Hrad Švihov patří mezi nejzachovalejší vodní hrady v Evropě

I přes svou středověkou strohost zaujme gotický vodní hrad Švihov svou členitostí a rozmanitostí. Jeho rozlohu ještě znásobuje pozůstatek okružního vodního příkopu, ve kterém se zrcadlí. Díky četným opravám v posledních desetiletí patří Švihov mezi nejzachovalejší vodní hrady v Evropě.

Hrad Švihov se nachází severně od města Klatovy v západních Čechách. Dnešní hrad je mnohem mladší, než je historie zdejšího osídlení. To se datuje již do přelomu 12. a 13. století. První zmínky o švihovské vsi pocházejí z roku 1245. Centrum osídlení se v této době mělo rozkládat v okolí dnešního kostela sv. Jiljí.

Hrad se výslovně uvádí až o více než jedno století později v roce 1375.  Nejspíše na přelomu 13. a 14. století přenesli tehdejší majitelé panství Rýzmberkové své sídlo z návrší do údolí. Původně se jednalo pouze o menší vrchnostenské sídlo v podobě tvrze. Vedle toho se i centrum osídlení přeneslo do míst, kde se nachází dnešní obec Švihov.

Že se jednalo o dobře opevněné sídlo, se ukázalo až v období husitských válek. Vyznavači podobojí, tedy husité, ovládali v té době nedaleké město Klatovy a tvrz Švihov pro ně byla trnem v oku. Konkrétně v roce 1425 ji tak vojska táboritů a sirotků oblehli. Údajně se zde mělo vyskytovat na 8000 pěších a přes 1000 jízdních vojáků, vedených hejtmanem Janem Hvězdou z Vícemilic, řečeným Bzdinka. Po 15 dnech se posádka o 130 mužích vzdala a tvrz i s městečkem zůstaly pod ochranou města Klatov. O výhodném položení švihovské vodní tvrze svědčí skutečnost, že se ji podařilo dobýt, až když byly prokopány příkopy a voda vypuštěna.

Po bolestivé zkušenosti během husitských válek však pro místní vrchnostenské sídlo přichází zlatý věk. V 80. letech 15. století nechal majitel panství Půta Švihovský z Rýzmberka tvrz nákladně přestavět ve slohu pozdní gotiky. Půta Švihovský z Rýzmberka byl jedním z nejvýznamnějších představitelů svého rodu. Vystudoval práva na univerzitě v Lipsku, působil u komorního soudu a zastával pozici nejvyššího sudího v království českém. Jednalo se o velmi vzdělaného a vlivného muže, který se navíc obratně pohyboval na dvoře krále Vladislava II. Jagellonského. Díky tomu si mohl nákladnou a velkolepou přestavbu dovolit a z nenápadné tvrze se tak stal pevný, ale též reprezentativní vodní hrad. Za jeho časů tak Švihov získává dnešní podobu.

V dostavbě opevnění pokračovali jeho synové, kteří si na stavbu pozvali známého architekta Benedikta Rejta, který se podílel například na stavbě katedrály sv. Víta či opevnění na Pražském hradě. Zdá se, že již synové Půty se při nákladné výstavbě hradu a jeho opevnění, které reagovalo na nejmodernější dobývací techniky, postupně zadlužili. Hrad nakonec prodali roku 1548 Heraltu Kavkovi z Říčan a ze Štěkně.  V držení Říčanských zůstal hrad jen do roku 1598, kdy jej vzhledem k špatnému hospodaření a opět narůstajícím dluhům prodali Humprechtovi Černínovi z Chudenic.

Během třicetileté války byl hrad neúspěšně obléhán švédskými vojsky, což ukazuje, že se osvědčil i v moderní taktice boje, která spoléhala především na dělostřelbu.

I přes své značné kvality, nebo možná právě kvůli nim, upadl nakonec hrad v nemilost. Z příkazu císaře Ferdinanda III. byl jako sídlo možného protihabsburského odporu určen k demolici. Díky neustálému oddalování k ní však v plném rozsahu nikdy nedošlo, byla pouze pobořena část hradebního opevnění. Hradní paláce, kaple a zbylé bašty byly později změněny na panskou sýpku, čímž na jednu stranu celý objekt neobyčejně utrpěl, na druhou stranu byl ušetřen  od rozsáhlejších přestaveb. V držení rodu Černínů zůstal švihovský hrad s malými přestávkami až do roku 1945, kdy byl zestátněn.

Památka se do majetku státu dostala v dezolátním stavu. Pro svou výjimečnost však byla již od roku 1950 zahájena řada rekonstrukčních prací, které byly své době ojedinělé. Hrad byl například opět zastřešen, interiéry vyčištěny, vybavení hradu zrestaurováno. Další vlna oprav přišla na Švihov po povodních v roce 2002.

Unikátní vodní hrad, jediný dochovaný takového rozsahu u nás v Čechách a jedinečný i v celé Evropě, je dodnes přístupný veřejnosti a nabízí několik prohlídkových okruhů.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie architektura zajímavosti

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Národní rada Slovenské republiky (Českou obdobou je Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky)

EU varuje sociální sítě kvůli volbám na Slovensku. Hrozí vysoké pokuty

Evropská komise varovala sociální sítě firem Alphabet, TikTok a Meta před potenciálním šířením lživých zpráv v rámci předvolební kampaně na Slovensku, kde se za pár dní odehrají volby do Národní rady. Zavedená pravidla vyžadují pravidelnou kontrolu obsahu ze strany technologických společností tak, aby se zde co nejméně vyskytoval nelegální obsah. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vít Rakušan

Rakušan musí z vlády, jinak budeme hlasovat o nedůvěře, vzkazuje ANO

Nejsilnější sněmovní opoziční hnutí ANO hodlá do konce příštího týdne sesbírat podpisy pro případné hlasování o nedůvěře vládě, pokud z ní nebude odvolán ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) kvůli kauza kolem šifrovaného telefonu. Na úterní tiskové konferenci to řekla šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ursula von der Leyenová

Česko dostalo zelenou od von der Leyenové. EK schválila upravený plán obnovy

Evropská komise schválila Česku upravený Národní plán obnovy, který přinese dodatečných 2,2 miliardy eur (přes 56 miliard korun) na čistou energetiku a transformaci průmyslu. Praha může v rámci celého plánu využít 9,2 miliardy eur (přes 224 miliard korun). Šéfka EK Ursula von der Leyenová při té příležitosti navštívila českou metropoli.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Zuzana Čaputová

Čaputová vyzývá Slováky k účasti ve volbám, zatímco ji Fico chce žalovat

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyzvala Slováky k účasti ve volbám. Ty se konají už v sobotu 30. září a kampaň je na vrcholu. Učinila tak opakovaně a zdůrazňuje, že volby jsou obrazem stavu společnosti ve státě. A ať dopadnou jakkoliv, stále jsou demokratické, což je podle ní správné. Slovenská prezidentka nebude pokračovat do druhého volebního období a předseda nejsilnější strany Robert Fico ji chce po volbách obžalovat. 

před 13 hodinami

před 15 hodinami

před 15 hodinami

Morawiecki varuje německého kancléře, aby "nestrkal nos" do polských záležitostí

„To, co nyní německý kancléř říká, může být příprava na scénář uzavření hranic. Ať zjistí, jaká je skutečná situace, a nezasahuje do polských záležitostí,“ řekl premiér Mateusz Morawiecki v Kraśniku v Lubelskie. Uvedla TVP s odkazem na polskou agenturu PAP.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy