Zámek Blatná, to je především malebný zámek uprostřed rybníka ve stejnojmenném městě v jižních Čechách. Prostory zámku či jeho obora se stala místem natáčení nejedné pohádky. Byť se dnes v okolní hladině zrcadlí ve své regotizované podobě z druhé poloviny 19. století, uchoval si mnoho krás gotické a dokonce též románské architektury. Dodnes též zůstává tajemstvím, kdo hrad postavil.
Jak ukázaly archeologické nálezy, nevelký skalnatý pahorek uprostřed mokřadů a bažin (jinak řečeno blat, odkud místo dostalo svůj název), bylo osídleno již v prehistorických dobách. Ve středověku došlo k intenzivnímu osídlení od druhé poloviny 10. století. Místní osada vznikla v místě kde důležitá dálková a obchodní cesta překračovala říčku Lomnici. První historická zmínka o ní pochází z roku 1235.
Kdy zde vznikl samotný hrad, není zcela jasné. V onom roce 1235 se zmiňuje jakýsi Vyšemír, který užíval erbu střely. Usuzuje se, že byl nejspíše chudší příbuzný mocných Bavorů ze Strakonic, kteří již v této době měli nedaleko odsud výstavný, kamenný hrad. Samotný Vyšemír ale nejspíše užíval jako sídlo starší dřevěný dvůr a k výstavbě samotného hradu, pravděpodobně stále z větší části dřevěného, došlo až kolem poloviny 13. století.
V souvislosti se vznikem hradu se objevily hypotézy, nebo spíše pověsti, že byl hrad založen rytířským řádem templářů. To je však jistě zcela mylné. Pokud by bylo možné uvažovat o působení nějaké řádu, byly by to spíše johanité, kteří užívali polovinu hradu v nedalekých Strakonicích. Jiní badatelé uvažovali o založení hradu králem. Jako nejpravděpodobněji se však jeví možnost, že hrad vystavěl potomek Vyšemíra a jednalo se tak o jeden z nejstarších šlechtický hradů.
O jeho stáří mluví především dochovaná románská kaple, která byla objevena při průzkumech v roce 1926. Její datování spadá do počátku 2. poloviny 13. století.
Na konci 13. století získali hrad Bavorové ze Strakonic a nejspíše až za jejich časů získal hrad celokamennou podobu a charakter opravdové vodní pevnosti. Bavorové zde sídlili po celé 14. století. Když na počátku 15. století vymřeli po meči, získali hrad jejich příbuzní Rožmitálové. Na hradě se konkrétně usadil Jan z Rožmitálu, který nechal starý románský hrad kompletně přestavět do podoby gotického hradu. Přístup k hradu byl od té doby od východu po zdvíhacím mostě, na jehož konci stojí vysoká hranolová věž. V ní jsou nad portálem zasazené kamenné znaky Jana z Rožmitálu a jeho manželky Elišky z Kravař.
Mezi další významné majitele patřil Zdeněk Lev z Rožmitálu, jenž zastával vysoké státnické funkce. Byl například nejvyšším zemským sudím, nejvyšším hofmistrem či nejvyšším purkrabím Českého království. Sám pokračoval ve zvelebování hradu a proměnil ho v pohodlnou rezidenci ve zdobném, pozdně gotickém stylu. Sám je známý tím, že v letech 1465 až 1467 vedl misi čtyřiceti českých pánů na dvory panovníků západní Evropy s mírovým poselstvím českého krále Jiřího z Poděbrad. Bohužel tato iniciativa nebyla zcela úspěšná. Samotný Lev z Rožmitálu se však proslavil v rytířských turnajích, v nichž prý vynikal nad ostatními svou obratností a odvahou. Alespoň tak to ve svém deníku tvrdí jeden z členů poselstva. Právě podle jeho líčení později napsal Alois Jirásek své slavné dílo „Z Čech až na konec světa“.
V 16. století patřil hrad na chvíli pánům ze Šternberka, později během 17. a 18. století rodu uherských hrabat Serényiů, za jejichž vlády zámek vyhořel. Blatná tak byla v 60. letech 18. století opravena a z části upravena. V roce 1798 koupil Blatnou baron Karel Hildprandt. Hildprandtové zámek vlastnili až do 50. let 20. století. Za jejich času došlo k některým úpravám, kdy byla například stará obora přeměněna na anglický park a zámek získal svou současnou neogotickou podobu. V roce 1952 jim byl zámek komunistickou vládou zkonfiskován. V majetku státu byla Blatná až do roku 1991, kdy se panství i se zámek vrátilo v rámci restitucí zpět do rukou rodiny Hildprandtových, kteří jej nechali otevřený veřejnosti a nadále jej zvelebují.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , jižní čechy , historie , cestování
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
včera
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
včera
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
včera
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
včera
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
včera
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
Nebývale chladná dubnová epizoda je u konce, o víkendu už teploty překročí dvacítku. Podle týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) pak v příštím týdnu ještě o pár stupňů vzrostou.
Zdroj: Jan Hrabě