Nejmenší hrad u nás ani zdaleka nepřipomíná hrad. Kde ho najdeme?

Výčet drobných sídel, které jsou v odborné literatuře řazeny ještě do kategorie hradů, popřípadě hrádků, avšak nikoliv tvrzí, je celá řada. Označení „hrádek“ se používá především v kastelologické literatuře pro oblast Moravy, ovšem pomístní název „Hrádek“ se objevuje ve všech oblastech České republiky a označuje často místo, kde stávalo panské sídlo.

Mezi nejmenší hrady, potažmo hrádky, na Moravě patří například hrad Zbraslav. Zbytky hradu v podobě terénních nerovností, valů a příkopů leží v Jihomoravském kraji. Hrad existoval již kolem poloviny 13. století a patří mezi nejstarší sídla svého druhu. Ze Zbraslavi pochází předkové budoucího krále Jiřího z Poděbrad, členové rodu ze Zbraslavi, později z Kunštátu. Hrad samotný byl obýván ještě na začátku 2. poloviny 14. století. Jednalo se o dvojdílný hrad, skládající se z předhradí a hradu. Samotné jádro hradu mělo rozměry jen 26 x 21 m.

K nejmenším hradům na Moravě patří též Sirotčí hrádek, představující typickou ukázku skalního hradu. Nachází se v Jihomoravském kraji v okrese Břeclav. Hrad vznikl někdy na přelomu 13. a 14. století. Jeho historie je od 15. století spjatá s rodem Lichtenštejnů. Během 2. poloviny 16. století zaniká a v roce 1590 je výslovně uváděn jako pustý. Jednalo se o malý, dvoudílný hrad, vystavěný na dvou vysokých a štíhlých vápencových skálách. Samotné hradní jádro rozsahem nepřesahuje 30 m.

I v Čechách je možné najít značné množství malých hradů. Jejich početná část je spjatá až s obdobím husitských válek, jelikož vznikaly v reakci na vývoj dobývací a obléhací techniky, kterou z podstatné části doplnily střelné zbraně. Vedle velkých hradů tak vznikají i drobná sídla na těžko dostupných, dominantních místech s především obrannou a strážní funkcí. Mezi takové patří například hrad Starý Berštejn nebo hrad Oltářík. Oba hrady vznikají až v průběhu 15. století v oblasti severních Čech. Stavebně představují jejich jádra de facto jedinou hlavní obytnou budovu maximálně s malým přilehlým pomocným stavením. Jejich rozsah však značně zvětšuje okolní linie hradeb, mnohdy doplněná o další linie dělostřeleckého opevnění.  

Za nejmenší hrad je tak většinou považován „kapesní hrádek“ Jenčov, nazývaný též Jinčov. Zříceniny malého hradu, dochované ve značné části stále v podobě kompaktního zdiva, dnes leží v lesích v CHKO Křivoklátsko ve Středních Čechách. Na rozdíl od výše zmiňovaných hradů se nejedná o hrad šlechtický, nýbrž královský, což z něj mimo jiné dělá nejmenší královský hrad. Jeho historie a funkce však představují záhadu.

S největší pravděpodobností se jednalo o lovecký hrad uprostřed křivoklátských lesů, které čeští panovníci využívali pro své lovecké kratochvíle. Touto vášní je známý především král Václav I., proto se někdy usuzuje, že zakladatelem malého loveckého hradu nedaleko majestátního Křivoklátu mohl být právě on. Dílo je ale též jindy přisuzováno jeho synovi Přemyslovi Otakarovi II., nebo dokonce až Janu Lucemburskému. Kdy přesně hrad vznikl a kdo ho postavil, tak zůstává nadále nejasné.

Jediná zpráva o hradu pochází až ze soupisu majetku z roku 1686 při převodu křivoklátského panství na hraběte Arnošta Josefa z Valdštejna, místodržitele Království českého, kde je popsán jako „starý a pustý“. 

Že se jednalo o skutečně malý hrad, nasvědčují především jeho rozměry. Hrad se skládal pouze ze dvou budov, obdélníkové budovy, nejspíše paláce a čtyřboké věže postavené na přilehlé vyšší skále. Do ní se nepochybně vcházelo z prvního patra paláce po dřevěném můstku. Samotný palác měl v přízemí dvě místnosti. Dosahoval pouze rozměrů přibližně 17 x 9 m. Kolem hradu není dochovaná kamenná hradba. Opevnění mohlo mít podobu dřevěné palisády. Celý areál nepřesahuje délku 30 m.