Malý zámek Doudleby nad Orlicí zachránilo skryté tajemství

Nevelký, o to však útulnější zámek Doudleby nad Orlicí, se nachází ve stejnojmenné obci, asi 5 km od Rychnova nad Kněžnou ve východních Čechách. Jeho zdi ukrývají nejeden unikát, přičemž jeden z nich zachránil zámek před demolicí.

Historie zámku v Doudlebech nad Orlicí není příliš dlouhá. To ji ovšem neubírá nic na zajímavosti, ba naopak. Zámek je pevně spjat s rodem Bubnů, později Bubna z Litic, kteří původně pocházeli z hradu Buben nedaleko Plzně v západních Čechách.

Až do počátku 17. století byl vždy hlavním sídlem na daném panství hrad Litice nad Orlicí či hrad Potštejn. Když panství v roce 1562 koupil Mikuláš z Bubna, nic se na tom nezměnilo, neboť za své hlavní sídlo pojal právě hrad Litice nad Orlicí.

Zřejmě kvůli podobě a přístupnosti starého středověkého hradu se však ke konci 16. století rozhodl vystavět zámek v Žamberku a na přelomu 80. a 90. letech 16. století také v Doudlebech nad Orlicí. Na obou zámcích ke konci svého života také často pobýval.

Zámek v Doudlebech byl vystavěn v renesančním stylu. Jedná se o jednopatrovou budovu, která tvoří uzavřenou čtyřkřídlou dispozici obklopující nádvoří. Vstup do zámku je zdůrazněn pozdně renesančním portálem. Nevelké ústřední nádvoří obíhá pouze v přízemí renesanční arkáda nesená toskánskými sloupy. Zámek byl tehdy dekorován pozoruhodnou, velmi bohatě utvářenou ornamentální sgrafitovou výzdobou. Některé dnešní zdobné prvky jsou mladší, především barokní.

Po dlouhou dobu byl zámek využíván jen jako občasné sídlo, lovecký zámeček. V 17. století byl barokně upraven, aby odpovídal novým módním požadavkům. Tyto požadavky však již nepřály „zastaralé“ renesanční výzdobě, a tak bylo původní unikátní sgrafito schováno pod omítku. Stejně tak i mnohé nástropní malby byly zabíleny, neboť Bubnům se pohanské motivy zdály být nekřesťanské a morálně nevhodné. Časem se na starou výzdobu zapomnělo.

V roce 1809 prodali členové rodu svůj zámek v Žamberku a přestěhovali se do Doudleb natrvalo. Kolem zámku vybudovali park v anglickém stylu a dále jej zvelebovali. Ze zámku se tak stalo hlavní rodové sídlo. Příslušníci rodu Bubna z Litic zde žili nepřetržitě až do roku 1948. Zámek tak představuje jedno z mála sídel, která jsou spjata jen s jedním rodem majitelů.

Velké změny a výzvy přineslo 20. století. Během okupace se konkrétně Mikuláš z Bubna-Litic angažoval v politickém dění, když v letech 1940-42 v protektorátní vládě generála Eliáše, kde vedl resort zemědělství a lesního hospodářství. Za to byl po válce vězněn v pankrácké věznici, kde trval na tom, aby byl postaven před soud a měl možnost doložit svoji ne-kolaborantskou činnost. Majetek tak rodu nebyl zestátněn v roce 1945 na základě tzv. Benešových dekretů, ale až v roce 1948 komunisty. Na více jak 40 let se tak zámek dostal do majetku státu.

Nechybělo moc a zámek mohl být navždy ztracen. Byl na něj již zpracován demoliční výměr. Při bližším průzkumu zámecké budovy se však pod barokní omítkou našlo původní renesanční sgrafito. Tento objev zámek zachránil. Demolice byla zrušena a zámek naopak čekala rozsáhlá rekonstrukce, zaměřená právě na obnovu unikátního sgrafita, které pokrývá zámek nejen na vnějších zdech, ale také na nádvoří a komínech.

Po roce 1989 se zámek v rámci restitucí navrátil zpět do rukou původních majitelů, členů rodu Bubna Litic, sourozencům Adamu Bubna-Liticovi a Eleonoře Dujkové. Sourozenci se o majetek rozdělili v roce 2006, kdy se jedinou majitelkou zámku stala paní Eleonora Dujková, roz. Bubna-Litic Ta zemřela v roce 2018. V současné době se o doudlebský majetek stará její syn Petr Dujka. I díky němu je zámek v návštěvních hodinách nadále veřejnosti přístupný.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie památky Adam Bubna-Litic architektura

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

před 2 hodinami

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

před 3 hodinami

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 9 hodinami

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy