Hrad Templštejn dodnes údajně skrývá podklad řádu templářů

Pozůstatky kdysi výstavného a velkolepého hradu Templštejn se dodnes vypínají na skalnatém ostrohu nad pravým břehem řeky Jihlavy. Název hradu Templštejn, původně znějící „Tempelstein“ se skládá ze slov – Tempel (chrám) a Stein (kámen), a odkazuje na své zakladatele, kterými byli příslušníci rytířského řádu „Chudí rytíři Kristovi a chrámu Šalamounova“, lépe známí jako templáři.

Komenda řádu templářů se v nedalekých Jamolicích zmiňuje již roku 1279. Hrad Templštejn či Templštýn byl založen později v 80. či 90. letech 13. století. V roce 1298 je hrad poprvé zmíněn v písemných pramenech. Proč se rozhodli fundátoři přenést komendu z obce na asi 3 km vzdálený skalní ostroh nad hlubokým zalesněným údolím Jihlavy, není známo. Snad se jednalo o strategický účel, jelikož ostroh byl lépe chráněn.

Společně s hradem byla v jeho sousedství postavena i stejnojmenná vesnice, zřejmě jako nové hospodářské zázemí. Původní hrad byl menší než dnes. Jeho jádro se však začalo postupem doby rozšiřovat.

O působení templářů na Templštejně existují další písemné zprávy z počátku 14. století.  Tehdy k hradu patřily menší okolní statky. Moc řádu templářů zde ale netrvala dlouho, jelikož v roce 1312 byl řád papežem Klimentem V. zrušen. Přestože jejich majetky měly zůstat církvi a přejít na jiné církevní řády, ne vždy se tak stalo.

Hrad Templštejn získal nejpozději v roce 1317 kutnohorský měšťan Bertold Pirkner, který zbohatl díky těžbě stříbra v Kutné Hoře. Během 14. století hrad majitele poměrně často střídal. Patřili mezi ně například Drslav ze Šelmberka, Jindřich z Lipé či Markvart z Pechtic. Za jejich časů docházelo k postupnému rozšiřování hradu, což mělo především zvýšit jeho obytný komfort.

V roce 1410 získali panství i s hradem opět páni z Lipé, kteří jej drželi v časech husitských válek až do pokročilé 2. poloviny 15. století. Během těchto časů se opět zvýšila role hradu coby pevnosti. Hrad byl nejspíše kolem roku 1470 v čelní linii doplněn o předsunutou štítovou zeď, která kryla hradní jádro za sebou z nejohroženější přístupové strany.

V letech 1475-76 se po Templštejnu psal Jan Boček z Kunštátu, po němž hrad připadl do majetku Osovských z Doubravice a pánů z Kravař. Následně se hrad naposledy vrátil do držby pánů z Lipé. Ti o majetek definitivně přišli za svou účast na stavovském povstání. V roce 1623 je celé rozsáhlé moravskokrumlovské panství císařem podstoupeno knížeti Gundakaru z Lichtenštejna. Těm zdejší panství, včetně hradu, patřilo až do roku 1908.

Hrad byl již v roce 1625 uveden jako zcela pustý. V dalších staletích docházelo k jeho nezvratné proměně ve zříceninu. Po roce 1945 se dostal do majetku státu. V rámci novodobých dějin byl hrad ve správě Lesů ČR, kteří jej v roce 2011 prodali současnému vlastníkovi, kterým se stal Ing. David Hamza. Ten začal s postupnou konzervací hradních zřícenin a jejich zpřístupněním veřejnosti.

Návštěvníky na Templštejn mnohdy lákají legendy spojené s řádem templářů. Jedna z nich hovoří o pokladu rytíře, který veškerý svůj majetek ukryl do zdí svého sídla. Jiná legenda vypráví o pokladu na dně hradní studny. Ani jeden ze zmiňovaných pokladů nebyl dosud nalezen. Je pravdou, že na hradě dosud nebyl uskutečněn žádný rozsáhlý a komplexní archeologický výzkum.

Současný majitel hradu Ing. David Hamza však podobu hradního pokladu specifikuje jinak. Nemá totiž podobu zlatých mincí a drahých kamenů, ale spočívá v architektonickém provedení a uchování dávného sídla templářů. Může to být zasypaný sklep či jiné bývalé suterénní prostory hradu, které jsou dnes zaplněné sutinami. Pokladem mohou být v budoucnu i archeologické nálezy v podobě střepů nádob, kachlů, součásti společenských her či nálezy kostí, které by osvětlily otázku každodennosti majitelů Templštejna. Ostatně už samotná zřícenina hradu je sama o sobě architektonickým pokladem dnes legendami opředených templářů.