jeden z diplomatů EU řekl, že pokud se to Rusku projde, je jen otázkou času, než dojde k další ruské agresi.

Vysoký evropský představitel obeznámený s novým 28bodovým návrhem jej popsal jako pouhý seznam "bodů k uspokojení Putina" a označil ho za velmi špatný plán. Upozornil, že se zdá, že Ukrajinci jsou nuceni jej přijmout. Další vysoce postavený evropský představitel řekl, že načasování posledního úsilí Bílého domu je obzvláště nešťastné, vzhledem k tomu, že Zelenskyj je již tak pod silným tlakem kvůli vojenským ziskům Ruska a vnitřnímu zmatku spojenému s korupčním skandálem.

Evropané také čelí nepříjemnému zjištění: Jejich snahy koupit si místo u vyjednávacího stolu tím, že souhlasili s financováním nové obranné pomoci pro Ukrajinu, zřejmě nefungují. Druhý vysoký evropský představitel se s frustrací ptal, jak je možné, že Evropané mají tak malý vliv, když nyní platí celý účet, a označil požadované ústupky pro Ukrajinu za "nepřiměřené."

Kancelář ukrajinského prezidenta po čtvrtečním setkání s americkými představiteli sice dokument přímo neodmítla, ale prohlášení naznačilo, že Kyjev nepřijímá, že by návrh v současné podobě mohl zajistit "spravedlivý" mír. Uvedli, že prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně obdržel od americké strany návrh plánu, který by dle jejich hodnocení mohl oživit diplomacii. Zelenskyj popsal základní principy, které jsou pro Ukrajince důležité, a strany se dohodly, že budou na ustanoveních plánu pracovat tak, aby vedl ke spravedlivému ukončení války.

Související

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie obvinila muže z vraždy družky v Karlových Varech

Policie vznesla obvinění v případu středeční vraždy ženy v Karlových Varech. Muž, který se již na základě rozhodnutí soudu nachází ve vazbě, měl napadnout družku a způsobit jí smrtelná zranění. Hrozí mu až osmnáct let za mřížemi. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě).

Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl povolat českého velvyslance v Íránu ke konzultacím na ministerstvu. Místopředseda vlády argumentuje íránskými nepřátelskými a nevyprovokovanými akcemi vůči zemím Perského zálivu a českým spojencům. 

před 6 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se

Írán se ústy prezidenta Masúda Pezeškjána omluvil sousedním zemím za útoky, kterými v uplynulých dnech reagoval na americké a íránské údery. Íránská armáda už by v nich neměla pokračovat, pokud se nestane terčem útoku z některé ze sousedních zemí. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

před 10 hodinami

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

Trump prozradil, co USA dělají potichu a bez problémů. Jde o Blízký východ

Spojené státy se jako jeden z hlavních aktérů nynějšího konfliktu na Blízkém východě také snaží postarat o své občany, kteří po sobotním zahájení operací zůstali v ohrožené oblasti. V pátečním příspěvku na sociální síti Truth Social to potvrdil americký prezident Donald Trump.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy