Kunětická hora: Hrad sehrál významnou roli za husitských válek, měl unikátní opevnění

Hora, na které byl hrad vystaven, vznikla v období třetihor a je charakteristickou dominantou východočeského Polabí. Její výškový rozdíl oproti okolní rovinaté krajině činí přibližně 82 metrů a vypíná se tak do celkové nadmořské výšky 307 m. Ač se jednalo o strategickou polohu, zdá se, že vrcholek hory nebyl během středověku po dlouhou dobu osídlen, byť zde archeologické výzkumy odhalily osídlení z období pravěku.

Hrad, jak jej můžeme spatřit dnes, je záležitostí pozdního středověku. Přesto zde podle archeologických výzkumů stával hrad snad již kolem poloviny 14. století. V této době se jednalo o poměrně rozsáhlý hradní komplex. Skládal ze z paláce a hranolové, původně obytné věže ve východní části areálu. Na západním cípu hřebene se nacházela okrouhlá, patrně obranná věž. Zajímavostí je, že k tomuto hradu, přesně neznámého stáří a původu, neexistují žádné písemné zprávy. Předpokládá se, že mohl být i dílem krále.

Patrně již polorozbořený a neobývaný hrad se dostal do hledáčku lidu i bohaté české šlechty až v bouřlivých letech 15. století. Roku 1420 se na hoře schází shromáždění lidu podobojí, stoupenců husitství z řad východočeské šlechty a kněží, stojící v opozici vůči oficiální církvi. Cílem tažení ozbrojených houfů z Kunětické Hory se stal blízký Hradec Králové. Hrad se tehdy pro svou polohu stal strategickým bodem husitských vojsk. Majitelem byl husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka, který v krátkém časovém období uskutečnil přestavbu dávající Kunětické Hoře podobu typického husitského hradu. Do roku 1423 tak Kunětická hora získala svou základní podobu, jak ji známe dnes. Důležitou součástí bylo rozsáhlé a dobře opevněné předhradí.

Dalším majitelem hradu se stal jeden ze synů tzv. husitského krále Jiřího z Poděbrad, Jindřich starší z Minsternberka. Jeho hospodaření na zdejším panství nebylo dobré a tak po dvaceti letech prodal hrad i s příslušenstvím v podobě vesnic, polí, lesů apod. sousedovi z nedalekého pardubického panství, kterým byl Vilém z Pernštejna.

Právě za Viléma a jeho synů Vojtěcha a Jana dochází v letech 1491–1548 k největší přestavbě hradu. Hradní obydlí se postupně proměnilo v několika stavebních úpravách, pozdně gotických a renesančních, v zámecké sídlo. Nádvoří bylo obestavěno palácovými křídly, v jejichž interiéru vznikly krásné sklípkové klenby, zdobící zdejší stropy. Dominantou hradu se stala válcová věž. Hrad tak de facto získal svou podobu, jakou má z velké části dodnes a patří tak mezi největší hradní zříceniny u nás.

O významu hradu za Pernštejnů vypovídá návštěva krále Vladislava Jagelonského, spojená s pasováním synů Vojtěcha a Jana na rytíře roku 1497. V těch dobách však okolí hradu vypadalo zcela jinak. Bylo to dáno jednak stavební činností Pernštejnů, tak i jejich podnikatelským duchem. Celý kraj byl téměř pokryt soustavou rybníků. Celkově zde bylo asi přes 200 rybníků.

Zlatý věk pro hrad skončil společně s Pernštejny. V roce 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna zadlužené panství královské komoře. Hrad později během třicetileté války sehrál ještě svou poslední roli. V roce 1645 byl poloprázdný hrad dobyt švédským vojskem a to byl pro hrad konec.

Během 19. století a v podstatě až do počátku 20. století, byl hrad ohrožován těžbou kvalitního kamene v těsném okolí. I kvůli tomu se dodnes málem nedochoval v celé své kráse. Když dnes návštěvníci stoupají vzhůru, ještě před vstupem do hradního areálu mohou vidět nejunikátnější součást této pozdně středověké pevnosti. Jedná se o komplex předsunutého dělostřeleckého opevnění. Dodnes se zde z původních třech nachází dva mohutné zemní valy tvořící původně kruhové rondely. Sloužily k nasazení dělostřelby na citlivých a nejvíce ohrožených místech opevnění. Cesta k hradu původně vedla přes šest hradních bran, několik příkopů a padacích mostů. Jednalo se o skutečnou pevnost.

Dnes hrad naopak návštěvníky mile vítá a nabízí nejenom exkurzi do dějin fortifikační architektury a historie hradu, ale také krásné vyhlídky do okolí. Hrad si návštěvníci mohou projít sami nebo s výkladem průvodce. Během trasy na návštěvníky čekají jak částečně dochované interiéry a vyhlídková věž, tak archeologická expozice ve sklepeních.