Hrad Zlenice: Dějiště slavné detektivky i místo, kde si šlechta krvavě vyřizovala účty

Hrad se také lidově nazývá jako „Hláska“ a nachází se vzdušnou čarou cca 25 kilometrů hlavního města Prahy, severovýchodně od Benešova u Prahy v oblasti Dolního Posázaví. Samotný hrad leží na klesající zadní části ostrožny sevřené soutokem potoka Mnichovky a řeky Sázavy v nadmořské výšce okolo 300 metrů.

Dnes vede nedaleko od zřícenin hradu hlavní železniční trať, která se táhne od Prahy, přes Benešov a Tábor až do Český Budějovic. Lidé, kteří tudy cestují, mohou spatřit kamenné zuby bývalé hradní brány jak se tyčí nad okolní stromy. Podobně se hradu všiml na přelomu 19. a 20. století slavný český kastelolog August Sedláček. Hrad přitom byl po dlouhou dobu opomíjen a to až do období romantismu 19. století. Tehdy jeho zborcené zdi navštívil i Karel Hynek Mácha a pořídil si skicu tohoto místa. 

Hrad Zlenice někteří znají též díky detektivce z pera Radovana Šimáčka „Zločin na Zlenicích hradě L. P. 1318“ z roku 1941, který pojednává o událostech na hradě Zlenice z roku 1318, kdy řešil své spory Oldřich ze Zlenic se Ctiborem z Kožlí.

Hrad přitom ledacos pamatuje. Všeobecně je uváděno, že byl hrad založen nejspíše v první polovině 14. století, přesné datum není známo. První doložená zmínka pochází z roku 1318, kdy jsou Zlenice uváděny jako sídlo pánů ze Zlenic. Jedná se o soudní spor Oldřicha ze Zlenic se Ctiborem z Kožlí, z čehož faktograficky vychází i zmiňovaný román Radovana Šimáčka. Dlouhou dobu nebylo jisté, zda už se v případě Oldřicha ze Zlenic mluví o dnešním hradu Zlenice, či o jiném panském sídelním objektu. 

Vzhledem k nejnovějším archeologickým poznatkům je zřejmé, že byl hrad Zlenice založen již na konci 13. století. To potvrzuje, že záznam z roku 1318 zmiňuje skutečně dnešní hrad Zlenice. Hrad tak patří mezi nejstarší hrady v oblasti.

Jako další majitel hradu je uváděn Jan ze Zlenic, který zastával pozici u zemského soudu. Následují páni z Tetína, páni z Poděbrad, páni z Častolovic či páni z Dubé.  V letech 1361–1412 byl držitelem zlenických statků Ondřej IV. z Dubé a ze Zlenic, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších členů českého panstva za Karla IV. Roku 1377 se Zlenice staly královským manstvím.

Roku 1444 byl hrad zastaven Kostkům z Postupic, konkrétně Zdeňkovi II. Kostkovi z Postupic. V rámci dlužné částky však Anna, vdova po Petrovi z Konojed, zesnulém majiteli hradu Zlenice, připsala stejné zboží i pánu Kunšovi Rozkošovi z Dubé. Na hradě Zlenice tak náhle byli dva páni. Tento spor ukončil až Zdeněk Konopišťský ze Šternberka v roce 1445, kdy se měl jediným pánem stát Zdeněk II. Kostka z Postupic.

V roce 1465 zbavuje nový majitel Zdeněk III. Kostka z Postupic Zlenice manského závazku výměnou za hrad Myšlín. Ve stejném roce se však Zlenice uvádí již jako opuštěné. V listině z roku 1465 je přímo zmiňováno, že je hrad Zlenice zbořen a opuštěn. Nikde není uvedeno, kdy přesně a kým byl hrad obléhán a dobyt.

Nejaktuálnější výzkum ukazuje, že se hrad Zlenice stal místem, kde si dva mocní pánové v oblasti Posázaví vyřizovali účty. Na jedné straně to byli přívrženci Zdeňka Konopišťského ze Šternberka, zakladatele a vůdce odbojné Jednoty zelenohorské, na druhé straně to byli přívrženci krále Jiřího z Poděbrad. Zde v Posázaví byli královými straníky především Kostkové z Postupic, konkrétně Zdeněk III. Kostka z Postupic.

Během 60. let 15. století, kdy spory vrcholily, začal Zdeněk Konopišťský plenit a dobývat statky a hrady svého souseda a nepřítele Zdeňka Kostky. Následně též Zdeněk Kostka z Postupic začal na straně Jiřího z Poděbrad dobývat hrady Zdeňka Konopišťského. Zatímco jeho hrady, jako Český Šternberk či Konopiště byly obnoveny a stojí dodnes, Zlenice onu dobu nepřestály a staly se navždy zříceninou.

Dnes je možné navštívit hrad při túře Posázavím ať už pešky, nebo na kole, a dole u řeky je možné se i sezóně občerstvit.