Letohrádek královny Anny skrývá vzácný příběh naplněné lásky

Trochu ve stínu majestátního Pražského hradu, na druhé straně Jeleního příkopu, nachází se malebný letohrádek. Jedná se o renesanční perlu Čech. Zároveň představuje vzácný příběh naplněného a šťastného manželství z královského dvora a ztělesnění ohromné lásky, kterou choval Ferdinand I. Habsburský ke své ženě Anně.

Ferdinand I. se narodil 10. března 1503 na zámku Alcalá de Henares ve Španělsku jako druhorozený syn kastilského spolukrále a burgundského vévody Filipa I. Sličného a kastilské královny Johany, zvané též Šílené. Své dětství prožil ve Španělsku.

Anna Jagellonská se narodila dne 23. července 1503 českému a uherskému králi Vladislavovi Jagellonskému a královně Anně z Foix. Bylo to jejich první toužebně očekávané dítě. O tři roky později přišel na svět její bratr Ludvík, pozdější český a uherský král.

O osudu Anny a Ferdinanda rozhodl císař Maxmilián I. Habsburský, Ferdinandův děd, v roce 1515, kdy uzavřel sňatkovou smlouvu s uherským králem Vladislavem Jagellonským. Mělo tak dojít ke zlepšení vzájemných vztahů. Podle této smlouvy se jeden z Maxmiliánových vnuků měl stát manželem Vladislavovy dcery Anny a zároveň Vladislavův syn Ludvík se měl oženit s Ferdinandovou mladší sestrou Marií. Mezi vnuky Maxmiliánovými vnuky byl nakonec vybrán právě Ferdinand. Sňatek Ferdinanda a Anny proběhl v rakouském Linci 26. května roku 1521.

Ferdinand byl tehdy vládcem v rakouských zemích, zatímco jeho starší bratr Karel V. se stal králem, později císařem Svaté říše římské a vládl též ve Španělsku. Ferdinand byl nejprve místodržícím, ale následně zde získal plnou moc, čímž došlo k rozdělení rodu Habsburků na starší španělskou větev a mladší rakouskou větev.

Důležitost sňatku Ferdinanda s Annou se ukázala po bitvě u Moháče v srpnu 1526, kdy zahynul Annin bratr, český a uherský král Ludvík Jagellonský, aniž by zanechal potomka. Ferdinand coby manžel jeho sestry začal usilovat o český a uherský trůn. Cesta to ale nebyla snadná. V Čechách část šlechty odmítala uznat dědické nároky Ferdinandovy manželky, neboť zemskému sněmu náleželo právo volby panovníka. Zemské stavy si také ještě od Vladislava Jagellonského vymínily, že sňatek Ferdinanda a Anny musí potvrdit zemský sněm a tím mít poslední slovo při výběru budoucího možného vládce. Ferdinand se tuto nepříjemnost zpočátku snažil různě obejít, například z vlivu svého bratra, císaře Karla V., nakonec ale na svobodnou volbu přistoupil. Česká šlechta jej za krále po jeho četných příslibech zvolila. O získání sympatií pro Habsburky se zasloužila právě jeho choť, Anna. Českým králem byl Ferdinand korunován 24. února roku 1527.

Své ženě její věrnost a podporu nikdy nezapomněl. Byť bylo jejich manželství otázkou politické a diplomatické strategie, nikoli věcí svobodné vůle a citu, v tomto případě se vzácně jednalo o šťastné a naplněné manželství. Královna Anna byla zastánkyní humanismu a proslula i skromností při výběru šatů a vlastní zručností při vyšívání. Ferdinand dal nakonec na její počet vystavět letohrádek, který měl nést její jméno.

Přípravy projektu probíhaly již od roku 1534, ale s výstavbou se začalo až v roce 1538. Na výstavbě se podílelo mnoho významných umělců té doby. Byl to mimo jiné italský stavitel Giovanni Spazi a italský kameník a sochař Paolo della Stella, později Hans Toril, Bonifác Wohlmut a  Ulrico Aostalli. Letohrádek představoval ukázku dobového italského umění, kterou do českých zemí naplno vstoupila renesance.

Stavba trvala dlouhých 27 let až do roku 1565. Důvodem byl mimo jiné velký požár v roce 1541, který zasáhl Pražský hrad, například i chrám sv. Víta. Samotná královna Anna přispěla na obnovu chrámu. Sama se však dostavby svého letohrádku nedočkala. Zemřela 27. ledna roku 1547 po porodu svého patnáctého dítěte, dcery Johany. Ferdinand ji přežil o sedmnáct let, během nichž se stal i římským císařem. Původně skromnější stavbu velkolepě dokončil. S věnováním své ženě zámeček pojmenoval jako Letohrádek královny Anny. Letohrádek se tak stal odkazem nejen na jeho ženu, ale též velkolepou kulisou jeho politického vzestupu, jakožto i rekreačním a reprezentačním místem, doplněné o překrásné umělecké kousky té doby. Vedle arkádového ochozu, figurálních výjevů a balustrád, zde byla též například zpívající fontána, kterou odlil v roce 1568 z bronzu brněnský kovolijec Tomáš Jaroš podle návrhu italského umělce Francesca Terza.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie Ferdinand I. Habsburský Anna Jagellonská architektura Letohrádek královny Anny

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

včera

včera

Václav Hybš

Zemřel legendární kapelník Václav Hybš

Českou hudební scénou otřásla velmi smutná zpráva v úvodu nového kalendářního týdne. Ve věku úctyhodných 90 let zemřel známý kapelník a hudebník Václav Hybš, jenž svého času spolupracoval s největšími hvězdami populární hudby u nás. 

včera

Pouštní saharský písek, ilustrační fotografie.

Nad Česko doputoval prach ze Sahary. Může i ovlivnit počasí

Nad Českem se momentálně nachází velké množství saharského prachu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí na sociální síti X. V posledních letech jde o poměrně pravidelnou záležitost, která přitom může mít vliv na počasí. 

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Kam se poděl Szijjártó? Od voleb se na veřejnosti neobjevil, jeho letadlo odletělo do Afriky

V pondělí v brzkých ranních hodinách opustila maďarský vzdušný prostor dvě vojenská letadla, která zamířila směrem k africkému kontinentu, uvedl web 24.hu. Mezi sledovanými stroji byl i letoun typu Falcon, který ke svým zahraničním cestám často využívá ministr zahraničí Péter Szijjártó, a také nový brazilský transportní letoun KC-390 Millennium, který maďarské letectvo zařadilo do výzbroje teprve v loňském roce. Situace je o to divnější, že se Szijjártó poděl neznámo kam.

včera

Péter Magyar

Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra

Péter Magyar, předseda strany Tisza a budoucí maďarský premiér, vystoupil na tiskové konferenci poté, co jeho strana v historických volbách drtivě zvítězila a získala ústavní dvoutřetinovou většinu. S aktuálním ziskem 138 mandátů oproti 55 křeslům dosavadního vládního bloku Fidesz-KDNP hovořil Magyar o „vítězství celého Maďarska“ a konci éry, kterou přirovnal ke státostrannému systému před rokem 1990.

včera

Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak

Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy