Zámek Humprecht: Proč jeho věž zdobí namísto kříže půlměsíc?

Jan Humprecht Černín z Chudenic patřil k nejbohatším příslušníkům pobělohorské šlechty. Císař ho též jmenoval velvyslancem v Benátkách. V jižních zemích rodící se baroko Jana Humprechta okouzlilo, ne však více, než dvorní dáma císařovny, kterou byla Diana Maria z Gadzola.

S půvabnou Italkou se oženil, a byť vlastnil několik zámků a na Hradčanech začal stavět reprezentativní Černínský palác, pro svou milovanou choť chtěl speciálně postavit malý, romantický zámek, který by ji připomínal jižní domovinu. Uzavřel tak smlouvu s pražským architektem italského původu Carlem Luragem o výstavbě nového zámku na panství Kost. Jako vhodná lokalita bylo zvoleno návrší nedaleko Sobotky. Nový zámek měl být především letní a loveckou rezidencí, obklopenou oborou, kam si mohla rodina společně přijet odpočinout.

K zahájení výstavby došlo v roce 1666. Hned od počátku se nově vznikajícímu zámečku začalo říkat Humprechtsberk, později zkomolené a zkrácené na Humprecht. Projekt stavby byl poměrně jednoduchý, a tak do konce roku 1667 byla budova v hrubé stavbě hotova a provizorně zastřešena. Jednalo se de facto o dva válce, širší a užší, postavené na sobě do tvaru věže. Mísily se zde prvky manýrismu, s prvky pozdní renesance a raného baroka.

V roce 1668 probíhaly na zámku práce na interiéru, především v podobě štukové výzdoby. Drobné práce pokračovaly ještě v roce 1669 a později v letech 1673 až 1674. Vedle zámku vznikala i okolní obora, která byla mimo jiné doplněna o několik vyhlídkových altánů. Pro výzdobu zámku dodal v roce 1670 dvě barokní sochy slavný Václav Jelínek. Vrchol věže zámku byl tehdy ozdoben plechovou bání s křížem.

Po dokončení zámku začal Jan Humprecht i se svou chotí a jejich dvěma syny na zámeček jezdit na letní a lovecké kratochvíle. Na zámku se konaly různé sešlosti a slavnosti, v oboře pak hony na jeleny a daňky. Na první pohled rodinná idylka však neměla dlouhého trvání. V roce 1674 manželství zkrachovalo a Jan Humprecht následně vychovával syny sám. V roce 1678, konkrétně se uvádí 29. června, zámeckou věž zasáhl blesk a zámek byl poničen požárem.

Jan Humprecht dal následně zámeček opravit. Navíc lehce změnil kompozici, když nechal zvětšit počet obytných místností. Vrchní věžová část tak získala další patro. Tím však byly přetíženy základy, takže musely být zbourány přízemní hospodářské budovy a základy zpevněny kvádry z pískovce. Vrchol věže tehdy opět ozdobila báň s křížem a v roce 1681 byla oprava zámečku hotová.

Další Černínové využívali zámeček už jen občas k reprezentačním účelům. V roce 1738 koupil zámeček a celé okolní panství hrabě Václav Kazimír Netolický z Eisenberka. Za časů jeho nástupce hraběte Antonína Vratislava Netolického měl být dokonce zámek zbourán a nahrazen jiným, nakonec k tomu naštěstí nedošlo. Později se zámek dočkal potřebné péče a oprav, především střechy. Při této příležitosti, byl v roce 1829 na vrchol věže místo dvojramenného kříže umístěn půlměsíc. Údajně to mělo být na památku toho, že zakladatel zámku byl vězněn v Turecku v podobné věži. To byl ovšem jen romantický výmysl obrozenecké doby, jelikož hrabě Jan Humprecht nikdy v Turecku nebyl.

V pozdějších letech opět zámek pustl. Během pozemkové reformy v roce 1926 se zámeček koupí  dostal do majetku města Sobotky. Po nutné opravě byly do zámku v roce 1940 nastěhovány sbírky soboteckého muzea. Později zde byly exponáty Památníku národního písemnictví v Praze. V nedávné době byla zámku vrácena původní podoba šlechtického sídla barokního kavalíra hraběte Humprechta Jana Černína. V této podobě vítá zámek návštěvníky i dnes.