Kunětická hora: Hrad sehrál významnou roli za husitských válek, měl unikátní opevnění

Malebný hrad se pyšně vypíná nedaleko města Pardubice na dominantním vrchu, díky němuž se stal neodmyslitelnou siluetou zdejší krajiny. Nebylo tomu tak vždy a málem ani dnes. Původní hrad ze 14. století se nedochoval a i ten dnešní měl v průběhu 19. a na počátku 20. století namále.

Hora, na které byl hrad vystaven, vznikla v období třetihor a je charakteristickou dominantou východočeského Polabí. Její výškový rozdíl oproti okolní rovinaté krajině činí přibližně 82 metrů a vypíná se tak do celkové nadmořské výšky 307 m. Ač se jednalo o strategickou polohu, zdá se, že vrcholek hory nebyl během středověku po dlouhou dobu osídlen, byť zde archeologické výzkumy odhalily osídlení z období pravěku.

Hrad, jak jej můžeme spatřit dnes, je záležitostí pozdního středověku. Přesto zde podle archeologických výzkumů stával hrad snad již kolem poloviny 14. století. V této době se jednalo o poměrně rozsáhlý hradní komplex. Skládal ze z paláce a hranolové, původně obytné věže ve východní části areálu. Na západním cípu hřebene se nacházela okrouhlá, patrně obranná věž. Zajímavostí je, že k tomuto hradu, přesně neznámého stáří a původu, neexistují žádné písemné zprávy. Předpokládá se, že mohl být i dílem krále.

Patrně již polorozbořený a neobývaný hrad se dostal do hledáčku lidu i bohaté české šlechty až v bouřlivých letech 15. století. Roku 1420 se na hoře schází shromáždění lidu podobojí, stoupenců husitství z řad východočeské šlechty a kněží, stojící v opozici vůči oficiální církvi. Cílem tažení ozbrojených houfů z Kunětické Hory se stal blízký Hradec Králové. Hrad se tehdy pro svou polohu stal strategickým bodem husitských vojsk. Majitelem byl husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka, který v krátkém časovém období uskutečnil přestavbu dávající Kunětické Hoře podobu typického husitského hradu. Do roku 1423 tak Kunětická hora získala svou základní podobu, jak ji známe dnes. Důležitou součástí bylo rozsáhlé a dobře opevněné předhradí.

Dalším majitelem hradu se stal jeden ze synů tzv. husitského krále Jiřího z Poděbrad, Jindřich starší z Minsternberka. Jeho hospodaření na zdejším panství nebylo dobré a tak po dvaceti letech prodal hrad i s příslušenstvím v podobě vesnic, polí, lesů apod. sousedovi z nedalekého pardubického panství, kterým byl Vilém z Pernštejna.

Právě za Viléma a jeho synů Vojtěcha a Jana dochází v letech 1491–1548 k největší přestavbě hradu. Hradní obydlí se postupně proměnilo v několika stavebních úpravách, pozdně gotických a renesančních, v zámecké sídlo. Nádvoří bylo obestavěno palácovými křídly, v jejichž interiéru vznikly krásné sklípkové klenby, zdobící zdejší stropy. Dominantou hradu se stala válcová věž. Hrad tak de facto získal svou podobu, jakou má z velké části dodnes a patří tak mezi největší hradní zříceniny u nás.

O významu hradu za Pernštejnů vypovídá návštěva krále Vladislava Jagelonského, spojená s pasováním synů Vojtěcha a Jana na rytíře roku 1497. V těch dobách však okolí hradu vypadalo zcela jinak. Bylo to dáno jednak stavební činností Pernštejnů, tak i jejich podnikatelským duchem. Celý kraj byl téměř pokryt soustavou rybníků. Celkově zde bylo asi přes 200 rybníků.

Zlatý věk pro hrad skončil společně s Pernštejny. V roce 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna zadlužené panství královské komoře. Hrad později během třicetileté války sehrál ještě svou poslední roli. V roce 1645 byl poloprázdný hrad dobyt švédským vojskem a to byl pro hrad konec.

Během 19. století a v podstatě až do počátku 20. století, byl hrad ohrožován těžbou kvalitního kamene v těsném okolí. I kvůli tomu se dodnes málem nedochoval v celé své kráse. Když dnes návštěvníci stoupají vzhůru, ještě před vstupem do hradního areálu mohou vidět nejunikátnější součást této pozdně středověké pevnosti. Jedná se o komplex předsunutého dělostřeleckého opevnění. Dodnes se zde z původních třech nachází dva mohutné zemní valy tvořící původně kruhové rondely. Sloužily k nasazení dělostřelby na citlivých a nejvíce ohrožených místech opevnění. Cesta k hradu původně vedla přes šest hradních bran, několik příkopů a padacích mostů. Jednalo se o skutečnou pevnost.

