Malebný hrad Velhartice se nachází jižně od Klatov v západních Čechách. Vypíná se vysoko na skalnaté ostrožně nad Ostružnou v nadmořské výšce 640 m. Dnes zde návštěvníci mohou obdivovat jak poměrně zachovalou středověkou část původního hradu, tak také renesanční palác a jeho interiéry. Obě části přitom spojuje evropský unikát.
Zdejší název, původně znějící Vilhartice, se odvozuje od blíže neznámého Vilharta. Nejspíše se jednalo o osobu, která kolonizovala zdejší oblast, popřípadě předka Buška z Velhartic, který je prvním doloženým majitelem hradu a píše se po něm v roce 1318. Hrad byl nejspíše založen již mezi lety 1290 až 1310 a za jeho zakladatele je považován Bohumil z Budětic.
Zmíněný Bušek i jeho stejnojmenný syn zastávali poměrně vysoké funkce a pohybovali se v blízkosti krále Karla IV. I díky tomu se hrad během 14. století dočkal velkolepé přestavby a rozšíření, které mu de facto dalo nynější podobu a rozsah.
V nejranější podobě byl hrad tvořen vysokou obvodovou hradbou s cimbuřím, situován na nejjižnější partii skalního ostrohu. Během dalšího vývoje byl zbudován nejprve jižní, následně severní kamenný hradní palác. Jádro hradu poté tedy tvořily dva paláce vzájemně propojené hradbami.
Severní palác, nazývaný jako Rajský dům, stojí na nejvyšším místě hradní skály. Je to stavba značné výšky a zajímavého půdorysu - ve tvaru písmene D. Kamenné je u tohoto paláce pouze obvodové zdivo, vnitřní konstrukce byly výhradně dřevěné. Jednalo se především o reprezentativní část hradu a lze se domnívat, že hlavní obytnou složku obsahoval jižní gotický palác, který stál na protější straně.
Současně s výstavbou tzv. Rajského domu vznikla i čtverhranná věž Putna, která zaujala čelo hradu jako hlavní obranná stavba. Její zdivo je značně silné, jelikož věž sloužila jako pomyslný štít. Kryla za sebou de facto celý protáhlý půdorys hradu. Do této věže bylo možné vstoupit pouze v horní partii. Spojení mezi Rajským domem a Putnou umožňoval unikátní zděný most se čtyřmi oblouky. Tento most nenavazoval přímo na zmíněné objekty, ale stál samostatně. Dostat se na něj bylo možné pomocí padacích můstků, které bylo možné zdvihnout či odstranit, čímž se zamezilo možnému postupu útočníků směrem do věže Putny, posledního útočiště obránců hradu. Z mostu, krytého zřejmě od počátku dřevným ochozem, bylo navíc možné kontrolovat přístupovou cestu k hlavní vstupní bráně z předhradí do hradního jádra.
Zmiňovaný most je dlouhý 32 m, široký 3 m a vysoký téměř 10 m. Patří mezi unikátní díla středověké fortifikace. Navíc je jedním z mála dochovaných staveb svého druhu v Evropě.
Obranyschopnost hradu byla ještě zvýšena v 15. století hradbou obepínající celou severovýchodní a jihozápadní partii hradu, přecházející v hluboký ve skále tesaný suchý hradní příkop. Součástí nové obranné linie byly moderní dělostřelecké bašty.
Od konce 14. století vlastnili hrad páni z Hradce. Je poměrně málo známé, že za bouřlivých let během 2. poloviny 15. století byl hrad využit jako útočiště korunovačních klenotů. K tomuto účelu posloužila zmiňovaná věž Putna.
V roce 1506 koupil hrad slavný Zdeněk Lev z Rožmitálu a z Blatné. Jeho dědic Adam Lev zdědil nejen panství, ale také četné dluhy, které ještě znásobil a nezbylo mu než hrad prodat Adamovi ze Šternberka. Nevalné hospodaření nakonec vedlo v roce 1589 k rozdělení majetku, přičemž hrad a část panství získal Jindřich Plánský ze Žeberka. Během 16. a 17. století se majitelé zámku často střídali. V roce 1628 byly Velhartice prodány císařskému plukovníku Martinu de Hoeff-Huertovi. Ten na velhartickém panství prováděl násilnou rekatolizaci. Do dějin hradu se zapsal výstavbou pozdně renesančního paláce a pivovaru v podhradí. Po Huertovi panství zdědila jím adoptovaná Anna Marie z Moldavy.
Další majitelé se opět často střídali a hrad zanedbávali. Až v roce 1813 se Velhartice dostaly do majetku rodiny Sturmfelderů z Oppenweileru. Za jejich časů se začal starý hrad opravovat v duchu romantismu. Mezi poslední stavební akce patří úpravy v Huertůvě (renesančním) paláci ve 30. letech 20. století podle návrhu architekta K. Pecánka. Po druhé světové válce byl hrad zestátněn a využíván jako rekreační středisko. I přesto si hrad uchoval své středověké kouzlo a dnes nabízí prohlídku jak gotických prostor, tak renesančních interiérů.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , architektura , zajímavosti
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 2 hodinami
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 2 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 4 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
Vývoj cen pohonných hmot v Česku se v březnu obrátil, zlevňování vzalo zasvé. Benzin za posledních sedm dní zdražil o 24 haléřů na 38,64 koruny za litr. Cena nafty stoupla méně, konkrétně o 12 haléřů na 38,53 koruny za litr.
Zdroj: Jan Hrabě