Zámek Blatná, to je především malebný zámek uprostřed rybníka ve stejnojmenném městě v jižních Čechách. Prostory zámku či jeho obora se stala místem natáčení nejedné pohádky. Byť se dnes v okolní hladině zrcadlí ve své regotizované podobě z druhé poloviny 19. století, uchoval si mnoho krás gotické a dokonce též románské architektury. Dodnes též zůstává tajemstvím, kdo hrad postavil.
Jak ukázaly archeologické nálezy, nevelký skalnatý pahorek uprostřed mokřadů a bažin (jinak řečeno blat, odkud místo dostalo svůj název), bylo osídleno již v prehistorických dobách. Ve středověku došlo k intenzivnímu osídlení od druhé poloviny 10. století. Místní osada vznikla v místě kde důležitá dálková a obchodní cesta překračovala říčku Lomnici. První historická zmínka o ní pochází z roku 1235.
Kdy zde vznikl samotný hrad, není zcela jasné. V onom roce 1235 se zmiňuje jakýsi Vyšemír, který užíval erbu střely. Usuzuje se, že byl nejspíše chudší příbuzný mocných Bavorů ze Strakonic, kteří již v této době měli nedaleko odsud výstavný, kamenný hrad. Samotný Vyšemír ale nejspíše užíval jako sídlo starší dřevěný dvůr a k výstavbě samotného hradu, pravděpodobně stále z větší části dřevěného, došlo až kolem poloviny 13. století.
V souvislosti se vznikem hradu se objevily hypotézy, nebo spíše pověsti, že byl hrad založen rytířským řádem templářů. To je však jistě zcela mylné. Pokud by bylo možné uvažovat o působení nějaké řádu, byly by to spíše johanité, kteří užívali polovinu hradu v nedalekých Strakonicích. Jiní badatelé uvažovali o založení hradu králem. Jako nejpravděpodobněji se však jeví možnost, že hrad vystavěl potomek Vyšemíra a jednalo se tak o jeden z nejstarších šlechtický hradů.
O jeho stáří mluví především dochovaná románská kaple, která byla objevena při průzkumech v roce 1926. Její datování spadá do počátku 2. poloviny 13. století.
Na konci 13. století získali hrad Bavorové ze Strakonic a nejspíše až za jejich časů získal hrad celokamennou podobu a charakter opravdové vodní pevnosti. Bavorové zde sídlili po celé 14. století. Když na počátku 15. století vymřeli po meči, získali hrad jejich příbuzní Rožmitálové. Na hradě se konkrétně usadil Jan z Rožmitálu, který nechal starý románský hrad kompletně přestavět do podoby gotického hradu. Přístup k hradu byl od té doby od východu po zdvíhacím mostě, na jehož konci stojí vysoká hranolová věž. V ní jsou nad portálem zasazené kamenné znaky Jana z Rožmitálu a jeho manželky Elišky z Kravař.
Mezi další významné majitele patřil Zdeněk Lev z Rožmitálu, jenž zastával vysoké státnické funkce. Byl například nejvyšším zemským sudím, nejvyšším hofmistrem či nejvyšším purkrabím Českého království. Sám pokračoval ve zvelebování hradu a proměnil ho v pohodlnou rezidenci ve zdobném, pozdně gotickém stylu. Sám je známý tím, že v letech 1465 až 1467 vedl misi čtyřiceti českých pánů na dvory panovníků západní Evropy s mírovým poselstvím českého krále Jiřího z Poděbrad. Bohužel tato iniciativa nebyla zcela úspěšná. Samotný Lev z Rožmitálu se však proslavil v rytířských turnajích, v nichž prý vynikal nad ostatními svou obratností a odvahou. Alespoň tak to ve svém deníku tvrdí jeden z členů poselstva. Právě podle jeho líčení později napsal Alois Jirásek své slavné dílo „Z Čech až na konec světa“.
V 16. století patřil hrad na chvíli pánům ze Šternberka, později během 17. a 18. století rodu uherských hrabat Serényiů, za jejichž vlády zámek vyhořel. Blatná tak byla v 60. letech 18. století opravena a z části upravena. V roce 1798 koupil Blatnou baron Karel Hildprandt. Hildprandtové zámek vlastnili až do 50. let 20. století. Za jejich času došlo k některým úpravám, kdy byla například stará obora přeměněna na anglický park a zámek získal svou současnou neogotickou podobu. V roce 1952 jim byl zámek komunistickou vládou zkonfiskován. V majetku státu byla Blatná až do roku 1991, kdy se panství i se zámek vrátilo v rámci restitucí zpět do rukou rodiny Hildprandtových, kteří jej nechali otevřený veřejnosti a nadále jej zvelebují.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , jižní čechy , historie , cestování
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 1 hodinou
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 1 hodinou
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 2 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 3 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 3 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 4 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 4 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 5 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 7 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
Král Karel III. výslovně odsoudil "ruskou agresi" během státní návštěvy německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Panovník slíbil, že obě země jsou připraveny "posílit Evropu" proti hrozbě další ruské agrese a že obě národy "stojí" při Ukrajině.
Zdroj: Libor Novák