Dnes hrad naopak návštěvníky mile vítá a nabízí nejenom exkurzi do dějin fortifikační architektury a historie hradu, ale také krásné vyhlídky do okolí. Hrad si návštěvníci mohou projít sami nebo s výkladem průvodce. Během trasy na návštěvníky čekají jak částečně dochované interiéry a vyhlídková věž, tak archeologická expozice ve sklepeních.

Související

Zřícenina hradu Zlenic kolem roku 1880

Kam vyrazit za příběhy hradních zřícenin a jejich novodobých zachránců?

Možností, kam mohou turisté v České republice vyrazit za poznáním naší staleté historie, je mnoho. Řadu lidí už ale nelákají opravené a zařízené hrady a zámky plné turistů a upřednostňují spíše relikty architektury ve spojení s přírodou. Hradních zřícenin je u nás mnoho a poslední dobou se těší zasloužené péči. Kam se za nimi vydat?

Více souvisejících

hrady a zámky

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 53 minutami

Při silném zemětřesení, které zasáhlo Turecko a Sýrii, zemřelo přes 200 lidí (6. února 2023).

Mimořádná zpráva Turecko zasáhlo druhé zemětřesení. Ničivé otřesy způsobily katastrofální škody, počet mrtvých raketově roste

Počet mrtvých po ničivém zemětřesení, které dnes ráno zasáhlo Turecko a Sýrii, přesáhl 3600. V Turecku zemřelo 2316 lidí, uvedl tamní úřad pro řešení katastrof a mimořádných situací (AFAD). Otřesy byly cítit v jedenácti tureckých provinciích, zraněných je přes 13.000. Podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana jde o největší zemětřesení od roku 1939. V reakci na zemětřesení vyhlásil prezident sedmidenní státní smutek. V Sýrii si katastrofa vyžádala nejméně 1300 lidských životů, uvedly agentury. Druhé zemětřesení o síle 7,6 stupně zasáhlo podle úřadů jihovýchod Turecka před polednem SEČ.

před 58 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Čeští olympionici nepodporují účast Rusů a Bělorusů na olympijských hrách v Paříži

Český olympijský výbor (ČOV) nepodporuje účast Rusů a Bělorusů na hrách 2024 v Paříži. Je pro zachování platných sankcí, které by sportovce z těchto zemí o olympiádu připravily. Zdůraznil to na svém webu v dalším vyjádření k aktuální snaze Mezinárodního olympijského výboru (MOV), který hledá cesty, jak by se někteří jednotlivci z těchto zemí mohli jako neutrální olympijských soutěží zúčastnit. 

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Rusové ovládli východní část Bachmutu, připouští Ukrajinci

Ruští vojáci ovládli část Bachmutu, kontrolují hlavní zásobovací trasy a situace je "objektivně těžká", řekl televizi Nastojaščeje vremja velitel jedné z ukrajinských jednotek, bránící toto město v Donbasu na východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že Ukrajina bude bránit Bachmut tak dlouho, jak jen to půjde.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj možná opět opustí Ukrajinu, mluví se o jeho účasti na summitu EU

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by ve čtvrtek mohl přicestovat do Bruselu na jednání lídrů zemí Evropské unie. Píše o tom dnes řada evropských médií s odkazem na dobře informované zdroje. Z bezpečnostních důvodů však žádný unijní představitel první Zelenského evropskou cestu mimo Ukrajinu za téměř rok války oficiálně nepotvrdil. 

Aktualizováno před 3 hodinami

Francie, ilustrační fotografie.

Francouzská důchodová reforma se dostala na bouřlivé plénum Národního shromáždění

Ve francouzském parlamentu se dnes naplno rozhořela bitva o důchodovou reformu prosazovanou prezidentem Emmanuelem Macronem, když kontroverzní návrh začalo projednávat plénum Národního shromáždění. Vláda, která nemá v dolní komoře parlamentu jistou většinu, čelí snahám opozičních stran plán zablokovat nebo alespoň změnit. Rozprava by mohla zabrat dva týdny, během nichž se čekají další protesty odpůrců reformy.

před 3 hodinami

Miloš Zeman se na Slovensku sešel s prezidentkou Zuzanou Čapputovou. (6.2.2023)

Zeman je na Slovensku, ve Vysokých Tatrách se sešel s Čaputovou

Neformální večeří se slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou ve Vysokých Tatrách zahájil dnes prezident Miloš Zeman návštěvu Slovenska, kam zavítal zhruba měsíc před skončením svého druhého prezidentského mandátu. ČTK to řekl mluvčí slovenské hlavy státu Martin Strižinec.

před 3 hodinami

Očkování, ilustrační fotografie.

