Dnes je hrad Zlenice malebnou zříceninou nad řekou Sázavou v Dolním Posázaví a nabízí možnost posadit se zde na chvíli a odpočinou si ve stínu lesa. Torza bran a paláců jsou dnes díky zájmu archeologů a nadšenců staticky zajištěna a lidé se tak mohou mezi ruinami bezpečně procházet a díky panelům s rekonstrukcemi a popisky si též představovat, jak kdysi tento významný hrad vypadal.
Hrad se také lidově nazývá jako „Hláska“ a nachází se vzdušnou čarou cca 25 kilometrů hlavního města Prahy, severovýchodně od Benešova u Prahy v oblasti Dolního Posázaví. Samotný hrad leží na klesající zadní části ostrožny sevřené soutokem potoka Mnichovky a řeky Sázavy v nadmořské výšce okolo 300 metrů.
Dnes vede nedaleko od zřícenin hradu hlavní železniční trať, která se táhne od Prahy, přes Benešov a Tábor až do Český Budějovic. Lidé, kteří tudy cestují, mohou spatřit kamenné zuby bývalé hradní brány jak se tyčí nad okolní stromy. Podobně se hradu všiml na přelomu 19. a 20. století slavný český kastelolog August Sedláček. Hrad přitom byl po dlouhou dobu opomíjen a to až do období romantismu 19. století. Tehdy jeho zborcené zdi navštívil i Karel Hynek Mácha a pořídil si skicu tohoto místa.
Hrad Zlenice někteří znají též díky detektivce z pera Radovana Šimáčka „Zločin na Zlenicích hradě L. P. 1318“ z roku 1941, který pojednává o událostech na hradě Zlenice z roku 1318, kdy řešil své spory Oldřich ze Zlenic se Ctiborem z Kožlí.
Hrad přitom ledacos pamatuje. Všeobecně je uváděno, že byl hrad založen nejspíše v první polovině 14. století, přesné datum není známo. První doložená zmínka pochází z roku 1318, kdy jsou Zlenice uváděny jako sídlo pánů ze Zlenic. Jedná se o soudní spor Oldřicha ze Zlenic se Ctiborem z Kožlí, z čehož faktograficky vychází i zmiňovaný román Radovana Šimáčka. Dlouhou dobu nebylo jisté, zda už se v případě Oldřicha ze Zlenic mluví o dnešním hradu Zlenice, či o jiném panském sídelním objektu.
Vzhledem k nejnovějším archeologickým poznatkům je zřejmé, že byl hrad Zlenice založen již na konci 13. století. To potvrzuje, že záznam z roku 1318 zmiňuje skutečně dnešní hrad Zlenice. Hrad tak patří mezi nejstarší hrady v oblasti.
Jako další majitel hradu je uváděn Jan ze Zlenic, který zastával pozici u zemského soudu. Následují páni z Tetína, páni z Poděbrad, páni z Častolovic či páni z Dubé. V letech 1361–1412 byl držitelem zlenických statků Ondřej IV. z Dubé a ze Zlenic, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších členů českého panstva za Karla IV. Roku 1377 se Zlenice staly královským manstvím.
Roku 1444 byl hrad zastaven Kostkům z Postupic, konkrétně Zdeňkovi II. Kostkovi z Postupic. V rámci dlužné částky však Anna, vdova po Petrovi z Konojed, zesnulém majiteli hradu Zlenice, připsala stejné zboží i pánu Kunšovi Rozkošovi z Dubé. Na hradě Zlenice tak náhle byli dva páni. Tento spor ukončil až Zdeněk Konopišťský ze Šternberka v roce 1445, kdy se měl jediným pánem stát Zdeněk II. Kostka z Postupic.
V roce 1465 zbavuje nový majitel Zdeněk III. Kostka z Postupic Zlenice manského závazku výměnou za hrad Myšlín. Ve stejném roce se však Zlenice uvádí již jako opuštěné. V listině z roku 1465 je přímo zmiňováno, že je hrad Zlenice zbořen a opuštěn. Nikde není uvedeno, kdy přesně a kým byl hrad obléhán a dobyt.
Nejaktuálnější výzkum ukazuje, že se hrad Zlenice stal místem, kde si dva mocní pánové v oblasti Posázaví vyřizovali účty. Na jedné straně to byli přívrženci Zdeňka Konopišťského ze Šternberka, zakladatele a vůdce odbojné Jednoty zelenohorské, na druhé straně to byli přívrženci krále Jiřího z Poděbrad. Zde v Posázaví byli královými straníky především Kostkové z Postupic, konkrétně Zdeněk III. Kostka z Postupic.
Během 60. let 15. století, kdy spory vrcholily, začal Zdeněk Konopišťský plenit a dobývat statky a hrady svého souseda a nepřítele Zdeňka Kostky. Následně též Zdeněk Kostka z Postupic začal na straně Jiřího z Poděbrad dobývat hrady Zdeňka Konopišťského. Zatímco jeho hrady, jako Český Šternberk či Konopiště byly obnoveny a stojí dodnes, Zlenice onu dobu nepřestály a staly se navždy zříceninou.
Dnes je možné navštívit hrad při túře Posázavím ať už pešky, nebo na kole, a dole u řeky je možné se i sezóně občerstvit.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
Aktuálně se děje
včera
Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání
včera
Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci
včera
DOKUMENT: Projev prezidenta Petra Pavla při příležitosti předávání státních vyznamenání
včera
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
včera
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
včera
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
včera
Brněnští studenti vyhlásili stávku na podporu nezávislosti médií
včera
Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu
včera
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Aktualizováno včera
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
včera
Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států
včera
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
včera
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
včera
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
včera
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
Aktualizováno 27. října 2026 22:05
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
27. října 2026 20:36
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
27. října 2026 19:18
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
27. října 2026 18:03
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
27. října 2026 16:47
Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas
Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.
Zdroj: Libor Novák