Zvažte očkování proti covidu u dětí, vyzvala státy WHO

Světová zdravotnická organizace (WHO) vzhledem k aktuálnímu vývoji pandemie covidu-19 upravila svá doporučení k očkování proti této nemoci a například doporučuje zemím, aby zvážily, zda je potřebná imunizace zdravých dětí a dospívajících. Lidé z vysoce rizikových skupin by si podle WHO měli pro posilující dávku dojít po šesti až 12 měsících od poslední injekce.

Poradní panel WHO po svém nedávném zasedání doporučení aktualizoval s ohledem na to, že "velká část populace je buď očkovaná, covid-19 prodělala nebo obojí". Znovu ovšem zdůraznil důležitost imunizace, včetně posilujících dávek pro lidi, kterým hrozí závažný průběh onemocnění, tedy zejména pro starší osoby nebo pacienty s různými chronickými onemocněními.

"Je na jednotlivých zemích, aby s ohledem na své specifické okolnosti rozhodly, zda pokračovat s očkováním lidí z nízkorizikových skupin, jako jsou zdravé děti a dospívající, a zároveň nenarušily běžná očkování, která jsou pro zdraví této věkové skupiny tak zásadní," řekla předsedkyně nezávislého poradního orgánu WHO pro otázky očkování (SAGE) Hanna Nohyneková.

WHO populaci z hlediska nebezpečí covidu-19 rozděluje na tři skupiny. Do vysoce rizikové řadí starší lidi a mladší lidi, kteří mají další významné ohrožující faktory, jako je diabetes nebo srdeční onemocnění, dále pak lidi s poruchami imunity, jako jsou pacienti s HIV nebo po transplantaci, a to včetně dětí od šesti měsíců. Patří mezi ně ale i zdravotníci a těhotné ženy. Zda posilující dávku dostanou po šesti nebo 12 měsících, závisí na jejich věku a zdravotním stavu.

Střední prioritu z hlediska očkování proti covidu-19 mají zdraví dospělí do 50 až 60 let, kteří netrpí závažnými onemocněními, a děti a dospívající, kteří komorbidity mají. Ačkoliv další posilující dávky jsou pro tuto skupinu bezpečné, podle SAGE není nutné je rutinně aplikovat. Za současné situace jim stačí dvě základní dávky a jedna posilující.

Skupinou s nízkým rizikem jsou zdravé děti od šesti měsíců do 17 let. I pro ně jsou základní očkování i posilující dávky bezpečné, nicméně vzhledem k tomu, že pro jejich zdraví covid-19 znamená malou zátěž, by podle expertů bylo vhodné, aby státy braly v úvahu takové faktory, jako jsou náklady nebo další zdravotnické priority. Zdravotní přínos očkování zdravých dětí a dospívajících proti covidu-19 je výrazně nižší než přínos tradičních vakcín klíčových pro zdraví dětí - jako těch proti rotavirům, spalničkám nebo pneumokokům, podotýká WHO.

Tato agentura upozorňuje, že tato doporučení odrážejí současný vývoj pandemie a míru imunity lidí proti covidu-19, ale nemají být chápány jako dlouhodobé rady ohledně toho, zda bude nutné, aby se lidé proti tomuto onemocnění nechávali přeočkovat každý rok.

Související

Více souvisejících

WHO (Světová zdravotnická organizace) očkování děti Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 42 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Záplavy na Ukrajině: Výbuchy zřejmě přišly zevnitř, Kachovka by zvenčí odolala jadernému úderu

Rusové kvůli záplavám ztrácejí pozice, uvedl Institut pro studium války. Nyní už jsou některé osady na pravém břehu Dněpru mimo dosah ruského ostřelování. Dramatická situace způsobená zničením přehrady Nová Kachovka se však stále stupňuje. Ukrajinský prezident Zelenskyj vytkl mezinárodním organizacím, že ani přes výzvy dosud nevyslaly pomoc. Ten v dopoledních hodinách dorazil do Chersonu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce zabránit EU v pořádání klimatického summitu COP29

Podle interních e-mailů, které získala agentura Reuters, Rusko plánuje zablokovat možnost zemím Evropské unie hostit příští rok mezinárodní jednání OSN o klimatu COP29. Tento krok může představovat potenciální překážku pro Bulharsko, které jako člen EU a chtělo získat právo pořádat konferenci. Další zvažované země jsou Ázerbájdžán a Arménie. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Bělgorod, ilustrační fotografie.

"Jsme v Rusku, nebo kde?" Moskva ignoruje utrpení lidí v Bělgorodské oblasti

Do Ruska dorazila plnohodnotná válka, upozornil nezávislý ruský server Meduza. Má obrovské dopady na život ve městě Šebekino v Bělgorodské oblasti sousedící s Ukrajinou. Čtyřicetitisícové město údajně už několik týdnů prožívá neustálou palbu, na začátku června místní úřady rozhodly o evakuaci obyvatel. Federální pomoc z Moskvy ale nepřichází, šéf wagnerovců Prigožin se dokonce „obává“ nasazení jaderné zbraně. 

před 3 hodinami

Anders Fogh Rasmussen, dánský politik, bývalý předseda dánské vlády a generální tajemník NATO.

Na Ukrajinu by mohli zamířit vojáci ze zemí NATO, tvrdí bývalý tajemník aliance

Bývalý generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Rasmussen uvedl, že skupina zemí NATO může být ochotna vyslat na Ukrajinu vojáky, pokud členské státy včetně USA neposkytnou na summitu ve Vilniusu hmatatelné bezpečnostní záruky. Na jeho prohlášení upozornil server Guardian. Šlo by o závažné překročení červených linií vytyčených Ruskem, o kterých neustále hovoří Vladimir Putin, zatímco chrastí jadernými zbraněmi. 

před 3 hodinami

Ivo Vondrák (ANO).

Vondrák rezignoval. Novým hejtmanem Moravskoslezského kraje bude Krkoška

Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák v úvodu zasedání krajského zastupitelstva rezignoval na svou funkci. Původně mu hrozilo, že ho dnes zastupitelstvo samo odvolá. Vondrák, podobně jako někdejší ostravský primátor Tomáš Macura (oba zvolení za ANO) podpořili v prezidentské volbě Petra Pavla proti svému stranickému šéfovi Andreji Babišovi. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Pohonné hmoty v Česku nadále zdražují

Pohonné hmoty v Česku zdražují. Průměrná cena benzinu stoupla za poslední týden o 22 haléřů na 36,89 koruny za litr, což je nejvíc za poslední čtyři týdny. O 18 haléřů na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 31,24 koruny.

před 6 hodinami

Aktualizováno včera

Jens Stoltenberg je norský ekonom a politik, předseda Norské strany práce a bývalý ministerský předseda Norska, v současnosti generální tajemník NATO.

Stoltenberg vzkázal Kyjevu, že NATO nechává dveře do aliance otevřené

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve středu opětovně zdůraznil důležitost podpory Ukrajiny ze strany členských států. Kyjev se chce stát po konci probíhajícího konfliktu se sousedním Ruskem členem spolku. Stoltenberga navíc příští týden čeká jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě. 

včera

Pence zahájil kampaň ostrou kritikou Trumpa. Obvinil ho z nadřazování se nad ústavu

Někdejší americký viceprezident Mike Pence ve středu ve státě Iowa oficiálně zahájil svou prezidentskou kampaň. Ihned se pustil do ostré kritiky Donalda Trumpa. Oba politici si od sebe přitom od konce druhého jmenovaného v Bílém domě drželi odstup.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy