Nevelký, o to však útulnější zámek Doudleby nad Orlicí, se nachází ve stejnojmenné obci, asi 5 km od Rychnova nad Kněžnou ve východních Čechách. Jeho zdi ukrývají nejeden unikát, přičemž jeden z nich zachránil zámek před demolicí.
Historie zámku v Doudlebech nad Orlicí není příliš dlouhá. To ji ovšem neubírá nic na zajímavosti, ba naopak. Zámek je pevně spjat s rodem Bubnů, později Bubna z Litic, kteří původně pocházeli z hradu Buben nedaleko Plzně v západních Čechách.
Až do počátku 17. století byl vždy hlavním sídlem na daném panství hrad Litice nad Orlicí či hrad Potštejn. Když panství v roce 1562 koupil Mikuláš z Bubna, nic se na tom nezměnilo, neboť za své hlavní sídlo pojal právě hrad Litice nad Orlicí.
Zřejmě kvůli podobě a přístupnosti starého středověkého hradu se však ke konci 16. století rozhodl vystavět zámek v Žamberku a na přelomu 80. a 90. letech 16. století také v Doudlebech nad Orlicí. Na obou zámcích ke konci svého života také často pobýval.
Zámek v Doudlebech byl vystavěn v renesančním stylu. Jedná se o jednopatrovou budovu, která tvoří uzavřenou čtyřkřídlou dispozici obklopující nádvoří. Vstup do zámku je zdůrazněn pozdně renesančním portálem. Nevelké ústřední nádvoří obíhá pouze v přízemí renesanční arkáda nesená toskánskými sloupy. Zámek byl tehdy dekorován pozoruhodnou, velmi bohatě utvářenou ornamentální sgrafitovou výzdobou. Některé dnešní zdobné prvky jsou mladší, především barokní.
Po dlouhou dobu byl zámek využíván jen jako občasné sídlo, lovecký zámeček. V 17. století byl barokně upraven, aby odpovídal novým módním požadavkům. Tyto požadavky však již nepřály „zastaralé“ renesanční výzdobě, a tak bylo původní unikátní sgrafito schováno pod omítku. Stejně tak i mnohé nástropní malby byly zabíleny, neboť Bubnům se pohanské motivy zdály být nekřesťanské a morálně nevhodné. Časem se na starou výzdobu zapomnělo.
V roce 1809 prodali členové rodu svůj zámek v Žamberku a přestěhovali se do Doudleb natrvalo. Kolem zámku vybudovali park v anglickém stylu a dále jej zvelebovali. Ze zámku se tak stalo hlavní rodové sídlo. Příslušníci rodu Bubna z Litic zde žili nepřetržitě až do roku 1948. Zámek tak představuje jedno z mála sídel, která jsou spjata jen s jedním rodem majitelů.
Velké změny a výzvy přineslo 20. století. Během okupace se konkrétně Mikuláš z Bubna-Litic angažoval v politickém dění, když v letech 1940-42 v protektorátní vládě generála Eliáše, kde vedl resort zemědělství a lesního hospodářství. Za to byl po válce vězněn v pankrácké věznici, kde trval na tom, aby byl postaven před soud a měl možnost doložit svoji ne-kolaborantskou činnost. Majetek tak rodu nebyl zestátněn v roce 1945 na základě tzv. Benešových dekretů, ale až v roce 1948 komunisty. Na více jak 40 let se tak zámek dostal do majetku státu.
Nechybělo moc a zámek mohl být navždy ztracen. Byl na něj již zpracován demoliční výměr. Při bližším průzkumu zámecké budovy se však pod barokní omítkou našlo původní renesanční sgrafito. Tento objev zámek zachránil. Demolice byla zrušena a zámek naopak čekala rozsáhlá rekonstrukce, zaměřená právě na obnovu unikátního sgrafita, které pokrývá zámek nejen na vnějších zdech, ale také na nádvoří a komínech.
Po roce 1989 se zámek v rámci restitucí navrátil zpět do rukou původních majitelů, členů rodu Bubna Litic, sourozencům Adamu Bubna-Liticovi a Eleonoře Dujkové. Sourozenci se o majetek rozdělili v roce 2006, kdy se jedinou majitelkou zámku stala paní Eleonora Dujková, roz. Bubna-Litic Ta zemřela v roce 2018. V současné době se o doudlebský majetek stará její syn Petr Dujka. I díky němu je zámek v návštěvních hodinách nadále veřejnosti přístupný.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , památky , Adam Bubna-Litic , architektura
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Kyjev sabotuje výměnu zajatců, tvrdí Rusko
před 2 hodinami
Amerikou hýbe falešné volební video. Rusko od něj dává ruce pryč
před 2 hodinami
Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA
před 3 hodinami
Dva mladí Češi jeli na střeše vídeňského metra. Jeden zemřel, druhý bojuje o život
před 4 hodinami
Medveděv opět vyhrožuje: Když nás budete ignorovat, bude třetí světová válka
před 4 hodinami
Američtí experti pro EZ vysvětlili, proč lidé volí Trumpa, když hrozí opakování útoku na Kapitol
před 5 hodinami
Rakouský myslivec, který vraždil u hranic s Českem, je po smrti
před 5 hodinami
"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy
před 6 hodinami
Severokorejští vojáci na Ukrajině jsou hrozbou nejen pro Evropu, varují státy
před 8 hodinami
Írán chce rozpoutat válku na Blízkém východě? Do konfliktu se snaží zatáhnout i Irák
před 8 hodinami
EXKLUZIVNĚ: Šéfka volební komise v USA pro EZ popsala, jak hurikán ovlivní volby
před 9 hodinami
Zelenskyj vyzval svět, aby začal něco dělat se severokorejskými vojáky na Ukrajině
před 10 hodinami
Respirační onemocnění v Česku nabývají na síle. Stoupá počet lidí s covidem i černým kašlem
před 10 hodinami
Íránská hrozba sílí. Zvýší dolet balistických střel, může přehodnotit i jadernou doktrínu
před 12 hodinami
Výhled počasí na listopad. Předpověď budí obavy i jinde v Evropě
včera
Izraelci teď nejsou v bezpečí nikde, ukazuje případ ze Švédska
včera
Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa
včera
Policisté budou protestovat i za vyšší platy. S udělováním pokut se nepočítá
včera
Říjnové počasí bylo nadprůměrně teplé. Teď přijde ochlazení
včera
Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?
Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.
Zdroj: Lucie Žáková