Poutní místo nese název Maková hora, přesto kolem žádné máky nenajdete

Vedle slavnější Svaté Hory u Příbrami je poutní místo na Makové hoře menší, o to však milejší. Nabízí procházku nejen krásnou přírodou, ale i místní poutavou historií. Oříškem pro nejednoho návštěvníka je už samotný název Makové hory, který ve skutečnosti s mákem nemá nic společného.

Poutní místo zaujalo vrchol kopce s nadmořskou výškou 545 m. Přesto není v krajině nikterak dominantní, neboť se v okolí, tvořící součást Benešovské pahorkatiny, nachází mnoho dalších obdobně vysokých kopců. Například severovýchodně od Makové hory leží ve výšce 519 m n. m. vrchol kopce s názvem Hradiště. Jak název napovídá, v pravěku se zde nacházelo opevněné hradiště.

Kde koho jistě napadne, že název Maková hora souvisí s pěstováním máku v okolí. To je ovšem mylná představa, neboť ani v minulosti, ani dnes v okolí pole s máky nenajdete. Název hory se odvíjí od skutečnosti, že se zde dříve těžily drahé kovy a arsen, tedy ve smyslu „má kov“, z čehož následně vznikl název, označující kvality hory - Makov(á) hora.

Historie poutního místa na vrcholu hory má své kořeny v období baroka. Nynější kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské, který není čistě barokní stavbou, ale nese rysy vlašské renesance, zde nechal vystavět majitel panství Jan Felix Chanovsko-Kaselovský. Stalo se tak mezi lety 1719 až 1722. Stavitelem byl slavný Carlo Antonio Canevall.

Vedle kostela zde vznikl malý klášter karmelitánů. Do řádu chtěl následně Jan Felix také vstoupit. Řád však na Makové hoře vydržel jen několik let. Zůstala tu po nich největší památka, kterou je soška Panny Marie s Jezulátkem. Jedná se o dřevěnou sošku, jejíž stáří je větší, než kostela samotného, neboť pochází z 1. poloviny 17. století.

Po smrti Jana Felixe přišel kostel o potřebný přísun peněz a nemohl tak být dostaven podle původních plánů s obvodními ambity. V této době opouští Makovou horu i řeholníci, jejichž klášter, podle některých zmínek, vyhořel. Neblaze se na místním poutním místě a klášteře podepsaly i josefínské reformy.

Bratrstvo svatého škapulíře a karmelské Matky Boží obnovuje až v polovině 19. století páter Jan Šrámek a zřizuje zde i faru. Ta, na rozdíl od kláštera, stojí za kostelem na vrcholu hory dodnes.

Od roku 1909 až do své smrti v roce 1918 zde působil kněz Vincenc Bosáček. Spolu s ním na Makovou horu přišel i jeho bratr, malíř Josef Bosáček, který zde působil jako kostelník. Josef byl spolupracovníkem Mikoláše Aleše a díky němu zdrobí interiéry kostela překrásné malby. Po bratrově smrti zde Josef žil jako poustevník až do roku 1934, kdy zemřel.

Z jejich časů se zachoval příběh o tzv. makovském oslíkovi. U kostela ani na hoře není zdroj pitné vody. Nejbližší studánka byla až u vsi Smolotely. Vypráví se, že Josef měl k tomuto účelu oslíka, který fungoval jako vodovod. Osel měl na sobě připevněné putny na vodu. Chodil s doprovodem, ale někdy i sám. Došel vždy do vsi, kde mu místní pomohli nabrat vodu a oslík se za pamlsek sám vrátil s vodou ke kostelu. Proto se mezi místními říká „chytrý jako makovský osel.“

Během komunistické éry kostel chátral. Nový zlatý věk přišel pro Makovou horu až poměrně nedávno, v 90. letech minulého století. Zasloužil se o to františkán František Angelo Homola, který se plně věnoval všem příchozím návštěvníkům a hlavně kostelu, v němž bydlel a jehož okolí zveleboval. Rekonstrukce se dočkaly historické varhany, posezení a v roce 2000 byly do věží kostela vráceny 2 nové zvony.

Obnovení se dočkala i původní křížová cesta, která dnes návštěvníky na Makovou horu vede směrem od Smolotel. Návštěvníci ale mou zvolit i náročnější cestu směrem od Vltavy, respektive od vodní nádrže Orlík.

Mezi další lákadla patří nedaleká ves Dalskabáty, která vystupuje v divadelní hře příbramského rodáka Jana Drdy s názvem Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert. Na její motivy režisér Jaroslav Novotný natočil v roce 1976 stejnojmenný film.

Související

Dárky, které si během Vánoc nadělujeme, jsou připomínkou toho, že se nám Bůh sám daruje a přichází na náš svět v podobě Ježíše. Pro mě jako farářku je těžké smířit se s představou, že někteří lidé jsou o svátcích sami, anebo nemají domov. Pokud víte o osamělých lidech, prosím, zavolejte jim, anebo jim napište, vyzývá ve svém svátečním slově farářka Církve československé husitské Martina Viktorie Kopecká. Komentář

Sváteční slovo farářky Martiny Viktorie Kopecké: Vánoce jsou o putování, nacházení cíle a naději. Zastavme se

Přicházejí každý rok. A pokaždé nás zastihnou v jiné fázi našeho životního příběhu. Vánoc se jednou téměř nemůžeme dočkat, a jindy se zase děsíme, že nevyhnutelně přijdou a s nimi všechny situace, na které nechceme ani pomyslet. Svátky mají mnoho podob, od těch v kostelích, až po ty, které prožívají lidé, kteří jsou sami se svým trápením. Vánoce jsou o putování a nacházení cíle, stejně tak to prožil Josef s Marií, kteří neměli, kde by hlavu složili. Pokud víte o osamělých lidech, prosím, zavolejte jim, anebo jim napište. Přeji vám, aby vám nadcházející dny daly vědět, že přichází naděje. A tu všichni moc potřebujeme, stejně jako určité zastavení, píše exkluzivně pro EuroZprávy.cz farářka Martina Viktorie Kopecká.
Myslbekova jezdecká socha sv. Václava na Václavském náměstí v Praze. Komentář

KOMENTÁŘ Tomáše Zdechovského: Svatý Václav se projevil jako schopný politik a zachránce národa. Jeho odkaz je aktuální i dnes

Svatý Václav, jehož výročí si dnes připomínáme jako Den české státnosti, má v našich dějinách mimořádné místo. Jeho význam pro českou společnost je hned dvojí. Jednak se stal hlavním patronem českého národa a do dějin se zapsal i jako člověk, který stál u samých počátků české státnosti. Ačkoli se jedná o významnou osobnost, panovníkův život je obestřený řadou záhad. Do současnosti nejsou úplně objasněné okolnosti jeho zavraždění, za kterým má stát bratr Boleslav. Otazníky také panují nad tím, zda k hrůznému činu ve Staré Boleslavi došlo 28. září v roce 935 anebo už v roce 929. K jeho odkazu, který je po tisících letech aktuální i dnes, se Češi obrací pokaždé, když je jim nejhůře. Svatý Václav se projevil jako velmi schopný politický vůdce, státník a zachránce národa.

Více souvisejících

poutníci / víra historie architektura Kostely

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Aktualizováno před 44 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 8 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy