Britové mají nový turistický ráj. Oblíbili si bulharský venkov

"Tady to není Španělsko, kde můžete žít jako Brit mezi Brity. Ti nejodvážnější volí Bulharsko," říká Kevin Brassington v zahradě prozářené sluncem, kde se procházejí kuřata, husy a ovečky.

Spolu se svou manželkou Tinou vybudoval tento čtyřicátník z rozpadávajícího se statku ležícího 50 kilometrů od Sofie bio farmu, která mu umožňuje splnit si sen o soběstačnosti.

Kevin usrkává čaj ze šálku v barvách britské vlajky a produkty prodávané na trhu nesou velmi britskou etiketu Cottage farm Alino, ale manželé si s nadšením zdokonalují svou bulharštinu za pomoci sousedů ve vesnici.

Brassingtonovi opustili v roce 2011 dobře placenou práci v Kentu a učí se podle svých slov být šťastni a spokojeni s málem.

Asi tři hodiny jízdy z Alina si zase Kim Sayer pochvaluje mnohé plusy svého nového života: na velkém pozemku postavil několik domů v tradičním stylu a luxusní bazén dominující údolí.

"Kdybych se vrátil do Británie, nemohl bych takhle žít. Před 12 lety jsem četl článek o Bulharsku. Vždy jsem chtěl odejít do ciziny a po rozvodu jsem se rozhodl," říká. Opustil Norwich a odešel do malé obce Marča v centrálním Bulharsku, v hornatém regionu s jezery a středověkými zříceninami.

Šestapadesátiletý Kim patří k průkopníkům. Zájem Britů o Bulharsko začal kolem roku 2004, kdy úřady v Sofii zahájily ve Velké Británii širokou reklamní kampaň, aby přilákaly investice.

V letech 2004 až 2008 nakoupili Britové podle Rumena Draganova z Institutu pro analýzu turistiky na 60.000 bulharských pozemků. Vstup Bulharska do Evropské unie v roce 2007 tento proces urychlil.

Jací jsou ti nově příchozí? "Jsou to důchodci s mladým duchem," říká Draganov. "Nevybírají si turisticky atraktivní lokality, ale odlehlá místa na venkově, který se v sedmimilionovém Bulharsku vyprazdňuje. Touží po venkovském klidu a po nocích plných hvězd," vysvětluje.