Nevelké zříceniny hradu Orlík u Humpolce dnes lákají návštěvníky především na hradní sklepení, zbytky hradních paláců a vyhlídkovou plošinu, která zaujala vrchol hradní věže. Ač může být provedení samotné rozhledy diskutabilní, pravdou je, že hrad nabízí mnohem více jak z historie, tak architektury. Jeho stavitel z řad pyšných šlechticů se totiž snažil napodobit hrad královský.
Původní pojmenování hradu znělo „Humpolec“ a poprvé byl uveden do psaných dějin v roce 1399, kdy se po něm píše Jindřich z Dubé. Všeobecně se předpokládá, že staviteli hradu byli příslušníci rodu pánů z Dubé v 70. letech 14. století. Někdy zmiňovaná spojitost vzniku hradu s důlní činností nebyla prokázána.
Původní hrad pánů z Dubé byl situován v jižní části dnešního hradního komplexu. Jednalo se o nevelký obdélníkový palác, který byl chráněn na jižní a západní straně strmými svahy hradního návrší. Na severní, nejsnáze přístupné straně, byl příkop, přes který vedl most k vlastní bráně. Tato strana hradu i vstupní brána byly chráněny hranolovou věží, do které se chodilo po můstku z protilehlého paláce.
Zbytek hradního jádra tvořila obvodová hradba. Následně však byla přistavěna palácová křídla na západní a jižní straně. Velmi krátké křídlo rozšířilo také nejstarší budovu vedle brány. Jednalo se zřejmě o hradní kapli. V další fázi doplnil fortifikaci hradu také parkán a parkánová hradba. Původní podoba předhradí není známa.
Typologicky je možné hrad zařadit mezi hrady tzv. blokové dispozice, pro něž je typické uskupení palácových staveb kolem hradního nádvoří do několika bloků. Zajímavostí je zmiňovaná hradní věž, která by sice klasicky v čele hradu měla plnit obrannou funkci jako tzv. bergfrit, ale její rozměry neumožňovaly ani obrané, ani obytné využití. Lze ji tedy označit jako tzv. hlásku, jejíž role byla spíše symbolická a demonstrativní, než praktická. To ukazuje na fakt, že hradní věže byly často i dekorativním prvkem, stavbou, která byla u hradních staveb vyžadována spíše z estetického, než funkčního hlediska.
I přes svou stísněnou podobu, která vedla ke zmenšení jednotlivých součástí, získal hrad ve dvou stavebních fází charakter velice módního a pohodlného sídla, což svědčí o jeho rezidenční a reprezentativní roli. Na malém nádvoří bylo možné naleznout několik palácových křídel se spoustou prostor, hlavní reprezentační sál a nechyběla ani zmiňovaná štíhlá, avšak vysoká hradní věž.
Předhradí hradu bylo zřejmě někdy na počátku 15. stoletá opevněno namísto palisády kamennou hradbou. Stalo se tak zřejmě po obležení a dobytí hradu v roce 1404 vojsky Jindřicha z Rožmberka, kdy se hradní majitelé snažili zvýšit obranyschopnost hradu.
Po smrti Jindřicha z Dubé hrad po majetkových sporech zdědila jeho dcera Anežka. Její manžel, Jan z Jenštejna, hrad prodal roku 1420 Janu Leskovci z Leskovce. V 50. letech 15. století nechal hrad přestavět Arnošt Leskovec z Leskovce. Přestavbu dokončil v renesančním slohu až Burjan Trčka z Lípy, který ho koupil v roce 1496. Po něm na hradě sídlil jeho syn Zdeněk Trčka z Lípy připomínaný zde ještě v roce 1559. Přestavby prováděné za Trčků z Lípy se dotkly jak hradních paláců, tak opevnění, které bylo zesíleno zejména v severovýchodním nároží, kde byl postaven nepravidelný bastion.
V roce 1560 je hrad připomínaný jako pustý. Opuštěný hrad však následně koupil Jan z Říčan a nechal ho opravit jako své sídlo. Jeho syn, taktéž Jan, hrad prodal v roce 1588 Kryštofu Karlovi z Roupova, který se brzy poté přestěhoval na zámek v Herálci, a starý hrad byl definitivně opuštěn. Nejpozději na konci 16. století se tak hrad začal měnit ve zříceninu.
V roce 1708 je Orlík uváděn jako pustý zámek s dobře zachovalými zdmi. Z roku 1803 pochází vyobrazení hradu ještě v relativně zachované podobě před úplnou zkázou, která přichází během 19. století. Tehdy byl hrad rozebírán na stavební kámen.
V roce 1913 hrozilo zřícení věže, a proto byla provedena základní konzervace zdiva. V letech 1939 až 1943 zde proběhl archeologický průzkum. K dalším rekonstrukčním, ale i stavebním aktivitám došlo až v nedávné době. V roce 2014 byla opravena hradní věž a doplněna o železnou konstrukci. Dodnes věž slouží jako rozhledna a je přístupná během otvírací doby stejně jako zbytek hradního areálu.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , zajímavosti , architektura , cestování
Aktuálně se děje
před 2 minutami
Teplé počasí vydrží i příští týden, mírně se ale ochladí
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
včera
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
včera
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
včera
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
včera
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
včera
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
včera
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
včera
Rusko plánovalo útok na německém území, chtělo zničit vojenskou pomoc Ukrajině
včera
Tragická nehoda na Třebíčsku: Auto vyjelo mimo silnici, žena zemřela
včera
Putin pracuje na nejkrutější válečné zbrani Ruska, tvrdí experti. Systém promění bojiště v hořící peklo
včera
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
včera
Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. Nominace se vzdal
včera
Ruská armáda dobyla na Ukrajině území o rozloze 547 kilometrů čtverečních, oznámil Šojgu
včera
Počet mrtvých výrazně vzroste, varuje WHO. Pro invazi Izraele do Rafahu má nouzový plán
včera
Turecko sdělilo podmínky, za jakých obnoví obchod s Izraelem
včera
Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky
včera
NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko
včera
HRW: Ruská armáda popravuje ukrajinské vojáky, kteří se vzdávají
včera
Kuleba: Rusko bude možné zapojit do mírových jednání až po mírovém summitu
Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba zastává názor, že Rusko bude možné zapojit do mírových jednání, ale až po mírovém summitu, který se v polovině června uskuteční ve Švýcarsku bez účasti delegace z Moskvy.
Zdroj: Libor Novák