Malý zámek Doudleby nad Orlicí zachránilo skryté tajemství

Nevelký, o to však útulnější zámek Doudleby nad Orlicí, se nachází ve stejnojmenné obci, asi 5 km od Rychnova nad Kněžnou ve východních Čechách. Jeho zdi ukrývají nejeden unikát, přičemž jeden z nich zachránil zámek před demolicí.

Historie zámku v Doudlebech nad Orlicí není příliš dlouhá. To ji ovšem neubírá nic na zajímavosti, ba naopak. Zámek je pevně spjat s rodem Bubnů, později Bubna z Litic, kteří původně pocházeli z hradu Buben nedaleko Plzně v západních Čechách.

Až do počátku 17. století byl vždy hlavním sídlem na daném panství hrad Litice nad Orlicí či hrad Potštejn. Když panství v roce 1562 koupil Mikuláš z Bubna, nic se na tom nezměnilo, neboť za své hlavní sídlo pojal právě hrad Litice nad Orlicí.

Zřejmě kvůli podobě a přístupnosti starého středověkého hradu se však ke konci 16. století rozhodl vystavět zámek v Žamberku a na přelomu 80. a 90. letech 16. století také v Doudlebech nad Orlicí. Na obou zámcích ke konci svého života také často pobýval.

Zámek v Doudlebech byl vystavěn v renesančním stylu. Jedná se o jednopatrovou budovu, která tvoří uzavřenou čtyřkřídlou dispozici obklopující nádvoří. Vstup do zámku je zdůrazněn pozdně renesančním portálem. Nevelké ústřední nádvoří obíhá pouze v přízemí renesanční arkáda nesená toskánskými sloupy. Zámek byl tehdy dekorován pozoruhodnou, velmi bohatě utvářenou ornamentální sgrafitovou výzdobou. Některé dnešní zdobné prvky jsou mladší, především barokní.

Po dlouhou dobu byl zámek využíván jen jako občasné sídlo, lovecký zámeček. V 17. století byl barokně upraven, aby odpovídal novým módním požadavkům. Tyto požadavky však již nepřály „zastaralé“ renesanční výzdobě, a tak bylo původní unikátní sgrafito schováno pod omítku. Stejně tak i mnohé nástropní malby byly zabíleny, neboť Bubnům se pohanské motivy zdály být nekřesťanské a morálně nevhodné. Časem se na starou výzdobu zapomnělo.

V roce 1809 prodali členové rodu svůj zámek v Žamberku a přestěhovali se do Doudleb natrvalo. Kolem zámku vybudovali park v anglickém stylu a dále jej zvelebovali. Ze zámku se tak stalo hlavní rodové sídlo. Příslušníci rodu Bubna z Litic zde žili nepřetržitě až do roku 1948. Zámek tak představuje jedno z mála sídel, která jsou spjata jen s jedním rodem majitelů.

Velké změny a výzvy přineslo 20. století. Během okupace se konkrétně Mikuláš z Bubna-Litic angažoval v politickém dění, když v letech 1940-42 v protektorátní vládě generála Eliáše, kde vedl resort zemědělství a lesního hospodářství. Za to byl po válce vězněn v pankrácké věznici, kde trval na tom, aby byl postaven před soud a měl možnost doložit svoji ne-kolaborantskou činnost. Majetek tak rodu nebyl zestátněn v roce 1945 na základě tzv. Benešových dekretů, ale až v roce 1948 komunisty. Na více jak 40 let se tak zámek dostal do majetku státu.

Nechybělo moc a zámek mohl být navždy ztracen. Byl na něj již zpracován demoliční výměr. Při bližším průzkumu zámecké budovy se však pod barokní omítkou našlo původní renesanční sgrafito. Tento objev zámek zachránil. Demolice byla zrušena a zámek naopak čekala rozsáhlá rekonstrukce, zaměřená právě na obnovu unikátního sgrafita, které pokrývá zámek nejen na vnějších zdech, ale také na nádvoří a komínech.

Po roce 1989 se zámek v rámci restitucí navrátil zpět do rukou původních majitelů, členů rodu Bubna Litic, sourozencům Adamu Bubna-Liticovi a Eleonoře Dujkové. Sourozenci se o majetek rozdělili v roce 2006, kdy se jedinou majitelkou zámku stala paní Eleonora Dujková, roz. Bubna-Litic Ta zemřela v roce 2018. V současné době se o doudlebský majetek stará její syn Petr Dujka. I díky němu je zámek v návštěvních hodinách nadále veřejnosti přístupný.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie památky Adam Bubna-Litic architektura

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 5 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?

Téměř třetina obyvatel Německa má obavy z přechodu na letní čas a vnímá to jako hrozbu pro své zdraví, uvádí průzkum německého institutu Forsa. Téměř každý pátý zaměstnaný uvádí, že se v důsledku časové změny zpozdí do práce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy