Na vrchu Lipovsko můžeme najít hrad, který nikdy neexistoval

Vrch Lipovsko dosahuje nadmořské výšky 651 m. Jako součást rozhlehlého pohoří Brd vybíhá jihozápadním směrem v podobě protáhlého a skalnatého hřebene nad potokem Klabava, který jej lemuje od jihu až k severozápadu. Od jihovýchodu pak hřeben strmě spadá k bezejmennému drobnému toku, zatímco na severu klesá pozvolněji k obci Strašice. Nejlépe přístupný je tak od východu.

Při průzkumu map či populárně-naučné literatury se dá v těchto místech najít jakýsi hrad Chlukov, případně Strašice. Pokud ovšem návštěvník na toto místo přijde, bude možná překvapen.

Název hradu Chlukov se v písemných pramenech objevuje jen jednou a navíc dodatečně. Známý kompilátor latinsky psané České kroniky, zvaný Beneš Minorita, zaznamenal, že v roce 1351 vypukla v jižních Čechách válka mezi mocnými panskými rody. Na jedné straně bojovali páni z Hradce a ze Šternberka, k nimž se přidali Rožmberkové a páni z Michalovic, na druhé straně někteří rakouští velmožové a páni z Landštejna. Karel IV., aby nebezpečné rušitele míru zkrotil, vytáhl v únoru 1352 zejména proti Rožmberkům. Rozbořil a vypálil některé jejich hrady, mezi nimi je jmenovitě uveden i Chlukov.

Tato zpráva vedla mnohé turisty období romantismu i badatele k tomu, aby hrad Chlukov, o jehož vzniku, místě a dějinách prameny jinak mlčí, umístili do okolí Strašic na Plzeňsku a ztotožnili je s terénními relikty na vrchu Lipovsko. Dáno to bylo především menšími i rozměrnými kameny, které mohou budit dojem záměrného opracování. Jsou ale čistě dílem přírody. Díky tomu zde ovšem v období romantismu v 19. století vznikla pověst o existenci dávného hradu, který byl následně spojen s v písemných pramenech uvedeným Chlukovem.

Hrad zde hledal již zakladatel české kastelologie A. Sedláček. A. Podlaha dokonce uvedl, že zde v jeho v jeho dobách byly ještě zbytky zdí a vodovodu. Archeologický povrchový průzkum, který provedli V. Švábek a J. Anderle, však prokázal, že zde žádné zbytky po hradu nejsou. Blízké a nápadné stopy lidské činnosti pak souvisí s hledáním a možná i těžbou železné rudy a s výrobou  dřevěného uhlí v milířích. Opuštěný lom je možné v blízkosti Lipovska vidět dodnes.

Samotný hrad Chlukov, doložený písemnými prameny ve 14. století, je záhadou. Že skutečně existoval, je jisté, ovšem otázkou je kde. Kromě  této lokality je hrad Chlukov spojován i s dalšími místy, ovšem všechny jsou opět s velkou dávkou nejistoty

Patří mezi ně například Kuškov (Tuskov) ležící také v prostoru brdského vojenského újezdu, severovýchodně od Skořic. Ves byla v roce 1325 prodána Rožmberkům, v roce 1379 je uváděna jako pustá. Možná by ve zprávě Beneše Minority mohlo jít o její zkomolený název. Vzhledem k tomu, že zde nebyl proveden žádný průzkum, není možné určit, zda a jaké sídlo zde existovalo.

Další uvažovanou lokalitou je hrad, dnes nazývaný Vydřiduch nedaleko Svojkovic. Jeho původní jméno není spolehlivě známo a zprávy o něm mlčí. Byla tu nalezena keramika ze 13. století a mohlo jít o významný opěrný bod na královské cestě do Plzně. Podle vypálené mazanice hrad zanikl požárem zhruba v polovině 14. století, kdy už byl součástí rožmberského panství. Bohužel je většina hradu zničena lomem. Dodnes se dochoval pouze šíjový příkop a nepatrná část jádra.

Výstup na vrch Lipovsko však jistě není žádným zklamáním. Byť zde nejsou žádné hradní zříceniny, popsané kamenné a skalní útvary jistě stojí za návštěvu, stejně jako možnost krásného a romantického výhledu na okolní vrchy Brd, které sem kdysi lákali první návštěvníky a tvůrce pověsti o místním středověkém hradu.