Dnes je hrad Zlenice malebnou zříceninou nad řekou Sázavou v Dolním Posázaví a nabízí možnost posadit se zde na chvíli a odpočinou si ve stínu lesa. Torza bran a paláců jsou dnes díky zájmu archeologů a nadšenců staticky zajištěna a lidé se tak mohou mezi ruinami bezpečně procházet a díky panelům s rekonstrukcemi a popisky si též představovat, jak kdysi tento významný hrad vypadal.
Hrad se také lidově nazývá jako „Hláska“ a nachází se vzdušnou čarou cca 25 kilometrů hlavního města Prahy, severovýchodně od Benešova u Prahy v oblasti Dolního Posázaví. Samotný hrad leží na klesající zadní části ostrožny sevřené soutokem potoka Mnichovky a řeky Sázavy v nadmořské výšce okolo 300 metrů.
Dnes vede nedaleko od zřícenin hradu hlavní železniční trať, která se táhne od Prahy, přes Benešov a Tábor až do Český Budějovic. Lidé, kteří tudy cestují, mohou spatřit kamenné zuby bývalé hradní brány jak se tyčí nad okolní stromy. Podobně se hradu všiml na přelomu 19. a 20. století slavný český kastelolog August Sedláček. Hrad přitom byl po dlouhou dobu opomíjen a to až do období romantismu 19. století. Tehdy jeho zborcené zdi navštívil i Karel Hynek Mácha a pořídil si skicu tohoto místa.
Hrad Zlenice někteří znají též díky detektivce z pera Radovana Šimáčka „Zločin na Zlenicích hradě L. P. 1318“ z roku 1941, který pojednává o událostech na hradě Zlenice z roku 1318, kdy řešil své spory Oldřich ze Zlenic se Ctiborem z Kožlí.
Hrad přitom ledacos pamatuje. Všeobecně je uváděno, že byl hrad založen nejspíše v první polovině 14. století, přesné datum není známo. První doložená zmínka pochází z roku 1318, kdy jsou Zlenice uváděny jako sídlo pánů ze Zlenic. Jedná se o soudní spor Oldřicha ze Zlenic se Ctiborem z Kožlí, z čehož faktograficky vychází i zmiňovaný román Radovana Šimáčka. Dlouhou dobu nebylo jisté, zda už se v případě Oldřicha ze Zlenic mluví o dnešním hradu Zlenice, či o jiném panském sídelním objektu.
Vzhledem k nejnovějším archeologickým poznatkům je zřejmé, že byl hrad Zlenice založen již na konci 13. století. To potvrzuje, že záznam z roku 1318 zmiňuje skutečně dnešní hrad Zlenice. Hrad tak patří mezi nejstarší hrady v oblasti.
Jako další majitel hradu je uváděn Jan ze Zlenic, který zastával pozici u zemského soudu. Následují páni z Tetína, páni z Poděbrad, páni z Častolovic či páni z Dubé. V letech 1361–1412 byl držitelem zlenických statků Ondřej IV. z Dubé a ze Zlenic, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších členů českého panstva za Karla IV. Roku 1377 se Zlenice staly královským manstvím.
Roku 1444 byl hrad zastaven Kostkům z Postupic, konkrétně Zdeňkovi II. Kostkovi z Postupic. V rámci dlužné částky však Anna, vdova po Petrovi z Konojed, zesnulém majiteli hradu Zlenice, připsala stejné zboží i pánu Kunšovi Rozkošovi z Dubé. Na hradě Zlenice tak náhle byli dva páni. Tento spor ukončil až Zdeněk Konopišťský ze Šternberka v roce 1445, kdy se měl jediným pánem stát Zdeněk II. Kostka z Postupic.
V roce 1465 zbavuje nový majitel Zdeněk III. Kostka z Postupic Zlenice manského závazku výměnou za hrad Myšlín. Ve stejném roce se však Zlenice uvádí již jako opuštěné. V listině z roku 1465 je přímo zmiňováno, že je hrad Zlenice zbořen a opuštěn. Nikde není uvedeno, kdy přesně a kým byl hrad obléhán a dobyt.
Nejaktuálnější výzkum ukazuje, že se hrad Zlenice stal místem, kde si dva mocní pánové v oblasti Posázaví vyřizovali účty. Na jedné straně to byli přívrženci Zdeňka Konopišťského ze Šternberka, zakladatele a vůdce odbojné Jednoty zelenohorské, na druhé straně to byli přívrženci krále Jiřího z Poděbrad. Zde v Posázaví byli královými straníky především Kostkové z Postupic, konkrétně Zdeněk III. Kostka z Postupic.
Během 60. let 15. století, kdy spory vrcholily, začal Zdeněk Konopišťský plenit a dobývat statky a hrady svého souseda a nepřítele Zdeňka Kostky. Následně též Zdeněk Kostka z Postupic začal na straně Jiřího z Poděbrad dobývat hrady Zdeňka Konopišťského. Zatímco jeho hrady, jako Český Šternberk či Konopiště byly obnoveny a stojí dodnes, Zlenice onu dobu nepřestály a staly se navždy zříceninou.
Dnes je možné navštívit hrad při túře Posázavím ať už pešky, nebo na kole, a dole u řeky je možné se i sezóně občerstvit.
Související

Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?

Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , Středočeský kraj , cestování , hrad Zlenice
Aktuálně se děje
před 1 minutou

Konec levných zásilek z Temu a Sheinu. EU zavede speciální poplatek za každý balíček
před 52 minutami

Devastace Země v přímém přenosu. Loňský rok přinesl tragický rekord
před 1 hodinou

Situace v Pásmu Gazy je katastrofální. Dva miliony lidí čelí hladomoru
před 1 hodinou

Metro D se otevřelo veřejnosti. Prohlídka přilákala desetitisíce lidí
před 2 hodinami

Největší obranný projekt v dějinách. Trump představil vesmírný štít Golden Dome
před 3 hodinami

Výhled počasí na začátek léta. Meteorologové nastínili, co přinese červen
včera

OBRAZEM: Armáda zaplnila náplavku. Lidé tleskali bojovým ukázkám i výsadku
včera

Princ William jen tak neodpustí. Harry by mohl chybět na stěžejní události
včera

Britové mají Netanjahua dost. Předvolali si velvyslankyni, ruší jednání a ohlašují sankce
včera

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy
včera

Trump se vrací k volebnímu boji s Harrisovou. Kvůli celebritám
Aktualizováno včera

Česko - USA 2:5. Vejmelka zářil, ale prohře nezabránil. Češi končí ve skupině až třetí
včera

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak
včera

REPORTÁŽ: Po červeném koberci až do kanceláře Jiřího Bartošky. Češi mu dali sbohem
včera

Netanjahu se tvrdě opřel do lídrů Francie, Británie či Kanady
Aktualizováno včera

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou
včera

Zemřel Jan Šrámek. Meteorolog z ČT tragicky zahynul v Itálii
včera

Izrael do Gazy vpustí stovku vozů s pomocí. Není to dost, varují humanitární organizace a lékaři
včera

Metro C hlásí potíže už druhý den po sobě. Problémy dělá zabezpečovací zařízení
včera
Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo
Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.
Zdroj: Libor Novák