Dnes je hrad Zlenice malebnou zříceninou nad řekou Sázavou v Dolním Posázaví a nabízí možnost posadit se zde na chvíli a odpočinou si ve stínu lesa. Torza bran a paláců jsou dnes díky zájmu archeologů a nadšenců staticky zajištěna a lidé se tak mohou mezi ruinami bezpečně procházet a díky panelům s rekonstrukcemi a popisky si též představovat, jak kdysi tento významný hrad vypadal.
Hrad se také lidově nazývá jako „Hláska“ a nachází se vzdušnou čarou cca 25 kilometrů hlavního města Prahy, severovýchodně od Benešova u Prahy v oblasti Dolního Posázaví. Samotný hrad leží na klesající zadní části ostrožny sevřené soutokem potoka Mnichovky a řeky Sázavy v nadmořské výšce okolo 300 metrů.
Dnes vede nedaleko od zřícenin hradu hlavní železniční trať, která se táhne od Prahy, přes Benešov a Tábor až do Český Budějovic. Lidé, kteří tudy cestují, mohou spatřit kamenné zuby bývalé hradní brány jak se tyčí nad okolní stromy. Podobně se hradu všiml na přelomu 19. a 20. století slavný český kastelolog August Sedláček. Hrad přitom byl po dlouhou dobu opomíjen a to až do období romantismu 19. století. Tehdy jeho zborcené zdi navštívil i Karel Hynek Mácha a pořídil si skicu tohoto místa.
Hrad Zlenice někteří znají též díky detektivce z pera Radovana Šimáčka „Zločin na Zlenicích hradě L. P. 1318“ z roku 1941, který pojednává o událostech na hradě Zlenice z roku 1318, kdy řešil své spory Oldřich ze Zlenic se Ctiborem z Kožlí.
Hrad přitom ledacos pamatuje. Všeobecně je uváděno, že byl hrad založen nejspíše v první polovině 14. století, přesné datum není známo. První doložená zmínka pochází z roku 1318, kdy jsou Zlenice uváděny jako sídlo pánů ze Zlenic. Jedná se o soudní spor Oldřicha ze Zlenic se Ctiborem z Kožlí, z čehož faktograficky vychází i zmiňovaný román Radovana Šimáčka. Dlouhou dobu nebylo jisté, zda už se v případě Oldřicha ze Zlenic mluví o dnešním hradu Zlenice, či o jiném panském sídelním objektu.
Vzhledem k nejnovějším archeologickým poznatkům je zřejmé, že byl hrad Zlenice založen již na konci 13. století. To potvrzuje, že záznam z roku 1318 zmiňuje skutečně dnešní hrad Zlenice. Hrad tak patří mezi nejstarší hrady v oblasti.
Jako další majitel hradu je uváděn Jan ze Zlenic, který zastával pozici u zemského soudu. Následují páni z Tetína, páni z Poděbrad, páni z Častolovic či páni z Dubé. V letech 1361–1412 byl držitelem zlenických statků Ondřej IV. z Dubé a ze Zlenic, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších členů českého panstva za Karla IV. Roku 1377 se Zlenice staly královským manstvím.
Roku 1444 byl hrad zastaven Kostkům z Postupic, konkrétně Zdeňkovi II. Kostkovi z Postupic. V rámci dlužné částky však Anna, vdova po Petrovi z Konojed, zesnulém majiteli hradu Zlenice, připsala stejné zboží i pánu Kunšovi Rozkošovi z Dubé. Na hradě Zlenice tak náhle byli dva páni. Tento spor ukončil až Zdeněk Konopišťský ze Šternberka v roce 1445, kdy se měl jediným pánem stát Zdeněk II. Kostka z Postupic.
V roce 1465 zbavuje nový majitel Zdeněk III. Kostka z Postupic Zlenice manského závazku výměnou za hrad Myšlín. Ve stejném roce se však Zlenice uvádí již jako opuštěné. V listině z roku 1465 je přímo zmiňováno, že je hrad Zlenice zbořen a opuštěn. Nikde není uvedeno, kdy přesně a kým byl hrad obléhán a dobyt.
Nejaktuálnější výzkum ukazuje, že se hrad Zlenice stal místem, kde si dva mocní pánové v oblasti Posázaví vyřizovali účty. Na jedné straně to byli přívrženci Zdeňka Konopišťského ze Šternberka, zakladatele a vůdce odbojné Jednoty zelenohorské, na druhé straně to byli přívrženci krále Jiřího z Poděbrad. Zde v Posázaví byli královými straníky především Kostkové z Postupic, konkrétně Zdeněk III. Kostka z Postupic.
Během 60. let 15. století, kdy spory vrcholily, začal Zdeněk Konopišťský plenit a dobývat statky a hrady svého souseda a nepřítele Zdeňka Kostky. Následně též Zdeněk Kostka z Postupic začal na straně Jiřího z Poděbrad dobývat hrady Zdeňka Konopišťského. Zatímco jeho hrady, jako Český Šternberk či Konopiště byly obnoveny a stojí dodnes, Zlenice onu dobu nepřestály a staly se navždy zříceninou.
Dnes je možné navštívit hrad při túře Posázavím ať už pešky, nebo na kole, a dole u řeky je možné se i sezóně občerstvit.
Související

Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?

Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , Středočeský kraj , cestování , hrad Zlenice
Aktuálně se děje
včera

Španělskem se šíří děsivý trend: Lidé kvůli popularitě na sociálních sítích mlátí seniory na ulici
včera

Izrael plánuje přesídlit celé Pásmo Gazy. Vybuduje obří koncentrační tábor, varuje expremiér Olmert
včera

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení
včera

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní
včera

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?
včera

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila
včera

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii
včera

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny
včera

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku
včera

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační
včera

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět
včera

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají
včera

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.
včera

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství
včera

Pondělní počasí bude horké i v dalším kraji, vyplývá z nové výstrahy
včera

Slovensko odpovědělo Fialovi: Nebudeme hlasovacím automatem jen proto, že to chce český premiér
včera

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky
včera

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty
včera

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými
včera
Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.
Zdroj: Libor Novák