Očkování z dětství proti záškrtu nechrání celoživotně, upozornili odborníci

Očkování z dětství proti záškrtu nechrání podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) celoživotně. Nemoc se v Česku dlouho nevyskytovala, loni ale lékaři nahlásili pět případů. Ústav o tom dnes informoval v tiskové zprávě k doporučenému postupuministerstva zdravotnictví. Odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučují od 25 let věku po deseti letech pravidelné přeočkování, zdravotní pojišťovny ho ale nehradí.

před 4 hodinami

Miloš Zeman

Zeman potvrdil, že už nejmenuje nového předsedu Ústavního soudu

Prezident Miloš Zeman potvrdil, že do konce svého mandátu už nejmenuje nového předsedu Ústavního soudu (ÚS). Nadále však trvá na tom, že by takové rozhodnutí bylo legální. Nejmenování nového předsedy považuje končící hlava státu za vstřícné gesto na rozloučenou. Zeman to dnes řekl při dnešní návštěvě Slovenska televizi CNN Prima News.

před 4 hodinami

Jan Lipavský

Lipavský chce v Severní Makedonii potvrdit evropskou perspektivu země

Významnou součástí cesty do Severní Makedonie bude opětovné potvrzení evropské perspektivy země, řekl novinářům před odletem do Skopje ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Setká se se svým protějškem Bujarem Osmanim a dalšími představiteli, jednat budou mimo jiné také o rozvoji vzájemných vztahů.

Aktualizováno před 5 hodinami

Lubomír Štrougal

Zemřel komunistický premiér a ministr Lubomír Štrougal, bylo mu 98 let

Zemřel komunistický premiér a ministr vnitra a zemědělství Lubomír Štrougal, bylo mu 98 let. ČTK to potvrdil zdroj blízký rodině. Jeden ze symbolů normalizace byl více než 30 let členem vedení vládnoucí komunistické strany. Téměř po celou dobu normalizace, skoro 19 let, stál v čele federální vlády.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Letadla, ilustrační fotografie.

Světová letecká doprava už se zotavila na 68,5 procenta úrovně před pandemií

Světová letecká doprava se loni zotavila na 68,5 procenta úrovně před pandemií. Ve srovnání s rokem 2021 vzrostla o 64,4 procenta. V dnes zveřejněné zprávě to uvedlo Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Letecké společnosti přišly v letech 2020 a 2021 o desítky miliard dolarů kvůli omezením zavedeným ve snaze omezit šíření nemoci covid-19. Situace se začala lepšit v roce 2022 s obnovou leteckého cestování, zejména v letních měsících, připomíná agentura Reuters.

před 5 hodinami

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Důchody jinak: Navyšování věku odchodu do penze v EU? Česko by nebylo výjimkou

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka už loni uvedl, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Nyní téma vrací na stůl další vrcholní politici vládní pětikoalice, například šéfka sněmovny Markéta Adamová Pekarová, která ovšem krok podmiňuje širší reformou penzí. Komentuje ekonom Kovanda.

Aktualizováno před 5 hodinami

Petr Fiala

Fiala: Ambasáda v Ankaře nyní pomáhá skupině asi šesti Čechů

Velvyslanectví v Ankaře pomáhá skupině asi šesti Čechů, kteří byli v oblasti zasažené zemětřesením, aby se dostali do bezpečí, nebo do České republiky. Na dnešní tiskové konferenci při návštěvě ministerstva zahraničí to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Česko podle něj bude organizovat i další pomoc. Připomněl, že do Turecka odletí 68členný tým českých hasičů.

před 5 hodinami

průmyslový hliník, ilustrační fotografie

USA chystají clo 200 procent na ruský hliník, píše Bloomberg

Spojené státy se chystají uvalit clo až 200 procent na ruský hliník. Washington tak plánuje zvýšit tlak na Moskvu kvůli její invazi na Ukrajinu. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Rozhodnutí o clech by mělo být oznámeno již tento týden.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Čína se přiznala i k balónu nad Latinskou Amerikou

Čína dnes přiznala, že balón, který byl pozorován nad Latinskou Amerikou a Karibikem, je její - stejně jako balón sestřelený v sobotu Spojenými státy. Peking dodal, že se balón do oblasti dostal nedopatřením a jeho využití je civilní, informovala britská stanice BBC. Létající objekt podobný balónu objevila ve svém vzdušném prostoru v pátek Kolumbie.

Zdroj: ČTK

Další zprávy