Eiffelovka slaví 130 let. Symbol Paříže to neměl zpočátku vůbec jednoduché

Se svojí celkovou výškou 324 metrů je nepřehlédnutelnou dominantou Paříže a zároveň patří k hlavním symbolům tohoto města i celé Francie. Slavná Eiffelova věž, která byla pro veřejnost otevřena 6. května 1889 to přitom na začátku neměla vůbec jednoduché. Původně totiž měla stát v Barceloně, kde ji ale odmítli a nelíbila se ani Pařížanům.

Věž patří k nejnavštěvovanějším památkám světa, ročně si ji prohlédne přibližně sedm milionů turistů. Každý den vystoupá na vyhlídku ve věži v průměru 15.000 až 20.000 lidí. A je také patrně nejvíce napodobovanou památkou, po světě existuje bezpočet jejích replik, více či méně známých. Mezi nimi je i pražská Petřínská rozhledna, která je pětkrát nižší. Naopak, jednou z mála kopií, která pařížský originál převyšuje, je tokijská "Eiffelovka", dosahující výšky 333 metrů.

Dílo se zrodilo v hlavě architekta Gustava Eiffela (jenž je i autorem newyorské Sochy svobody) a bylo postaveno na počest 100. výročí Velké francouzské revoluce a při příležitosti Světové výstavy 1889. Věž připomíná svým tvarem písmeno A, vyrostla na Martových polích na levém břehu řeky Seiny a představovala radikální rozchod s nízkými stavbami z kamene a cihel, do té doby pro Paříž charakteristickými.

Původně přitom Eiffelovka měla stát ve španělské Barceloně, ale tamní radní projekt odmítli. Zdál se jim být příliš nákladný a také nevkusný. Teprve poté Eiffel nabídl svůj návrh věže Paříži. S montáží kovové konstrukce založené na čtyřech mohutných základových blocích se začalo 1. července 1887.

O gigantičnosti díla svědčí čísla - ještě před zahájením stavby musela padesátka inženýrů a kresličů vypracovat 5300 konstrukčních výkresů, podle nichž pak více než stovka dělníků připravila v dílnách asi 18.000 prefabrikovaných dílů.

Slavnostní otevření věže bylo doprovázeno 21 salvami z děla. Eiffelovka tehdy plnila účel vstupní brány na veletrhy, které končily 15. května téhož roku. V prvním týdnu ještě nebyly v provozu výtahy. I přesto Eiffelovu věž navštívilo v tomto období 28.922 lidí, kteří vyšlapali po schodech až do třetího patra. Za první rok provozu ji navštívily dva miliony lidí, vstupné tehdy činilo pět franků.

Obyvatelé Paříže tuto netradiční stavbu zpočátku neměli příliš v lásce, nejvíc jim vadil její tvar a velikost. Mezi kritiky věže patřily i známé osobnosti jako spisovatelé Guy de Maupassant, Émile Zola nebo Alexander Dumas mladší.

Primát nejvyšší stavby světa si věž, která stojí v nadmořské výšce 33 metrů, udržela až do roku 1929, kdy byl v New Yorku dokončen mrakodrap Chrysler Building dosahující výšky 318 metrů. V té době měřila Eiffelovka 300,65 metru. Roku 1909 měla být zbourána z důvodu prošlé koncese. Počátkem 20. století se ale začala objevovat na obrazech a začali ji oslavovat i básníci. Mezitím získala svůj význam jako meteorologická stanice, proto zůstala zachována. Později se stala také centrem letového provozu a rozhlasového a televizního vysílání.

Věž má celkem tři plošiny, první je ve výšce 57 metrů (345 schodů), druhá ve výšce 115 metrů (359 schodů) a třetí ve výšce 274 metrů, dostupná jen výtahem. Třemi nohami stavby jezdí lanovky do prvního a druhého patra, ve čtvrté noze jsou schodiště pro pěší.

Z druhého patra pak vedou výtahy do třetího patra (výtahy zde byly postaveny v roce 1899, tedy deset let po otevření věže). Před pěti lety dostalo zrekonstruované první patro věže prosklené vyhlídky. Od loňského roku chrání návštěvníky před případným teroristickým útokem částečně skleněný a neprůstřelný plot.

Při optimální viditelnosti lze z vrcholu dohlédnout až do vzdálenosti 67 kilometrů a na věži pracuje přes 500 lidí. Návštěvníci se mohou občerstvit ve dvou zdejších restauracích - v luxusnější Jules Verne vedené slavným šéfkuchařem Alainem Ducassem a v Altitude 95 pro "obyčejné" turisty.

Související

Více souvisejících

eiffelova věž Paříž historie cestování

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku

Policisté budou od pondělního večera pomáhat s odstřelem přemnožených divočáků v části Libereckého kraje. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství. Důvodem je šíření afrického moru prsa. Odstřel bude probíhat v honitbách Rádlo na Jablonecku a Vratislavice na Liberecku až do 12. prosince. V ohraničeném území tak bude omezen volný pohyb osob.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy