Kam vyrazit za příběhy hradních zřícenin a jejich novodobých zachránců?

Jednou z ikonických hradních zřícenin jsou Zlenice (okr. Praha-západ). Silueta hradu se dokonce odrazila i v díle malíře Josefa Lady, jenž pocházel z blízkých Hrusic. Ne náhodou se tak okolí říká Ladův kraj, v rámci kterého vás čekají naučné stezky nejen po stopách života slavného malíře, ale také po pozůstatcích středověkých hradů.

Původně středověký hrad Zlenice pochází již z konce 13. století. Patřil mezi nejvýznamnější hrady v okolí. Jednak střežil důležitý brod přes řeku Sázavu, jednak byl ve 14. a na počátku 15. století sídlem slavného rodu pánů z Dubé. Mezi neznámější členy a obyvatele hradu patřil Ondřej starší z Dubé, který působil ve funkci nejvyššího sudího Království Českého a je autorem právnického spisu Práva zemská česká. Jako mistr královské komory doprovázel císaře Karla IV. na jeho cestě do Říma. Od ledna 1405 byl králem Václavem IV. pověřen úřadem popravce kouřimského kraje.

Historie hradu skončila po během 60. let 15. století, kdy je již uváděn jako pustý. Otázky ohledně jeho zániku nejsou dodnes zcela vyřešeny a jsou předmětem historického i archeologického bádání.

Hrad Zlenice je spojen s významným českým archeologem a kastelologem Tomášem Durdíkem, který se lokalitě věnoval již v 70. letech 20. století. I s jeho přispěním došlo v 90. letech minulého století k založení Sdružení Zlenice, v rámci kterého byla památka postupně zbavována náletových dřevin a konzervována. Během toho došlo k řadě archeologických a stavebně-historických průzkumů, které přispěly k poznání nejen historie lokality, ale i jeho stavebních proměn, k rekonstrukci podoby každodennosti na hradě atd.

Hrad postupem času získal nový přístupový most, hlavní vstupní brána se dočkala zastřešení, v nedávné době byl pak v prostorách předhradí vybudován altán s posezením. Sdružení Zlenice, jehož součástí je od roku 2009 také Klub přátel hradu Zlenice, pořádá každoročně dny Oživlého středověku, zpravidla během července, kde jsou mimo jiné prezentována středověká řemesla, jako hrnčířství, tkalcovství, ale lidé mohou také ochutnat středověkou kuchyni.

V poslední době se Sdružení angažuje také při podpoře záchrany další okolních hradních zřícenin v dolním Posázaví, jako je například Stará Dubá, původní rodové sídlo pánů z Dubé z 2. poloviny 13. století. Zde se dobrovolníci mohou zapojit například do brigád při zbavování se náletových dřevin v podhradním městečku Odranec.

Úspěšným projektem při záchraně a prezentaci hradních zřícenin je také spolek Hrady českého středohoří. Ten se v nedávné minulosti věnoval především výzkumu hradu Kalich (okr. Litoměřice) z 1. poloviny 15. století, sídla slavného českého vojevůdce Jana Žižky. Výzkum odhalil kromě hmotné kultury také progresivní prvky fortifikační architektury z rané doby husitských válek.

Návštěvníci zde kromě nádherných výhledů najdou i nově upravené základy věžovitého paláce, sklepení, ale především unikátní předsunutou dělostřeleckou baštu, tvořenou ze sucho kladeného kamení.

Členové spolku se ale věnovali celé řadě okolních lokalit, například sousednímu (vzdoro)hradu Panna, vystavěného taktéž v 1. polovině 15. století, nebo hradům Oltářík či Košťálov. Výsledkem jsou mimo jiné populárně-naučná videa s 3D rekonstrukcemi hradů dostupná na internetu.

Dalším úspěšným projektem jsou Hrady na Malši, jehož cílem je záchrana a prezentace významných hradů na jihočeské řece Malši. Sdružení navíc spolupracuje se svými kolegy z Rakouska, což umožnilo realizovat dlouhou a pestrou naučnou stezku na území dvou států.

Sdružení založené původně v roce 2002 jako Společnost pro hrad Pořešín vzalo do své péče i další hradní lokality jako Louzek, Velešín či Sokolčí. Nejdále se proces záchrany, prezentace ale také poznání dostal právě u hradu Pořešín (okr. Český Krumlov). Hrad pochází z konce 13. století a byl založen Bavory ze Strakonic jako původně nevelký hrad. Později se zdejší páni začali psát z Pořešína, než se ve 30. letech 15. století hrad dostal do majetku pánů z Rožmberka a byl záměrně zničen.

Archeologický výzkum odhalil postupné stavení proměny hradu, který později získal i velkou okrouhlou věž, tzv. bergfrit, o který však při dalších přestavbách přišel. Výzkum tak odhalil, jaké zásadní změny v podobě a charakteru daného hradu mohly v průběhu jeho existence probíhat.

Jednou z nejnovějších akcí je záchrana a zpřístupnění tvrze Tichá (okr. Český Krumlov). Výzkum zde odhalil opět předměty spojené s každodenností, ale také rozsah a složitost původní stavby, jejíž historie se psala od konce 13. století. Projekt zde nezůstal u konzervace, nýbrž přešel v rekonstrukci, která dodnes stojící věži dala vrchní hrázděné patro. Díky tomu se mohou návštěvníci v prostorách věže seznámit i s podobou středověkého bydlení.