Zámek Blatná: Vodní pevnost a pohodlná rezidence pro Lva

Zámek Blatná, to je především malebný zámek uprostřed rybníka ve stejnojmenném městě v jižních Čechách. Prostory zámku či jeho obora se stala místem natáčení nejedné pohádky. Byť se dnes v okolní hladině zrcadlí ve své regotizované podobě z druhé poloviny 19. století, uchoval si mnoho krás gotické a dokonce též románské architektury. Dodnes též zůstává tajemstvím, kdo hrad postavil.

Jak ukázaly archeologické nálezy, nevelký skalnatý pahorek uprostřed mokřadů a bažin (jinak řečeno blat, odkud místo dostalo svůj název), bylo osídleno již v prehistorických dobách. Ve středověku došlo k intenzivnímu osídlení od druhé poloviny 10. století. Místní osada vznikla v místě kde důležitá dálková a obchodní cesta překračovala říčku Lomnici. První historická zmínka o ní pochází z roku 1235.

Kdy zde vznikl samotný hrad, není zcela jasné. V onom roce 1235 se zmiňuje jakýsi Vyšemír, který užíval erbu střely. Usuzuje se, že byl nejspíše chudší příbuzný mocných Bavorů ze Strakonic, kteří již v této době měli nedaleko odsud výstavný, kamenný hrad. Samotný Vyšemír ale nejspíše užíval jako sídlo starší dřevěný dvůr a k výstavbě samotného hradu, pravděpodobně stále z větší části dřevěného, došlo až kolem poloviny 13. století.

V souvislosti se vznikem hradu se objevily hypotézy, nebo spíše pověsti, že byl hrad založen rytířským řádem templářů. To je však jistě zcela mylné. Pokud by bylo možné uvažovat o působení nějaké řádu, byly by to spíše johanité, kteří užívali polovinu hradu v nedalekých Strakonicích. Jiní badatelé uvažovali o založení hradu králem. Jako nejpravděpodobněji se však jeví možnost, že hrad vystavěl potomek Vyšemíra a jednalo se tak o jeden z nejstarších šlechtický hradů.

O jeho stáří mluví především dochovaná románská kaple, která byla objevena při průzkumech v roce 1926. Její datování spadá do počátku 2. poloviny 13. století.

Na konci 13. století získali hrad Bavorové ze Strakonic a nejspíše až za jejich časů získal hrad celokamennou podobu a charakter opravdové vodní pevnosti. Bavorové zde sídlili po celé 14. století. Když na počátku 15. století vymřeli po meči, získali hrad jejich příbuzní Rožmitálové. Na hradě se konkrétně usadil Jan z Rožmitálu, který nechal starý románský hrad kompletně přestavět do podoby gotického hradu. Přístup k hradu byl od té doby od východu po zdvíhacím mostě, na jehož konci stojí vysoká hranolová věž. V ní jsou nad portálem zasazené kamenné znaky Jana z Rožmitálu a jeho manželky Elišky z Kravař.

Mezi další významné majitele patřil Zdeněk Lev z Rožmitálu, jenž zastával vysoké státnické funkce. Byl například nejvyšším zemským sudím, nejvyšším hofmistrem či nejvyšším purkrabím Českého království. Sám pokračoval ve zvelebování hradu a proměnil ho v pohodlnou rezidenci ve zdobném, pozdně gotickém stylu. Sám je známý tím, že v letech 1465 až 1467 vedl misi čtyřiceti českých pánů na dvory panovníků západní Evropy s mírovým poselstvím českého krále Jiřího z Poděbrad. Bohužel tato iniciativa nebyla zcela úspěšná. Samotný Lev z Rožmitálu se však proslavil v rytířských turnajích, v nichž prý vynikal nad ostatními svou obratností a odvahou. Alespoň tak to ve svém deníku tvrdí jeden z členů poselstva. Právě podle jeho líčení později napsal Alois Jirásek své slavné dílo „Z Čech až na konec světa“.

V 16. století patřil hrad na chvíli pánům ze Šternberka, později během 17. a 18. století rodu uherských hrabat Serényiů, za jejichž vlády zámek vyhořel. Blatná tak byla v 60. letech 18. století opravena a z části upravena. V roce 1798 koupil Blatnou baron Karel Hildprandt. Hildprandtové zámek vlastnili až do 50. let 20. století. Za jejich času došlo k některým úpravám, kdy byla například stará obora přeměněna na anglický park a zámek získal svou současnou neogotickou podobu. V roce 1952 jim byl zámek komunistickou vládou zkonfiskován. V majetku státu byla Blatná až do roku 1991, kdy se panství i se zámek vrátilo v rámci restitucí zpět do rukou rodiny Hildprandtových, kteří jej nechali otevřený veřejnosti a nadále jej zvelebují. 

Související

Více souvisejících

hrady a zámky jižní čechy historie cestování

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Aktualizováno před 46 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 8 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy