Nevelký, o to však útulnější zámek Doudleby nad Orlicí, se nachází ve stejnojmenné obci, asi 5 km od Rychnova nad Kněžnou ve východních Čechách. Jeho zdi ukrývají nejeden unikát, přičemž jeden z nich zachránil zámek před demolicí.
Historie zámku v Doudlebech nad Orlicí není příliš dlouhá. To ji ovšem neubírá nic na zajímavosti, ba naopak. Zámek je pevně spjat s rodem Bubnů, později Bubna z Litic, kteří původně pocházeli z hradu Buben nedaleko Plzně v západních Čechách.
Až do počátku 17. století byl vždy hlavním sídlem na daném panství hrad Litice nad Orlicí či hrad Potštejn. Když panství v roce 1562 koupil Mikuláš z Bubna, nic se na tom nezměnilo, neboť za své hlavní sídlo pojal právě hrad Litice nad Orlicí.
Zřejmě kvůli podobě a přístupnosti starého středověkého hradu se však ke konci 16. století rozhodl vystavět zámek v Žamberku a na přelomu 80. a 90. letech 16. století také v Doudlebech nad Orlicí. Na obou zámcích ke konci svého života také často pobýval.
Zámek v Doudlebech byl vystavěn v renesančním stylu. Jedná se o jednopatrovou budovu, která tvoří uzavřenou čtyřkřídlou dispozici obklopující nádvoří. Vstup do zámku je zdůrazněn pozdně renesančním portálem. Nevelké ústřední nádvoří obíhá pouze v přízemí renesanční arkáda nesená toskánskými sloupy. Zámek byl tehdy dekorován pozoruhodnou, velmi bohatě utvářenou ornamentální sgrafitovou výzdobou. Některé dnešní zdobné prvky jsou mladší, především barokní.
Po dlouhou dobu byl zámek využíván jen jako občasné sídlo, lovecký zámeček. V 17. století byl barokně upraven, aby odpovídal novým módním požadavkům. Tyto požadavky však již nepřály „zastaralé“ renesanční výzdobě, a tak bylo původní unikátní sgrafito schováno pod omítku. Stejně tak i mnohé nástropní malby byly zabíleny, neboť Bubnům se pohanské motivy zdály být nekřesťanské a morálně nevhodné. Časem se na starou výzdobu zapomnělo.
V roce 1809 prodali členové rodu svůj zámek v Žamberku a přestěhovali se do Doudleb natrvalo. Kolem zámku vybudovali park v anglickém stylu a dále jej zvelebovali. Ze zámku se tak stalo hlavní rodové sídlo. Příslušníci rodu Bubna z Litic zde žili nepřetržitě až do roku 1948. Zámek tak představuje jedno z mála sídel, která jsou spjata jen s jedním rodem majitelů.
Velké změny a výzvy přineslo 20. století. Během okupace se konkrétně Mikuláš z Bubna-Litic angažoval v politickém dění, když v letech 1940-42 v protektorátní vládě generála Eliáše, kde vedl resort zemědělství a lesního hospodářství. Za to byl po válce vězněn v pankrácké věznici, kde trval na tom, aby byl postaven před soud a měl možnost doložit svoji ne-kolaborantskou činnost. Majetek tak rodu nebyl zestátněn v roce 1945 na základě tzv. Benešových dekretů, ale až v roce 1948 komunisty. Na více jak 40 let se tak zámek dostal do majetku státu.
Nechybělo moc a zámek mohl být navždy ztracen. Byl na něj již zpracován demoliční výměr. Při bližším průzkumu zámecké budovy se však pod barokní omítkou našlo původní renesanční sgrafito. Tento objev zámek zachránil. Demolice byla zrušena a zámek naopak čekala rozsáhlá rekonstrukce, zaměřená právě na obnovu unikátního sgrafita, které pokrývá zámek nejen na vnějších zdech, ale také na nádvoří a komínech.
Po roce 1989 se zámek v rámci restitucí navrátil zpět do rukou původních majitelů, členů rodu Bubna Litic, sourozencům Adamu Bubna-Liticovi a Eleonoře Dujkové. Sourozenci se o majetek rozdělili v roce 2006, kdy se jedinou majitelkou zámku stala paní Eleonora Dujková, roz. Bubna-Litic Ta zemřela v roce 2018. V současné době se o doudlebský majetek stará její syn Petr Dujka. I díky němu je zámek v návštěvních hodinách nadále veřejnosti přístupný.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , památky , Adam Bubna-Litic , architektura
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Pobřeží Řecka zasáhlo silné zemětřesení
před 46 minutami
Neopodstatněná vulgarita nemá smysl, v improvizaci ale na diváka funguje, říká herec Bořek Čermák
před 1 hodinou
Nasazením jednotek na Ukrajině by se státy NATO nestaly účastníky války s Ruskem, tvrdí experti
před 2 hodinami
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 3 hodinami
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 4 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 5 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
Téměř třetina obyvatel Německa má obavy z přechodu na letní čas a vnímá to jako hrozbu pro své zdraví, uvádí průzkum německého institutu Forsa. Téměř každý pátý zaměstnaný uvádí, že se v důsledku časové změny zpozdí do práce.
Zdroj: Libor Novák