Hrad Házmburk: Zaječí hrad, jehož počátky jsou opředeny tajemstvím

Hrad Házmburk se vypíná na stejnojmenném vrchu v nadmořské výšce 418 m. Vrch tvoří čedičové horniny, které jsou typické pro celou zdejší oblast. Charakteristické kopce, které vystupují jako kamenné kužely v jinak rovinaté krajině, jsou totiž pozůstatky po sopečné činnosti dávného pravěku.

Samotný hrad zaujal výhodné strategické místo na jedné z dávných sopek v jihozápadní části Českého středohoří. Byl odsud vynikající rozhled na všechny světové strany a bylo možné kontrolovat důležité zemské stezky, které se klikatily podél řeky Ohře i mezi vrcholky hor a kopců dál na sever.

Zdejší lokalita lákala již první zemědělce období neolitu. V okolí házmburského vrchu či přímo na něm jsou doklady osídlení či lidské aktivity po téměř celý pravěk. Doloženo zde bylo i slovanské hradiště z 8. – 9. století.

Na tuto sídelní a fortifikační tradici nejspíše navázal i samotný hrad Házmburk, původně nazývaný Klapý. Není ovšem jasné, kdy přesně a kým byl vystavěn. O vysvětlení se pokouší už Dalimilova kronika, která píše, že za knížete Hostivíta se prý snažil jakýsi Léva zmocnit kdysi lučanského území a vystavěl si na kopci pevný hrad, odkud ovládal okolní krajinu. Lévovi bojovníci prý neprojevovali velkou statečnost a jejich ženy poklepávaly na své lůno, aby se tam muži skryli, a tuto zprávu, tedy „klep“, spojuje kronikář též se jménem hradu – Klapý. Václava Hájek z Libočan pak míní, že hrad postavili v roce 751 bratři Kalboj a Veslav z hradu Košťálova, který nazvali Klopaj. Jedná se ale spíše jen o bájné vysvětlení, která však poukazují na silnou tradici. Název Klapý nejspíše souvisí s prudkými, skalnatými svahy, které se historicky nazývaly též klepy.

Poprvé se jméno Klapý objevuje v písemných pramenech jako název vsi, a to v roce 1197, kdy ji šlechtic Hroznata odkázal klášteru v Teplé spolu s několika jinými vesnicemi na Litoměřicku. V roce 1237 se objevuje zpráva, kdy král Václav I. daroval klášteru v Teplé další část pozemků v Klapém. V roce 1292 pak udělil Heiman z Lichtenburka blízkým Libochovicím některá práva, představující počátek vývoje tohoto města. Logicky tu tak musel existovat hrad pro ochranu panství, ovšem po celé 13. století se zde neobjevuje zmínka o hradu. Jen z nepřímých důkazů a indicií je tak možné datovat výstavbu hradu před rok 1292, snad někdy do poloviny 13. století. Zakladateli hradu by tak byli mocní pánové z Lichtenburka.

První písemná zmínka o hradě Klapý je až z roku 1335, kdy král Jan Lucemburský získal celé panství výměnou od Hynka z Lichtenburka a brzy poté hrad, ves Klapý, tvrz a městečko Libochovice se čtyřmi dalšími vesnicemi prodal Zbyňku Zajíci z Valdeka.

Právě Zajícové z Valdeka dali hradu dle svého erbovního znamení nový název Házmburk, respektive Hasenburg, tedy Zaječí hrad. V jejich majetku se hrad udržel až do 16. století. Původní malý hrad ze 13. století, který tvořila pouze obvodová hradba v půdoryse obdélníka se zaoblenými rohy a stísněná vnitřní zástavba s tzv. Bílou věží, byl během staletí rozšířen o další palácové budovy, parkán a dolní tzv. Černou věž, čímž hrad získal dnešní protáhlou, dvouvěžovou siluetu.

Na počátku husitských válek stáli Zajícové z Hazmburka na katolické straně. Hrad Házmburk byl vnímán jako nedobytná pevnost, proto sem byly dokonce ukryty nejrůznější poklady a cennosti z pražských kostelů i za samotného Pražského hradu. Ač byl hrad dvakrát husity obléhán, nikdy nebyl dobyt.

Samotný hrad se na vrcholku kopce pyšnil ve své plné kráse až do poloviny 16. století. V roce 1586 je hrad zmiňován jako pustý. V té době už panství patřilo Lobkovicům, kteří ho od Kryštofa z Házmburka koupili v roce 1558 a připojili k libochovickému panství. Jak už to tak bývá, tehdejší majitel Jiří Popel z Lobkovic už se nechtěl trmácet na vysoký kopec a proto si nechal vystavět renesanční zámek v místech gotické tvrze v Libochovicích na břehu řeky Ohře. Z kdysi výstavního a nedobytného hradu Házmburk se tak stala jen krásná hradní silueta zdejšího kraje.