Zajímavost v Mníšku pod Brdy. Zámek, který pohřbil hrad

Zámek Mníšek pod Brdy se nachází ve stejnojmenném městečku v okrese Praha-západ. Vypíná se nevysoko nad Zámeckým rybníkem, přesto je při cestě kolem nepřehlédnutelný. Již zdálky zaujme svým situováním a s trojicí nárožních věží, jejichž počet překvapí při faktu, že se jedná o čtyřkřídlí zámek.

Jakkoliv se rezidenční sídlo ve stejnojmenném městečku Mníšek pod Brdy může jevit jako dílo pohodlného novověku, opak je pravdou. Především některé základové a sklepní prostory jsou ještě pozůstatkem středověkého hradu, který byl pohřben pod novým výstavným zámkem. O jeho původním pevnostním charakteru konec konců svědčí i situování. Dominantní postavení již dnes sice zastřela okolní zástavba, přesto je zámek se svými věžemi stále nepřehlédnutelný.

Jak ukázaly archeologické nálezy, opevněné sídlo na nevysoké ostrožně v záhybu Bojovského potoka stálo již na konci 13. či na počátku 14. století. Jednalo-li se o tvrz či menší strážní hrad nelze bez bližšího archeologického průzkumu říci. Zdá se však, že nejpozději během 1. poloviny 14. století získalo zdejší kamenné sídlo podobu menšího hradu, jehož role byla především obranná a strážní, jelikož kolem procházely důležité obchodní stezky, včetně slavné Zlaté stezky.

Jako menší hrad, avšak značného významu, ho poprvé písemné prameny zaznamenávají v roce 1355, kdy byl uveden v zákoníku Majestas Carolina císaře Karla IV. Hradní areál na půdorysu kapky vymezovala obvodová hradba. Opevněná plocha byla výrazně menší, než je rozsah dochovaného zámku. Součástí hradu byla nejméně jedna věž doložená písemnými prameny a zbořená roku 1425. Hrad byl od zbytku rozšiřující se ostrožny, na kterém se postupně rozvíjelo městečko, oddělen příkopem a hradbou.

Podobu středověkého hradu si Mníšek udržel ještě po další staletí. V roce 1487 jej získali Vratislavové z Mitrovic, v jejichž majetku a správě byl po zbytek 15. století až do poloviny 17. století. Snad již během 16. století, popřípadě na počátku 17. století došlo k postupným úpravám a přestavbám hradu na zámek. Tak ho zachycuje i nejstarší vyobrazení, byť značně schématické, z roku 1622. Tato podoba zámku se však nedochovala, jelikož v roce 1639 jej vyplenila švédská vojska generála Banéra a následně stavba chátrala.

Až v roce 1655 kupuje zchátralý zámek od Mitroviců zbohatlík a dobrodruh Servác Engel z Engelsflussu, který jej v letech 1656 až 1672 nákladně přestavěl. Zámek tehdy v základu získal dnešní podobu, doplněnou ještě o další úpravy v následujících staletích.

Především se tak stalo ve druhé polovině 18. století, kdy byl v majetku rodu Unwerthů. Po smrti Ignáce Umwertha jej získali Pachtové z Rájova, pro rodinné spory jej ovšem až do roku 1838 spravovali úředníci zemských desek.

Zámek následně neblaze poznamenal požár, který ho postihl v revolučním roce 1848. Zásadních oprav a úprav se zámek dočkal až o několik dekád později, kdy v roce 1909 po smrti hraběte Schirndinga majetek získal jeho příbuzný, Theodorich, svobodný pán Kast z Ebelsbergu. Ten přistoupil v letech 1910 až 1911 k obnově a rekonstrukci zámku do výsledné podoby, jakou si dochoval dodnes. Projekt obnovy zámku vypracovala přední pražská kancelář vedená Matějem Blechou.

Po válce byl zámek už v roce 1945 vypleněn a následně i zkonfiskován. O rok později se dostal do správy ministerstva vnitra. Tomu sloužil k ukládání významných a politicky citlivých archivních fondů. Po většinu minulého století nebyl zámek příliš udržován, chátral a zarůstal.

Péče se dočkal až v novodobé historii, když se v roce 2000 dostal pod správu Národního památkového ústavu. Došlo k jeho vyklizení a následné náročně rekonstrukci, která mu vrátila vzhled a půvab z počátku 20. století.

Dnes je možné navštívit některé z celkových 65 pokojů. Otázku, týkající se nesouměrného počtu nárožních věží, zodpoví legenda o kohoutovi. Zámecká instalace návštěvníky zavede zpět do slavného období 1. republiky, kdy zámek získal svou současnou exteriérovou, ale i interiérovou podobu.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie Brdy cestování

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy