Nevelké zříceniny hradu Orlík u Humpolce dnes lákají návštěvníky především na hradní sklepení, zbytky hradních paláců a vyhlídkovou plošinu, která zaujala vrchol hradní věže. Ač může být provedení samotné rozhledy diskutabilní, pravdou je, že hrad nabízí mnohem více jak z historie, tak architektury. Jeho stavitel z řad pyšných šlechticů se totiž snažil napodobit hrad královský.
Původní pojmenování hradu znělo „Humpolec“ a poprvé byl uveden do psaných dějin v roce 1399, kdy se po něm píše Jindřich z Dubé. Všeobecně se předpokládá, že staviteli hradu byli příslušníci rodu pánů z Dubé v 70. letech 14. století. Někdy zmiňovaná spojitost vzniku hradu s důlní činností nebyla prokázána.
Původní hrad pánů z Dubé byl situován v jižní části dnešního hradního komplexu. Jednalo se o nevelký obdélníkový palác, který byl chráněn na jižní a západní straně strmými svahy hradního návrší. Na severní, nejsnáze přístupné straně, byl příkop, přes který vedl most k vlastní bráně. Tato strana hradu i vstupní brána byly chráněny hranolovou věží, do které se chodilo po můstku z protilehlého paláce.
Zbytek hradního jádra tvořila obvodová hradba. Následně však byla přistavěna palácová křídla na západní a jižní straně. Velmi krátké křídlo rozšířilo také nejstarší budovu vedle brány. Jednalo se zřejmě o hradní kapli. V další fázi doplnil fortifikaci hradu také parkán a parkánová hradba. Původní podoba předhradí není známa.
Typologicky je možné hrad zařadit mezi hrady tzv. blokové dispozice, pro něž je typické uskupení palácových staveb kolem hradního nádvoří do několika bloků. Zajímavostí je zmiňovaná hradní věž, která by sice klasicky v čele hradu měla plnit obrannou funkci jako tzv. bergfrit, ale její rozměry neumožňovaly ani obrané, ani obytné využití. Lze ji tedy označit jako tzv. hlásku, jejíž role byla spíše symbolická a demonstrativní, než praktická. To ukazuje na fakt, že hradní věže byly často i dekorativním prvkem, stavbou, která byla u hradních staveb vyžadována spíše z estetického, než funkčního hlediska.
I přes svou stísněnou podobu, která vedla ke zmenšení jednotlivých součástí, získal hrad ve dvou stavebních fází charakter velice módního a pohodlného sídla, což svědčí o jeho rezidenční a reprezentativní roli. Na malém nádvoří bylo možné naleznout několik palácových křídel se spoustou prostor, hlavní reprezentační sál a nechyběla ani zmiňovaná štíhlá, avšak vysoká hradní věž.
Předhradí hradu bylo zřejmě někdy na počátku 15. stoletá opevněno namísto palisády kamennou hradbou. Stalo se tak zřejmě po obležení a dobytí hradu v roce 1404 vojsky Jindřicha z Rožmberka, kdy se hradní majitelé snažili zvýšit obranyschopnost hradu.
Po smrti Jindřicha z Dubé hrad po majetkových sporech zdědila jeho dcera Anežka. Její manžel, Jan z Jenštejna, hrad prodal roku 1420 Janu Leskovci z Leskovce. V 50. letech 15. století nechal hrad přestavět Arnošt Leskovec z Leskovce. Přestavbu dokončil v renesančním slohu až Burjan Trčka z Lípy, který ho koupil v roce 1496. Po něm na hradě sídlil jeho syn Zdeněk Trčka z Lípy připomínaný zde ještě v roce 1559. Přestavby prováděné za Trčků z Lípy se dotkly jak hradních paláců, tak opevnění, které bylo zesíleno zejména v severovýchodním nároží, kde byl postaven nepravidelný bastion.
V roce 1560 je hrad připomínaný jako pustý. Opuštěný hrad však následně koupil Jan z Říčan a nechal ho opravit jako své sídlo. Jeho syn, taktéž Jan, hrad prodal v roce 1588 Kryštofu Karlovi z Roupova, který se brzy poté přestěhoval na zámek v Herálci, a starý hrad byl definitivně opuštěn. Nejpozději na konci 16. století se tak hrad začal měnit ve zříceninu.
V roce 1708 je Orlík uváděn jako pustý zámek s dobře zachovalými zdmi. Z roku 1803 pochází vyobrazení hradu ještě v relativně zachované podobě před úplnou zkázou, která přichází během 19. století. Tehdy byl hrad rozebírán na stavební kámen.
V roce 1913 hrozilo zřícení věže, a proto byla provedena základní konzervace zdiva. V letech 1939 až 1943 zde proběhl archeologický průzkum. K dalším rekonstrukčním, ale i stavebním aktivitám došlo až v nedávné době. V roce 2014 byla opravena hradní věž a doplněna o železnou konstrukci. Dodnes věž slouží jako rozhledna a je přístupná během otvírací doby stejně jako zbytek hradního areálu.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , zajímavosti , architektura , cestování
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 48 minutami
Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny
před 1 hodinou
V neděli startuje nový jízdní řád. České dráhy nabídnou ještě více komfortních vlaků
před 2 hodinami
Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu
před 3 hodinami
Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka
před 4 hodinami
Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0
před 4 hodinami
Přes deset událostí. Na západě Čech se zase otřásá země
před 5 hodinami
Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé
před 6 hodinami
Česko za Babiše nehodlá financovat Ukrajinu. Nebudeme tam dávat peníze, řekl
před 7 hodinami
Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce
před 8 hodinami
Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou
před 9 hodinami
Trumpa znovu ukázali na fotkách s Epsteinem. Hoax, obořil se Bílý dům na Demokraty
před 10 hodinami
Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů
před 11 hodinami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 11 hodinami
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 12 hodinami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 13 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 14 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.
Zdroj: Libor Novák