Kam vyrazit za památkami? Jihočeské chlouby mají otevřeno i v zimě

Jižní Čechy patří nepochybně k nejkrásnějším částem naší republiky. Svědčí o tom i fakt, že se jedná o jednu z nejvíce turisticky navštěvovanou oblast. Není divu, jelikož kromě krásné šumavské přírody nabízí i překrásné památky a poutavé příběhy jejich majitelů. Byť samotná turistická sezona začíná až na přelomu března a dubna, mnoho jihočeských památek má pro návštěvníky otevřeno již teď.

Mezi nejkrásnější a nejnavštěvovanější památky nejen v Jižních Čechách patří zámek a hrad Český Krumlov. Toto dvojoznačení je jistě na místě, jelikož přes nesčetné stavební úpravy si dodnes uchoval své gotické srdce. Hrad zde vznikl již někdy kolem poloviny 13. století. Jeho zakladatelem byl zřejmě Vítek II. z Prčice. Když roku 1302 krumlovská větev Vítkovců vymřela, zdědil hrad Jindřich I. z Rožmberka, který sem také přesídlil. Právě za Rožmberků zažíval zdejší hrad a později zámek své zlaté období. K velkým stavebním úpravám došlo za nejvyššího purkrabího Viléma z Rožmberka. Jeho bratr Petr Vok se však následně natolik zadlužil, že musel zámek prodat císaři Rudolfovi II., který jej daroval svému nemanželskému synovi Juliu Caesarovi. Později roku 1622 dal císař Ferdinand II. Krumlov rodině Eggenberků, kteří provedli barokní přestavbu zámku a mimo jiné výstavbu slavného divadla.

Od nich přešel zámek do rukou Schwarzenbergů, kteří jej vlastnili až do roku 1947, kdy byl Krumlov zestátněn na základě neblaze známého zákona Lex Schwarzenberg. Je ovšem pravdou, že poslední majitelé sídlili spíše na Hluboké a Krumlov tak ztratil na významu. Dodnes se zde pojí skvosty jak gotické, tak především renesanční a barokní architektury a umění. Zámek má otevřeno od úterý do neděle od 9:00 do 15:00, kdy je otevřeno Hradní muzeum a zámecká věž.

O něco severněji nedaleko města České Budějovice se na kopci vypíná pohádkový zámek Hluboká. Původně se též jednalo o gotický hrad. Jeho počátky jsou ovšem záhadou. Dodnes se přesně neví kdo a kdy hrad přesně založil, ale usuzuje se, že se jednalo o zakladatelské dílo krále Václava I. či Přemysla Otakara II. někdy kolem poloviny 13. století. Gotický hrad by zde však dnes návštěvník hledal jen stěží. I Hluboká za svou historii prodělala několik přestaveb, například v 15. století za Viléma z Pernštejna.

Majitelem hradu byl po nějaký čas i král Ferdinand I. Habsburský, který jej prodal roku 1562 pánům z Jindřichova Hradce, kteří jej přestavili na renesanční zámek. O století později zakoupil panství Hluboká Jan Adolf I. z rodu Schwarzenbergů, zakladatel jihočeské větve rodu, která zde sídlila po téměř tři století. Po barokní přestavbě v 18. století byl následně v 19. století dle inspirace majitelů v Anglii radikálně přestavěn v duchu romantismu a získal dnešní pseudogotickou podobu. Zámek má otevřeno od úterý do neděle od 9:00 do 16:00. Je zpřístupněna temperovaná Zimní prohlídková trasa soukromými apartmány posledních čtyř generací Schwarzenbergů.

Otevřeno má též zámek Třeboň, který krásně dokreslí příběh Rožmberků a Schwarzenbergů. Prohlídky obou zámeckých okruhů - Rožmberské renesanční interiéry a Soukromá schwarzenberská apartmá - se konají každé úterý v 14:00. Schwarzenberská hrobka je otevřena každý čtvrtek ve 14:00 hodin.

Hrad Rožmberk patří k nejstarším hradům jižních Čech. Jeho zakladateli byli opět Vítkovci někdy v polovině 13. století. Konkrétně se hovoří o Vokovi I. z Rožmberka, který založil též nedaleký cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě. Až do roku 1302 byl Rožmberk hlavním sídlem předního českého šlechtického rodu Rožmberků. I poté, co přesídlili do Krumlova, který získali po pánech z Krumlova, Rožmberkové tento hrad stavebně rozvíjeli. Přes veškeré zámecké úpravy však nikdy neztratil své středověké kouzlo. Mezi významné majitele později patřili Švamberkové či Buquoyové. Za Buquoyů byl hrad v 19. století novogoticky upraven a vzniklo zde rodové muzeum. V jejich rukou zůstal až do roku 1945, kdy byl na základě Benešových dekretů zestátněn. Hrad nyní nabízí prohlídkový okruh Soukromé pokoje, který je otevřený vždy v úterý až pátek v 11:00 a v 13:00.

Původně francouzskému rodu Buquoyů patřil též hrad Nové Hrady. I ten se řadí mezi nejstarší hradní díla jižních Čech. Původně zde bylo starší hradiště, v jehož místech ve 13. století Vítkovci postavili hrad. Mezi majitele patřili páni z Landštejna či Rožmberkové. K posledním pak Buquoyové. Ti už se na hradě příliš nezdržovali a hrad později začal sloužit jen jako sídlo úředníků a zdejší správní centrum a to až do zestátnění v roce 1945. Nyní nabízí prohlídky Zimní trasy, bytem panského úředníka novohradského panství z přelomu 19. a 20. století a knihovnou a buquoyským rodinným archivem, které se konají každou středu a pátek v 13:00 v českém jazyce a od 14:00 v německém jazyce.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie jižní čechy český krumlov Hluboká nad Vltavou

Aktuálně se děje

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy