Zámek Mníšek pod Brdy se nachází ve stejnojmenném městečku v okrese Praha-západ. Vypíná se nevysoko nad Zámeckým rybníkem, přesto je při cestě kolem nepřehlédnutelný. Již zdálky zaujme svým situováním a s trojicí nárožních věží, jejichž počet překvapí při faktu, že se jedná o čtyřkřídlí zámek.
Jakkoliv se rezidenční sídlo ve stejnojmenném městečku Mníšek pod Brdy může jevit jako dílo pohodlného novověku, opak je pravdou. Především některé základové a sklepní prostory jsou ještě pozůstatkem středověkého hradu, který byl pohřben pod novým výstavným zámkem. O jeho původním pevnostním charakteru konec konců svědčí i situování. Dominantní postavení již dnes sice zastřela okolní zástavba, přesto je zámek se svými věžemi stále nepřehlédnutelný.
Jak ukázaly archeologické nálezy, opevněné sídlo na nevysoké ostrožně v záhybu Bojovského potoka stálo již na konci 13. či na počátku 14. století. Jednalo-li se o tvrz či menší strážní hrad nelze bez bližšího archeologického průzkumu říci. Zdá se však, že nejpozději během 1. poloviny 14. století získalo zdejší kamenné sídlo podobu menšího hradu, jehož role byla především obranná a strážní, jelikož kolem procházely důležité obchodní stezky, včetně slavné Zlaté stezky.
Jako menší hrad, avšak značného významu, ho poprvé písemné prameny zaznamenávají v roce 1355, kdy byl uveden v zákoníku Majestas Carolina císaře Karla IV. Hradní areál na půdorysu kapky vymezovala obvodová hradba. Opevněná plocha byla výrazně menší, než je rozsah dochovaného zámku. Součástí hradu byla nejméně jedna věž doložená písemnými prameny a zbořená roku 1425. Hrad byl od zbytku rozšiřující se ostrožny, na kterém se postupně rozvíjelo městečko, oddělen příkopem a hradbou.
Podobu středověkého hradu si Mníšek udržel ještě po další staletí. V roce 1487 jej získali Vratislavové z Mitrovic, v jejichž majetku a správě byl po zbytek 15. století až do poloviny 17. století. Snad již během 16. století, popřípadě na počátku 17. století došlo k postupným úpravám a přestavbám hradu na zámek. Tak ho zachycuje i nejstarší vyobrazení, byť značně schématické, z roku 1622. Tato podoba zámku se však nedochovala, jelikož v roce 1639 jej vyplenila švédská vojska generála Banéra a následně stavba chátrala.
Až v roce 1655 kupuje zchátralý zámek od Mitroviců zbohatlík a dobrodruh Servác Engel z Engelsflussu, který jej v letech 1656 až 1672 nákladně přestavěl. Zámek tehdy v základu získal dnešní podobu, doplněnou ještě o další úpravy v následujících staletích.
Především se tak stalo ve druhé polovině 18. století, kdy byl v majetku rodu Unwerthů. Po smrti Ignáce Umwertha jej získali Pachtové z Rájova, pro rodinné spory jej ovšem až do roku 1838 spravovali úředníci zemských desek.
Zámek následně neblaze poznamenal požár, který ho postihl v revolučním roce 1848. Zásadních oprav a úprav se zámek dočkal až o několik dekád později, kdy v roce 1909 po smrti hraběte Schirndinga majetek získal jeho příbuzný, Theodorich, svobodný pán Kast z Ebelsbergu. Ten přistoupil v letech 1910 až 1911 k obnově a rekonstrukci zámku do výsledné podoby, jakou si dochoval dodnes. Projekt obnovy zámku vypracovala přední pražská kancelář vedená Matějem Blechou.
Po válce byl zámek už v roce 1945 vypleněn a následně i zkonfiskován. O rok později se dostal do správy ministerstva vnitra. Tomu sloužil k ukládání významných a politicky citlivých archivních fondů. Po většinu minulého století nebyl zámek příliš udržován, chátral a zarůstal.
Péče se dočkal až v novodobé historii, když se v roce 2000 dostal pod správu Národního památkového ústavu. Došlo k jeho vyklizení a následné náročně rekonstrukci, která mu vrátila vzhled a půvab z počátku 20. století.
Dnes je možné navštívit některé z celkových 65 pokojů. Otázku, týkající se nesouměrného počtu nárožních věží, zodpoví legenda o kohoutovi. Zámecká instalace návštěvníky zavede zpět do slavného období 1. republiky, kdy zámek získal svou současnou exteriérovou, ale i interiérovou podobu.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , Brdy , cestování
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Čarovné jablko v souboji nových vánočních pohádek obstálo
včera
Sněhová předpověď počasí. Meteorologové poskytli výhled do konce roku
včera
Britské královské rodině začaly Vánoce v kostele. Králi zazpívali hymnu
Aktualizováno včera
V Kazachstánu spadl letoun s desítkami lidí na palubě
včera
Karel III. ve vánočním projevu mluvil o svém boji s rakovinou
včera
Slováci mohou znovu vidět tajné nahrávky s Ficem z lesní chaty
včera
Může být Putin ještě více nelidský, ptá se Zelenskyj po dalším ruském útoku
včera
Současný charakter počasí v Česku setrvá, ukazuje předpověď
včera
Finsko hlásí problém s kabelem do Estonska. Může jít o sabotáž
včera
USA žijí kauzou vraždy ředitele zdravotní pojišťovny. Pachateli hrozí nejvyšší trest
včera
Hasiči stále zasahují u požáru v Bruntále, pomáhá jim těžká technika
včera
Tři princezny viděly více než dva miliony lidí. ČT zaujala nejvíce diváků
včera
Tragický vánoční požár ve Zlíně nepřežil jeden člověk
včera
V Praze vybuchla zábavní pyrotechnika v bytě. Čtyři lidé se zranili
včera
Válka na Ukrajině: Rusové masivně zaútočili na Charkov
včera
Povánoční počasí. Očekává se přechodné oteplení
24. prosince 2024 21:57
Zemřel krokodýl, který se stal filmovou hvězdou. Burt žil déle než 90 let
24. prosince 2024 20:30
RECENZE: Tři princezny jsou dalším nekonzistentním a paradoxně zpátečnickým pokusem o inovaci
24. prosince 2024 19:45
Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů
Aktualizováno 24. prosince 2024 19:06
Velký požár v Bruntále: Hoří bývalé kasárny, dva hasiči se zranili
Moravskoslezští hasiči na Štědrý den od ranních hodin zasahují u velkého požáru v Bruntále. Hoří bývalé kasárny, vyhlášen byl třetí stupeň poplachu. Škoda jde do desítek milionů korun, dva hasiči utrpěli zranění. Událostí se zároveň zabývá policie.
Zdroj: Jan Hrabě